Osvobození od daně z příjmů - strana 4

Do firmy nám chodí masérka/pedikérka, která má na tyto služby živnostenské oprávnění. Naše firma by ráda zaměstnancům poskytla její služby zdarma v omezení 1 zaměstnanec 2 služby ročně. Firma by platila fakturu ze sociálního fondu. Je možné mít u zaměstnance tyto služby osvobozeny, nebo se musí dodanit? 

Manželé mají uzavřenou společnou úrazovou pojistku (soukromou). Manželka upadla a poranila si koleno, tento úraz si uplatnila a bylo jí vyplaceno pojistné plnění. Zároveň je tato osoba OSVČ v paušálním režimu. Počítá se plnění od pojišťovny do příjmu limitu OSVČ? Jaká výše limitu je pro rok 2023 a co se do něj započítává? 

Podnikatel, plátce DPH, uplatňuje výdaje paušálem 60 %. Pořídil si v roce 2022 automobil, který v roce 2023 prodal. Bude příjem z tohoto automobilu zdaněn podle § 7 ZDP a budou se na tento příjem vztahovat výdaje paušálem ve výši 60 %? 

Zaměstnavatel chce zaměstnanci poskytnout poukázku na wellness – pivní lázně v hotelu na několik hodin bez ubytování. Jedná se na straně zaměstnance o osvobozené nepeněžní plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů?

Společnost s r. o., jehož 100% a jedinými vlastníky i jednateli jsou manželé, vlastní nemovitost (dům). Tento dům by rádi darovali své již plnoleté dceři. Lze toto uskutečnit, a pokud ano, jaký bude požadavek na daně jak na straně darujícího, tak obdarovaného? Jen ještě k domu upřesním, že se se jedná o budovu, kde má firma v jednom patře kancelář. Další dvě patra jsou nevyužívaná a nemovitost by byla předělána na bydlení pro dceru. Dcera by bezúplatně pronajímala kanceláře v jednom patře firmě rodičů. Jedná o nemovitost, kterou s. r. o. postavila před 12 lety a nyní odpisuje.

TJ Sokol pořádal štafetu v běhu a pro tento účel nakoupil v banány, jablka, neperlivou vodu a plastové kelímky lze toto považovat za daňový náklad a zaúčtovat na 501? Dále provedl výměnu zrcadla ve své sokolovně. Faktura je pouze výměnu zrcadla, můžeme toho účtovat na 511? Dále jsme přijali dar od s. r. o. na pořízení sportovního vybavení pro oddíl fotbalu, jak správně zaúčtovat tento dar a výdaje na sportovní vybavení?

Společnost s r. o. zabývající se se prodejem stavebního materiálu-zboží připravilo marketingovou akci - soutěž, kdy v pravidlech soutěže je uvedeno, že za určitý objem nakoupeného (a uhrazeného) zboží v určeném období budou soutěžící sbírat body, které pak mohou směnit za věcné odměny (nářadí, koloběžka, herní konzole...) dle počtu nasbíraných bodů. 1. Daň z příjmu - půjde na straně pořadatele v okamžiku nákupu odměny o daňově uznatelné náklady dle § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmu? 2. DPH - zde u nákupu odměn nebude možný odpočet daně s ohledem na § 13 odst. 4 písm. a), nebo lze uplatnit odpočet, pokud jde o marketingovou akci a tedy vlastně podporu prodeje = ekonomické činnosti? 3. Srážková daň - daň z příjmu - je potřeba z odměn z marketingové soutěže, pokud je příjemce fyzická osoba, provést srážku u odměn nad 10 000 Kč? 4. Stačí o předaných cenách zhotovit protokol o předání s uvedením hodnoty odměny nebo je vhodnější odměnu zahrnout do faktury např. za 1 Kč?

OSVČ prodává v roce 2023 nemovitost, kterou měl do r. 2021 zařazenou v obchodním majetku. Časový test není splněn. Nemovitost nabyl v roce 1993. Lze použít současný § 4 odst. b) ZDP a osvobodit příjem z prodeje, když získané prostředky použije na obstarání vlastní bytové potřeby, nebo se postupuje podle starého znění zákona, když nemovitost nabyl přede dnem účinnosti tzn. před rokem 2021, a tudíž toto nelze použít?

Je možné prokázat pořizovací cenu při bezúplatném převodu bytu z družstevního do osobního vlastnictví jinak než znaleckým posudkem? Například, pokud je byt v ihned po převodu prodán, tak je jasná tržní cena dle ceny za prodej a měla by odpovídat hodnotě stanovené znalcem k datu převodu? Je případně možné pořizovací cenu stanovit například kalkulací na základě prodejních cen obdobných bytů dle inzerátů? Znalecký posudek je drahý a nevím, jestli je v tomto případě nutný.

OSVČ vedl do roku 2021 daňovou evidenci. V roce 2022 přešel na paušální výdaje v § 7 ZDP. Když vedl daňovou evidenci, tak měl v obchodním majetku zařazenou nemovitost, kterou odpisoval. Příjmy z nájmu této nemovitosti danil též v § 7 ZDP. Zůstatková cena této nemovitosti k 31. 12. 2021 byla cca 90 000 Kč. V části nemovitosti nadále podniká a část nemovitosti nadále pronajímá – příjmy z nájmu daní od r. 2022 v § 9 ZDP, kde také uplatňuje výdaje paušálem (odpisy by byly menší). Nyní v roce 2023 - 1/3 nemovitosti za 1 mil. prodá. Jaký je časový test na osvobození? Jestliže bude danit v § 10 ZDP, co všechno lze dát do výdajů?

Zaměstnavatel chce darovat zaměstnanci k příležitosti uzavření sňatku věcný dar v hodnotě do 2 000 Kč. Bude tento dar předmětem daně z příjmů zaměstnance včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění? Nebo se bude jednat o dar osvobozený? Předpokládám, že se u zaměstnavatele bude jednat o nedaňový náklad.

Společnost koupila 4 vstupenky na zahraniční koncert. Cena jedné vstupenky cca 8 000 Kč. Jednu vstupenku využije jednatel, další čtyři rozdá obchodním partnerům, které chce na koncert pozvat. Je možné nákup všech čtyř vstupenek zaúčtovat jako náklad na reprezentaci na účet 513?

Osvobození prodeje nemovitých věcí se na první pohled může jevit jako velmi jednoduchá problematika, prostě si poplatník spočítá, jak dlouho nemovitost vlastní, a zjistí, zda splnil časový test, či nikoliv. Opak je však pravdou, nejen že od 1. 1. 2021 byla v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), ustanovena podstatná změna, a to prodloužení časového testu z pěti na deset let. Není to však jediná změna, která byla ve výše zmíněném období provedena. Změna, které si většina daňových poplatníků nejspíše nevšimla, je spojena s využitím prostředků získaných z prodeje nemovitosti na obstarání (dříve uspokojení) vlastní bytové potřeby. I přesto, že se může zdát probírané téma již neaktuální, není tomu tak především díky přechodným ustanovením, která určují, že pro způsob zdanění prodeje nemovitosti je rozhodný okamžik jejího nabytí. V případě nabytí nemovitosti před novelizací je třeba se řídit ustanoveními platnými před 1. 1. 2021. Pokud byla nemovitost pořízena až po 1. 1. 2021, platí pro účely posouzení osvobození od daně z příjmů zákon ve znění po jeho novelizaci.

Fyzická osoba vlastní 10 let bytovou jednotku. Následně ji dva roky pronajímá jako fyzická osoba. Po 13 letech se rozhodne, že bytovou jednotku vloží jako nepeněžní vklad mimo základní kapitál do svého s. r. o. Soudní znalec ocení a jako nepeněžení vklad je vloženo do s. r. o. v ceně, která je násobkem ceny původní pořízené nemovitosti. Je tak vytvořena zcela nová „účetní“ hodnota, která se odpisuje 30 let, roční náklad, odpis proti příjmům z pronájmu. V budoucnu valná hromada rozhodne, že část vkladu mimo základní kapitál bude vyplacena. Proti hodnotě se použije jako náklad cena pořízení, a tedy výsledná 15% daňová povinnost  bude nulová. Je prostým oceněním znaleckým posudkem při vkladu do s. r. o. je vytvořena nová hodnota? 

Fyzická osoba - občan v roce 2023 obdržel pojistné plnění ze smlouvy o životním pojištění za závažné onemocnění. Podléhá toto plnění dani z příjmů nebo se jedná o osvobozený příjem?

Fyzická osoba vlastní pozemek (nezahrnutý v obchodním majeteku) s další fyzickou osobou – podíly obou jsou 50 % beze změny cca 20 let. Nyní došlo k dohodě a po rozhodnutí stavebního úřadu je tento pozemek rozdělen na 4 díly, přičemž každá fyzická osoba má/bude mít ve svém výlučném vlastnictví 2 pozemky. Je podepsána smlouva o vypořádání – je určeno, na koho která část pozemku přejde. Takto bude změna v katastru nemovitostí v letošním roce zaevidována. Považuje se tato změna za „nové vlastnictví“ nebo se prodlužuje původní doba? Jelikož přichází v úvahu prodej, směřuje dotaz k tomu, zda se bude pro daňové osvobození testovat vlastnictví pozemku od poslední změny v katastru, tzn. od r. 2023, nebo zůstává doba vlastnictví od původního nabytí před dvaceti lety?

Novelou zákona o daních z příjmů č. 386/2020 Sb., účinnou od 1. ledna 2021, došlo ke změnám, které upravují lhůtu a podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí. Pro nemovitosti nabyté do konce roku 2020 platí přechodná ustanovení novelizovaného zákona č. 586/1992 Sb. (dále jen „ZDP“), a proto je i dnes častým předmětem dotazů klientů, zda je příjem z prodeje nemovitosti osvobozen či nikoliv.

Zaměstnavatel uhradil zaměstnanci, který u něho pracuje na DPP, jednorázově školné na zimní semestr na soukromé vysoké škole v částce přesahující 50 tis. Kč za semestr. Jak je to s daňovou uznatelností na straně zaměstnavatele a s případným osvobozením na straně zaměstnance?

Matka vlastnila členská práva k družstevnímu bytu od roku prosince 2010 a zároveň v tomto bytě bydlela. V únoru 2019 převedla tento byt do osobního vlastnictví (v bytě stále bydlela, a to nepřetržitě, až do doby svého úmrtí v lednu 2023). Tento byt zdědil syn a v roce 2023 ho prodal. Je příjem z prodeje bytu u syna osvobozen od DPFO? Pakliže ano, podle jakého ustanovení ZDP? Pakliže ne, jaké lze k příjmu použít výdaje? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, prodala v roce 2022 nemovitost, která nesplňovala parametry pro osvobození od daně z příjmů. Prodejní cena 6mil.Kč. Tuto nemovitost FO pořídila kupní smlouvou za 4mil.Kč v roce 2021. Na FU včas předložila oznámení o využití režimu osvobození od daně z příjmů s podmínkou využití prostředků na vlastní bydlení do konce následujícího roku. 1) Aby byla podmínka pro osvobození splněna, je nutné vynaložit na pořízení bytové potřeby celou částku 6 mil.Kč, nebo postačí na rozdíl, tedy 2 mil. Kč (6-4)? Tady podotknu, že jsem volal na FU a tam mi sdělili, že na celou částku 6mil.Kč, ale s tím se mi nechce souhlasit, proto prosím o Váš názor. 2) Pokud bytovou potřebu splním tím, že si koupím pozemek na výstavbu RD, je zde podmínka , že musím zahájit výstavbu do 4 let. Platí tato podmínka i pro tento režim osvobození? 3) Pokud by platila tato podmínka, zahájit výstavbu do 4let a výstavba zahájena nebude, znamená to, že tento 4rok musím dodanit původní osvobození z prodeje, tj částku 6 mil.Kč nebo 4 mil. Kč?