Další oblasti

Základní škola s. r. o. vyúčtovává k datu dílčí žádosti o platbu nárok na dotace ve výši 200 000 Kč. Náklady na tituly z této žádosti dle AE činí 175 000 Kč. V případě kontroly a schválení této žádosti bude rozdíl ve výši 25 000 Kč předmětem daně z příjmu v daném zdaňovacím období, nebo až po schválení závěrečné zprávy, to znamená za 24 měsíců?

Zaměstnanec drží pohotovost. Poté má výjezd a přijede do zaměstnání cca na 0,5 hod. a odjíždí. Platí mu firma výjezd 0,5 hod. nebo je nějaká „nejmenší hodina“, která se má zaplatit?

Zaměstnavatel doposud příspěvky na životní a penzijní pojištění účtoval i hradil ve stejném roce. Z důvodu zavedení JMHZ však přecházíme na měsíční úhrady příspěvků, které budou (de facto musí být) zpracované přes mzdy. Aktuálně řešíme správný postup zaúčtování a vykázání příspěvku za prosinec. Konkrétně: 1. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za prosinec 2026. Příspěvek bude zúčtován ve mzdách za prosinec 2026. Úhrada proběhne až v lednu 2027. Do jakého měsíce by se měl tento příspěvek propsat do JMHZ? Má být uveden ve měsíci, kdy vznikl nárok (prosinec 2026), nebo ve měsíci skutečné úhrady (leden 2027)? Jak má být tato částka uvedena na Potvrzení o zdanitelných příjmech? Má být vykázána v roce, kdy vznikl nárok na příspěvek, nebo až v roce jeho úhrady?Jak správně postupovat z účetního a daňového pohledu na konci roku? Vzhledem k tomu, že úhrada proběhne až v lednu, náklad nemůže být v prosinci 2026 daňově uznatelný. Zvažujeme dva postupy: 1. Ponechat náklad v roce 2026 a vyřadit jej z daňově uznatelných nákladů přes řádek č. 40 daňového přiznání. 2. V prosinci odúčtovat náklad na benefity na účet 381 a v lednu jej znovu zaúčtovat na účet 527 po provedení úhrady. 

Jak mám postupovat, pokud mi cizinec (občan EU nebo cizinec s volným přístupem na trh práce) nedoloží vzdělání? Cizince mám přihlášené v evidenci Úřadu práce. Mám do 31. 3. 2026 nahlásit „změnu vzdělání“ do Informační karty nebo mám základní vzdělání uvést až v rámci evidence JMHZ?

Naše společnost poskytla v minulých letech několik úročených půjček, a to jak právnické osobě, tak i soukromé fyzické osobě. Bohužel u dlužníka – právnické osoby byl v listopadu 2025 zjištěn úpadek a povolen způsob řešení úpadku reorganizací. Naše pohledávky jsme do insolvenčního řízení řádně a včas přihlásili, a to jak jistiny půjček, tak i nevyplacené úroky k datu rozhodnutí o úpadku. V rámci uzávěrkových prací při přípravě přiznání k dani z příjmů zahrnujeme do základu daně z příjmů i nevyplacené úroky z půjček k datu rozhodnutí o úpadku. Protože se ale předpokládá velice nízké uspokojení věřitelů z insolvence, určitě po ukončení insolvenčního řízení vznikne rozdíl mezi přihlášenou výší pohledávek a částkou, kterou od dlužníka obdržíme. Předpokládáme, že vzniklý rozdíl na úrocích v náš neprospěch budeme řešit opravnou položkou, kterou zaúčtujeme již za loňský rok, kdy situace vznikla. Dále si nejsme jisti, jaká bude situace u jistiny půjčky, kterou účtujeme na účtech sk. 067, takže pohledávka neprošla výnosy a podle zákona o rezervách nelze u pohledávek vzniklých z titulu půjček tvořit opravné položky. Budeme moci ztrátu z rozdílu uspokojení z insolvence daňově uplatnit, tj. provést odpis pohledávky? Co se týká půjčky soukromé osobě, ta dosud insolvenci nevyhlásila, ale předpokládáme, že ani z této půjčky nebudeme nijak významně uspokojeni, a to ani na nevyplacených úrocích, ani na vratce jistiny půjčky. Přesto ale i u této půjčky zahrnujeme nevyplacené úroky za minulé účetní období do základu daně z příjmů a zdaníme je. Prosíme o informaci, zda postupujeme správně. Děkujeme předem za odpověď.

Společnost zajišťuje pro své zákazníky stavební práce. K 31. 12. 2025 má nedokončenou činnost, stavební práce nejsou dokončeny, budou až v roce 2026. Nedokončené zakázky k 31. 12. ocení ve výši vlastních nákladů. Co se týče přímých mezd: na zakázce pracovali celkem 2 lidé: manažer, účetní. Oba jsou odměňováni pevnou měsíční mzdou ve které jsou zahrnuty i svátky, které neodpracovali (svátky neplatí firma průměrem) a účetní má v odpracovaných hodinách i ošetřování člena rodiny, které platí OSSZ. Jak přesně budu počítat průměrnou mzdu pro účely ocenění nedokončené zakázky: hrubá mzda za rok/fond pracovní doby vč. svátků a OČR, při 8hodinové práci denně, 2088 hodin ročně + odvody na SZ a ZP za firmu/fond 2088 hodin?

ÚSC je přidělena dotace na investiční akci (např. budovu, fotovoltaiku). Výše dotace je účtována pouze na základě dohadné položky. Po kolaudaci předá ÚSC tento majetek dle § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ihned do užívání zřízené příspěvkové organizaci. Nečeká se na zúčtování dotace. Příspěvková organizace zařadí předávaný majetek na majetkovou kartu, na které je vyčíslena dotace ve výši dohadné položky. Po zúčtování a schválení dotačního titulu poskytovatelem je zaslána ÚSC dotace ve vyšší částce, než byla vytvořená dohadná položka. Rozdíl mezi skutečnou výší dotace a vytvořenou dohadnou položkou činí statisíce, nejedná se o zanedbatelné částky). Jaký je správný postup – rozdíl výše dotace „dopředat“ příspěvkové organizaci k majetku (navýšení transferu na majetkové kartě a její následné odepisování do výnosu) nebo může ÚSC zúčtovat rozdíl dotace přímo do svých výnosů?

Jsme s. r. o., dva zaměstnanci ve starobním důchodu se sjednanou mzdou 4 490 Kč, z nichž jeden je jediný společník a jednatel. Máme podepsané prohlášení a uplatňujeme základní slevu na poplatníka. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádíme, na finančním úřadu má firma zrušenou registraci jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, na OSSZ jsme odhlášeni z registru zaměstnavatelů. Jednatel si vyplácí podíl na zisku, který je daněn srážkovou daní. Musíme se tedy znovu zaregistrovávat v souvislosti s Jednotným měsíčním hlášením, nebo se nás to netýká? 

Poslanecká sněmovna posunula vládní návrh zákona o digitální ekonomice do dalšího kola projednávání. Nová legislativa reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a má především zvýšit bezpečnost online prostředí, upravit pravidla pro internetová tržiště, sociální sítě a zvýšit ochranu dětí.

Digitální transformace účetnictví v České republice zůstává roztříštěná, pomalá a nekoordinovaná. Ačkoliv technologické možnosti existují, chybí společná vize, jednotné standardy a tlak odborné veřejnosti směrem k institucím, softwarovým firmám a státu.

Musí být dodržena minimální mzda u jednatele, který je odměňován na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele?

OSVČ má v ČR zřízení živnostenský list, v ČR je přihlášena i ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, jiné příjmy nemá. Poskytuje online výuku jazyků pro české firmy. V listopadu 2025 se přestěhoval do Rakouska a stal se rezidentem Rakouska. Online výuku poskytuje i nadále českým firmám na český ŽL. V Rakousku mu přidělili Sozialversicherungsnummer, aby mohl chodit k lékařům. Jak vyplnit daňové přiznání v ČR, pokud se změnila rezidence OSVČ během roku? Mají se do daňového přiznání uvést příjmy pouze za leden-říjen? Sociální i zdravotní pojištění platí i nadále (v roce 2026) do České republiky. Jak vyplnit přehledy za rok 2025? Uvést také jen základ daně za leden až říjen nebo za celý rok? Pokud by v roce 2026 podával daňové přiznání pouze v Rakousku, jaký základ daně by uvedl do přehledů na sociální a zdravotní pojištění v ČR? Má být stále přihlášen u ČSSZ a VZP v České republice nebo se přeregistrovat na rakouské úřady sociálního a zdravotního pojištění?

Dobrý den, je prosím povinnost pro účely JMHZ doložit doklad o vzdělání jak u zaměstnanců zaměstnaných na HPP, tak u zaměstnanců na DPP a DPČ, případně smlouvy o výkonu funkce jednatele? Na školení nám bylo řečeno, že u DPP a DPČ nebude údaj o nejvyšším dosaženém vzdělání povinný. Děkuji.

Elektronická evidence tržeb (EET 2.0) byla ministryní financí představena veřejnosti 18. února 2026 a bude spuštěna 1. ledna 2027. Návrh zákona teprve vstoupí do legislativního procesu, Finanční správa ČR však s ohledem na rostoucí zájem veřejnosti zveřejnila odpovědi na vybrané otázky týkající se základních parametrů návrhu.

Při vyplňování údajů o zaměstnanci v rámci JMHZ a ve formuláři prohlášení poplatníka k dani z příjmů FO ze závislé činnosti se v případě uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě uvádí údaj o další osobě, která vyživuje toto dítě ve společně hospodařící domácnosti. V obou případech se tam tedy uvádí jméno osoby, která se zaměstnancem žije v téže společně hospodařící domácnosti. Uvádí se do JMHZ a do prohlášení poplatníka k dani z příjmů FO ze závislé činnosti také jiná osoba, která vyživuje stejné dítě, byť v jiné společně hospodařící domácnosti? Například pokud jsou rodiče dítěte rozvedení a mají střídavou péči a dítě tak střídá domácnosti?

Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek 25 hod/týden. Jeho vypočtený PHV k 1. 1. 2026 je 125,92 Kč, což je míň než minimální hodinová sazba pro rok 2026 tj 134,4 Kč. Má se jeho PHV navýšit na 134,4 Kč?

Naši zaměstnanci při nástupu do PP fasují pracovní oděv a obuv. Je možné jim cenu těchto ochranných pracovních pomůcek dát k úhradě, pokud ukončí pracovní poměr ve zkušební době? Zaměstnanec by podepsal souhlas s případnou srážkou ze mzdy již při fasování těchto ochranných pomůcek.

Jednatel společnosti s ručením omezeným je současně jejím jediným společníkem. Vedle výkonu funkce jednatele má se společností uzavřen pracovní poměr (HPP) na poloviční úvazek (4 hodiny denně) s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Druh práce sjednaný v pracovní smlouvě je věcně odlišný od obchodního vedení společnosti. V souvislosti s cestami na pobočku společnosti umístěnou mimo sjednané místo výkonu práce jsou této osobě vypláceny cestovní náhrady (náhrada za použití soukromého vozidla, PHM, stravné). Tyto náhrady nejsou vypláceny v režimu zákoníku práce jako zaměstnanecké cestovní náhrady a nejsou zahrnovány do mzdy ani jiného příjmu z pracovního poměru. Jsou poskytovány v souvislosti s výkonem funkce jednatele. Na pobočce následně vykonává: po dobu 4 hodin činnost v rámci pracovního poměru, případně další činnosti spadající do výkonu funkce jednatele. Ráda bych si ověřila: Zda je možné cestu na pobočku kvalifikovat jako výkon funkce jednatele (nikoli jako pracovní cestu zaměstnance dle zákoníku práce), pokud jsou cestovní náhrady vypláceny výlučně v režimu výkonu funkce. Zda cestovní náhrady poskytované jednateli v souvislosti s výkonem funkce: nepředstavují započitatelný příjem pro účely pojistného na sociální zabezpečení, a z tohoto důvodu nevstupují do údajů vykazovaných v Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Zda je z pohledu pojistného a JMHZ rozhodující faktické rozdělení činností během dne (část dne výkon práce v HPP, část dne výkon funkce), pokud jsou tyto režimy odměňování a evidence důsledně odděleny.

Dnes došlo ke změně designu aplikace DAUČ. Kvalita obsahu zůstává stejná, jen prostředí je nyní uživatelsky přívětivější.

Osoba zaměstnaná na základě dohody o provedení práce. Dle dohody bude vykonávat práci jen o víkendu. V dohodě má uvedenou hodinovou sazbu. Přísluší k hodinové sazbě ještě příplatek za práci v sobotu či svátek?