Další oblasti

Musí se do registru JMHZ přihlašovat i firma (s. r. o.), která nemá žádné zaměstnance a jednatelé si nevyplácí žádnou odměnu, žádné cestovní náhrady, ani stravenkový paušál, nemají smlouvu o výkonu funkce? 

Naše zaměstnankyně nastoupila dne 10. 1. 2026 na mateřskou dovolenou. V zákonném termínu v délce 28 týdnů před porodem. 1) Máme my, jako zaměstnavatel, možnost uzavřít s danou zaměstnankyní dohodu o provedení práce? DPP bude uzavřena na jiný druh práce, než který máme sjednán v pracovní smlouvě. 2) Může daná zaměstnankyně, která nastoupila na mateřskou dovolenou, na dohodu pracovat ? Nemůže nastat situace, že by ji ev. byla peněžitá pomoc v mateřství zamítnuta, mohla by o peněžitou pomoc v mateřství přijít? Nebo ev. je dána nějaká určitá limitace, kolik by si na DPP mohla vydělat? 

U zaměstnance firmy je s největší pravděpodobností diagnostikována rakovina plic. Firma působí ve stavebnictví. V současné době ředitel společnosti neví, jak postupovat – zda zaměstnance propustit, nebo ho zatím ponechat v pracovním poměru. Co můžete doporučit z právního hlediska, v rámci platných právních předpisů?

Pro společnost pracuje společník a současně jednatel bez nároku na odměnu. Je možné, aby mu firma přispívala na dlouhodobý investiční produkt (daňová podpora na stáří)?

Předsedkyně zájmového spolku je na rodičovské dovolené. Je pouze jedinou předsedkyní spolku. Může si uzavřít sama (jako předseda) se sebou jako zaměstnancem dohodu o provedení práce? Nebrání tomu nějaké zákony či nařízení?

Nyní dochází k podstatné změně DPP přechodem na Jednotné inkasní místo. V některém dokumentu OSSZ se hovoří o období od 01. 07. 2025 do 31. 12. 2025 jako o pilotním období. Od 01. 01. 2026 do  30. 03. 2026 jako zkušebním období a od 01. 04. 2026 má nastat ostrý provoz. V druhém pololetí se nám stávalo, že na Hlášení DPP bylo např. 10 pracovníků, 8 × OK, 2× neprošlo z různých důvodů. Druhý pokus opět neprošlo, i když jsme měli doloženo, že pracovník měl první krátkou dohodu = přihlášen, odhlášen .. přesto chybné hlášení, že nová dohoda nelze, protože má jinou dohodu a pod. Požádána datovou schránkou OSSZ o spolupráci k dosažení shody. Jedna OSSZ se ozve, najde se „chyba“, paní na druhé straně opraví, nebo poradí kde se stala chyba a vše ke OK. Druhá OSSZ se neozve, ani na druhou žádost. Jistě není povinnost OSSZ reagovat, ale z naší strany dobrá vůle mít věci OK. Když se jednalo „pilotní období“ plné zákonných změn a ústupků, lze některé nedotažené podání (podání ANO, zpětná vazby chybové hlášení) prostě uzavřít s tím, že se hledaly cesty a vše platí naostro zpětně od 01. 01. 2026? 

Jaký je správný postup vůči OSSZ v následujících konkrétních situacích? Je v níže popsaných případech nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlašovat a následně jej znovu přihlašovat, nebo zda může zůstat veden v evidenci bez zaměstnanců? Zaměstnavatel má jednoho zaměstnance v pracovním poměru Tento zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel po určitou dobu (např. jeden měsíc) nemá žádného zaměstnance. Po této době nastoupí nový zaměstnanec do pracovního poměru. Je v tomto případě nutné zaměstnavatele po skončení posledního pracovního poměru z evidence OSSZ odhlásit a před nástupem nového zaměstnance jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po tuto dobu veden v evidenci OSSZ, přestože nemá žádného zaměstnance a nepodává přehledy o pojistném? Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr  Zaměstnavatel zaměstnává osoby pouze na základě dohod (DPP), které jsou uzavřeny na dobu neurčitou. V některých měsících zaměstnanci fakticky nepracují (nejde o ukončení dohody) a není jim vyplácena žádná odměna. V dalších měsících práce opět probíhá. Je v měsících, kdy zaměstnanci na dohody nepracují a nevzniká povinnost odvádět pojistné, nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlásit a při opětovném výkonu práce jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po celou dobu veden v evidenci OSSZ a v měsících bez výkonu práce pouze nepodávat přehledy o pojistném?

Jak nastavit pracovní doby u zaměstnanců ve dvousměnném provozu? V pracovní smlouvě mají zaměstnanci uvedeno: Týdenní pracovní doba činí 38,75 hod týdně ve dvousměnném pracovním režimu s rozvržením do pětidenního pracovního týdne. Přestávka na jídlo a oddech trvá 30 minut a nezapočítává se do pracovní doby. V interním předpise máme stanoveny směny: ranní: 06:00–14:30 odpolední: 14:00–22:00 Prosím o zodpovězení těchto dotazů: Je nastavení směn v souladu s týdenní pracovní dobou 38,75 hod.? Jak správně počítat měsíční fond pracovní doby? Má se vycházet z 7,75 hod × počet pracovních dnů, nebo z konkrétního rozvrhu směn? Zaměstnanci se pravidelně střídají (týden ranní / týden odpolední). Jaký dopad by mělo, pokud by bylo toto pravidelné střídání porušeno a zaměstnanec by např. odpracoval tři týdny ranních směn? Jak se v tomto režimu správně stanovuje dovolená? Počítá se dle denní délky směny 7,75 hod, nebo jinak? Existují v tomto nastavení ještě nějaká právní úskalí, která bychom si měli pohlídat? Například v oblasti nepřetržitého odpočinku, návaznosti směn, průměrné pracovní doby či nerovnoměrného rozvržení pracovní doby? 

Příplatek za přesčas vypočítáváme jiným způsobem, než je 25 % z průměrného výdělku. Zaměstnanci tímto dostanou více, než je zákonem stanoveno. Do mzdy zadáváme hodiny přesčasové práce a sumu příplatku za přesčas, přičemž každý měsíc může být jiná sazba za hodinu přesčasu. Je možné tento příplatek za přesčasovou práci započítat do průměrného výdělku?

OSVČ vykonává podnikatelskou činnost na základě živnostenského listu: Výroba a opravy elektrických strojů a přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí a výroba elektrického vybavení. Patří tato živnost pod živnosti řemeslné, a lze k příjmům tedy uplatnit výdaje ve výši 80 %?

Jedná se o zaměstnance v malých firmách, kde má zaměstnanec ve smlouvě několik profesí současně například: Obchodní manažer + Vedoucí managementu kvality ISO 9001 + Fakturant + Pokladní + Vedoucí skladu. Jak určit profesi (ID 10234) dle národní klasifikace zaměstnání CZ-ISCO? Uvést profesi, kterou vykonává nejčastěji v rámci pracovní doby? Více než jeden kód není možné uvést. A jak v souvislosti s určením profese postupovat při vyplnění položky ID 10235 Název pozice? Má se vyplnit skutečně výčet profesí z pracovní smlouvy (v nějakých zkratkách, protože celé se nevejde) nebo jen to co odpovídá profesi, abychom předešli nějakým chybovým hlášením, že profese neodpovídá názvu pozice?

Jsme externí účetní firma a náš klient zaměstnává zaměstnance ve 3. rizikové kategorii - vibrace, celková fyzická zátěž dle rozhodnutí KHS. Zaměstnavatel má od roku 2021 interní směrnici, podle které poskytuje jako benefit příspěvek na spoření na stáří do maximální výše 1 000 Kč všem zaměstnancům, kteří o tento příspěvek požádají. Jak postupovat v případě, kdy nastal souběh dobrovolného a povinného příspěvku? Je nutné zachovat dobrovolný příspěvek do 1 000 Kč dle interní směrnice spolu s povinným příspěvkem, nebo je možné přispívat pouze povinná 4 %? 

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Je možné, aby bylo pracovníkovi na DPP u společnosti A, s.r.o. navíc k měsíční odměně 11.999,- vypláceno ještě denní stravné ve výši 128,80 Kč aniž by z tohoto stravného bylo cokoli odváděno, daň, sociální, zdravotní. V praxi by to bylo, že zaměstnanec obdrží na účet 11 999 Kč mzdu a k tomu za 20 odpracovaných dní 2 576 Kč příspěvek na stravné. Z uvedených částek zaměstnavatel ani zaměstnanec nic neodvádějí?

Zaměstnanec má exekuci na výživné, nyní už výživné platí. Může své dítě, které s ním nežije ve společné domácnosti, ale na které platí výživné, uplatnit jako vyživovanou osobu pro účely exekuce? I když část výživného teprve splácí?

Zaměstnanec vykonal práci na základě DPP uzavřené na období od 1. 12. 2025 do 31. 12. 2025, ale neposlal zaměstnavateli vyúčtování této DPP ani přes několikeré připomenutí a povinnost poslat toto vyúčtování zakotvenou v podepsané DPP. Předpokládáme, že se o svou odměnu přihlásí až dodatečně např. v únoru 2026. Jak v takovém případě postupovat? Uzavřít DPP na rok 2026, aby mu mohla být odměna doplacena? Obáváme se komplikací zejména ve spojitosti s chystaným Jednotným hlášením.

Jednatel je zaměstnán a je teď na nemocenské. Může sám sobě dat výpověď? Souhlasí s tím i přesto, že je na nemocenské.

Když bude mít zaměstnanec v roce 2026 dvě nebo i více dohod o provedení práce, každou u jiného zaměstnavatele, každou v měsíční hodnotě 11.999 Kč, bude muset z každé dohody, kromě jedné, odvádět sociální a zdravotní pojištění nebo platí, že v případě dohod o provedení práce v maximálním limitu bez odvodů u více zaměstnavatelů se odvádí jen 15% srážková daň? Konkrétní příklad: dohody jedné osoby u společností A, s.r.o. = 11.999 Kč, B, s.r.o. = 11.999 Kč, C, s.r.o. = 5.600, celkem 29.598 měsíčně, z toho 4.440 Kč 15% srážková daň. 

Jak je to s novým zákonem stanovujícím povinné platby penzijního pojištění pro rizikové skupiny povolání? Spadají do této skupiny stavební dělníci? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele v tomto směru? Má nařídit zaměstnanci si založit penzijní spoření? Jak se určí, že se jedná o rizikové povolání? 

Firma zabývající se fotografickou činností zaměstnává zaměstnance na základě dohod o provedení práce. Jako místo výkonu práce je stanovena Česká republika. Pravidelným pracovištěm v případě cestovních náhrad je stanoveno sídlo firmy. V DPP však nejsou dohodnuté cestovní náhrady. Zaměstnanci jezdí na akce fotit dle objednávky po celé České republice firemními vozidly. Jak se má správně počítat pracovní doba? Počítá se cesta do odpracované doby? Bude se pracovní doba počítat již od doby, kdy zaměstnanci přijedou na sídlo firmy pro vybavení odkud dál pokračují na místo akce nebo až když dorazí na místo konání akce? Kdy končí pracovní doba? Když skončí smluvená akce, anebo až když přijedou zpět na sídlo firmy, kde vrátí vybavení?

Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 1. 1. 2025 do 4. 7. 2025 . Následovala neschopnost od 21. 7.  do 25. 7. 2025 a od 4. 8. 2025 do 12. 9. 2025. Pro úpravu nároku na dovolenou se započtou všechny dny neschopnosti, nebo jen od 1. 1. 2025 do 4. 7. 2025.