Další oblasti

Pokud máme zaměstnance, který mění kontaktní adresu třeba každý měsíc, budeme muset u takových zaměstnanců neustále zjišťovat kontaktní adresu a neustále hlásit v JMHZ do registru zaměstnanců každou změnu? 

Platí nová informační povinnost zaměstnavatele i pro cizí zaměstnance, kteří jsou zaměstnáni v ČR už několik let, nebo jen pro ty nově nastupující?

Zaměstnanec byl na DPN v r. 2025 148 pracovních dní / 1184 hodin. Pracovní poměr končí 18. 11. 2025. Za rok 2025 odpracoval 472 hodin a není splněna podmínka pro uznání 20 týdnů pracovní neschopnosti jako odpracované doby. Jeho nárok na dovolenou v r. 2025 bude 46 hodin (472/40 = 11,8  × 200/52 = 45,38). Zaměstnanec však v r. 2025 už vyčerpal 136 hodin dovolené, tzn. že přečerpal o 90 hodin. Musí zaměstnavatel dovolenou za DPN krátit? Může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci vracení částky za přečerpanou dovolenou? Jak je to s odvody a daní za přečerpanou dovolenou?

Jaký bude nárok na dovolenou, když zaměstnanec byl nemocný od 15. 1. 2025 do 27. 11. 2025 a ted už bude pracovat do konce roku 2025. Nárok je 25 dnů, pracovní doba 37,5 hod/týdně?

Na začátku smluvního vztahu s dodavatelem (CCS) jsme v předchozích letech složili vratnou zálohu (depozit) ve výši 66 000 Kč. Tato částka byla zaúčtována jako poskytnutá záloha na účet 314. Nyní smluvní vztah končí a dodavatel nám bude uvedenou zálohu vracet. Příjem bude zaúčtován na účet 221 se souvztažností na účet 314 jako zúčtování pohledávky. Potřebuji si ujasnit, zda se tato vratka poskytnuté zálohy posuzuje obdobně jako např. přeplatek minulých let, tedy zda si je jako OSS nesmíme ponechat, nezvýší nám rozpočet, nelze je použít jako zdroj výdajů a musíme je odvést jako příjem státního rozpočtu anebo zda jde o vlastní prostředky organizační složky státu, které byly dodavateli dočasně poskytnuty a po jejich vrácení zůstávají organizační složce. Podle principů vyplývajících z vyhlášky č. 410/2009 Sb. je zúčtování pohledávky pouze změnou struktury aktiv a nepředstavuje výdaj ani přeplatek minulých let. Domnívám se tedy, že vratka zálohy nepodléhá odvodu do státního rozpočtu. Nepodařilo se mi však dohledat metodické stanovisko či interpretaci MF ČR, která by tento závěr výslovně potvrzovala. Pokud existuje metodický výklad, stanovisko Ministerstva financí, případně jiný dokument, který tuto problematiku upravuje nebo potvrzuje, prosím o jeho uvedení. 

Zaměstnanec má měsíční mzdu dle výměru 20 800 Kč. V listopadu měl dovolenou,..(průměr byl použit minimální hodinový výdělek), měl 152 h dovolené, tj. 18 909 Kč, k tomu mu byla dopočítána programem „základní mzda“ ve výši 1 040 Kč, z toho vyplývá hrubá mzda ve výši 19 949 Kč. Je to takto v pořádku, když minimální hodinová mzda byla u dovolené dodržena a mám to takto nechat být, nebo mu musím nějakou formou, např. prémiemi dorovnat rozdíl do měsíční minimální mzdy, tj. do částky 20 800 Kč, aby byla dodržena zákonná výše minimální měsíční mzdy? Zdravotní pojištění neřeším, tam je mi jasné, že základ se musí dorovnat, ale jde mi o tu hrubou mzdu.

Manžel má klienta, kterému vystavil fakturu v 11/2024 splatnou 27. 11. 2024 a on ji dodnes neuhradil. Klient platil vždy pozdě, nyní se blížila akce, proto mu manžel vystavil částečnou zálohou fakturu 1. část uhradil a obdržel daňový doklad, 2. část neuhradil. Akce byla v 10/2025. Mohla jsem použít část z uhrazené zálohové faktury na neuhrazenou fakturu z 11/2024? Musí vyfakturovat celou částku za akci, i když nebyla uhrazena a manžel se bojí, že mu fakturu opět neuhradí, nebo má s fakturací počkat až klient uhradí druhou zálohovou fakturu? 

Na který účet je potřeba účtovat odměnu jednatele společnosti? V mé praxi jsme ji vždy účtovali na účet 522. Můžete mi prosím potvrdit, zda je to správný postup? 

Pracovní poměr zaměstnance vznikl dle pracovní smlouvy dne 1. 11. 2025. Přestože má zaměstnanec rozvrženu pracovní dobu pouze na pracovní dny (pondělí až pátek), byl jako den nástupu do zaměstnání v pracovní smlouvě sjednán na sobotu 1. 11. 2025. Zaměstnanec je odměňován měsíčním platem. Za měsíc listopad se mu měsíční plat nekrátí. Jaký den nástupu uvést do "Oznámení o nástupu do zaměstnání" pro místně příslušnou OSSZ? Předpokládám, že lze uvést 1. 11. 2025, jelikož v souladu s § 10 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění se za den, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci, považuje též den přede dnem započetí výkonu práce, za který se plat nekrátí.

Dobrý den, jde mi konkrétně o doručování ODD k nedobytným pohledávkám u dlužníka v konkursu a tím pádem DUZP podle §46/1/a ZDPH. Ten říká, že je to den doručení dlužníkovi. Kdo je dlužník vymezuje §46/8. Nicméně otázkou je, zda se náhodou nemá upřednostnit §246/1 insolvenčního zákona a DUZP bude doručením dokladu insolvenčnímu správci (pakliže u dlužníka probíhá insolvenční řízení). Komu tedy doručit opravný daňový doklad? Ovlivní odpověď skutečnost, pakliže dotčené plnění nesouvisí s majetkovou podstatou. Resp. úpravou ZD u věřitele nedojde ke snížení pohledávek, které má přihlášené v insolvenčním řízení.

Veřejná obchodní společnost má 4 společníky, fyzické osoby (48 %, 48 %, 1 %, 1 %). Dva ze společníků (každý FO s podílem 1 %) zvažují vystoupení z v. o .s., aniž by současně přistoupil společník nový. K vystoupení má dojít formou změny společenské smlouvy, a to k 31. 12. 2025, tedy k poslednímu dni hospodářského roku v. o. s. Mají společníci při vystoupení z v. o. s. nárok na vypořádací podíl? Jak se případně stanoví? Jak je to se zdaněním vypořádacího podílu? Za poslední rok jejich účasti zdaní svůj příslušný podíl na zisku ve svém přiznání k dani z příjmů FO jako obvykle? Nebo se tento podíl stane součástí vypořádacího podílu a zdaní se např. srážkovou daní při jeho výplatě?

Máme v zaměstnání na dohodu o provedení práce zaměstnance na dobu neurčitou. Někteří si nevyberou dovolenou do konce roku 2025. Proplatit ji nelze, protože nekončí. Můžeme část dovolené (hodin) převést do roku 2026?

Pokud je někdo na nemocenské – rizikovém těhotenství u jedné firmy A, může si tento člověk sjednat DPP u jiné firmy B na tu samou činnost, kterou vykonával ve firmě A na HPP? Případně lze mít DPP u druhé firmy B na úplně jinou činnost, než vykonával na HPP ve firmě A? 

Zaměstankyně je nyní 5. měsíc na PPM a chtěli bychom s ní sepsat dohodu o provedení práce na jeden měsíc. HPP, z kterého čerpá mateřskou dovolenou, je práce učitelky v mateřské škole. DPP bude mít na administraci projektu ve školce, tedy práci nepedagoga. Může to tak být? Odměna za prosinec bude pouze ve výši 200 × 10 hod = 2 000 Kč.

Zaměstnankyni končí RD 31. 12. 2025. V průběhu RD si našla jiné zaměstnání a k nám se vrátit nechce. Ve smlouvě má výpovědní lhůtu 2 měsíce. Je možné ukončit PP dohodou ještě během RD, tzn. k 31. 10. 2025, následující 2 měsíce by tedy běžela výpovědní lhůta a od ledna by mohla nastoupit jinde? A jak v tomto případě proplatit zbývajících 11 dnů řádné dovolené? 

Zaměstnanec nespadá do kategorie zaměstnanců definovaných v § 143 zákoníku práce, kterým by bylo možno vyplácet mzdu v cizí měně. Mzda s ním je sjednána v Kč. Je ale možné po dohodě se zaměstnancem vyplatit zálohu na mzdu v cizí měně, konkrétně v EUR? Pokud ano, jakým kurzem by se pak taková záloha na mzdu přepočetla na Kč?

OSVČ zaměstnává učitele jazyků na DPČ a DPP. Ve smlouvě mají stanovenou odměnu 350,- Kč/ hodinu. Učitel učí v rámci jednoho dne např.: od 15.45 do 16.30, od 16.40 do 17.25 a od 17.30 do 18.15 hod. Stačí proplatit 2 hod a 15 min (odučený čas) nebo se musí proplatit čas od 15.45 do 18.15 hod – tedy 2 hod 30 min (čas strávený na pracovišti)? Ovlivnilo by odměňování, kdyby byla ve smlouvě uvedena odměna 350,- Kč/za odučenou hodinu?

Dle § 218 zákoníku práce lze s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, převést do následujícího kalendářního roku. Je nutné, aby v této žádosti zaměstnanec konkrétně vymezil oprávněné zájmy a zaměstnavatel pak vyhodnotil, zda jsou tyto zájmy oprávněné? Nebo stačí, aby v žádosti byla uvedena jen obecná informace, že zaměstnanec žádá o převod dovolené vzhledem k jeho oprávněnému zájmu bez jeho konkrétního uvedení? Jde nám o to, zda pak může Inspektorát práce požadovat po zaměstnavateli, aby prokázal, o jaké konkrétní oprávněné zájmy se jedná, aby mohlo být správně vyhodnoceno, zda na převod dovolené byl opravdu nárok.

Pokud je nám jako zaměstnavateli doručen exekuční příkaz o srážkách ze mzdy např. 2. 11. 2025, od jakého měsíce mezd máme povinnost provádět srážky? Měli jsme za to, že od 1. 10. 2024 platí, že první srážku máme provést od mezd za 11/2025, kdy srážka bude exekutorovi odeslaná během prosince (protože mzdy za 11/2025 jsou vypláceny v prosinci). Nicméně od exekutora jsme dostali informaci, že první srážka má být provedena až za mzdy za 12/2025 (vyplácené v lednu 2026). Exekutor se odkazuje na § 282a OSŘ, nicméně my toto ustanovení chápeme tak, že tím „prvním měsícem po doručení“ je myšlen měsíc platby mezd, nikoli „účetní“ měsíc mezd, který zpravidla předchází měsíci platby mezd.

Společnost s r. o., která provozuje akreditované vzdělávání za úplatu, má zavedený systém odměn pro stávající nebo bývalé klienty. Pokud takový klient přivede nového zákazníka, vyplatí mu společnost peněžitou odměnu. Příjemci jsou vždy běžné fyzické osoby, které nepodnikají, takže se nejedná o B2B vztah ani o pracovněprávní vztah. V souvislosti s tímto postupem si potřebujeme ujasnit následující: Musíme z těchto odměn, které jsou v podstatě provizí za doporučení, strhávat srážkovou daň, nebo příjemce zdaní peněžitou odměnu sám ve svém daňovém přiznání?Velmi často jsou příjemci těchto odměn cizinci s trvalým pobytem mimo území České republiky. Musíme u nich zjišťovat, kde jsou daňoví rezidenti? Musíme si od nich vyžadovat potvrzení o daňovém domicilu a řešit mezinárodní smlouvy o zdanění? Rádi bychom měli jistotu, že náš postup je zcela v souladu s platnými daňovými předpisy.