Příjmy z podnikání - strana 2

OSVČ bude podávat přehled pro okresní správu a zdravotní pojišťovnu. Celý rok 2022 podnikala a 13. 12. 2022 živnost přerušila (přerušení od tohoto data je zaznamenané v ARES). Bude na přehledu pro OSSZ a ZP vyplňovat počet měsíců činnosti 12 nebo 11? Její činnost je, resp. byla hlavní. Měla za měsíc prosinec povinnost zaplatit zálohu na zdravotní a sociální pojištění?

Podnikatel, OSVČ, dne 31. 3. 2022 přerušil živnost a tímto datem vystoupil z režimu paušální daně, od 04/22 dosud je zaměstnán (závislá činnost) a živnost se obnovit nechystá (tedy pravděpodobně do termínu pro podání přiznání neobnoví). Pro rok 2022 tedy chceme využít možnost paušálních výdajů, nicméně problém nastává s pohledávkami. Jednak je tu pohledávka vzniklá 15. 12. 2021 uhrazená 17. 1. 2022 - předpokládám, že zde nebude možné uplatnit paušální výdaje a bude třeba o tuto celou částku zvýšit základ daně (ale moc ráda bych se pletla ...) A dále jsou tu pohledávky z činnosti do 31. 3. 2022 na které byl vystaven doklad a uhrazeny jsou až po přerušení živnosti 14. 4. a 16. 5. 2022. Obávám se, že situace bude obdobná - nebude na ně možno uplatnit paušální výdaje a budou muset být zdaněny v celé výši. Je moje teorie správná, nebo máte jiný názor? 

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) v praxi často využívají nejrůznějších forem výpomoci rodinných příslušníků. Zpravidla se neřeší papíry a neuzavírají pracovní ani jiné smlouvy, vše stojí na důvěře, ochotě a loajalitě. Společný cíl je totiž nasnadě – podpořit rodinnou firmu, neboť její zisk se přímo či nepřímo promítne do osobní sféry každého člena rodiny. Této obvyklé praxi byl uzpůsoben právní institut – spolupracující osoba/osoby – umožňující rozdělení společně vydělaných peněz mezi podnikatele a jeho rodinné pomocníky. Dnešní soudnička ale vyjeví, že není radno podcenit zákonné podmínky dělení zisku.

Česká s. r. o. (matka) vlastní 100% slovenskou s. r. o. (dcera). Dcera vykázala za rok 2022 zisk. Je možné tento zisk (v plné výši nebo např. 50% výši, dle valné hromady, která teprve proběhne) zaslat na účet matce? Pokud ano, na jaká čísla účtů a s jakým datem bude o částce účtováno jak na straně matky, tak na straně dcery? Jelikož je dcera slovenská firma prosím o info, jak by bylo účtováno, pokud by se jednalo o českou dceru?

Manželé vlastní les v rámci SJM (společné jmění manželů). Oba manželé jsou zaměstnaní (hlavní činnost), jeden z manželů provádí rovněž vedlejší činnost na IČ (poradenská činnost, služby v lesnictví), je dobrovolným plátcem DPH a vede daňovou evidenci. V lese manželů budou prováděny tyto činnosti: 1. Rok 1: nákup služeb (těžební činnost) – výdaj ve výši 500 tis.Kč+DPH 2. Rok 1: prodej dřeva – příjem ve výši 1500 tis.Kč (bez DPH) 3. Rok 2: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 100 tis.Kč+DPH 4. Rok 3: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 50 tis.Kč+DPH 5. Rok 4: nákup služeb (pěstební činnost) – výdaj ve výši 50 tis.Kč+DPH Dotazy: 1. DPH: Je přípustné, aby z důvodu úspory nákladů byla činnost evidována na IČ jednoho z manželů (úspora částky odpovídající DPH na vstupu)? 2. Daň z příjmů: Je možné využít nákladový paušál (u jednoho či druhého z manželů)? 3. Daň z příjmů: Je možné využít tvorbu rezervy na pěstební činnost (což je v souladu se zákonem o daních) u jednoho či druhého z manželů? 4. Jak lze výše uvedené instrumenty kombinovat, když se jedná o společný majetek?

Český podnikatel, neplátce DPH, svářeč kovů (dále „Jiří“), bude pracovat v Německu. Podepsal smlouvu o dílo s českou firmou, plátcem DPH (dále „Firma“), která tyto práce fakturuje německému odběrateli. Ve smlouvě je uvedeno, že: - předmětem díla je provedení svářečských prací, DE 75 % + ČR 25 %, dále následuje adresa stavby v Německu, - smlouva platí od 31. 1. 2023 do 31. 12. 2024, - hodinová sazba je XX € za hodinu, - Jiří bude Firmě fakturovat, - ubytování plně hradí Firma, - Jiří zhotoví dílo samostatně a na vlastní zodpovědnost, - Jiří je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu třetí osobě, - dílo bude Jiří předávat Firmě. Dle mých informací se jedná o práci na konkrétní stavbě. Po skončení prací na této stavbě může být Jiří převelen na jinou stavbu, příp. i do konkrétního podniku, kde bude vyrábět zboží (stále svářečské práce). Nevím však, zda by se na to uzavírala jiná smlouva. Pan Jiří v ČR zdaňuje své příjmy v režimu paušálních výdajů a kromě práce v Německu bude provádět svářečské práce i v Česku, již ne přes Firmu. Může pan Jiří i nadále zdaňovat příjmy v ČR v režimu paušálních výdajů? Je zde nějaký problém z hlediska DPH? Limit 2 mil. Kč nebude překročen. Může být stále pojištěncem sociálního pojištění v ČR?

Studentka vysoké školy formou kombinovaného studia podniká jako OSVČ. Z hlediska plateb na sociální pojištění je toto studium považované za hlavní činnost, nebo u kombinovaného studia je na toto pohlíženo jinak než na studenta denního studia?

Manželé jsou oba OSVČ. Při výpočtu daňové povinnosti se jeví jako výhodné udělat z manžela spolupracující osobu ženy, tj. převést na něj část jejích příjmů (manžel má příjem ze živnosti pouze vedlejší, je zaměstnán, manželce při výkonu její SVČ vypomáhá). Je možné toto udělat přesto, že manžel nebyl na začátku roku registrován jako spolupracující osoba? Dopředu to nebylo zřejmé, vyplynulo to až z výpočtů. Hrozí za to nějaký postih, pokuta?

Fyzická osoba, která vede daňovou evidenci a je plátcem DPH nakoupila dodávkový a osobní automobil a uplatnila odpočet DPH na vstupu. Je možné využít u obou aut paušální režim na dopravu - 5.000 Kč/měsíc? Je možné evidovat náklady na tato vozidla z hlediska DPH - uplatnit odpočet DPH z výdajů na tato auta, ale výdaje nezahrnovat do výdajů snižujících základ daně? Pokud bude použit paušální režim u aut je potřeba dokládat knihu jízd? Jaké náklady lze v paušálním režimu u aut použít ke snížení daňového základu?       

Česká s. r. o. uzavřela smlouvu se švédskou společností o poskytování pracovníků. Ve smlouvě není přesně uvedeno, zda pracovník bude zaměstnanec nebo OSVČ. Švédská společnost souhlasila s tím, že česká s. r. o. může poskytnout i osobu samostatně výdělečně činnou. Česká s. r. o. vystaví fakturu švédské společnosti za IT služby, které vykonala osoba samostatně výdělečně činná. OSVČ pak vystaví fakturu české s. r. o. za tyto IT služby. IT služby je možné vykonávat odkudkoliv, OSVČ je vykonává ze svého bydliště v Brně. OSVČ zároveň poskytuje IT služby i dalším českým společnostem. Je tento postup v pořádku s ohledem na fakt, že švédská s. r. o. souhlasí s tím, že poskytnutý pracovník nemusí být vlastní zaměstnanec a může být i osoba samostatně výdělečně činná? 

Když bude mít FO-podnikatel, který využívá paušální daň, uzavřenou dohodu o provedení práce na 10 000 Kč měsíčně a z této dohody bude zaměstnavatel rovnou odvádět 15% daň, bude se částka z dohody započítávat do limitu pro paušální daň a bude moci dále vůbec využívat paušální daň, když bude mít tuto jednu dohodu uzavřenou?

FO vedoucí daňovou evidenci měla v obchodním majetku nemovitost a automobil, které již prošly časovým testem DPH 10 let. K 31. 12. 2022 oba tyto majetky FO vyřazuje do osobního vlastnictví s tím, že je bude pronajímat společnosti s. r. o. Z hlediska DPFO u automobilu bylo odepsáno a dál asi není co řešit. U nemovitosti se v odpisování zůstatkové ceny bude pokračovat, nebo začíná celých 30 let znovu? A jak to bude prosím z hlediska DPH? Považuje se i pronájem v § 9 ZDP za ekonomickou činnost, a tudíž není třeba odvádět DPH z ceny obvyklé při převodu do osobního vlastnictví? 

Dobrý den, manželka je OSVČ. Manžel na její podnikatelský účet vložil hotovost, resp. převedl větší částku, cca 1 milion Kč. Tato hotovost pak byla použita na nákup vozidla, které bude OSVČ používat pro svou podnikatelskou činnost. (odepisovat atd.) Lze tento vklad co se týče daně z příjmu u OSVČ v daňové evidenci evidovat jako příjem neovlivňující základ daně (tzv. vklad podnikatele), pokud jde o vklad od manžela z důvodu, že jde o finance ze společného jmění manželů? Nebo je nutno tento vklad zdanit jako dar?   

Nové úpravy týkající se paušální daně navazují na zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč. V rámci V této souvislosti došlo ke zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Paušální daň tedy budou moci využít další podnikatelé. Termín pro podání oznámení ke vstupu do paušální daně je do 10. ledna 2023. Záloha na paušální daň je pak splatná do 20. dne kalendářního měsíce.

Za rok 2021 v daňovém přiznání jsem byl v dílčím základu daně podle § 7 na příloze č. 1 řádek 104 ve ztrátě, a v oddílu 2, řádek 37 vyčíslena ztráta. Měl jsem však řádku 39 dílčí základ daně dle § 9, takže na řádku 45 byl základ daně kladná položka, takže ve výsledku jsem měl daň řádek 60 - 120 360 Kč. Uplatní se nějakým způsobem ztráta z podnikaní za rok 2021 v přiznání za rok 2022?

Poplatník v r. 2020 upravil základ daně o pohledávky dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP a přešel na paušální režim. V prosinci 2022 překročí jeho fakturace limit 1 mil. Kč za posledních dvanáct měsíců, nicméně je možné, že neobdrží příjmy vyšší než 1 mil. Kč z podnikání. 1) Nechce se registrovat a dle mého názoru už nemusí, protože je nový limit 2 mil. Je to tak? 2) Za r. 2022 pokud nebude mít příjmy po odpočtu příjmů zdaněných dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP (dodaněné pohledávky) - bude dál platit paušální daň, ale ve výši pro r. 2023? 3) Pokud příjmy překročí za r. 2022 1 mil. Kč, bude moct zůstat u paušální daně a platit jenom její vyšší výši pro rozmezí 1-1,5 mil. Kč, nebo bude muset podávat přiznání k DPFO (skutečné/paušální výdaje)?

Poplatník se v r. 2022 rozhodl prodat s.r.o. na splátky. V r. 2022 bude mít příjmy z podnikání pod 1 mil. Kč - podléhat bude paušální dani. V r. 2022 má inkasovat první splátku 10 tis. Kč, přepis je už zapsán v OR. V r. 2022 zároveň ukončí podnikatelskou činnost. V r. 2023 obdrží zbytek peněz za s.r.o. Dle mého mu příjem z prodeje s.r.o. nezruší možnost použití paušální daně. Jak se postupuje při režimu paušální daně při ukončení podnikání? Má to vliv na paušální daň. Co s příjmy (např. nezaplacené faktury, prodej s.r.o.) v r. 2023 - daní se v § 10 ZDP? Doplnění dotazu: Při prodeji s.r.o. totiž není možné využít žádné osvobození od daně z příjmů. Společnost s.r.o. byla založena v r. 2022 a prodána za více je 1 mil. Kč.

Manžel jako OSVČ přerušil podnikání k 29. 11. 2022. Do té doby byla manželka spolupracující osobou. Od 30. 11. 2022 bude manželka OSVČ a příjmy po odečtení výdajů jako osoby spolupracující dosáhnou téměř 500 000 Kč. Z uvedené částky vznikne povinnost vyšších záloh na sociální, zdravotní a daně z příjmů pro rok 2023. Může v tomto případě již jako OSVČ vstoupit do paušálního režimu pro rok 2023 a tím nebude brán zřetel na vypočtené zálohy?

Fyzická osoba, zaměstnanec a neplátce DPH, si přivydělává jako realitní makléř. Pokud zprostředkuje prodej nemovitosti, vystaví fakturu bez DPH za zprostředkování prodeje nemovitosti a na konci roku tento příjem zanese do daňového přiznání, podá přehledy na zdravotní pojišťovnu a na OSSZ. Tímto jeho povinnosti končí?

Na který řádek v daňovém přiznání k daním z příjmů právnických osob uvést rozdíl mezi zůstatkovou cenou účetní a daňovou při prodeji HM?