Příjmy z podnikání - strana 3

Dne 2. 12. 2022 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a některé další zákony (tzv. „Daňový balíček 2023“). Tento zákon s účinností od 1. 1. 2023 přináší následující zásadní změny v oblasti: 
Vydáno: 20. 12. 2022
Může manžel fakturovat do s. r. o., kde je jednatelem a společníkem jeho manželka? S. r. o. poskytuje elektromontážní práce a manžel je živnostník poskytující elektromontážní práce.  
Vydáno: 28. 11. 2022
Klient koupil horský hotel jako soukromá osoba. Následně si založil živnost na ubytování (§ 7 ZDP). Jakým způsobem může uplatňovat náklady a zda je nutná smlouva sám se svým IČO o pronájmu nemovitosti. Je vhodnější nemovitost zahrnout do majetku společnosti?
Vydáno: 24. 11. 2022
OSVČ si uplatňuje skutečné výdaje (příjmy podle § 7 ZDP). Má dvě živnosti, reklamní činnost a zemědělství (podle rejstříku je to Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti – prodává obilí, zvířata apod). Letos prodal dřevo za cca 500 000 Kč (jednorázová akce). Můžeme mu to zdanit pod § 10 ZDP a uplatnit 80% výdaje, nebo to musí zahrnout do § 7 ZDP a uplatnit skutečné výdaje?
Vydáno: 16. 11. 2022
Fyzická osoba vlastní bytový dům, kde pronajímá jednotlivé byty občanům a příjmy z tohoto pronájmu zdaňuje v § 9. Nyní vybudovala na bytovém domě FVE, kde část elektřiny budou spotřebovávat nájemníci a přebytky budou prodávány ČEZ. Licence vzhledem k instalovanému výkonu FVE není nutná. Jak bude fyzická osoba zdaňovat příjmy z prodeje přebytků ČEZ – v § 7 nebo v § 9 ZDP? Pokud v § 7, znamenalo by to, že pokud by součtem příjmů v § 7 a § 9 ZDP byl překročen limit pro registraci k DPH, musela by se fyzická osoba registrovat k DPH? Nájemníci mají v bytech měřidla spotřeby energie. Jak může fyzická osoba stanovit cenu elektrické energie vyrobené ve FVE, za kterou bude tuto energii vyúčtovávat nájemníkům a jak příjmy z této činnosti zdaňovat - teoretické varianty: 1. Může sjednat, že nájem je stanoven s ohledem na spotřebu energie a tedy nebude energii samostatně účtovat a bude mít jen příjmy z nájmu v § 9? 2. Může sjednat, že cena energie bude stanovena pevnou paušální částkou na měsíc, například podle m2 bytu, pak bude mít samostatně příjem z nájmu zdaňovaný v § 9 a samostatně příjem z prodeje energie, zdaňovaný v § 7? Bude pak stále dodržena podmínka, že fyzická osoba nemusí být držitelem licence na elektrickou energii? 3. Může sjednat, že cena energie bude stanovena nákladovou kalkulací vyrobené energie, kde bude zohledněna pořizovací cena FVE a provozní náklady (revize, údržba aj.) a podle počtu vyrobených jednotek elektrické energie stanovena nákladová cena jednotky, která bude vyúčtována nájemníkům. Bude to stále příjem podle § 9 ZDP? Nebo uplatnit při vyúčtování energie nájemníkům zcela jiný postup – jaký a jak ten příjem zdaňovat?
Vydáno: 14. 11. 2022
Navrhované změny v paušální dani byly schváleny. Od příštího roku by tak podnikatelé mohli vstoupit do paušálního režimu i s výdělkem do dvou milionů korun.
Vydáno: 11. 11. 2022
Fyzická osoba nabyla darem v červnu 2022 nemovitost od rodinného příslušníka. V srpnu 2022 se rozhodla tuto nemovitost vložit do svého IČ (obchodní majetek) a v rámci § 7 ZDP - podnikatelská činnost, používat k pronájmu. Fyzická osoba nemovitost vložila za cenu stanovenou podle zákona o oceňování majetku, tedy cenu stanovenou odhadcem. Bude moct z této znalecké ceny v IČ odepisovat? (Darem to nabyla FO RČ, a nikoliv FO IČ).
Vydáno: 08. 11. 2022
Jaké procento výdajů dle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů uplatní fyzická osoba ze samostatné činnosti, která má založenou živnost ohlašovací volnou, s oborem činnosti: výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů, údajů a záznamů? Nepřekročí za rok obrat 1 mil. Kč.
Vydáno: 08. 11. 2022
OSVČ-pekařka si v říjnu založila živnost. Peče doma (v nově zrekonstruované a zkolaudované přístavbě svého rodinného domu). Peče převážně pro stálé zákazníky – občany. Několikrát do měsíce se účastní farmářských trhů. Předpokládá, že nebude mít obrat větší než 2 mil. Kč, tj. nebude plátce DPH. Jak musí, resp. nemusí vykazovat denní a měsíční tržby? Předpokládá, že bude uplatňovat paušální výdaje ve výši 80 %. 1) Je OSVČ povinna vystavit na každý prodej paragon, který musí mít duplicitně schovaný i ona nebo stačí dávat si do pokladničky hotovost a tuto hotovost na konci dne sečíst a napsat do svého deníku jako denní tržbu, tj. např. 1. 10. 2022 ... 3 000 Kč? 2) Bude-li inkasovat Kč také na účet, pak musí vystavit fakturu, kterou předá zákazníkovi, a i ona si ji sama ponechá a zaznamená do svého deníku banky – vždy pohyb jednotlivé platby (faktury) nebo může udělat např. denní sumu příjmů na bance či měsíční (bez uchování faktur)? 3) Může mít OSVČ zaznamenáno vše v ruce v deníku na papíře, nebo k tomu musí mít program na PC? Upřednostnila by totiž papírovou formu. 4) Pro OSVČ je důležité, aby měla vše v pořádku, co si týče daní a odvodů, aby jí pak nějaká úřednice neřekla, že má mít vše on-line a např. každý doklad na prodej jednoho preclíku u sebe schovaný. 
Vydáno: 24. 10. 2022
Fyzická osoba, podnikatel, autodopravce měl nehodu, kterou zavinilo jiné vozidlo. Náhradu škody za vozidlo pojišťovna proplatila, toto plnění se zdaňuje. Nyní, po roce, pojišťovna proplatila ušlý zisk za dobu neprovozování vozidla. Podléhá toto plnění dani z příjmů?
Vydáno: 06. 10. 2022
Mohu vstoupit do režimu paušální daně, i když mám zaměstnance? A jak budu prokazovat příjmy v případě žádosti o úvěr?
Vydáno: 06. 10. 2022
Jak správně postupovat při stanovení správné výše výdajů stanovených procentem z příjmů (tzv. výdajového paušálu) v případě podnikatele, fyzické osoby, který podniká na základě volné živnosti podle přílohy č. 4 živnostenského zákona vedené pod číslem 56 Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály? V rámci této živnosti provádí podnikatel konkrétně tyto činnosti: Činnosti IT specialisty, programátor a grafik. Předmětem jeho činnosti je tvorba počítačových her, což to zahrnuje programování, grafické zpracování, počítačové animace a scénář hry. Výsledky své činnosti poskytuje další subjektům, distributorům, které hry nabízejí, popř. provozují na svých portálech. Podnikatel, autor počítačových her a scénářů, k nim pak pravidelně na základě informací o užívání jeho her koncovými uživateli získává od distributora (zprostředkovatele) odměnu. Domnívám se, že výsledky činnosti uvedeného podnikatele jsou pod ochranou autorského práva, přikládám i citaci z výstupu z Koordinačního výboru mezi GFŘ a KDP ČR č. 04/2014, citace je na konci dotazu. Je moje domněnka je správná? A co má přednost při stanovení správné výše „výdajového paušálu“ u daně z příjmů? Použití § 7 odst 1 písm. b) ZDP, tzn. příjmy ze živnosti a možnost uplatnění 60% „výdajového“ paušálu, nebo použití § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tzn. příjmy z poskytnutí autorských práv apod. a možnost uplatnění max. 40% „výdajového“ paušálu? Citace z Koordinačního výboru GFŘ a KDP ČR 04/14 z dubna 2014: 5. Příjmy autorů software 5.1 Použité pojmy Software - počítačový program, databáze nebo jejich části4 jako duševní výtvor autora. Pod pojmem počítačový program jsou chápána i díla určená pro jiná zařízení obdobného druhu jako např. mobilní telefony, smartphony, tablety, netbooky, chrombooky, ale i e-booky, čtečky knih, inteligentní brýle nebo hodinky ad., pokud naplňuji znaky autorského díla. Autor software - fyzická osoba5, která je nositelem osobnostních i majetkových práv k software Distributor - právnická nebo fyzická osoba, která vykonává svým jménem a na svůj účet majetková práva k software, včetně poskytování práva na využití nebo užití třetím osobám (koncovým uživatelům), v textu příspěvku zahrnuje různé typy jako „výrobce“ software, softwarehouse, autorizovaný prodejce, dealer, reseller ad. Koncový uživatel - oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, který k ní má vlastnické nebo jiné právo, případně právo k jejímu využití nebo užití s výjimkou jejího dalšího převodu6 5.2 Popis situace Počítačové programy požívají autorské ochrany podle § 2 odst. 2 zákona 121/2000 Sb. autorský zákon, stejně jako databáze, pod podmínkou, že se jedná o vlastní duševní výtvor autora. Týká se to jak dokončeného díla, tak i jednotlivých fází nebo částí. Z dikce ustanovení § 7 odst. 2 ZDP je zřejmé, že dále uváděné případy se netýkají situace, kdy autor tvoří software v pracovně právním vztahu, musí se tedy vždy jednat o samostatnou činnost. V praxi lze většinou odlišit dvoustupňový převod práv k software od autora (autorů) ke koncovým uživatelům: Autor na distributora za úplatu převádí majetková práva, ve smyslu software dále rozmnožovat, upravovat, spojovat s jinými díly a také poskytovat jeho kopie (rozmnoženiny) třetím osobám. Koncoví uživatelé si opatřují vlastnické či podobné právo na užití rozmnoženiny software v souladu s tzv. licenční smlouvou7 nebo licenčními podmínkami8, platí pro ně určitá omezení (např. limitované kopírování software pouze pro účely archivace ad.). Z hlediska úhrad a plateb se ve světle výše uvedeného jedná opět o dva rozdílné mechanismy a právní tituly: Příjmy distributora jsou úhradou za vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu (software) a nejsou tedy příjmem autora. Dílčí závěr č. 5: Pod pojem „příjem autora“ dle § 7 odst. 6 ZDP spadají v případě počítačových programů, databází a jejich částí toliko příjmy, které plynou autorům - nositelům osobnostních a majetkových práv k software jako úhrada za poskytnutí oprávnění k výkonu práv majetkových jiné osobě (distributorovi) a dále příjmy, které plynou autorovi za vytvoření software na objednávku. Výše uvedenou definici naopak nenaplňují úhrady ze strany oprávněných koncových uživatelů rozmnoženin počítačových programů, kteří úplatně nabývají vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího užívání, nikoli za účelem dalšího převodu. Stanovisko GFŘ: Souhlas Jedná se o to, jestli psaní scénářů považovat za autorskou činnost a jaký výdajový paušál pro ni použít. Pan Fiala je uveden v titulcích hry jako autor scénáře. Dodávka scénáře je ale technicky provázána s produktem (nikdy nedodává samostatně scénář, je to součást vytvořené PC hry).
Vydáno: 30. 09. 2022
Podnikatel je v režimu paušální daně pro rok 2022. Pokud přeruší živnost od 1. 10. do 31. 12. a zaregistruje se na Úřad práce, stačí, když tuto skutečnost nahlásí na OSSZ a zdravotní pojišťovnu? Nebude muset za rok 2022 podávat přiznání k dani z příjmů?
Vydáno: 05. 09. 2022
  • Článek
Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci. Základem pro stanovení podílu společníka v s. r. o. je jeho vklad. Jak totiž vyplývá z § 133 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (dále jen „ZOK “), podíl společníka v s. r. o. se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Výše podílu je pro společníka naprosto zásadní a dopadá i do celé řady daňových souvislostí, protože podle výše podílu se stanoví podíl na zisku, podíl na likvidačním zůstatku, vypořádací podíl a u příjmů souvisejících s těmito právními nároky je pak nutné řešit jejich daňový režim.
Vydáno: 30. 08. 2022
Až dodatečně jsem se dozvěděla, že klientka obdržela neinvestiční dotaci na zmírnění následků koronaviru pro OSVČ. Budeme muset dát dodatečné přiznání k dani z příjmů fyzických osob a tuto dotaci dodanit. Klientka v přiznání uplatňuje náklady procentem z příjmů a to 80 % - kadeřnictví a pedikúru a 60 % na cvičení a masáže. Jaké procento může tedy uplatnit k přijaté dotaci? Ve smlouvě o dotaci požadovala finanční částku na materiál do kadeřnictví , dezinfekci a zálohy na elektrickou energii? 
Vydáno: 29. 08. 2022
Manželé nyní podnikají samostatně jako OSVČ, každý v jiném oboru podnikání a jeden z nich je plátcem DPH, druhý není. Může neplátce DPH přijmout do svého podnikání druhého jako osobu spolupracující (z pohledu DPFO) ? Může tato spolupracující osoba dále podnikat ve svém oboru a příjmy a výdaje ze společného podnikání si přičíst do svého přiznání k DPFO? Pokud ano, musí se druhý z manželů stát plátcem DPH?
Vydáno: 10. 08. 2022
Podnikatel podniká v zemědělství. V roce 2022 provedl jednorázovou akci, těžbu dřeva. Bude se tento prodej danit podle § 7 nebo podle § 10 ZDP? Pozemky, na kterých jsou stromy, nejsou vloženy do obchodního majetku.
Vydáno: 07. 07. 2022
  • Článek
Základní kapitál má povinně každá s. r. o., přičemž jde o nejstálejší účetní položku její rozvahy, bez ohledu na velikost firmy a obor činnosti. Po vytvoření vklady zakladatelů jej totiž obvykle nebývá nutné měnit, proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné základní kapitál snížit. Třeba když se společník dostane do potíží a nedokáže splatit svůj peněžitý vklad, k němuž se zavázal, nebo se takto firma hodlá bezbolestně zbavit zatěžující účetní ztráty, anebo společníci chtějí odčerpat peníze vázané v kapitálu do svých kapes, a proč taky ne, vždyť je to jejich obchodní korporace. V tomto stručném příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou a daňovým řešením tohoto procesu.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
Podnikatel může využít ke svému podnikání jednak svůj vlastní majetek, respektive majetek ve společném jmění manželů, ale může použít i majetek ve spoluvlastnictví. V článku zaměříme pozornost na vymezení spoluvlastnictví v občanském zákoníku a dále si ukážeme, jak je postupováno při odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků a jak bude postupováno v souvislosti s odpisováním při zvýšení spoluvlastnického podílu na hmotném majetku.
Vydáno: 15. 06. 2022
  • Článek
V článku si uvedeme souvislosti podnikání manželů z hlediska vymezení společného jmění manželů a dále ve vazbě na občanský zákoník, zákoník práce , živnostenský zákon a insolvenční zákon a blíže se zaměříme na podnikání manželů z hlediska zákona o daních z příjmů .
Vydáno: 02. 06. 2022