Správa daní - strana 107

Podnikatel, fyzická osoba je plátcem DPH a vede daňovou evidenci. Má příjmy ze dvou podnikatelských činností. První má na živnostenský list \"koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej\" a druhou převažující činnost provozuje jako elektrikář. Výdaje za r. 2005 chce uplatnit procentem z příjmů. Chtěla bych se zeptat, zda živnostenský list na elektrikáře patří mezi řemeslné živnosti a zda-li by si tedy mohl uplatnit 60 % a pokud ano, jak si má uplatnit výdaje procentem z příjmů za veškerý příjem za r. 2005, když by na menší část příjmů byly výdaje 50 % a na větší část příjmů 60 %?

Firma prodala osobní motorová vozidla zprostředkovaně přes autobazar (12/05, 03/06) a nemá fotokopii velkého TP o provedené změně vlastníka. Firma tvrdí, že silniční daň za prodaná vozidla nemusí hradit, protože má smlouvu o zprostředkování prodeje s autobazarem (informaci si zjistila na FÚ). Za první čtvrtletí 2006 zaplatila ještě silniční daň za tyto vozidla, ale pak již odmítla platit. Jedno z prodaných vozidel koupila firma, která za něj začala platit silniční daň, i přestože není vlastníkem ve velkém TP, u zbývajících vozidel nevím, kdo je novým majitelem, a zda je motorové vozidlo používáno k podnikatelským účelům. Žádám o informaci, jak postupovat při vyplňování formuláře přiznání k silniční dani za rok 2006, a zda zaplacená silniční daň za první čtvrtletí 2006 z prodaných vozidel je daňově uznatelná. Musí druhá firma, která osobní vozidlo koupila a využívá jej ke své podnikatelské činnosti (také nemá zapsán převod vlastníka ve velkém TP), zahrnout toto vozidlo do formuláře k silniční dani a je zaplacená silniční daň daňově uznatelná?

Od nového roku budeme veřejná výzkumná instituce. Máme v pronájmu ateliér (za který platíme nájmy, služby s nájmem spojené a pravidelný úklid v ateliéru), v kterém ubytováváme: a) zahraniční hosty, b) vlastní zaměstnance s trvalým pobytem mimo město sídla pracoviště. Jaké jsou daňové dopady v těchto případech pro ubytované, jestliže jim je toto ubytování poskytováno bezplatně a pro nás jako organizaci?

Opravna vystavila daňový doklad na firmu XY. Po několika měsících urgování platby se zjistilo, že došlo k chybě, doklad měl být vystaven na AB. Opravna vystavila dobropis na XY (má potvrzen) a zároveň nový daňový doklad na AB. Finanční úřad nyní dobropis vyřadil s tím, že nebyl zákonný důvod vystavit dobropis, to, že zároveň stejná výše DPH byla odvedena dle nového dokladu (i když ten byl vystaven opožděně, prý kontrolu nezajímá a DPH doměřil, takže vlastně opravna odvede DPH z jednoho plnění 2x). Neměl by v tomto případě úředník přihlédnout i k věcem, které jsou pro poplatníka \"polehčující\"?

Daňový subjekt bude podávat dodatečné daňové přiznání na daň z příjmu za rok 2004 - daňová povinnost bude vyšší. V roce 2004 uplatňoval část daňové ztráty z roku 2001. Pokud se rozhodne, že uplatní v dodatečném daňovém přiznání nižší část daňové ztráty (část ponechá do dalších let) - je to možné? Zákon o správě daní a poplatků mluví jen o případě, kdy v dodatečném přiznání se uplatňuje vyšší odpočet daňové ztráty.

Podle zákona o účetnictví § 5 odst. 1, účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Jaké oprávnění musí mít tato osoba (právnická nebo fyzická) k vedeni účetnictví jiné jednotky? Musí mít nějaký certifikát? Kdo v takovém případě má právo podpisovat hlášení pro FÚ? Stačí jen obdržet zplnomocnění? Může tato zplnomocněná osoba podávat daňové přiznání přes internet?

Dva podnikatelé - fyzické osoby A a B chtějí provozovat menší restauraci. Obrat v této restauraci by pravděpodobně dosáhl 1,5 až 1,8 mil. Kč ročně, což by znamenalo povinnou registraci k DPH. Tito podnikatelé se dohodnou tak, že po určitou dobu, např. 6 měsíců bude tuto restauraci provozovat podnikatel A, osoba B bude u něj zaměstnána. Po těch 6 měsících se role vymění a provozovat restauraci bude podnikatel B, a tak dál dokola. Samozřejmostí je, že oba mají na tuto činnost živnostenské oprávnění, veškeré zboží a služby bude odebírat vždy ten podnikatel, který zrovna restauraci provozuje, ten druhý na tuto dobu přeruší podnikatelskou činnost a bude v zaměstnaneckém poměru k prvnímu. Je to sice administrativně trochu náročnější, ale dle mého názoru se tím vyhnou povinné registraci k DPH, což jim ušetří desítky tisíc korun ročně. Je tento postup obhajitelný před správcem daně? Popřípadě na co si ještě dát pozor, aby obhajitelný byl?

Fyzická osoba, OSVČ vedoucí daňovou evidenci zemřela dne 18. 8. 2006. Jaké položky lze uplatnit v rámci ustanovení § 15 a § 35 zákona o dani z příjmů? Jaký formulář použít - asi za rok 2005 a ten si upravit o slevu na poplatníka? Tato fyzická osoba si platila soukromé životní pojištění, a to u dvou pojišťoven. Lze tuto částku uhrazeného pojistného odečíst od daňového základu nebo naopak tuto skutečnost posoudit tak, že toto pojistné z důvodu úmrtí zaniklo a o dříve uplatněné částky dodanit v § 10? Jaké slevy od vypočtené daně a v jaké výši uplatnit? - na poplatníka celých 7 200 Kč, - v domácnosti jsou 3 vyživované děti - lze uplatnit slevu a za jaký počet měsíců? Doplňující otázka: Formulář DPFO za rok 2006 jsem si na České daňové správě stáhla. Je již k dispozici. Co se týká plateb na soukromé životní pojištění, hledala jsem dále v § 6 zákona o DP, kde je toto životní pojištění blíže specifikováno: písm. w) - dle mého názoru se jedná i o případ smrti, tzn. povinnost dodanit by zde neplatila a naopak by se ještě mohly uplatnit uhrazené částky do výše 12 000 Kč. Nebo lze uplatnit pouze 1 000 Kč měsíčně?

Podnikatelka A nakupuje ve velkoobchodu MAKRO v ČR na základě stříbrné karty. Její syn, podnikatel B, by rád tuto kartu využíval i pro své podnikatelské nákupy, avšak vystavená faktura je na obchodní jméno podnikatelky A. Může podnikatel B v daňové evidenci uvádět výše uvedené faktury za předpokladu sepsané smlouvy (např. umožňující lepší nákupní ceny) mezi podnikateli A a B? Anebo vždycky musí dojít k přefakturaci faktur z podnikatelky A na podnikatele B?

Naše firma se zabývá vodoinstalaterstvím a topenářstvím, během roku, ale uskutečníme kromě montážních prací i asi 30 prodejek materiálu. Vztahuje se na nás povinnost registrační pokladny (poměr obratu z montáží a prodeje je asi 99:1), dále nemáme žádnou prodejnu, pouze skladové a provozní prostory a kdybychom pozastavili živnost na nákup a prodej za účelem jeho dalšího prodeje a provozovali pouze topenářství a vodoinstalaterství, a prodej materiálu fakturovali pouze jako materiálovou výpomoc?

Rád bych se s ujistil, že bychom případně neporušili ZDP při poskytnutí finančního daru dle § 20 odst. 8 ZDP. V roce 2007 s velkou pravděpodobností vznikne řešitelský tým několika subjektů, kteří budou spolupříjemci dotace na výzkumný projekt. Naše společnost nebude spolupříjemce dotace v rámci výzkumného projektu, ale nasmlouvaným kooperantem. Hlavnímu řešiteli však chybí určitá peněžní částka, pomocí které by kryl náklady z vlastních zdrojů tak, aby mu výzkumný projekt byl vůbec schválen a přidělen. Jedná se o a. s., jejíž stěžejním předmětem činnosti je výzkum a vývoj. Jedna z variant jak toto řešit je, že naše společnost poskytne této a. s. finanční dar na výzkumné účely ve výši požadovaného deficitu vlastních zdrojů. Dle § 20 odst. 8 splníme kritéria - dar právnické osobě, nad 2 tis. a na vyjmenované účely = VaV, do 5 % ZD. Je fakt, že jsme zároveň kooperantem v rámci projektu omezujícím faktorem, který by mohl správce daně použít pro neuznání daru jako odečitatelné položky?

Žádám o informaci ohledně platby záloh na daň z příjmu fyzických osob. Přiznání za rok 2004 jsem podal s pomocí daňového poradce, tj. do 30. 6. 2005, vznikla mi povinnost platit zálohy: k 15. 12. 2005 26 100 Kč k 15. 6. 2006 26 100 Kč Přiznání za rok 2005 jsem si podával sám k 31. 3. 2006, vznikla mi povinnost platit zálohy: k 15. 6. 2006 17 200 Kč k 15. 12. 2006 17 200 Kč. V jaké výši mám zálohu zaplatit? 26 100 Kč z Přiznání za 2004 nebo novou z Přiznání 2005 17 200 Kč, tj. z poslední známé daňové povinnosti?

Máme prodejnu stavebnin. Jsme povinni na prodej za hotové zřídit registrační pokladnu? Dosud vystavujeme na drobný prodej daňové doklady - paragony. Nebo jakou formu vedení drobného prodeje za hotové ve stavebninách by jste nám doporučili?

Zdědila jsem po zemřelé mamince nějaké věci (bez hodnoty, jak konstatoval notář) a malou chatu, byla jsem jediná dědička. Nyní se na mě obrátil finanční úřad (zaslal mi výzvu k úhradě daňového nedoplatku), a chce po mně uhradit nějaký nedoplatek. Myslím si, že na to nemá právo, protože, jak jsem slyšela, měla bych být od daně dědické osvobozena, a ostatně ani mi nevystavil platební výměr a rovnou mi zaslal výzvu k úhradě nedoplatku), to si měl vyřídit s maminkou, dokud ještě žila. Je to tak?

Před časem jsem se na vás obracela s dotazem ohledně záloh při společném zdanění manželů. S jeho odpovědí jsem však u příslušného FÚ neuspěla. Argumentovali § 13a odst. 5: Zálohy na daň z příjmu FO platí každý z manželů podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů. (tedy, že zálohy jsem povinna platit, i když 80 % mého rozděleného daňového základu tvoří příjmy manžela podle § 6).

S. r. o. podnikající v oblasti prodeje počítačů, počítačového servisu, počítačových sítí, internetových stránek apod. má časté výjezdy ke klientům. S ohledem na problematický provoz v Praze uvažuje o koupi motocyklu, neboť doufá, že jednostopé vozidlo k cíli dorazí rychleji. Firma je plátce DPH a předpokládá, že motocykl zařadí do užívání v ceně bez DPH a uplatní si odpočet DPH. První dotaz zní k odpočtu DPH. V platné legislativě není, na rozdíl od osobních automobilů, u motocyklů odpočet zakázán. Je možné si tedy DPH odečíst? Firma samozřejmě předpokládá, že při prodeji tohoto motocyklu se bude jednat o zdanitelné plnění a z prodejní ceny odvede DPH na výstupu. Pokud si však pořídí motocykl starší od neplátce DPH naopak předpokládá, že při jeho prodeji se nebude jednat o zdanitelné plnění a DPH na výstupu odvádět nebude. Pokud si firma pořídí jako dopravní prostředek auto, z hlediska finančního úřadu není problém. Druhý dotaz směřuje k tomu, zda firma musí vůči finančnímu úřadu specificky zdůvodňovat, proč zvolila jako dopravní prostředek motocykl. Třetí dotaz směřuje k prodeji tohoto motocyklu, až bude plně odepsán (bude zařazen do 2. odpisové skupiny) a vyřazen z obchodního majetku firmy. Pokud bude motocykl prodán, postačí jako doklad kupní smlouva? Nebo je zapotřebí znalecký posudek? Jak nejlépe při stanovení prodejní ceny postupovat?

Mají příspěvkové organizace zřízené městem, a to městská knihovna, muzeum, dům dětí a mládeže, městská správa bytů a sociální služby města, které nezaměstnávají více než 25 zaměstnanců, povinnost vést spisovou službu dle § 63 a násl. zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě? Dle čeho a jak se posuzuje, zda vykonávají veřejnou správu? Obdobně, zda tyto organizace mají povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií (viz § 3 odst. 1 zákona. č. 499/2004 Sb.) u muzea a knihovny samozřejmé, u ostatních? (hledisko výkonu veřejné správy)

Žádám o pohled na názor FÚ. Pracovník v r. 2004 ukončil dřívější pojistnou smlouvu s ČP a naspořenou částku ve výši 25 432 Kč převedl na novou pojistku Dynamik, kde tato položka je označena, bylo sjednáno mimořádné pojistné ve výši 25 432 Kč. Dne 1. 1. 2005 poslala ČP potvrzení, že lze uplatnit odpočet zaplaceného pojistného od základu daně dle ustanovení § 15 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb. Takže jsem tuto částku rozpočítala na celkové pojištění - na dny a za rok 2004 v daňovém vyrovnání uplatnila. Za rok 2005 podal pracovník společně zdanění manželů, poměrnou část z tohoto pojištění, ale FÚ tuto částku vyloučil s tím, že obdrželi pokyn od MF, že nelze. Ale již za rok 2004 jsem si u ČP ověřovala, zda tento odpočet opravdu lze uskutečnit a byla jsem ubezpečena pracovnicí ČP že ano. Dokonce i pracovnice FÚ mi tvrdila, že u pojištění Dynamik lze. Za rok 2005 je situace jiná. Takže teď nevím, kdo má pravdu a ve kterém zákonu hledat oporu a co s dalšími roky.

Naše společnost vyvíjí činnost, při které nám škodí vibracemi společnost sousedící s naší. Tato nám jako odškodnění nabízí finanční částku na to, abychom si postavili novou budovu, která bude mít speciální základy a tyto vibrace se nebudou projevovat. Nyní řešíme daňové hledisko, co je výhodnější - finanční dar z kterého odvedeme pouze darovací daň a tento použijeme na výstavbu nové budovy (přístavku ke stávající budově). Může to být formou daru? Má výše daru vliv na výši odpisované částky? Nebo by nám tato společnost měla na základě znaleckého posudku, poskytnout náhradu škody, kterou zdaníme 24 % a náhradu škody použijeme na výstavbu nové budovy, kterou budeme odpisovat?