Správa daní - strana 104

Dobrý den, ještě prosím o radu. Klient byl v pracovní neschopnosti a ještě v nemocnici od 15.ledna do 7.března 2007. Jak se něj vztahuje ustanovení o minimálním základu daně? Celý rok, 11 měsíců nebo i jinak?

Manželka vede daňovou evidenci, je plátce DPH a podniká v zemědělské výrobě. Manžel vede daňovou evidenci, je plátce DPH a podnikal v poskytování služeb v zem.výrobě. Manžel od 1. 1. 07 neměl ze své podnikatelské činnosti žádný příjem a začal spolupracovat s manželkou v zemědělské výrobě. Manžel má ve svém obchodním majetku automobil N1. Tento automobil v roce 2007 využívá k zajištění příjmů manželky, se kterou spolupracuje. U koho uplatnit výdaje spojené s provozem auta /benzín, opravy apod./ a dále odpisy. Manžel ve svém daňovém přiznání a k tomu přizná 50% ZD manželky? Pokud nelze tak jak to řešit z důvodu, že manželé si nemohou fakturovat /platit/ mezi sebou.

Podnikatel vedl v r.2004 DE.Základ daně tvořil z rozdílu mezi skutečnými příjmy a skutečnými výdaji.V r.2004 nebyla do příjmu zahrnuta faktura, k jejímuž zaplacení došlo v roce 2005. V r.2005 podnikatel uplatnit výdaje paušálem+SP+ZP.Do ZD uvedl příjmy roku 2005 + příjem předmětné faktury z roku 2004, jejíž platbu v roce 2005 přijal.Současně využil společného zdanění manželů. Mám za to, že při přechodu z DE na paušál je nutno dodanit nezaplacené pohledávky a zásoby. Dotazy: 1)Je možné, aby přišel za rok 2004 FÚ na kontrolu, když do 31.12.2007 (3 roky)neučinil žádný úkon směřující ke správnosti daně? 2)Pokud by podnikatel podal dod. DP na daň vyšší, má právo proti nezaplacené pohledávce odečíst od ZD naopak jím nezaplacené závazky? 3)Podá-li podnikatel dodatečné DP za rok 2004 na daň vyšší, předpokládám, že podá naopak za r.2005 dodatečné DP na daň nižší. Počítám správně, že na daň nižší může DP podat nejdéle do 31.12.2008? 4)Je podle shora uvedeného popisu povinnost přepočítat při SZM i daňové přiznání manželky nebo bude podávat podnikatel dodatečné DP jen za sebe? 5)Daň za rok 2004 byla zaplacena k 31.3.2005, daň za rok 2005 byla zaplacena k 31.3.2006. Jak vysoké bude penále když pohledávka shora uvedená byla zahrnuta do ZD roku 2005 místo do roku 2004, tedy k 31.3.2006 již zdaněna?

Jsme s.r.o.,plátci DPH, vedeme účetnictví. 2 společníci a jejich manželky - všichni jsou zaměstnanci našeho s.r.o., pojedou do Alp lyžovat. Lze proplatit permanentky z lanovek dle §6 (9)d)jako nepeněžní plnění ze zisku? Pokud ano, co je třeba splnit? 1. Je třeba dopředu oficiálně (na firmu) koupit Eura,nebo doložit nákup Eura soukr. výpisem jednoho ze společníků, nebo lze dodatečně po příjezdu proplatit v Kč? 2. Stačí jako doklad permanentky, nebo se musí požádat v pokladně o hromadný doklad? 3. Za rodinné příslušníky se považují i dospělé děti? 4. Je v souvislosti s novelou od r. 2008 nějaká povinnost přidanit, nebo odvést soc.+zdrav.poj. z těchto benefitů?

Již jsem podávala dotaz na toto téma, na nějž odpovídal 31. 10. 2007 pan František Kocour. FÚ při kontrole za rok 2003 doměřil daň, tím že zvýšil daňový základ/zvýšil příjmy i výdaje/.Odmítá ale uznat vyšší ztrátu,tj.v celé její výši, která nemohla být v řádném daňovém přiznání uplatněna, viz ř. 38 a 36 daňového přiznání 2003. V uvedené odpovědi z 31. 10. 2007 ze které vycházím a rozumím ji, uvádíte, že v dodatečném přiznání lze vyšší ztrátu uplatnit. FÚ zdůvodňuje své odmítání tím, že zvýšení daň.základu vzniklo při kontrole a pak ztrátu prý uznat nelze. Potvrďte mi prosím své stanovisko tak, abych přesvědčila FÚ a poraďte mi jak mám postupovat při uplatnění ztráty. S ohledem na běžící termíny na FÚ bych byla vděčna za brzkou odpověď.

Můžete mi sdělit obecný postup při ukončení činnosti společnosti s ručením omezeným. Je nutné, aby s.r.o. bez majetku vstupovala do likvidace?

Právnická nezisková organizace - občanské sdružení, vede PÚ. Vedu účetnictví Občanskému sdružení, které má ve své hlavní neziskové činnosti, kromě jiného, vedení ochotnických uměleckých spolků a rukodělných kursů. Není mi úplně jasné, jak správně stanovit daňový základ. Vedeme evidenci nákladů a výnosů na jednotlivé akce a kursy. Při přípravě kursu předem odhadneme výši kursovného na jednu osobu tak, aby byly pokryty náklady. Pokud se sejde v některém kursu více lidí, tak jeden dílčí kurs může být ziskový, jiný ztrátový. Mohu na konci roku sečíst náklady a výnosy ze všech kursů a do daňového základu uvést pouze výsledek? A nebo do daňového základu sečíst dílčí zisky ze ziskových kursů? Další problém mám s představeními našich ochotnických spolků. Vstupné na těchto akcích je vybíráno formou dobrovolného vstupného. Prakticky to funguje tak, že u vchodu je krabice s nápisem \\\"Dobrovolné vstupné\\\" a po skončení představení sečteme tržbu, zavedeme jednorázovým příjmovým dokladem do pokladny a uhradíme event. vzniklé náklady (cestovné, nájem sálu, apod.). Pokud nám zbudou nějaké prostředky, použijeme je buď na režijní provozní výdaje sdružení nebo na přípravu nového představení (např. nákup kostýmů). Kromě obdobného problému jak správně stanovit daňový základ (některé představení může být ziskové), tak mám v tomto případě i problém, zda se vlastně nejedná o veřejnou sbírku ve smyslu zákona č. 117/2001 Sb. a neměli bychom správně postupovat podle tohoto zákona. Při vzniku sdružení jsme na jarmarku, kde naše sdružení předvádělo různé rukodělné techniky, umístili leták o plánech našeho sdružení a pod to opět krabici s textem: \\\"Děkujeme za dobrovolné příspěvky na činnost našeho sdružení\\\". S tímto příjmem si účetně nevím rady (není možno posuzovat jako dar, protože není smlouva s dárcem) a po prostudování zákona č. 117/2001 Sb. mi připadá, že jsme porušili několik paragrafů.

Kdo vlastně platí ekologickou daň a kolik? V daňovém kalendáři na mfcr.cz je každý měsíc spolu s DPH povinnost přiznat a zaplatit ekologickou daň, ale ze zákona č. 261/2007 Sb. mi není zcela jasné, kdo je povinný tuto daň platit. Také nikde nejsou žádné tiskopisy k přiznání z ekologické daně (pokud vůbec něco takového existuje).

Náš klient, kterému zpracováváme účetnictví, dal generální plnou moc daňovému poradci. Daňové přiznání k DPPO by měl podávat v termínu do 30. 6. 2007. S ohledem na vysoké zálohy a menší hospodářský výsledek v roce 2006 by chtěl podat daňové přiznání do 31. 3. 2007. Nechce však podepsat daňové přiznání s tím, že ho zpracovává poradce, a tedy si ho má podepsat. Jedná se o cizince, který nemůže pochopit, že by nemohl i daňový poradce jako jeho zástupce jednat v jeho prospěch. Je nějaké řešení kromě stanovení záloh jinak? (Těm by finanční úřad nemusel vyhovět.)

Náš klient, kterému zpracováváme účetnictví, dal generální plnou moc daňovému poradci. Daňové přiznání k DPPO by měl podávat v termínu do 30. 6. 2007. S ohledem na vysoké zálohy a menší hospodářský výsledek v roce 2006 by chtěl podat daňové přiznání do 31. 3. 2007. Nechce však podepsat daňové přiznání s tím, že ho zpracovává poradce, a tedy si ho má podepsat. Jedná se o cizince, který nemůže pochopit, že by nemohl i daňový poradce jako jeho zástupce jednat v jeho prospěch. Je nějaké řešení kromě stanovení záloh jinak? (Těm by finanční úřad nemusel vyhovět.)

Fyzická osoba, plátce DPH, daňová evidence. Syn (já-fyzická osoba) zdědil po své matce byt, který vlastnila asi 20 let. Nežili spolu ve společné domácnosti, ani v předmětném bytě neměl syn bydliště. Tento byt syn po ukončení dědického řízení (8 měsíců) prodal. Byt není ani nikdy nebyl zahrnut do obchodního majetku. Jaké daňové povinnosti vyplývají?

Dcera koupila garáž. Znalecký posudek zněl na garáž včetně pozemku, ale po realizaci převodu nemovitosti se ztratil. Nemá ho ani bývalý ani současný majitel, tedy dcera. Daň z nemovitosti byla u správce daně přiznána na garáž, nikoliv na pozemek pod ní, protože takto bylo zapsáno v KÚ. Garáž je stará a nemá velkou hodnotu, takže by se nevyplatilo dělat nový znalecký posudek jen na pozemek pod garáží. Je nějaká právní cesta, jak toto napravit jinak než novým znaleckým posudkem a novým DP k dani z nemovitosti? Nestačilo by např. prohlášení obou stran před notářem nebo před správcem daně? Není možnost, aby tuto situaci posoudil správce daně a sám doměřil dle skutečnosti?

Manželé podnikají každý zvlášť na svůj živnostenský list. Každý zvlášť tedy podává daňové přiznání, pouze si vzájemně rozepisují spolupráci 50 % na 50 %. Při daňové kontrole manžela, pracovnice FÚ zahájila jednání právě s jeho manželkou (která nebyla předmětem kontroly, ale vede oběma účetnictví), aniž by kontrolovaný subjekt (tedy manžel) zprostil správce daně mlčenlivosti vůči třetí osobě - tedy manželce. Při daňové kontrole byla zjištěna některá pochybení kontrolovaného subjektu a proto se ptám, zda je tato kontrola platná, když pracovnice FÚ nebyly zproštěny mlčenlivosti a přitom jednaly o daňovém subjektu s třetí osobou.

Jaké daňové dopady z pohledu DPPO, DPH a závislé činnosti má použití služebního vozidla pro soukromé účely? Můžete mi to doložit ustanoveními zákona.

Žádám o zodpovězení dotazu, který je předmětem častých nedorozumění mezi podnikateli i jinými institucemi. Na faktuře pro odběratele uvedu např. datum splatnosti 10. 10. - Znamená to, že odběratel je povinen dát příkaz k úhradě s datem splatnosti 10. 10. tak, aby 10. 10. příslušná částka odešla z jeho účtu, anebo již musí být 10. 10. na účtu věřitele? - Podle kterých právních předpisů se postupuje v případě vztahu 2 právnických osob, fyzické osoby a právnické osoby, nebo 2 fyzických osob, nebo v případě vztahu ke státní správě - sociální pojištění, finanční úřad-daně. Jsou pravidla stejná?

Účtuji jednu společnost s ručením omezeným. V roce 2006 měla čistý obrat 104 mil. Kč a aktiva celkem bez odpisů a rezerv 42 mil. Kč. Pokud bude mít stejné výsledky i letos, bude nutné zajistit audit. V zákoně o účetnictví je \\\"úhrn aktiv zjištěný z rozvahy\\\", abychom to neměli tak jednoduché. Je to součet aktiv? A pokud letos budeme muset mít audit, máme datum odevzdání Přiznání k dani z příjmů PO 30. 6.?

U fyzické osoby-zemědělce, probíhá daňová kontrola roku 2005. Poplatník vede daňovou evidenci. V roce 2005 zemědělec nakoupil 2 zemědělské stroje a nesprávně je zařadil do I. odpisové skupiny namísto do II. odpisové skupiny. Z tohoto důvodu mu vznikl pro rok 2005 vyšší základ daně z příjmu fyzických osob o cca 85 tis. Kč. Na jaře t.r. jsem si zakoupila knihu Ondřeje Drába \"Obrana před daňovou kontrolou\" (ASPI 2006) a na str. 187 je \"Tip\": cituji: V případě zjištění ze strany správce daně, že vypočtené daňové odpisy nejsou ve správné výši, lze doporučit znovu přezkoumat veškeré provedené zatřídění majetku do správných odpisových skupin........... Právo na reinvestiční odpočet vzniká také u majetku pronajatého formou finančního leasingu, je tedy vhodné prověřit, že 10% odpočet byl uplatněn i u tohoto majetku. …....... Veškeré tyto kroky je potom třeba uplatnit v průběhu daňové kontroly. Na základě tohoto doporučení jsme s daňovým subjektem podali písemně \"Doplnění informací k probíhající kontrole\" v tomto znění: V rámci probíhající daňové kontroly bylo zjištěno, že jsou nesprávně zařazeny 2 základní prostředky do odpisových tříd. Vzhledem k této situaci \"uplatňujeme své právo přezkoumání veškerých odpisů. V roce 2005 jsme neuplatnili reinvestiční odpočet ve výši 20 % za finanční leasing zemědělského traktoru z důvodů, že jsme nedosáhli potřebného zisku, abychom tento odpočet mohli uplatnit. Cena traktoru činila 1.040 tis. Kč, tj. Odpočet je 208 tis. Kč. Dále jsme z důvodů nedosažení zisku v roce 2005 neuplatnili odpisy ve výši 185 tis. Kč. Žádáme proto, aby tyto zjištěné skutečnosti byly zohledněny při probíhající daňové kontrole. Asi po měsíci kontrolorka FÚ zaslala daňového subjektu toto vyjádření: \"- dle § 28p odst. 2 ZDP vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 může uplatnit poplatník pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost - dle Nejvyššího správního soudu ČR, 27. 10. 2005 sp. zn. 2 Afs 25/2004-77 správce daně nemůže měnit vůli daňového subjektu, kterou vyjádřil v daňovém přiznání, když odečitatelnou položku dle § 34 ZDP neuplatnil. Zákon ponechává na rozhodnutí daňového subjektu, zda si tuto odčitatelnou položku uplatní, v jaké výši a kdy. Odčitatelná položka podle § 34 ZDP je fakultativní nárok, zákon uvádí její možnost odečíst od daňového základu, a nemůže tedy být předmětem kontroly správce daně úvaha daňového subjektu vyjádřena ve výši odečitatelné položky, ale předmětem kontroly mohou být pouze ostatní skutečnosti týkající se odpočtu dle § 34 ZDP. Dle tohoto rozhodnutí je prvotní povinností daňového subjektu přiznat a zaplatit daň v zákonem stanovené výši, a pokud tak neučinil, nezbývá mu než nést následky tohoto svého jednání, včetně nemožnosti účinně uplatnil odečet dle § 34 ZDP. - dle rozhodnutí Městského soudu v Praze, 26. 9. 2003, sp. Zn. 38 Ca 439/2001 je uplatnění odčitatelné položky od základu daně fakultativním nárokem, tj. Právem, nikoliv povinností daňového subjektu, který tohoto práva může, ale nemusí využít. Zákon neopravňuje správce daně zasahovat do daňového přiznání a jejich výši měnit. Uplatnění odčitatelné položky je tedy zapotřebí učinit způsobem, který stanoví zákon (§ 40 odst. 16 zákona o správě daně), případně v dodatečném daňovém přiznání, pokud jsou splněny podmínky dle § 38p ZDP. Správce daně nemůže zohlednit při dodatečném vyměření daňové povinnosti odečet dle „34 ZDP. - dle rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, 24. 9. 2003 sp. zn. 16Ca 244/2001 daňový subjekt může v dodatečném daňovém přiznání uplatnit odečitatelnou položku dle § 34, kterou neuplatnil v raném daňovém přiznání. Je tedy na daňovém subjektu, zda tyto položky uplatní či nikoliv. Správce daně tento projev vůle daňového subjektu nahradit nemůže. - Dle rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem , 21. 11. 2002, sp. zn. 15Ca 340/2001, pokud správce daně zjistí při daňové kontrole, že daňový základ je vyšší, než jak je vypočten ve vyměřovacím řízení, jsou dány důvody pro dodatečné vyměření daně, neboť správce daně při daňové kontrole přihlíží pouze ke skutečnostem, které souvisejí se zvýšeným daňovým základem. Je právem daňového subjektu uplatnit odpočet, nikoli jeho povinností uplatnit do základu daně odpočet z předchozích zdaňovacích období. Není tedy povinností správce daně, aby při daňové kontrole uplatnil za daňový subjekt tento odpočet sám. Pokud by tak učinil, postupoval by v rozporu se zákonem, neboť by zasáhl do výlučných práv daňového subjektu. - Na základě výše uvedených skutečností správce daně konstatuje, že nemohl za daňový subjekt uplatnit reinvestiční odpočet - odečitatelnou položku dle \"34 ZDP, protože účelem daňové kontroly je přezkoumat správnost údajů obsažených v daňovém přiznání, které sloužilo jako podklad pro vyměření daně. V rámci daňové kontroly nemůže správce daně zasahovat do daňového přiznání uplatněného daňovým subjektem a v podstatě takové daňové přiznání přepracovat, proto správce daně rozhodl, tak jak je výše uvedeno.\" Nevím si s tím rady, neboť dle knihy Ondřeje Drába je možno uplatnit reinvestiční odpočet, dle názoru FÚ tomu tak není. Jeden poradce mi řekl, že správce daně má zohlednit veškeré okolnosti ve prospěch daňového subjektu.

Žádám o informace ohledně poskytování zaměstnaneckých půjček, a to z pohledu daňového (daň z příjmů ze závislé činnosti, darovací daň - jiný majetkový prospěch) a účetního. 1) Poskytnutí půjčky v souladu s § 6 odst. 9 písm. n) ZDP, 2) uzavření smlouvy dle § 658 ObčZ (bezúročná, úročná). V případě úročených půjček se zaměstnanci např. na konci roku vystavuje faktura na úroky, případně stačí pouze výzva k jejich úhradě s jejich vyčíslením? Aplikace na příklady: 1) půjčka zaměstnanci 150 000 Kč na nákup vozu, na bytové účely, 2) půjčka zaměstnanci 100 000 Kč na bytové účely.

Probíhá kontrola daně z příjmu fyzických osob za rok 2003. Za rok 2003 jsem uplatnila naposledy v 7. roce daňovou ztrátu z roku 1996, ale ne v plné výši, neboť to stačilo na základ daně rovný nule. Neuplatnila jsem proto ani odpisy HIM a odečitatelné položky na sebe a na děti. V případě zvýšení daňového základu Finančním úřadem po kontrole, mohu uplatnit výše uvedené nevyužité odečitatelné položky, tj. celou výši ztráty, odpisy a odečitatelné položky na sebe?

Jsem fyzická osoba a na svém pozemku jsem rekonstrukcí starého objektu (svou vlastní prací) získal obchod pro svou činnost. Nyní bych rád tuto nemovitost vložil do svého majetku. Jaké podklady musím mít v účetnictví a pro daňové účely pro určení vstupní ceny na odpisování nemovitosti a v jaké odpisové skupině budu odpisovat?