Správa daní - strana 105

Společník půjčil do společnosti částku 300 tis. v roce 1994. Byla uzavřena smlouva o půjčce s úrokem 13 % (v té době normální). Společnost do dnešního dne půjčku nevrátila. Pravidelně vyplácí společníkovi úroky, které jsou \\\"snad\\\" daňovým nákladem a ve stejném roce výplaty je společník daní v DPFO v § 8. Mám obavy, že na dnešní podmínky je úrok vysoký a finanční úřad by ho mohl pokládat za nepřiměřený. Banka však společnosti nepůjčí. Jaká je situace, pokud by půjčil jednatel, který společníkem není? Jaká by byla situace, kdyby půjčila manželka společníka či jednatele? Prosím i účetní proúčtování zvlášť půjčky a zvlášť úroků (byly li by nezaplacené).

Jsem majitelem nájemního domu, který byl postaven ve třicátých letech. Zajímalo by mne, zda je pravdou, že nájemní domy postavené do roku 1949, jsou osvobozené od daně z nemovitosti? Doposud platím daň z nemovitosti.

Jsem fyzická osoba, výdaje uplatňuji procentem z příjmů, ale jsem plátce DPH a uplatňuji na vstupu odpočet DPH u pohonných hmot. Musím vést knihu jízd?

Pro neziskovou organizaci zdarma pracují dobrovolní pracovníci. V případě, že práce byla vykonána mimo místo trvalého bydliště dobrovolníka, nezisková organizace s ním uzavřela dohodu o provedení práce, s tím, že práce byla vykonána zdarma a dobrovolník měl nárok jen na úhradu cestovních nákladů (jízdné a ubytování). Je tento způsob možný i od 1. 1. 2007, nebo je vhodnější poskytovat cestovní náhrady pracovníkům jiným způsobem tak, aby to pro dobrovolníky nemělo žádné daňové dopady?

Matka se synem chtějí spolupracovat. Oba mají ŽL na účetnictví, mají společnou domácnost. Matka je plátcem DPH, vede účetnictví. Syn je neplátcem DPH. Výdaje paušálem. Je možné, aby syn ve vlastním DP k DPFO měl základ daně, jednak ze svých příjmů, minus paušální výdaje, minus SP a ZP a jednak 30% podíl od matky jako spolupracující osoba s tím, že vezme podíl z jejich příjmů 30 % a z nich paušálem výdaje (v jeho případě 50 %), nebo musí mít ZD ze spolupráce s matkou příjmy i výdaje ve výši 30 %? Je vůbec možné, aby měl výdaje v § 7 za sebe jako paušál a za spolupráci skutečné?

Při účtování výpisu z banky v měsíci dubnu 2007 u klienta (s. r. o. plátce DPH) jsme zjistili, že byla uhrazena faktura za zboží z jiného členského státu vystavena v měsíci říjnu 2006, která však nebyla zařazena v účetnictví. Jak postupovat z hlediska přiznání DPH a daně z příjmu PO? Společnost účtuje zásoby způsobem B a nechce již snižovat HV 2006 dodatečným přiznáním DPPO. Pokud zaúčtujeme fa v roce 2007 jako nedaňový náklad a podáme dodatečné přiznání k DPH za 10/06, musela by se DPH jen přiznat a zaplatit a nebyl by nárok na odečet v řádku 320 přiznání?

Pro případy kontroly správcem daně se počítá lhůta 3 let neučiní-li správce daně úkon směřující ke správnosti daně. 1) Mohu považovat podání dodatečného daňového přiznání z naší aktivity za to, že se nejedná o úkon správce daně, i když se jedná o úkon směřující ke správnosti daně? 2) Co je myšleno pojmem \\\"úkon správce daně\\\"? Slyšela jsem, že stačí, když vám správce daně zavolá a chce si ověřit správnost daně a zapíše o tom do spisu zápis. Je-li to pravda, jak se může poplatník o takovém úkonu dozvědět?

Jak dlouho máme uschovávat doklady když: a) firma není plátcem DPH a nemá zaměstnance, b) firma je plátcem DPH a nemá zaměstnance, c) firma je plátcem DPH a má zaměstnance? Od kdy se počítá běh lhůty? Až od dalšího roku? Máme stále ještě doklady z roku 1993 kvůli mzdám? Není už to zbytečné?

Pracovník má hlavní pracovní poměr a zároveň přispívá autor. příspěvky do časopisu, jeho honorář je 4 000 Kč měsíčně. Jaké povinnosti má pracovník k finančnímu úřadu, musí platit sociální, zdravotní pojištění a musí mít živnostenský list na tuto činnost? Pokud jeho honorář nepřesáhne částku 3 000 Kč měsíčně je odvedena 10% srážková daň. Má ještě povinnost platit zdravotní pojištění z honorářů, které podléhají srážkové dani?

Jsme společnost s ručením omezeným, vedeme účetnictví, jsme plátci DPH. Proběhla u nás kontrola z finančního úřadu na 4. čtvrtletí DPH za rok 2003. Kontrolou bylo zjištěno, že nebyla odvedena DPH za služby (topení, voda, svoz TKO) u pronajímaného bytu. Celá částka byla účtována v rámci nájemného (tržby-602) s 0% DPH jako uskutečněná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. (Koeficient vždy 1.) Finanční úřad doměří daň za uvedené období. Mně se jedná o to, zda máme (na základě zjištěné kontroly) podat dodatečná daňová přiznání k DPH od roku 2004 za každý měsíc až dosud anebo provést nápravu od tohoto okamžiku.

Fyzická osoba, DE, plátce DPH, více prodejen, doposud podniká v zastoupení. Jak mám postupovat při přefakturaci energií na prodejně, zda s DPH a účtovat daňově? Syn podnikal v nemovitosti své matky (neplátce), všechna energie během podnikání byla přepsaná na syna. Syn je nezvěstný. A matka prodejnu pronajala další osobě, jenže energie je stále na syna (a ne na matku).

Kontrolou finančního úřadu nám nemá být přiznán nárok DPH u přijatých plnění se zdůvodněním, že firma, která nám vystavila fakturu není kontaktní a na výstupu DPH neodvádí. Jakou máme povinnost na naší straně tyto věci u dodavatele ověřovat? Máme řádně sepsanou smlouvu na dodavatelské práce, předávací protokoly o převzetí práce a faktury jsou vystaveny se všemi náležitostmi. Část faktury je dokonce hrazena bankovním převodem.

Můj manžel je podnikající fyzická osoba v autodopravě. Do 31. 12. 2005 vedl daňovou evidenci a od 1. 1. 2006 se stal účetní jednotkou (dle čl. XV. přechodná ustanovení zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.). Můžeme za rok 2006 tvořit opravné položky dle zákona o rezervách č. 593/1992 Sb. dle § 8, 8a a 8c, i když je v § 2 odst. 2 uvedeno, že opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech...? Jedná se o pohledávky splatné v roce 2000, 2001 a 2003. K § 8 odst. 1 žádáme o vysvětlení, že nepromlčenou pohledávku musíme přihlásit u soudu ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkurzu. Zda od prohlášení konkurzu běží nějaká lhůta stanovená zákonem, popř. kterým. Víme že pohledávky vzniklé k 1. 1. 2006 můžeme zahrnout do základu daně buď jednorázově nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích obdobích.

Jak postupovat v případě zaúčtování likvidované společnosti? soudem ustanoven likvidátor s. r. o.: nebylo možné sehnat doklady, společnost při svém vzniku - r. 2002 - uvedla (dle výpisu z OR), že společníci(3) splatili základní kapitál v hotovosti při vzniku v celkové částce 125 000 Kč. Nepodávali daňová přiznání, nezakládali listiny do OR, pravděpodobně nevyvíjeli ani žádnou činnost, nejsou ani dluhy, ale nebyly uzavřeny účetní knihy, nebyla sestavena mimořádná účetní závěrka, fyzicky peníze nikde nejsou, společníky není možné sehnat (asi se bude muset podat žaloba), vstup do likvidace ke dni 18. 10. 2005. Jedná se mi o to, zda postupovat tímto způsobem: 1. Podat daňové přiznání k 17. 10. 2005, protože nebylo uvedenou společností podané, zjistila jsem, že si FÚ vyměřoval DP sám nulové, protože nesehnal žádného jednatele. 2. Otevřít účetnictví a sestavit zahajovací rozvahu k 18. 10. 2005 (zápis do OR byl likvidátorem proveden) - ale není nic k dispozici, ale musíme účtovat o pokladně, kde by mělo být uvedených 125 000 Kč: účtovali bychom 701 MD/411 Dal 125 000 Kč 211 MD/701 Dal 125 000 Kč (peníze nevíme kde skončily, ale v OR je uvedeno, že byl vklad splacen v hotovosti a žádné výdaje se vznikem společnosti nejsou známy). 3. Podat daňové přiznání za období 18. 10. - 31. 12. 2005, kde budou promítnuty výdaje likvidátora (poštovné, kolky, poplatek na OR, ostatní ...) - to znamená, že bude uvedena ztráta, ale soud vyplatil likvidátorovi zálohu na náklady exekuce 7 000 Kč, z těchto prostředků likvidátor výše uvedené výdaje hradil, jak a kam máme zaúčtovat tyto poskytnuté prostředky soudem? Můžete mi napsat účetní postup? 4. Dále budeme pokračovat v roce 2006 - v účetnictví a podáme DPPO za období 1. 1. - 31. 12. 2006. 5. Ke dni skončení likvidace uzavřeme účetní knihy, sestavíme účetní závěrku, podáme daňové přiznání, dáme návrh na výmaz. Je tento postup správný? Můžete mi uvést, jak bych měla postupovat?

Jsem zaměstnaná jako účetní na hlavní pracovní poměr. Kromě toho mám nabídku na provedení jednorázové práce (cca 14 dní). Mohu na tuto práci uzavřít smlouvu o dílo (v mém případě smlouvu o provedení služby), anebo musím uzavřít dohodu o provedení práce? Pokud bych uzavřela smlouvu o dílo, můj výdělek 10 000 Kč by byl příjem podle § 10, v této výši by byl osvobozený od daně a nemusela bych podat daňové přiznání?

Za rok 2005 podali manželé daňové přiznání každý za sebe. Lze podat opravné daňové přiznání jako společné zdanění manželů? Manžel má příjmy jen ze závislé činnosti. Manželka 1-6/2005 podnikala a 7-12/2005 byla vedena na úřadu práce. Mají 1 dítě.

Syn zaměstnance studuje na škole v cizině, doložil potvrzení MŠMT ČR, že škola je postavena na roveň studiu v ČR, doklad v angličtině o studiu syna, odmítá doložit úředně ověřeným dokladem z důvodů finanční náročnosti (každý semestr nové ověření) a ptá se, na základě čeho je povinen doložit úředně ověřený doklad, s tím, že mi je schopen (má státnice z Aj) doklad přeložit sám. Upozornila jsem ho na zákon č. 337/1992 Sb., který v § 3 odst. 1 stanoví úřední jazyk v češtině nebo slovenštině, ale před správcem daně a já nevystupuji proti zaměstnanci jako správce daně, ale jako zaměstnavatel (ve vztahu k FÚ jako daňový subjekt), přičemž úřední jazyk stanovuje správce daně? Zaměstnanec odmítá doložit úředně ověřený doklad s tím, že nemá povinnost doložit úředně ověřený doklad zaměstnavateli, pouze na vyžádání správce daně. Lze vztáhnout § 16 odst. 2 c) daňový subjekt je povinen předložit na požádání záznamy, jejichž vedení bylo správcem daně uloženo ..., které prokazují účetní operace, jež jsou pro správné stanovení daňové povinnosti rozhodné ...?

Žádám o radu ve věci zaokrouhlení průměrné spotřeby pohonných automobilů, dle údajů ve velkém technickém průkazu. Pokud jsou to údaje, ze kterých je nutno vypočítat průměr, jaký údaj se pro další výpočet náhrady cestovních výdajů bere. Údaje o spotřebě jsou uvedeny 9,7/6,2/7,4, z toho vychází aritmetický průměr 7,7666. V zákoně č. 119/1992 Sb. ani v novém zákoníku práce jsem nenašla pravidlo zaokrouhlení tohoto údaje. Zaokrouhlení jsem tedy hledala v zákoně č. 337/1992 Sb. v § 46a, kde v odstavci 3 je uvedeno, že výpočet se provádí s přesností na dvě desetinná místa. 1. Je stanoveno pravidlo, jak zaokrouhlit průměrnou spotřebu při aritmetickém průměru v zákoně č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách do 2006 a novém zákoníku práce (popř. od 2007)? 2. Pokud není stanoveno, tak se použije ustanovení zákona č. 337/1992Sb., o správě daní a poplatků? 3. Pokud má být výpočet proveden s přesností na 2 desetinná místa, myslí se tím zaokrouhlení matematicky, tj. 7,77?

Předmětem dotazu jsou zásoby v kuchyni v pohostinství, kde se běžně denně vaří, s obratem - tržby v kuchyni za rok 170000 (prodej. ceny). Jedná se o fyzickou osobu vedoucí daňovou evidenci. Je povinnost vést skladové karty těchto zásob v nákupních cenách, tj. evidence nákupů a spotřeby dle kalkulací, které by se musely ovšem často aktualizovat dle různých nákupních cen? Pro malého podnikatele, který nemá příslušný SW - propojení pokladny se skladem - je to dost obtížné. Existuje proto taková povinnost a o jaký právní předpis se opírá? Pokud výše uvedené není nutné, musí asi v každém případě majitel pohostinství provést inventuru k 31. 12. s uvedením nákupních cen (to zn. dohledávat každou položku v dokladech o nákupu)?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH. V obchodním majetku firmy mám osobní automobil, který je již odepsán. Jak stanovit cenu při event. prodeji: a) sobě jako soukromé osobě, b) cizí osobě. Je správná úvaha, že po 5ti letech po vyřazení z obchodního majetku, je prodej již osvobozen od daně z příjmu?