Správa daní - strana 86

Chtěl bych se zeptat, jak postupovat v případě dílčího DP k dani z nemovitých věcí, když poplatník nabude další nemovitost a jestliže nastane situace, kdy nelze z nějaké důvodu vypočítat celkovou daňovou povinnost anebo si není poplatník jistý jaká má být správná celková částka. a)      Lze zpracovat DP a nevyplnit jen oddíl IV. řádky 401 - 403? b)      Bude FÚ akcentovat takto podané DP jako v pořádku podané? c)      Na jaký paragraf se v případě potřeby odvolat při takto neúplně podávaném DP, aby jej FÚ akceptoval?

Firma s. r. o. neplátce DPH, dodala doklady, které patří do roku 2009, můžeme zaúčtovat v tomto roce jako nedaňový náklad, aniž bychom museli podávat dodatečné přiznání. Jedná se o částku cca 150 000 Kč.

Naše zaměstnankyně, pracující ve firmě na základě pracovní smlouvy, byla zároveň předsedkyní družstva a za tuto práci jí byl vyplácen příjem. Může být tento příjem z družstva daněn pouze srážkovou daní a nevstupovat do ročního zúčtování daně, které si je po skončení roku zaměstnankyně povinna sama podat? Družstvo vystavilo potvrzení, že vyplácelo předsedkyni odměny, ze kterých byla srážena srážková daň, tudíž nevystavilo "Potvrzení o zdanitelných příjmech". Dle mého názoru příjmy za práci člena družstva jsou dle § 6 příjmy ze závislé činnosti, tudíž z nich měla být odváděna zálohová daň a družstvo mělo povinnost vystavit zaměstnankyni "Potvrzení o zdanitelných příjmech", na základě kterého by zaměstnankyně mohla tyto příjmy spolu s příjmy ze zaměstnání zahrnout do svého daňového přiznání. Prosím o objasnění tohoto problému. Jak má zaměstnankyně postupovat v případě, že družstvo jí toto potvrzení odmítne vystavit?

1)      Podávali jsme dodatečné daňové přiznání 7. 9. 2014, jaký den nabývá právní moci toto dodatečné DAP? 2)      Mohu se v měsíci podání dodatečného DAP odvolat (podat nové)? 3)      Jak se prosím počítá úrok z prodlení (vzoreček)? REPO sazby platné k jakému datu mám zahrnout do tohoto výpočtu? 4)      Když mi přijde do datové schránky dokument od FÚ, tak kdy nabývá právní moci?

Česká firma po několika letech zjistila, že se jí v podnikání nedaří tak, jak plánovala. Chtěla by vstoupit do likvidace s co nejmenšími problémy a co nejmenší finanční zátěží. Firma měla zaměstnance, s kterými v srpnu rozvázala pracovní poměr a vyplatila jim mzdu i odstupné. K 30. 9. 2014 firma nemá žádné závazky k zaměstnancům, vyrovnala sociální i zdravotní pojištění do 20. 9. 2014. Vždy platila včas, takže je bez penále. Veškeré daně jsou dle vyjádření správce daně zaplaceny, povinnost záloh po podání daňového přiznání k DPPO nemá, ostatní zálohy jako např. silniční daň jsou vyrovnány. Firma nemá žádné pohledávky, závazky má jen ke společníkům, kteří do firmy půjčili celkem 5 mil. Kč. Z majetku má skladové zásoby a služební auto, které má zůstatkovou cenu = 5. roku odepisování účetně i daňově. Činnost by chtěla jednatelka ukončit tak, aby se vyhnula mimořádné účetní závěrce a podala už jen daňové přiznání k dani z příjmu a k dani silniční za rok 2014 a vyúčtování daně srážkové a zálohové do 31. 1. 2015. Poslední doklad bude zaúčtován 30. 12. 2014 1)      Jaké datum by bylo vhodné stanovit jak rozhodný den? 2)      Bude vstupem do likvidace den 31. 12. 2014 nebo 1. 1. 2015? 3)      Do jaké doby musí být podáno daňové přiznání k DPPO? (domnívám se, že do jednoho měsíce).

Společnost s ručením omezeným podniká od roku 1992, vždy se ziskem. V roce 2009 měla poprvé ztrátu, další roky až dosud má opět zisk. Ztrátu si odečetla v roce 2011 a zbytek v roce 2012. Všechny roky splnila nemalou daňovou povinnost. Daňové přiznání odevzdávala v termínu vždy v březnu. Jednatelku by zajímalo, do kterého roku musí počítat, že by mohla přijít kontrola FÚ. Měla vliv na začátek a konec uplatnění ztráty změna zákona správy daní a daňového řádu?

V rámci probíhající daňové kontroly správce daně vyžaduje dodání kopie pojistné smlouvy na životní pojištění, které uzavřel zaměstnanec s pojišťovnou. Zaměstnanec splnil všechny další podmínky pro oprávněné zpracování ročního zúčtování daně ze závislé činnosti. Co se týče uplatnění nezdanitelné části daně, uplatnil zaplacené pojistné na životní pojištění, a to tak, že zaměstnavateli předložil k nahlédnutí pojistnou smlouvu a dále předal k založení zaměstnavateli originál potvrzení o zaplaceném pojistném. Kopii smlouvy si zaměstnavatel neudělal, pouze ověřil, zda smlouva splňuje podmínky pro uplatnění nezdanitelné části daně. V zákoně je uvedeno, že poplatník prokazuje plátci dané dokumenty (§ 38l), nenašel jsem ale nikde, že plátce má povinnost mít smlouvu založenou ve svém spise. Naopak se několikrát (např. § 38l, odst. 5) zmiňuje, že poplatník "pouze" předkládá plátci, nikoliv že má doložit. Je tedy oprávnění správce v souladu se zákonem, resp. mohu tímto způsobem argumentovat s tím, že jsem si údaje ze smlouvy ověřil a pokud chce smlouvu vidět, ať si jí jako důkazní prostředek obstará u pojišťovny?

Podnikatel, daňová evidence, osoba povinná k dani, překročí obrat pro registraci k DPH. Překročení bylo zjištěno o dva měsíce později a došlo ke zpětné registraci. Podají se řádná daňová přiznání. MUSÍ být plátcům DPH zpětně vystaveny daňové doklady (DD), kde se k původní částce přičte DPH (např. 10 000 + 2 100) anebo nemusí být vystaveny DD a stačí, když podnikatel odvede z tohoto „plnění“ 2 100 Kč a „neobtěžuje“ zpětně odběratele? Na znova vystavenou fakturu se použije celková cena 10 000 = 8 264 (základ) +1 736 (DPH), tj. výpočet se „shora“? Anebo „MUSÍ“ být 10 000 + 2100? Přijal-li podnikatel za službu 1 000 Kč od občana nepodnikatele (tj. neplátce DPH), tak dodatečně odvede DPH 210 Kč anebo se výpočet provede „shora“ (tj. 826 + 174) a odvede 174 Kč? Bude moci rozúčtovanou částku (826 + 174) nebo (1 000 + 210) doplnit na původní doklad, který má ve své evidenci (paragon, příjmový pokl. doklad, stvrzenku) nebo MUSÍ VYSTAVIT DOKLAD NOVÝ – jak to udělá, aby to bylo správně nejen pro DPH, ale i pro daň z příjmů? Bude-li muset být nový paragon (příjmový pokladní doklad, stvrzenka), tak se musí uvést DUZP, původní datum příjmu peněz, den vystavení tohoto nového dokladu? Tento nový paragon, PPD, stvrzenku zašle odběrateli? Pokud „musí“ zpětně plátcům DPH vystavovat DD na 10 000 + 210 nebo 8 264 + 1 736, tak je možno vystavit fakturu (DD) pod původním variabilním symbolem (VS), který měla původní stornovaná faktura, protože pod tímto VS dostal zaplaceno? DUZP bude datum vážící se k původní faktuře, ale datum vystavení bude skutečné datum vystavení a tento nový DD je možno založit na místo původního dokladu? Jak správně postupovat, aby bylo vše správně jak pro DPH, tak i pro daň z příjmů?

Společnost s účetním obdobím odpovídajícím kalendářnímu roku, tj. od 1. 1. do 31. 12., vstoupila k 1. 8. 2014 do likvidace. Byla sestavena účetní závěrka a podáno přiznání k dani z příjmů k datu předcházejícímu vstupu do likvidace. Sestavuje se další účetní závěrka a přiznání k dani z příjmů až v okamžiku zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku bez ohledu na to, jak dlouhá doba uplyne od data vstupu do likvidace? Mění se výše záloh na daň z příjmů a termíny jejich plateb v návaznosti na přiznání podané k datu předcházejícímu vstupu do likvidace (původně splatné 15. 9., 15. 12, 15. 3., 15. 6. budou nyní 15. 10., 15. 1. 15. 4 a 15. 7.?

V rámci prováděné daňové kontroly v naší společnosti byl správcem daně vyslechnut svědek. Zástupce naší společnosti se výslechu svědka neúčastnil. Nyní jsme požádali správce daně o opis protokolu o výslechu svědka. Správce daně nám jej odmítl předat (zatím tedy pouze ústní sdělení). Máme na opis protokolu právo, jak případně argumentovat?

Klientka prodala letos v lednu (13. 1. 2014) pozemek cca po 4,5 letech od jeho koupě, tedy nabytí vlastnického práva. Mám za to, že pokud by jej prodala po 5 letech, byl by příjem z prodeje pozemku dle § 4 odst. 1, písm. b) osvobozen od daně. V tomto případě by měla podat za zdaňovací období roku 2014 daňové přiznání a zaplatit daň, by-li by zjištěn nenulový daňový základ. Klientka předmětný pozemek získala koupí prostřednictvím banky, která jí poskytla hypoteční úvěr v době trvání jejího manželství. Po rozvodu, kdy sešlo ze záměru postavit na zakoupeném pozemku rodinný dům, byla klientka nucena pozemek prodat a to se ztrátou bezmála 500 000 Kč. Mám za to, že v takovém případě nebude vyčíslen daňový základ. Ptám se, zda je můj výše uvedený výklad situace správný, či spíše jaký postup je v tomto případě správné uplatnit. Pro úplnost uvádím, že vklad vlastnického práva do katastru nemovitosti pro nového majitele byl proveden 19. 3. 2014 s právními účinky vkladu od 14. 1. 2014. Daň z nabytí nemovitých věcí (cca 67 000 Kč) klientka prý již zaplatila při převodu pozemku na nového majitele.

Podnikatel plátce DPH, živnost oprava motorových vozidel, postavil autodílnu, při pořízení uplatňoval odpočet DPH, kolaudace v r. 2013. Tento podnikatel vážně onemocněl. Jaký by byl postup z hlediska DPH v případě úmrtí. Autodílnu by zdědil syn, který je také podnikatel plátce DPH, živnost oprava motorových vozidel. DPH se neodvádí v případě, že dědic pokračuje v podnikání dle živnost. zákona. Syn ale již živnost. list má, v živnosti tedy dle živnost. zákona pokračovat nebude. Odvod DPH při úmrtí a nemožnost uplatnění odpočtu syna by byl pro syna likvidační.

Náš klient (čs. FO, plátce DPH) poskytuje vzdělávací kursy na základě akreditace od MPSV. Tyto kurzy jsou poskytované pro zdravotnický personál, poskytovatele sociálních služeb, domovy důchodců ap. Dosud svou činnost vždy fakturoval s DPH, ale před měsícem ho jeden odběratel upozornil, že došlo od 1. 1. 2014 ke změně - viz materiál MPSV-Doporučený postup č. 7/2013 k § 57 odst. 1 písm. d) zákona o DPH. I když je materiál původně pro potřebu obecních úřadů apod., z dalšího obsahu vyplývá, že se týká všech poskytovatelů těchto služeb. Náš klient vede některé kursy sám (osobně přednáší), na dost jiných má lektory, kteří akreditaci MPSV nemají. Z těchto lektorů jsou někteří plátci (dosud fakturovali s DPH) a jiní zatím neplátci. V případě, že by tento doporučený postup opravdu platil, tak si všichni odběratelé našeho klienta půl roku neoprávněně uplatňovali odpočet DPH. Navíc náš klient nevedl žádné osvobozené plnění, takže nekrátil žádné vstupy apod. Prosíme o pomoc a radu, jak dál fakturovat a pokud je "Doporučený postup" platný, co dělat s měsíci 1-7/14.

V roce 2008 daňový subjekt zaplatil v hotovosti vyšší částku, než 15 EUR. Při daňové kontrole prováděné v roce 2012 to zjistil FÚ 2. 3. 2012. Vydal rozhodnutí o uložení pokuty v řízení dle zák. 500/2004 Sb. Podal jsem odvolání z důvodu neodůvodněné výše pokuty (cca 7 000 Kč). Dne 11. 5. 2012 Odvolací orgán rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání FÚ 21. 2. 2014. Podal jsem žádost o náhradu škody 23. 6. 2014 FÚ vydal nové rozhodnutí o pokutě ve výši 10 000 Kč (v prvním rozhodnutí 7 000 Kč) s odůvodněním, že v roce 2008, kdy k porušení zákona došlo, je minimální výše pokuty 10 000 Kč. 1)      Posuzuje se výše pokuty podle znění zákona v roce, kdy k porušení došlo nebo dle znění zákona, kdy bylo porušení zjištěno? 2)      Dle § 5, zák. 235/2004 od 1. 1. 2011 se při porušení zák. fyzickou osobou jedná o přestupek. Ke zjištění došlo po tomto datu. Udělení pokuty se tedy řídí zákonem o přestupcích, kde je promlčecí doba 1 rok nebo správním řádem?

Prosím o kompetentní informaci vzhledem k rozdílným formulacím: Budou mít povinnost v roce 2015 fyzické osoby podávat daňové přiznání za rok 2014 a rovněž tak plátci DPH v roce 2015 (již bez výjimky) vše elektronicky - buď zřízením datové schránky, nebo elektronický podpis, rovněž tak přehledy na OSSZ a ZP? A co osoby, které podnikají na vedlejší činnost?

Jsem OSVČ a podávám daňové přiznání. Žádám v Rakousku o pozůstalostní důchod po manželce, která tam pracovala. Ve spolupráci se sociální správou ČR jsem vyplnil potřebné formuláře podle směrnic EU. Součástí těchto formulářů je uvedení příjmů za roky 2012 a 2013. Příjmy (základ daně) jsem uvedl z daňového přiznání za tato období. Teď mi přišel z Rakouské správy sociálního zabezpečení dopis, kde mě žádají o doložení uvedených příjmů. Existuje v rámci EU mezinárodní formulář, který mi potvrdí FÚ nebo jiná státní správa. Případně jakou jinou formou mohu své příjmy doložit, aby to rakouské úřady považovali za legislativně v pořádku.

Poplatník se dohodl s daňovým poradcem na zpracování a podání daňového přiznání na daň z příjmu za rok 2013 v prodlouženém termínu do 1. 7. 2014, protože měl vysokou daňovou povinnost. V červnu se přestěhoval do jiného města a tam si našel nového daňové poradce, kterému dal hned gen. plnou moc. Původnímu poradci to neřekl, takže ten zjistil až při podání daňového přiznání, že jeho plná moc je neplatná. Nově získaný daňový poradce zjistil až po podané plné moci, že přiznání v řádném termínu podáno nebylo. Je nějaká možnost tuto situaci napravit? Domnívám se, že podle původního zákona o správě daní to možné bylo.

Jsme spol. s r. o., plátce DPH: obdrželi jsme fakturu, kde dodavatel zaokrouhluje DPH na celé koruny u jednotlivých položek. Když pak vyčísluje DPH celkem, tak uvede součet veškerých daňových základů a konečnou výši DPH uvede jako součet jednotlivých částek DPH vyčíslených u jednotlivých položek. Tím dochází k tomu, že výpočet DPH z nasčítaného daňového základu je nižší než DPH které uvádí a má jej ve výši nasčítaném z jednotlivých položek. Jaký postup je správný nebo jsou oba možné? Jako příklad uvádím: na faktuře je 18 položek (řádků) s daň. základem 684 Kč a s vyčíslenou daní 144,00 Kč a jedna položka ve výši 190 Kč s vyčíslenou daní 40 Kč. Celkový daň. základ za fakturu je ve výši 11 818 Kč a celkovou daň za fakturu mají vyčíslenu ve výši 2 488 Kč (k úhradě 14 306 Kč). Můžeme si uplatnit odpočet ve výši 2 488 Kč nebo pouze ve výši 2 482 Kč?

Jak se v podvojném účetnictví BD účtuje správně úrok z úvěru a jak se sním pracuje v účetní uzávěrce, rozvaze a výkazu zisků a ztrát.

Pokud vystavím fa po termínu dle § 28 odst. 3 ZDPH tj. po 15 dnech ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň, tak jaké nám hrozí pokuty (sankce) od FÚ (např. DUZP máme 1. 5. 2014, vystavení je 10. 6. 2014)? Jedná se o porušení zákona nepeněžní povahy? Musí být s námi zahájeno správní řízení (právní řízení)? Jaká je vůbec pravděpodobnost, že to FÚ bude řešit?