Správa daní - strana 88

Občan má velmi malé příjmy dle § 6, takže mu v zaměstnání nevyplývá žádná daňová povinnost. Pokud by udělal DPFO, kam by zahrnul příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 9, nevznikla by mu při uplatnění skutečných výdajů z pronájmu včetně odpisů bytu a při využití slevy na dani na poplatníka a odpočtu za životní pojištění žádná daňová povinnost. Z uvedeného důvodu občan daňové přiznání nepodával. Nyní zjistil, že přestože by výsledná daň byla nulová, měl povinnost podání podat. Takto nepodal DPFO za r. 2010 - 2013. Pokud by nyní přiznání podal jako řádná přiznání, vyplynula by z důvodu pozdě podaného přiznání nějaká sankce ze strany FÚ?

Jak finanční úřad posuzuje, jestliže při daňové kontrole u OSVČ, jenž je plátce DPH, a který vede daňovou evidenci, najde na bankovním účtu příjmy, které nejsou vyfakturované, není z nich odvedeno DPH, ale jsou zdaněny daní z příjmů FO? Jak bude FÚ tyto příjmy posuzovat, vč. doplatků daně, penále, pokuty? Hraje nějakou roli, jestliže OSVČ prohlásí, že je nechce tzv. přiznávat? A jaký to má pak na OSVČ (toto prohlášení) dopad?

Předpokládáme, že nejsou žádná dodatečná přiznání, žádné kroky FÚ a pojišťoven. Kdy uplyne lhůta pro stanovení (doměření) daně DPH 12/2010, DPH 12/2011, DPH 12/2012, DPPO za 2010, 2011 a 2012 (přiznání podával poradce) a veřejnoprávního pojistného za zaměstnance za tytéž roky (vyúčtování jsme podali v termínu sami). Jak tyto lhůty prodlouží případné trestněprávní řízení a jaké promlčecí lhůty stanoví trestní zákoník u výše uvedených období v závislosti na závažnosti?

Mezi nájemcem a pronajímatelem vznikl spor o platnost nájemní smlouvy v r. 2013. Dle nájemce je nájemní smlouva platná a tento stále hradí částky nájmu (čtvrtletní platby). Dle pronajímatele smlouva zanikla k 31. 12. 2012. Tento spor se dostal až k soudu, kdy soudní řízení proběhne v r. 2014. Pronajímatel v roce 2014 vrátil nájemci uhrazené nájemné za r. 2013. Je možné ponechat zaplacené částky za nájem v daňových nákladech roku 2013 a čekat na výsledek soudního řízení s tím, že pokud by soud neuznal platnost náj. smlouvy za r. 2013 podat dodatečné daňové přiznání? Případně existuje k této věci nějaký judikát?

Fyzická osoba, zapsaná v obchodním rejstříku, vedoucí účetnictví, plátce DPH chce v průběhu roku 2014 ukončit svoji živnost (pronájem a správa vlastních nemovitostí), DPFO bude podáno za celý rok 2014 až k 31. 3. 2015? Jaké povinnosti vzniknou této FO z pohledu DPH a jaké z pohledu daně z příjmů FO pokud: a)      majetek vyřadí a bude používat pro svoji osobní potřebu, b)      majetek daruje dětem, c)      majetek vyřadí a dále bude pronajímat v § 9, d)     majetek prodá. Jelikož tato FO vede účetnictví, tak nebude upravovat základ daně o neuhrazené závazky a pohledávky?

Jakým způsobem je posuzována podstata, že dítě je právě vyživovanou osobou a že s rodičem sdílí společnou domácnost. Dítě se ještě v nezletilosti nastěhovalo k otci a po dobu nezletilosti a dále po dobu zletilosti žilo s otcem. Jeho otec neřešil přídavky na dítě, neboť mu bylo známo, že by dítěti nenáležely. Dítě si v plnoletosti s matkou vyřídilo přídavek na dítě, který chodil k rukám dítěte. Otec po uplynutí kalendářního roku si uplatnil daňové zvýhodnění na dítě žijící s otcem ve společné domácnosti, ve svém daňovém přiznání. Stejným způsobem jako otec postupovala i matka dítěte, aniž by otce informovala. Dítě poskytlo potvrzení o studiu oběma rodičům. Finanční úřad celou situaci posoudil dle vyživované osoby tak, jak stanoví zákon pro poskytnutí přídavků na dítě. Jelikož si dítě vyřizovalo přídavky s matkou a ta si ho zahrnula do společné domácnosti, umožnil finanční úřad uplatnit daňové zvýhodnění matce. Vůbec nebyl zohledněn faktický stav věci, že dítě po celou dobu žilo v domácnosti s otcem. Podotýkám, že je velmi sporné, zda si matka vůbec plnila nějakou vyživovací povinnost vůči dítěti. Zde postrádáme logiku celého systému uplatnění daňového zvýhodnění na dítě. Máme za to, že bylo pochybeno jednak již v případě vyřizování přídavků na dítě, ale chybně postupoval i finanční úřad, kdy neposoudil faktický stav věci, ale vycházel z údajů, které byly fiktivní. Otázkou také zůstává, zda lze danou situaci řešit a zda řešit i období nezletilosti dítěte, kdy žilo také s otcem ve společné domácnosti a toto nebylo z jeho strany ošetřeno soudním rozhodnutím.

Zaměstnanci bylo omylem sráženo sociální pojištění i po dosažení maximálního vyměřovacího základu (u jednoho zaměstnavatele) za rok 2013. Musíme vyhotovit opravné přehledy a požádat ČSSZ o vrácení přeplatku? Zaměstnanec si za rok 2013 už podal daňové přiznání. Jak máme vyřešit vrácení přeplatku na dani za rok 2013?

Právnická osoba bude podávat daňové přiznání k DPPO do 30. 6. 2014. Dne 20. března byla schválena na valné hromadě účetní závěrka roku 2013 a rozdělení zisku z roku 2010 s tím, že je dosud nevyplacen zisk roku 2011, 2012 a 2013. 1)      Do jaké doby musí být vyplacen zisk a do kterého dne musí být odvedena sražená daň ze zisku? 2)      Je možné svolat další valnou hromadu a rozdělit zisk roku 2011 a 2012? 3)      Je-li možno svolat další valnou hromadu, do kterého nejpozdějšího data je třeba ji svolat a do kterého nejpozdějšího data je nutno odvést z tohoto dalšího zisku sraženou daň?

Právnická osoba má několik let po sobě zisk, který je zaúčtován jako nerozdělený. Za rok 2013 podala daňové přiznání k DPPO do 1. 4. 2014. V únoru zasedala valná hromada, která schválila účetní závěrku a rozdělení části zisku ve výši 1 milion Kč. Společníkovi byla v březnu 2014 vyplacena část zisku ve výši 300 000 Kč a z této částky odvedena srážková daň (výplata 255 000 Kč, daň 45 000 Kč). V květnu 2014 chce firma vyplatit další částku ve stejné výši a v červnu 2014 zbytek, tj. 400 000 Kč (výplata 340 000 Kč, daň 60 000 Kč). 1)      V jakém termínu musí být odvedena srážková daň? 2)      Je možné odvést srážkovou daň na etapy, jak uvedeno shora?

Na počátku února 2014 jsem byl registrován jako identifikovaná osoba. Na finančním úřadě mi sdělili, že mi osvědčení o registraci bude zasláno poštou během několika týdnů. Dodnes jsem toto osvědčení nedostal. Jakým způsobem lze o něj zažádat? Stačí poslat písemně žádost na FÚ? Má FÚ povinnost toto osvědčení vystavit v určité lhůtě?

Jako daňový poradce jsem obdržela od svých klientů plnou moc ke zpracování přiznání k dani z příjmů právnických osob i k dani z příjmů fyzických osob. Jsem povinna podat zpracované přiznání elektronicky, když mám povinně zřízenou datovou schránku, nebo mohu i nadále podávat přiznání v "papírové" formě? Pokud to musí být elektronicky v jakém formátu musím přiznání podat? Pokud by to muselo být v xml, jak mám podat přílohy k těmto přiznáním? Myslím tím různá potvrzení o studiu dětí, o poskytnutých darech, o zaplaceném životním pojištění ale i třeba rozvahu, výkaz zisků a ztrát a třetí textovou přílohu?

Firma vedoucí podvojné účetnictví již několik let tvoří a rozpouští zákonné opravné položky k pohledávkám. Nyní účetní přišla na to, že v žádném daňovém přiznání neuváděla částky z účtů 558 a 391 a 311 do přílohy č. 1 II. oddílu písm. c) DPPO. Vyplývají nějaké sankce ze strany FÚ kvůli tomuto opomenutí?

Mzdová účetní manželky nechce odečíst úroky ze smlouvy, ve které figurují i její rodiče (rodiče manželky). Manželka je spoluvlastníkem nemovitosti, bydlí v nemovitosti se svou rodinou, hradí úroky a je dalším účastníkem smlouvy o úvěru. Celková hodnota všech úroků (i eventuálních úroků ze „smlouvy rodičů“) nepřevyšuje částku 300 000 Kč. Rodiče si úroky neuplatňují - ani nemohou, neboť nejsou vlastníky nemovitosti.

Jestli správně rozumím odpovědi, tak nelze o všech osvobozených příjmech říci, že jsou osvobozené stejně. Pokud není osvobození uvedeno přímo v § 4 zákona o daních z příjmů, tak již nelze příjem brát jako osvobozený, i když je osvobozen např. právě podle § 10 odst. 1 písm. a)? A to i v případě, že se v tomto § opět hovoří o osvobozeném příjmu? Měla jsem za to, že příjmy buď nejsou předmětem daně vůbec, nebo jsou předmětem daně a pak mohou být osvobozené nebo zdaňované a ty zdaňované pak mohou být zdaňovány srážkou (zvláštní sazbou daně) nebo klasickým zdaněním. Jaké je tedy ještě rozdělení osvobozených příjmů? Ty, které jsou vymezené v § 4 a ty, které jsou vymezeny v jiných paragrafů? Kde je v zákoně uvedeno, že pokud se mluví o příjmech osvobozených od daně z příjmů, tak jsou myšleny pouze příjmy uvedené v § 4 a ne ty ostatní? Dále jsem nikde v odpovědi nenašla reakci na situaci, že bude mít poskytovatel služeb živnostenský list. Dá se stále uvažovat o příležitostné činnosti, i když jsou v současnosti vystavovány živnostenská oprávnění na všechny volné živnosti?

S. r.o., plátce DPH, vede účetnictví. Při kontrole ze strany FÚ nám nebyl uznán nárok na odpočet DPH u přijatých zdanitelných plnění-nákup zboží a služeb. Důvodem je dle FÚ faktické neprokázání přijetí konkrétních zd. plnění, čímž byl porušen § 72 odst. 1 z.o DPH. Nakoupené zboží a služby jsme dále dodali našim odběratelům a vykázali v DAP k DPH jako uskutečněné zdanitelné plnění. Na základě neuznání odpočtu na vstupu /dle FÚ zboží a služby nebyly prokázány/jsme požadovali v příslušném zdaňovacím období snížení uskutečněných zdanitelných plnění /daně na výstupu/. Ze strany FÚ byl náš požadavek odmítnut s tvrzením, že i kdyby bylo prokázáno, že se plnění na výstupu neuskutečnilo, je povinností plátce přiznat a zaplatit daň, kterou uvedl na vydaných daňových dokladech dle ust. § 108 odst. 1 písm. i) z. o DPH. Je tento závěr FÚ správný. Byla na základě tohoto postupu stanovena daň ve správné výši a nedošlo k porušení i principu neutrality DPH vycházející ze směrnice ES? V § 108 odst. 1 písm. i) je uvedena osoba a ne plátce. Plátce přiznává daň na základě uskutečněného zdanitelného plnění.

Mzdová účetní nechce odečíst úroky z úvěru ze stavebního spoření u následující situace: manželé mají úvěry na výstavbu rodinného domu. Jelikož nestačily příjmy, jeden z úvěrů je sepsán na rodiče manželky. Tento úvěr ale splácejí řádně manželé. Manželka přistoupila jako účastník k této smlouvě. Tzn. u tohoto úvěru je manželka účastníkem smlouvy (přistoupila), vlastníkem RD, má v něm trvalé bydliště, platí úroky. Na potvrzení o úrocích je uvedena jako další účastník smlouvy. Mzdová účetní argumentuje, že nemá taková oprávnění jako finanční úřad a úroky z úvěru, kde figurují rodiče manželky, nechce odečíst v rámci ročního zúčtování. Je tento postup v pořádku?

Mám dotaz na práva daňového subjektu, pokud správce daně zahájí postup k odstranění pochybností podle § 89 DŘ. Výzva k odstranění pochybností se týká nadměrného odpočtu DPH. Může daňový subjekt reagovat na tuto výzvu tím, že požadované doklady, důkazy a záznamku pošle správci daně poštou, předá na podatelnu FÚ nebo datovou schránkou? Zástupce finančního úřadu trvá vždy na osobní přítomnosti zástupce DS a to i v případě, že jde již o několikátý odpočet v daném roce a nijak se nezměnil předmět podnikání, důvod vzniku odpočtu ani jiné skutečnosti. Daňový subjekt připojil ke kopiím dokladů vysvětlující průvodní dopis, kde vysvětluje předmět činnosti a důvod vzniku nadměrného odpočtu. FÚ nicméně tvrdí, že toto nestačí a že je nutná osobní přítomnost a že musí vidět papírovou podobu originálu dokladu. Nebylo otevřeno místní šetření ani předvolání ani daňová kontrola. Lze osobní ukazování originálů nahradit zasláním úředně ověřené kopie daňového dokladu?

Zaměstnanec použije se souhlasem zaměstnavatele vlastní automobil ke služební cestě (s platnou havarijní pojistkou). Jak zaúčtovat cestovní náhrady a jak tyto náhrady zaokrouhlovat? Např. najeto 175 km průměrná spotřeba 8,1 l/100 km, palivo natural 95 - průměrná cena 35,70 Kč základní náhrada 3,70 Je správný tento výpočet? 1. spotřebované PHM - 35,70 * 8,1/100 = 2,8917, - matematické zaokrouhlení na dvě desetinná místa 2,89, potom 2,89 * 175 = 505,75 matematické zaokrouhlení 506 Kč? - matematické zaokrouhlení na jedno desetinné místo 2,9, potom 2,9 * 175 = 507,50 matematické zaokrouhlení 508 Kč (dle § 189 ZP, odst. 3) 2. základní náhrada 3,70 * 175 Kč = 647,50, matematické zaokrouhlení 648 Kč Nebo zaokrouhlit až konečnou částku?

Daňovému subjektu byla vyměřena dodatečným platebním výměrem na daň silniční podle pomůcek daň. Ovšem v tuto chvíli je zřejmé, že postup správce daně byl chybný a daň byla dodatečně podle pomůcek doměřena neoprávněně. A k tomu pomíjím fakt, že k doměření daně dle pomůcek správce daně přistoupil evidentně v rozporu s daňovým řádem. Ale už se stalo a tak moje otázka zní: Lze poté, kdy je daňová povinnost doměřena dle pomůcek a dodatečný platební výměr nabude právní moci, podat dodatečné daňové přiznání? Pokud by takové řešení bylo možné, zdá se mi to jako jednodušší a rychlejší řešení, než napadat postup správce daně, tedy zákonnost stanovení daně dle pomůcek.

Zaměstnanec měl v měsících r. 2013 sráženu zálohu na solidární daň. Má tedy povinnost podat si „daňové přiznání“ za rok 2013. Jaké sankce vůči tomuto zaměstnanci mohou být uplatněny ze strany Finančního úřadu, pokud si daňové přiznání nepodá?