Správa daní - strana 90

Firma vstoupila do likvidace v březnu 2011. Bylo podáno běžné daňové přiznání za rok 2010 a přiznání ke dni vstupu do likvidace. Nyní proběhla likvidace a je ukončena. Kdy se podává daňové přiznání? K 31. 3. 2012, nebo je nějaký termín od data ukončení likvidace. Jaké úkony ještě souvisí s ukončením likvidace?

V účetní závěrečné 2012 nebyla dohledána část platby pohledávky. V roce 2013 se zjistilo, že je pohledávkách zaplacená, ale chybné zaúčtovaná. Přenesena daňová povinnost byla opravena tím, že byl podán nový výpis z evidence a podáno dodatečné DP k DPH na daný měsíc řádek 25 minusem. Jelikož se jedná o nevýznamnou částku, nechceme podávat dodatečné DP k DPPO za rok 2012 a částku nechat až na případnou kontrolu FÚ. Máme za to, že na daň nižší podávat DP nemusíme. Můžeme nechat pohledávku jako nevyřízenou, a nebo máme vyrovnat proti kapitálu?

Společnost s. r. o. byla postižena červnovou povodní. V této věci bylo vydáno rozhodnutí o prominutí úhrady daní z příjmů a příslušenství daní z příjmů z důvodu mimořádné události na základě rozhodnutí ministra financí. Společnosti vznikla z titulu povodní škoda cca 3 mil. Kč. Na tuto škodu má společnost zpracovaný znalecký posudek s vyčíslením škody. Společnosti za rok 2013 vznikne daňová povinnost 3 mil. Kč. Společnost zaplatila na zálohách k dani z příjmů 2 mil. Kč Jak uplatnit rozhodnutí o prominutí úhrady? Zda se od celkové daňové povinnosti nejdříve odečte vzniklá škoda, tj. společnosti vznikne z titulu zaplacených záloh přeplatek 2 mil. Kč, nebo rozhodnutí čistě řeší doplatek, tj. daňová povinnost 3 mil. Kč mínus zálohy 2 mil. Kč, tj. zbývá k úhradě 1 mil. Kč a až na tento 1 mil. Kč se vztahuje prominutí, což by bylo značně nespravedlivé vůči poplatníkům, kteří hradí vyšší zálohy na daň z příjmů?

S. r. o. vykázala v daňovém přiznání k DPPO za rok 2012 daňovou ztrátu ve výši 460 000 Kč. V listopadu roku 2013 společnost zjistila, že do účetnictví nebyly nezahrnuty výnosy ve výši 10 000 Kč. Pokud se s. r. o. rozhodne nepodat dodatečné daňové přiznání za rok 2012, ale výnosy zahrnout do roku 2013, jaké mu hrozí postihy? V celku jasný je výpočet penále ve výši 1 % z částky doměřené daně, je-li snižována daňová ztráta. Není nám však jasný způsob výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně. Pokuta 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý den prodlení by se počítala z celkové vyměřené ztráty (tj. 450 000 Kč) nebo pouze z nepřiznaného rozdílu (tj. 10 000 Kč)? Je možný ještě nějaký jiný postih za nepodání dodatečného daňového přiznání?

Novela zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, (dále jen „ZDPH“) účinná od 1. ledna 2013 přinesla do zákona § 109 odst. 3, podle kterého příjemce zdanitelného...

Musí fyzická nebo právnická osoba oznámit správci daně veškeré bankovní účty, které souvisí s podnikáním? Naše banka zakládá k podnikatelským účtům i tzv. spořicí účet, ze kterého nelze provádět běžné platby, ale pouze si tam převést prostředky z podnikatelského běžného účtu a nechat je tam úročit. Je nutné i tento spořicí účet oznámit správci daně? Jak je to např. i s termínovanými vklady a jinými obdobnými formami zhodnocování finančních prostředků, kdy tento produkt sice má číslo účtu, účtujeme o něm, ale není to účet určený k provádění běžných plateb?

Fyzická osoba (občan ČR), podniká v ČR jako OSVČ. O listopadu 2013 bude zaměstnán v Saúdské Arábii u tamní společnosti, kde bude i žít (minimálně zbytek roku 2013 a celý rok 2014). Podnikání v ČR nepřeruší a bude ho nadále jako OSVČ provozovat prostřednictvím zaměstnanců, případně spolupracujících osob. Z pohledu daně z příjmů tak bude rezidentem Saúdské Arábie. Podle našeho názoru bude zdaňovat příjmy z podnikání (z ČR) v tuzemsku a celosvětové příjmy pak v Saúdské Arábii. 1)      Je potřeba na finanční úřad oznámit změnu rezidenství? 2)      Jak to bude v tomto případě se sociálním a zdravotním pojištěním, tzn. kde a z jakých příjmů se bude odvádět?

OSVČ provádí služby za provize pouze České pojišťovně - zprostředkovává pojištění a také penzijní připojištění. Výdaje uplatňuje paušálem, výdaje uplatňuji ve výši 40 % z příjmů jako podnikání podle zvláštních předpisů. Nyní jsem slyšela názor, že zprostředkování penzijního připojištění se provozuje na základě živnost. zákona (také má živnost. list na zprostředkování obchodu a služeb) a mohlo by se u těchto provizí uplatňovat paušální výdaj 60?. Pokud tomu tak je, je také možné zřejmě podat dodatečné přiznání k dani z příjmu za minulý rok.

Je možné, aby fyzická osoba, která má příjem z pronájmu dle § 9 ZDP, dala finanční dar - sponzoring (a snížila tak až 10 % ze základu daně) neprofesionálnímu sportovci, studentovi VŠ, aby tuto částku uplatnil na pronájem tenisové haly a zaplacení tenisového trenéra. Jedná se o vztah mezi dárcem a darovaným ve skupině I.

PŘÍSPĚVEK UZAVŘEN S ROZPOREM ve věci názoru účetního řešení případu 1. Úvod a vymezení problémů Cílem tohoto příspěvku je sjednocení názorů na účetní a daňový postup při realizaci rozhodnutí...

Daňový subjekt, plátce DPH, podal v řádném termínu daňové přiznání k DPH za 7. měsíc 2013, kde vznikl nadměrný odpočet. Správce daně nadměrný odpočet v zákonné lhůtě a ani po jejím uplynutí nevrátil, nezahájil postup k odstranění pochybností podle § 89 DŘ, ale zahájil (ještě ve lhůtě pro vrácení nadměrného odpočtu) přímo daňovou kontrolu podle § 85 a násl. DŘ (nutno dodat, že správce daně za předchozí zdaňovací období zahájil postup na odstranění pochybností, který není ještě ukončen). Otázka je, zda je vůbec možné na nevyměřenou daň zahájit daňovou kontrolu a z jakého důvodu, resp. na základě jakého ustanovení DŘ správce daně nadměrný odpočet nevrací, tzn. zda je uvedený postup správce daně v souladu se zákonem.

Daňový subjekt měl od roku 2011 trvalé bydliště s místní příslušností v působnosti samostatného Finančního úřadu A. Požádal o delegaci k Finančnímu úřadu B a bylo mu vyhověno. V letošním roce došlo ke změně organizační struktury Finančních úřadů, kdy z FÚ A i B se stala územní pracoviště. A i B se nachází v rámci jednoho nově zřízeného Finančního úřadu. Nyní se subjekt přestěhoval a místní příslušností spadá pod územní pracoviště C, které se však opět nachází v územní působnosti toho samého Finančního úřadu. Jen pro doplnění Úz.pr.A je organizačně řízeno úz.pr.B. Daňový subjekt je místně příslušný ke všem daním u jednoho správce daně. Dotaz: jak se chová popsaná situace s delegací nyní? Delegace automaticky zanikla se změnou organizační struktury fin. úřadů k 1. 1. 2013 nebo musí být nějak administrativně zrušena? Pokud má být administrativně zrušena, tak z úřední povinnosti správce daně nebo na žádost poplatníka? Má na přesun spisu na úz.pr. C delegace nějaký vliv. Jaký má být zákonný postup v popsané situaci?

Příspěvek se zabývá způsobem sdělení výsledku postupu k odstranění pochybností zejména z hlediska jeho projednání s daňovým subjektem. 1. Úvod Daňový řád pojímá postup k odstranění pochybností jako jeden...

Při odštěpení sloučením je společnost A a. s. rozdělovanou a společnost B s. r. o. je nástupnickou. Rozhodný den byl stanoven na 1. 8. 2013. Předpoklad zápisu do obchodního rejstříku je během října 2013. Obě společnosti vedou účetnictví a jsou registrovány k DPPO, DPH, sil. dani, sráž. dani a dani ze závislé činnosti. Jaká všechna daňová přiznání a v jakém termínu musí obě společnosti podat na FÚ v souvislosti s odštěpením sloučením?

Správce daně v roce 2011 zahájil kontrolu silniční daně za roky 2008, 2009 a 2010 a DPFO 2008 a 2009. Kontrola byla zahájena jedním protokolem pro všechny výše uvedené daňové povinnosti. V roce 2013 správce daně sepsal zprávu o kontrole silniční daně, projednal jí a kontrolu ukončil. Ve zprávě o kontrole není žádná zmínka o zjištěních na DPFO. Zároveň vystavil platební výměry na daň silniční. Nyní správce daně zaslal „výsledek kontrolního zjištění“ na dani z příjmu a snaží se pokračovat v daňové kontrole jako by nikdy nebyla ukončena.

Prosíme o fundovanou odpověď s odkazy na KOOV a judikáty ohledně přiměřenosti nákladů. Právníci nám vyúčtovali forenzní audit za 2 mil. Kč, který neobsahoval žádná zjištění. Audit smluv, které jsou pro naši podnikatelskou činnost. Postačuje doložit jejich timesheet – detaily časů a popisy činností? Nebo co si máme připravit pro prokázání daňové uznatelnosti?

Měli jsme doposud účetní rok = kalendářní rok, nyní jsme přešli na hospodářský rok. Jak je to prosím se lhůtou, když jeden z účetních roků je zkrácené období (6 měsíců) kvůli přechodu na hospodářský rok? Např. lhůta 3 + 0 pro vyměření daně, úschova dokladů, úschova odpisových plánů atd. (myslím si, že se nám lhůty tímto zkráceným rokem prodlužují, ale nevím jak počítat). Daňové odpisy při zkráceném období (6 měsíců) se musí přerušit (ve zkráceném období nelze neuplatnit, jen účetní odpisy) nebo v jaké výši je zle uplatnit v tomto zkráceném období?

Kdy se musím zaregistrovat na FÚ, když začnu zaměstnávat zaměstnance na DPP, případně na DPČ, bude podepsáno „Prohlášení poplatníka . . . „ tj. bude zálohová daň a výše měsíčních příjmů zaměstnance bude cca do 6 000 Kč, (např. vypočtená záloha = 900 sleva = 2 070) takže se nebude odvádět žádná záloha na daň - záloha po slevě bude nulová. 1. Stanu se plátcem dle § 38c odst. 1) ZDP? Domnívám se, že ne, protože zatím neodvádím žádnou zálohu. 2. Proto se asi nemusím a asi ani nemohu registrovat jako plátce dle § 39b odst. 1) ZDP? 3. Nebudu proto předkládat na FÚ Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2013, jestliže zálohy po slevě budou až do konce roku nulové, nebo se bude Vyúčtování podávat nulové? 4. Za plátce se zaregistruji až tehdy až bude prvně záloha vyšší než sleva a budu muset odvést zálohu na FÚ? 5. A nebo se zaregistruji již při zaměstnávání prvého zaměstnance na DPP, přestože neodvádím žádnou zálohu a dle § 38c ZDP nejsem plátce?

Uplatňujeme zrychlené odpisy, je tedy zřejmá jediná správná výše d. odpisů, neboť jsme nepřerušili odpisy. A) uplatnili jsme v minulosti vyšší než správné. Narovnávat neprekludovaná období? Jak zohlednit ZC z prekludovaných období? B) uplatnili jsme nižší než správné – lze v neprekludovaných obdobích vycházet z vyšší než správné ZC? Počítat ZC z nižších d. odpisů v prekludovaných obdobích (pro nás výhodnější?)

1. Úvod Cílem tohoto příspěvku je navrhnout výkladové řešení určitých nejasností týkajících se určení lhůty pro podání daňového tvrzení v souvislosti s ukončením likvidace, a to vzhledem ke stávající...