Správa daní - strana 83

Měsíční plátce DPH podává na začátku září 2014 dodatečné přiznání za červen 2014 na vyšší daňovou povinnost o cca 36 000 Kč. Datum zjištění důvodu k podání je rovněž září 2014. Uvedená částka je připsána na účet FÚ 11. 9. 2014. Souhrou náhod neuhrazuje DPH za září 2014 ve stanoveném termínu 25. 10. 2014, ale až o několik měsíců později. (V ostatních měsících 2014 byly úhrady DPH přesně dle předpisů.) Tolik fakta. 18. 2. 2015 vydává příslušný FÚ platební výměr na úrok z prodlení na uvedenou částku 36 000 Kč. Na výměru je uvedeno 117 dnů prodlení: od 25. 7. do 25. 11. 2014. Počet dnů prodlení (117) odůvodňuje tím, že datum splatnosti (nezaplaceného) řádného přiznání za září je 25. 10., a toto datum předchází datu náhradní splatnosti dodatečného přiznání za červen, což je den 31. 10. 2014. Proto platbu 36 000 Kč z 11. 9. přiřazuje na úhradu zářijového DPH, nikoliv na úhradu DPH červnového. Tímto krokem je pochopitelně úhrada dluhu na dani z června odsunuta na další období a výsledem je nárůst penalizovaných dnů až na 117. Dle mého názoru se úroky z prodlení vztahují na dobu, která se váže ke splatnosti původní daně (viz § 252 DŘ, v našem případě datum 25.7.) Nikoliv ke splatnosti dodatečného daň. přiznání. Cituji i z výkladu k daňovému řádu (Poradce č.6/2015, Český Těšín): "Vznik úroku z prodlení je ...odvozován vždy od původního dne splatnosti daně, což se týká i případů, kdy je stanoven náhradní den splatnosti daně. V této souvislosti je zastáván výklad, že k prodlení se pojí doba, nikoli lhůta, jelikož ... vyjadřuje délku trvání tohoto prodlení." Alespoň se domnívám, že Poradce č. 6 i já hovoříme o jednom a tomtéž. Pak by se ovšem měla platba zmíněných 36 000 Kč vztáhnout na nejstarší skutečný nedoplatek daně před mladším (§ 152 DŘ). Při tomto výkladu je samozřejmě počet dnů prodlení podstatně menší.

Společnost A, s. r. o. koupí 100% podíl ve společnosti B, s. r. o. Na tuto koupi byl poskytnut společnosti A akviziční úvěr. Nyní dojde k fúzi obou společností. Zanikající společností bude společnost A, s. r. o. (matka A, s. r. o. bude vložena – sfúzuje s dcerou B, s. r. o.) Jde o opačný stav fúze, než je řešeno v rozsudku NSS 7-Afs 55/2013-37, a to z důvodu podmínek dotací, které přijala společnost B a obchodní značky zavedené na trhu společnosti B, s. r. o. V obou společnostech je stejný jednatel. Budou úroky z akvizičního úvěru po provedené fúzi daňově uznatelné?

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění aplikace ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH v některých specifických situacích. SITUACE 1 1.1. Východisko Účty sloužící k platebnímu styku...

Soud v jeden den rozhodl o úpadku firmy a zároveň o povolení reorganizace. Při rozhodnutí o úpadku se sestavuje mimořádná závěrka, při povolení mezitímní závěrka. Platí zde § 17 odst. 8 zákona o účetnictví. Pokud právní předpisy stanoví účetní jednotce povinnost sestavit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a zároveň mezitímní účetní závěrku, mezitímní účetní závěrka se nesestavuje. Dále dle informací insolvenčního správce se přiznání k dani z příjmů (při povolení reorganizace) za období do termínu rozhodnutí o úpadku nepodává, dle odborných článků i informací FÚ, ano. Hledala jsem informace ohledně účetnictví v období reorganizace, ale narazila jsem pouze na to, že existují určitá specifika, ale nenašla jsem, jaká. Můžete mi poradit případně literaturu, kterou bych si měla prostudovat?

Společnost zahájila v roce 2013 spor s dlužníkem o uhrazení pohledávek a současně zaúčtovala a daňově uplatnila opravné položky podle § 8a ZoR. Dlužník namítl promlčení pohledávek z důvodu 1 leté promlčecí doby u přepravní smlouvy, věřitel, který dosud vztah považoval za zasilatelskou smlouvu se 4letou promlčecí dobou, spor podle pravomocného rozsudku Nejvyššího soudu v roce 2014 prohrál, ale následně podal v této věci stížnost k Ústavnímu soudu, o níž dosud nebylo rozhodnuto. Je řízení vedené u Ústavního soudu soudním řízením podle § 8a ZoR? V jakém zdaňovacím období musí věřitel rozpustit a zdanit uplatněné opravné položky v případě prohraného soudního řízení?

Účetní s. r. o., která poskytuje účetní služby, má uzavřenou smlouvu s Jiná s. r. o. na vedení účetnictví a plnou moc k zastupování ve věci podání řádných a dodatečných daňových tvrzení. Účetní s. r. o. nemá oprávnění k poskytování daňového poradenství - není daňový poradce. Jak správně vyplnit přiznání k DPH. Typ podepisující osoby - právnická osoba (Účetní s. r. o.) Kód podepisující osoby - ustanovený zástupce nebo obecný zmocněnec? Název právnické osoby - Účetní s. r. o. Fyzická osoba oprávněná k podpisu: bude pověřený pracovník, zaměstnanec nebo jednatel Účetní s. r. o.? Nebo tím, že Účetní s. r. o. není daňový poradce, tak nemůže být ani podepisující osoba a Fyzická osoba oprávněná k podpisu bude jednatel Jiné s. r. o.?

Jak postupovat v případě vrácení cla z dovozu zboží na základě rozhodnutí celního úřadu z hlediska daně z příjmů právnických osob a z hlediska daně z přidané hodnoty? Dne 16. 12. 14 nám bylo vyměřeno celním úřadem clo ve výši cca 96 000 Kč. Toto jsme zaúčtovali na účet vedlejších nákladů pořízení zásob. Rovněž jsme z tohoto dovozu zboží přiznali DPH, kdy v základu daně bylo výše zmíněné clo. Zároveň jsme si uplatnili plný nárok na odpočet DPH. Clo jsme následně reklamovali a Celní úřad uznal naši reklamaci. Dne 17. 4. 2015 jsme obdrželi rozhodnutí o vrácení cla ze dne 16. 4. 15 ve výši cca 16 000 Kč. Máme nyní vrácení cla zaúčtovat jako výnos roku 2015, či je nutno podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2014? Clo bylo zaúčtováno do vedlejších nákladů pořízení zásob a ovlivnilo průměrné procento, kterým se tyto vedlejší náklady pořízení zásob rozpouštějí do nákladů na zboží. Tyto tedy byly vyšší, než by měly být, kdyby clo bylo vyměřeno správně. Co se týče daně z přidané hodnoty, je možno provést opravu vyměření DPH a opravu výše odpočtu v dubnu 2015, tedy v měsíci, kdy jsme rozhodnutí obdrželi, nebo je nutno podat dodatečné daňové přiznání k DPH za prosinec 2014?

Převzali jsme od roku 2015 vedení účetnictví firmy, u které jsme následně zjistili, že má v evidenci neuhrazené závazky. Tyto závazky jsou vůči jednomu ze tří společníků této firmy. Jedná se o faktury (údajně prý za nájem prostor, které se nacházejí v objektu, který je v majetku společníka, asi je to jeho bydliště-rodinný dům) se splatností 14.1.2007 - nezaplaceno 15 000,-Kč, 14.1.2008 - nezaplaceno 120 000 Kč a 14.1.2010 - nezaplaceno 80 000 Kč. Podle našeho názoru měly být tyto nezaplacené pohledávky podle § 23/3/a) 12 zák.o dani z příjmu dodaněny v daňových přiznáních za rok 2010, 2011, 2012. V roce 2010 a v roce 2011 spol. vykázala zisk, v roce 2012 ztrátu. Bohužel nemáme k dispozici ani předmětné faktury nebo smlouvy o nájmu, ani daňová přiznání. Máme jen evidenci závazků a zůstatky účtů tř. 4. Informaci o tom o jaké závazky jde a že skoro určitě dodaněny nebyly, jsme získali ústně od jednoho ze společníků. V dalších letech se prý už nájem 'nefakturoval' a firma prostory užívá dál bezplatně. Jak se v této situaci zachovat, co je třeba podniknout, aby se firma zbytečně nevystavovala nějakým postihům?

Fyzická osoba, čtvrtl. plátce DPH, vede daňovou evidenci (soukromá farma). Řešíme nyní problém s výdajem za výměnu ventilů na vodoměru, který je společný pro domácnost i stáje. Jak nejlépe určit % výdajů daňově uznatelných jak z hlediska daně z příjmů, tak i DPH? Podobně i z faktur za energie. Je možný i odhad? Myslím, že v tomto případě zrovna není úplně nejvhodnější stanovit výdaje poměrem podle plochy. Nevím, co je pro FÚ směrodatné.

Účtuji v systému Pohoda a v něm bylo vygenerováno 26. 3. 2014 dodatečné přiznání k DPH za 3.Q 2014. Jednatel následně přepsal tento formulář do oficiálního daňového portálu Finanční správy ČR, kde se mu však zaokrouhlení v DPH přepočítalo, a daňová povinnost vyšla o korunu vyšší, než máme v přiznání v našem informačním systému. Upravený tiskopis předložil ale až nyní, když jsou účetní knihy roku 2014 uzavřené. Jak mohu korunový rozdíl v daňové povinnosti správně opravit nyní v roce 2015, aby mi nevisela koruna na účtu 343? Daň byla proplacena z bankovního účtu v částce o korunu vyšší v souladu s přepočítaným přiznáním (zápis 343/221).

Je stanovena nějaká forma evidence příjmů v kavárně? Majitel kavárny je plátce dph - podniká na základě živnostenského oprávnění. V kavárně se prodává jídlo i piti i alkohol; není zde žádná "inteligentní" pokladna, kde by se evidovalo přesně co se prodalo - tzn. co se prodá to se prodá, co se neprodá (jídlo) tak se vyhodí atd. na konci dne se spočte tržba, ale evidence o tom co se přesně prodalo neexistuje (a její zavedeni by bylo strašně náročné časově i administrativně protože je tam velký obrat). Zajímá mě, jakým způsobem pan provozní - plátce dph prokáže kolik prodal zboží se sazbou 15 % a kolik se sazbou 21 %? Musí mít detailní denní seznamy toho, co se prodalo a kolik to melo sazbu dph? Pokud ne, tak jakým způsobem by se prokazovala správnost dph na výstupu?

Poplatník koupil základovou desku pro výstavbu rodinného domu. Zbudoval hrubou stavbu a nyní se rozhodl pro prodej. Prosím o informaci zdanění tohoto prodeje z hlediska daně z příjmů i daně z převodu a možnosti snížení daněné částky o investované náklady.

V případě, že jsem si v listopadu 2014 zřídila živnostenský list na finanční poradenství, ale v roce 2014 jsem měla příjmy pouze ze zaměstnání (první příjem z podnikání jsem měla až v únoru 2015), vznikla mi povinnost podat za rok 2014 daňové přiznání?

Fyzická osoba vlastnila v osobním vlastnictví 1/2 nemovitosti - pozemkové parcely, která byla prodána v 4/2014 v celkové ceně za obě poloviny 1.750.000 Kč (odhadní cena 1.770.000 Kč). Tuto nemovitost koupila FO společně s další FO, každá osoba vlastnila 1/2 podílu, v 8/2012 byla kupní cena zaplacená za nemovitost 1.400.000 Kč (odhadní cena byla 1.380.000 Kč). Na koupi stavebního pozemku použila FO v r. 2012 z části vlastní prostředky a z části hypoteční úvěr, může uplatnit úroky z tohoto hypotečního úvěru za rok 2014? Ihned po prodeji nemovitosti byl tento úvěr doplacen. Jaký je termín pro podání DP za prodej této nemovitosti? Jaké jsou další úkony, které souvisejí s prodejem nemovitosti z pohledu FÚ? Na co si máme dát ještě pozor?

V roce 2013 jsem pobírala do dubna rodičovský příspěvek, květen - srpen jsem byla vedena na Úřadu práce, září - prosinec zaměstnání, hrubý příjem 46 000 Kč. V zaměstnání nebylo provedeno roční zúčtování daně. Měla jsem příjem z pravidelného pronájmu v období duben - říjen ve výši 7 000 Kč celkem. Daňové přiznání jsem nepodala. Měla jsem povinnost podat daňové přiznání a mám podat dodatečné? Za rok 2013 jsem si neuplatnila slevu na děti z důvodu nízkého příjmu u zaměstnavatele, pokud podám daňové přiznání za rok 2013 opožděně, mohu si uplatnit slevu na děti a požadovat vyplacení daňového bonusu? Jaké sankce mám očekávat za opožděné podání daňového přiznání?

Známá si vzala hypotéku na domek v rekreační oblasti (tato nemovitost je vedena v katastru jako rekreační objekt). Tuto nemovitost užívá k bydlení a má tam také trvalé bydliště. Nic jiného nemá. Úvěr si vzala jak na koupi, tak na přestavbu a uplatňuje si úroky v daňovém přiznání každý rok! Nyní jí z FÚ přišlo vyrozumění, že úroky nelze uplatnit z důvodu rekreačního objektu. Myslím si, že podle § 15 odst. 3 písm. e) zákona o daních z příjmů jde o předmět bytové potřeby a je užíván k trvalému bydlení, takže úroky lze odečíst. Citace § : ………………..předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb. Je tedy zřejmé, že pro písmeno e) není vlastnictví bytové potřeby nutné. Dotyčná zde bydlí, je tedy možné odpočet úroků provést. Můžete mi potvrdit moji úvahu? Pokud FU bude trvat o vynětí úroků z Přiznání jak má dotyčná pokračovat? Jak formulovat odvolaní, atd.?

Český podnikatel, neplátce DPH, si z internetu stahuje fotky z databáze amerického serveru. Stejným způsobem i nakupuje z USA software. Přináší mu tyto transakce nějaké povinnosti v návaznosti na zákon o DPH?

Veřejná obchodní společnost má zpřístupněnu datovou schránku a podává veškerá daňová přiznání elektronicky. Jednotliví společníci v. o. s. podávají přiznání k DP jako fyzické osoby a nemají jednotlivě svou zpřístupněnou datovou schránku. Je jejich povinností také podávat daňové přiznání elektronicky a zřídit si vlastní datovou schránku anebo mají povinnost podat daňové přiznání prostřednictvím datové schránky uvedené veřejné obchodní společnosti? Pokud ano, jak postupovat v případě, že daňové přiznání podali v papírové formě?

Která podání fyzické osoby mohou a která musí být podána elektronicky, popřípadě která mohou být podána pouze formou podaného tiskopisu? Jakým způsobem se podávají přílohy? Stačí .pdf odeslané z datové schránky anebo přiznání sice mohu podat elektronicky, ale přílohy musí být zaslány v originále. Jde mi zejména o přiznání k dani z příjmů FO a podání přehledů ČSSZ a VZP.

Firma s. r. o. plátce DPH. Zaplatila v roce 2014 zálohu daně z příjmu v částce 30 000 Kč. Při podání daňového přiznání z příjmu PO za rok 2014 ji má daň 15 000 Kč. Tedy nižší něž zálohu. Jak zaúčtovat zálohu 30 000 Kč a jak zaúčtovat rozdíl a daň v roce 2014 a v roce 2015 - účetní předkontace.