Správa daní - strana 85

OSVČ podniká v osobních službách + vydává knihy, v daňovém přiznání uplatňuje skutečné výdaje. Služby poskytuje výhradně v místě bydliště - skutečného pobytu (ne trvalého bydliště). Místo bydliště se neshoduje se sídlem podnikání v živnostenském rejstříku, tzn. OSVČ nemá v místě bydliště - skutečného pobytu trvalý pobyt. V místě trvalého pobytu má ale sídlo podnikání (ale nepodniká zde). OSVČ bydlí u druha a zde tedy poskytuje služby - poradenství atp. Výdaje na provoz domu hradí společně, hospodaří společně. Může si do daňových výdajů zahrnout poměrnou část výdajů na energie? El. energie, plyn, voda? Přepočteno metry kanceláře na metry celého bytu (10/100 = 10%). Je podmínkou mít v místě bydliště nahlášenou provozovnu?

OSVČ, plátce DPH, pořídil ve 4/2012 FVE a uplatnil si plný nárok na odpočet DPH ve výši 32 442 Kč (elektřina dodávána za úplatu, čerpán „zelený bonus“). V roce 2013 a 2014 veškerou vyrobenou elektřinu soukromě spotřebovává, od společnosti OTE a.s. dostává „zelený bonus“ – již nejde o úplatu za ekonomickou činnost. Je pravda, že OSVČ měl v roce 2013 (a teď také za rok 2014 a v letech následujících) postupovat dle § 78 ZDPH, protože dlouhodobý majetek není používán pro ekonomickou činnost? Tzn., že za poslední zdaňovací období roku 2013 měl provést úpravu odpočtu, z důvodu změny rozsahu využití dlouhodobého majetku a snížit tak nárok na odpočet ve výši 1/5 z celkového nároku uplatněného v roce 2012 – tj. 6 488 Kč? A tento postup uplatnit ještě v letech 2014, 2015, 2016 – 5 letá lhůta pro úpravu odpočtu (v roce 2012 nárok na odpočet zůstává)? Musí tedy podat dodatečné přiznání k DPH za poslední zdaňovací období roku 2013, a jaké jsou v tomto případě sankce?

Nezisková organizace, neplátce DPH, přijala z Irska od Facebooku (irské DIČ) fakturu, na které je vyčíslené VAT 0.-. Facebook používá pro své neziskové aktivity. Vyplývá jí v souvislosti s přijetím této faktury nějaká povinnost vzhledem k DPH?

K 1. 1. 2015 jsme se rozhodnutím vlastníka přejmenovali (tzn. z firmy X a.s. se staneme firmou Y a.s.). Nedošlo k žádné fúzi. Dotaz: Při podání DAP k DPH za 12/2014 a to 25. 1. 2015 podám DAP jako firma Y a. s nebo ještě jako firma X a. s. DAP k DPPO za rok 2014, podám 1. 7. 2015 DAP jako firma Y a. s nebo ještě jako firma X a. s.? Prosím o odkaz v zákoně.

Fyzická osoba, vede DE, je plátce DPH. Uzavřel smlouvu s cestovní kanceláří na zahraniční 5 denní zájezd s odborným programem pro lékaře. Dle sdělení této cestovky běžně tyto zájezdy pořádají pro lékaře, právníky a tito si náklady na zájezd zahrnují do daňových nákladů. Ve smlouvě s cestovkou je přímo uvedeno, že se jedná o zájezd s odborným programem pro lékaře. Je možné si plnou cenu tohoto zájezdu zahrnout do daňových nákladů?

Jsme firma, která odlévá pro konkrétní umělce jejich sochy do bronzu. Provádíme tak pro ně službu. Zakázky provádíme i pro umělce ze zahraničí. Tyto sochy umělcům do zahraničí někdy dopravujeme osobně, někdy přepravní službou a někdy si je umělci do zahraničí odvážejí sami. Jaké doklady potřebujeme, abychom prokázali oprávněnost fakturace bez DPH a) v EU, b) mimo EU. Zajímají mě doklady jednak pro DPH a současně i pro Celní správu. Na přiznání k DPH vykazujeme na řádcích 21 a 26.

Kolik let zpětně může finanční úřad provádět kontrolu daně z příjmů fyzických osob a právnických osob, popř. DPH?

Kolik let zpětně může finanční úřad provádět kontrolu daně z příjmů fyzických osob a právnických osob, popř. DPH?

Kolik let zpětně může finanční úřad provádět kontrolu daně z příjmů fyzických osob a právnických osob, popř. DPH?

Nově vzniklá s. r. o. hned po založení spolu s povinnou registrací k dani z příjmů poslala na FÚ dobrovolnou registraci k DPH. Důvodem k registraci byla skutečnost, že společnost plánuje obchodovat s plátci DPH, kteří chtějí podepisovat kontrakty s plátcem. Společnost plánuje podnikat v oblasti internetové reklamy, tvorby webových stránek a zprostředkování v těchto oblastech. Činnost vykonává přímo jednatel z domova, sídlo společnosti je virtuální. FÚ poslal DS výzvu k odstranění pochybností v registračních údajích dle § 128 DŘ. Ve výzvě žádali vypracování podrobného podnikatelského záměru včetně uvedení kdo, kde a jak bude činnost vykonávat, doložení smlouvy o vedení účtu, faktur a smluv s dodavateli a odběrateli a doložení již uskutečněných transakcí. V odůvodnění stálo, že vznikli pochybnosti o tom, že DS je osobou povinnou k dani. Má FÚ právo toto vyžadovat? Nicméně ve lhůtě 15 dnů DS poslal FÚ smlouvu o vedení účtu a informaci o tom co je předmětem činnosti, jaké má plány, proč potřebuje registraci a informaci o tom, že činnost vykonává jednatel z domova a že zatím žádné faktury ani smlouvy nejsou, protože podmínkou pro jejich uzavření je plátcovství DPH. FÚ na to reagoval zamítnutím registrace k DPH s odůvodněním, že při místním šetření (na které DS nebyl přizván) bylo zjištěno, že sídlo firmy je virtuální a k žádné faktické činnosti zde nedochází (což je pravda, protože činnost není fakticky provozována v sídle o čemž byl FÚ informován) a že tudíž správce daně nabyl přesvědčení, že DS není osobou povinnou k dani, což DS věrohodně neprokázal. Má FÚ právo zamítnout dobrovolnou registraci k DPH? Má právo požadovat prokázání, že s.r.o. je osobou povinnou k dani? Pokud je postup správce daně v rozporu s DŘ lze podat stížnost dle § 261 DŘ? Komu stížnost adresovat - šlo o místně příslušný FÚ pro hl. m. Prahu, územní pracoviště pro Prahu 2? Nutno podotknout, že s podobnou praxí ÚzP pro Prahu 1 a 2 se setkalo již několik daňových subjektů a vyřízení dobrovolné registrace k DPH je prakticky nemožné z jakéhokoliv důvodu a to i pro již fungující firmy.

Nově vzniklá s. r. o. hned po založení spolu s povinnou registrací k dani z příjmů poslala na FÚ dobrovolnou registraci k DPH. Důvodem k registraci byla skutečnost, že společnost plánuje obchodovat s plátci DPH, kteří chtějí podepisovat kontrakty s plátcem. Společnost plánuje podnikat v oblasti internetové reklamy, tvorby webových stránek a zprostředkování v těchto oblastech. Činnost vykonává přímo jednatel z domova, sídlo společnosti je virtuální. FÚ poslal DS výzvu k odstranění pochybností v registračních údajích dle § 128 DŘ. Ve výzvě žádali vypracování podrobného podnikatelského záměru včetně uvedení kdo, kde a jak bude činnost vykonávat, doložení smlouvy o vedení účtu, faktur a smluv s dodavateli a odběrateli a doložení již uskutečněných transakcí. V odůvodnění stálo, že vznikli pochybnosti o tom, že DS je osobou povinnou k dani. Má FÚ právo toto vyžadovat? Nicméně ve lhůtě 15 dnů DS poslal FÚ smlouvu o vedení účtu a informaci o tom co je předmětem činnosti, jaké má plány, proč potřebuje registraci a informaci o tom, že činnost vykonává jednatel z domova a že zatím žádné faktury ani smlouvy nejsou, protože podmínkou pro jejich uzavření je plátcovství DPH. FÚ na to reagoval zamítnutím registrace k DPH s odůvodněním, že při místním šetření (na které DS nebyl přizván) bylo zjištěno, že sídlo firmy je virtuální a k žádné faktické činnosti zde nedochází (což je pravda, protože činnost není fakticky provozována v sídle o čemž byl FÚ informován) a že tudíž správce daně nabyl přesvědčení, že DS není osobou povinnou k dani, což DS věrohodně neprokázal. Má FÚ právo zamítnout dobrovolnou registraci k DPH? Má právo požadovat prokázání, že s.r.o. je osobou povinnou k dani? Pokud je postup správce daně v rozporu s DŘ lze podat stížnost dle § 261 DŘ? Komu stížnost adresovat - šlo o místně příslušný FÚ pro hl. m. Prahu, územní pracoviště pro Prahu 2? Nutno podotknout, že s podobnou praxí ÚzP pro Prahu 1 a 2 se setkalo již několik daňových subjektů a vyřízení dobrovolné registrace k DPH je prakticky nemožné z jakéhokoliv důvodu a to i pro již fungující firmy.

Obdrželi jsme fakturu od českého subjektu za poskytnutí licence /sw který běžně používáme /. S firmou ale je domluveno, že na nás bude fakturovat navíc i licence, které dále my prefakturováváme do zahraničí propojeným osobám. Nyní jsme tedy vystavili fakturu do Polska za použití této licence. Domníváme se, že musíme uplatnit srážkovou daň z poskytnuté licence ve výši 10 %. Na fakturu jsme nic nepsali. Po zákazníkovi ale vyžadujeme o 10 % nižší platbu za tuto fakturu. Těchto 10 % budeme vyžadovat od našeho FU pote co v Polsku tuto část zaplati místnímu FU. Je tento postup správný? Máme uplatnit tuto srážkovou daň z licence? Dostali jsme odpověď od zákazníka, kterému jsme vystavili fakturu, že nám chce zaplatit plnou cenu, protože má licenci jen pro své účely.

Je s. r. o. A a s. r. o. B., dojde k fúzi společností sloučením, nástupnická společnost je A. Rozhodný den je 1. 1. 2015, zápis do OR je také 1. 1. 2015. V jakých termínech podávají obě tyto společnosti přiznání k DzP, silniční dani a vyúčtování daně ze závislé činnosti?

Společnost s ručením omezeným obdržela dodatečný platební výměr na DPPO za rok 2009 na základě daňové kontroly, proti kterému se odvolala. Odvolací orgán nevyhověl podanému odvolání. Daňový subjekt podal podnět k přezkumu a také správní žalobu a současně požádal o posečkání platby. Finanční úřad vyhověl s posečkání platby do konce roku 2015. V případě, že nebude podnět ani žaloba úspěšná, může subjekt požádat o splátkování daně po skončení posečkání a současně o to požádat zpětně dle § 156 odst. 4 DŘ (ohledně výše úroku). Ke kterému dni zpětně je to v tomto případě možné?

Společnost má v účetnictví pohledávku ve výši 600 000 Kč, která měla splatnost v roce 2011. Opravná položka nebyla tvořena. Nyní společnost obdržela rozhodnutí soudu, že tato pohledávka je neoprávněná. V roce 2011 byla řádně zdaněna a odvedeno DPH. Jak nyní postupovat s odpisem pohledávky a s DPH?

Angličan, který se stal v roce 2014 daňovým rezidentem ČR má příjmy z ČR i z UK v roce 2014. V UK je zdaňovací období od dubna do dubna. Za toto období on v UK podá daňové přiznání a zaplati daň (jak v dubnu 2013, tak i 2014 i v dubnu 2015 protože tam má stále nějaké menší příjmy). V ČR pak po konci roku 2014 bude podávat daňové přiznání. Jak se v tomto případě postupuje? Vím, že musí zahrnout do ČR přiznaní své celosvětové příjmy a může si započíst daň zaplacenou v UK. Ale jak to udělat, když se zdaňovací období neshoduji? Má si spočítat příjmy za kalendářní rok bez ohledu na to, že v UK je jine zdaňovací období? A v tom případě jak doloží daň zaplacenou v UK, když ta je samozřejmě vypočtena z příjmů za jiné období?

Kam zařadit příjem lékařky, která k 31. 12. 2013 ukončila činnost jako FO a založila s. r. o., kde je zaměstnancem od 1. 1. 2014. U zdravotních pojišťoven je vedena pod svým lékařským číslem a 30. 9. 2014 ji přišlo na účet s. r. o. doúčtování bonusů za rok 2013, kdy podnikala jako FO a v s. r. o. ještě nebyla zahájena činnost. Doklad o zaúčtování bonusů je vystaven na s. r. o. a je tam napsáno za rok 2013.

Převzal jsem v roce 2014 účetnictví s. r. o. kde byly vedeny neuhrazené pohledávky a závazky z let 2010, 2011, 2012, 2013. Následnou kontrolou jsem zjistil, že již některé z nich byly uhrazeny. Jak se s tímto stavem vypořádat?

Jak funguje zdanění při importu a exportu v rámci EU, když už se jednou zdaněné zboží na vstupu do EU prodává do jiného státu? Jde o to, aby nedocházelo k "nabalování" další daně při prodeji do jiného členského státu. Příklad - alkohol se z USA importuje do Francie. Zde se na vstupu zaplatí spotřební daň a DPH dle francouzské legislativy (a nejspíše i clo). Nicméně zboží koupí firma z ČR a importuje do ČR. Francouzské DPH se účtovat nebude, nicméně francouzská spotřební daň tam také zůstat nemůže, ale při vstupu do ČR by měla být uhrazena česká spotřební daň (a bude uvaleno české DPH). Stejné by to bylo v případě prvotního dovozu do ČR. Zde se vše "okolkuje" a zaplatí se česká spotřební daň, ale při exportu do jiného státu EU tam nemůže zůstat spotřební daň, když se uvalí spotřební daň cílového státu. Jak se to řeší?

Správce daně vydal výzvu k odstranění vady podání přiznání k dani z příjmů právnických osob (DPPO), kterou však předmětné DPPO neobsahuje. Na výzvu jsme pouze argumentovali příslušnými ustanoveními zákona, domnělou vadu jsme však neodstranili. Následně správce daně vydal vyrozumění o neúčinnosti podání DPPO. Jakým způsobem je možné se bránit, resp. jaký obranný prostředek dle daňového řádu je možné použít proti vydané výzvě a následnému vyrozumění?