Účetnictví - strana 352

Žádám o účetní a daňový postup při vystoupení společníka ze s. r. o. v průběhu roku. Ve firmě jsou pouze dva společníci, kteří mezi sebou uzavřeli smlouvu o převodu obchodního podílu (prodávající, kupující). Prodávající vlastní 49 % obchodního podílu, který převádí na kupujícího. Kupní cena obchodního podílu činí 1 000 Kč. Kupující se tak stal jediným společníkem této společnosti se 100% obchodním podílem, na který připadá vklad ve výši 200 000 Kč. Žádám o praktický příklad.
Vydáno: 19. 09. 2006
Metodický dotaz Naše společnost nabyla dne 25. 2. 2000 pohledávku za společností \"A\" v nominální hodnotě 131 129 694,42 Kč za úplatu 128 000 000 Kč. V letech 2001 až 2003 docházelo k postupnému prodeji předmětné pohledávky (jednotlivé prodeje jsou podrobně uvedeny v příloze tohoto dopisu). Pro zjednodušení níže uvádíme rekapitulaci účtování tohoto obchodního případu: A) Nákup pohledávky v nominální hodnotě 131 129 694,42 Kč za úplatu 128 000 000 Kč (tzn. cca za 97,6133 %) MD / D 131 129 694,42 Kč 315 (firma A )/ - - - 128 000 000 Kč - - - / 325 (postupitel) 3 129 694,42 Kč - - - / 384 B) Tvorba opravné položky MD / D 33 % z 128 000 000 = 42 240 000 Kč 558 / 391 C) Zápočet mezi naší společností a firmou A - započteny vzájemné pohledávky ve výši 25 500 000 Kč (= 19,446 % z 131 129 694,42 Kč) MD / D a) 25 500 000 Kč 325 (firma A) / 315(firma A) b) rozp. opr. pol. -8 213 990 Kč 558 / 391 (19,446 % z 42 240 000,00 Kč = 8 213 990 Kč) D) Prodej pohledávky (po částech) za firmou A v celkové výši 96 657 842,82 Kč (= 73,7 % z 131 129.694,42 Kč) za úplatu celkem 72 594 000 Kč a) prodaná pohl. celkem (v nominální hodnotě): MD / D 96 657 842,82 Kč 546 daňová / 315 (firma A) b) úplaty celkem: 72 594 000,00 Kč 315 (nabyvatelé)/ 646 c) Rozpuštěná opravná položka celkem: -31 130 161,40 Kč 558 / 391 (73,7 % z 42 240 000 Kč) d) Vypořádání účtu 384 581 488,97 Kč 384 / 646 R e k a p i t u l a c e (bod C a D): * Výnosy celkem: 73 175 488,97 Kč * Náklady celkem: 57 313 691,42 Kč Rozdíl: 15 861 797,55 Kč (výnosy > náklady) ===================================================== E) K 31. 12. 2003 byl za společnosti \"A\" evidován zbytek pohledávky ve výši 8 971 851,60 Kč, na účtu 384 byl vykazován zůstatek 2 548 205,45 Kč a na účtu 391 zůstatek 2 895 848,60 Kč. Z důvodu promlčení pohledávky byl v roce 2003 dále účtován odpis pohledávky a tato pohledávky je nadále sledována v podrozvahové evidenci. Postup účtování odpisu pohledávky je podrobně uveden v příloze na str. 3. Vysvětlení k účetnímu a daňovému postupu: Předmětná pohledávka byla pořízena v období, kdy zákon o účetnictví v § 25 odst. 1 písm. g) nařizoval ocenění nakoupené pohledávky v nominální hodnotě. Rozdíl mezi nominální hodnotou a pořizovací cenou měl být dle Postupů účtován na účet 384 - výnosy příštích období. Od roku 2002 zákon o účetnictví v § 25 odst. 1 písm. g) nařizuje nakoupené pohledávky oceňovat pořizovací cenou. Zákon o účetnictví ani Postupy účtování neřešily, jak zajistit přechod z původního postupu ocenění (ocenění nominální hodnotou) na systém nový (ocenění pořizovací cenou), resp. postup vypořádání účtu 384 nebyl nikde popsán (neřešil ho zákon o účetnictví, postupy účtování ani zákon o dani z příjmů). Zaujali jsme proto takovéto stanovisko: - u pohledávek pořízených do konce roku 2001 bude účet 384 nadále ponechán (tzn. rozdíl mezi nominální hodnotou a pořizovací cenou bude i nadále evidován na účtu 384) a postupně vypořádáván při jejím uspokojení, příp. jejím dalším úplatném postoupení; - v případě pohledávek nabytých do konce roku 2001, jejichž pořizovací cena byla nižší než jejich nominální hodnota a jejichž uspokojení, resp. prodej, bylo realizováno najednou (či-li celá pohledávka byla prodána jednomu věřiteli), byl zůstatek účtu 384 celý rozpuštěn do výnosů (daňových); - v případě pohledávek nabytých do konce roku 2001, jejichž pořizovací cena byla nižší než jejich nominální hodnota a jejichž uspokojení, resp. prodej, byl realizován postupně (či-li nedošlo k prodeji celé pohledávky jednomu věřiteli, ale pohledávka byla prodána po částech více věřitelům), byl účet 384 vypořádáván postupně (vždy byla rozpuštěna část účtu 384 tak, aby výnosy se rovnaly nákladům) a v případě prodeje zbylé části pohledávky byl celý zůstatek účtu 384 rozpuštěn do výnosů (daňových); - při prodeji pohledávek byla vždy daňově uznaná část pohledávky jen do výše výnosů z jejího prodeje; Tento postup jsme měli stanovený vnitropodnikovou směrnicí, byl konzultován s auditorskou firmou a při školeních i s pracovníky KŘ FÚ Ostrava. Žádáme vás o vyjádření k výše popsanému postupu účtování a především k daňovému hledisku. Příloha A) Nabytí pohledávky, tvorba opravné položky 1) Nákup pohledávky za firmou A dne 25. 02. 00: MD / D 131 129 694,42 Kč 315 034 (firma A / - - - 128 000 000 Kč - - - / 325 (postupitel) 3 129 694,42 Kč - - - / 384 2) Tvorba opravné položky - rok 2000 MD / D 42 240 000 Kč 558 / 391 B) Uspokojené pohledávky, resp. započtení a prodej pohledávky 1) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 15 022 343,04 Kč (= 11, 456 % z celkem pořízené pohl.) za cenu 9 990 000 Kč (Dohoda z 3. 8. 2001) MD / D a) 15 022 343,04 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 9 990 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 11,456 % z 42 240 000 Kč = 4 839 014,40 Kč 391 / 658 d) vypoř. účtu 384 193.328,74 Kč 384 / 646 Pozn.: .. 6.. > .. 5.. …(o 0,10 Kč) 546 celá daňová 2) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 17 326 567,86 Kč (= 13,2 %) za cenu 12 000 000 Kč (Smlouva z 22. 3. 2002) MD / D a) 17 326 567,86 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 12 000 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 13,2 % z 42 240 000 Kč = 5 575 680 Kč 391 / 658 Pozn.: .. 6.. > .. 5.. (o 249 112,14 Kč) 546 celá daňová 3) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 8 226 733,08 Kč (= 6,274 %) za cenu 8 004 000 Kč (Smlouva z 14. 6. 2002) MD / D a) 8 226 733,08 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 8 004 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 6,274 % z 42 240 000 Kč = 2 650 138,00 Kč 391 / 658 Pozn.: .. 6.. > .. 5.. (o 2 427 404,92 Kč) 546 celá daňová strana 1 4) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 23 006 329,13 Kč (= 17,5447 %) za cenu 15 500 000 Kč (Smlouva z 6. 9. 2002) MD / D a) 23 006 329,13 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 15 500 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 17,5447 % z 42 240 000 Kč = 7 410 881 Kč 391 / 658 d) vypoř. účtu 384 2 95 448,13 Kč 384 / 646 Pozn.: .. 6.. = .. 5.. 546 celá daňová 5) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 1 906 881,70 Kč (= 1,454 %) za cenu 1 000 000 Kč (Smlouva z 12. 11. 2002) MD / D a) 1 906 881,70 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 1 000 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 1,454 % z 42 240 000 Kč = 614 170 Kč 391 / 658 d) vypoř. účtu 384 2 292 712,10 Kč 384 / 646 Pozn.: .. 6.. > .. 5..(o 0,40 Kč) 546 celá daňová 6) Zápočet dne 8. 3. 2002 (naše společnost x firma A) ve výši 25 500 000 Kč (= 19,446 %) MD / D a) 25 500 000 Kč 325 (firma A) / 315 (firma A) b) rozp. opr. pol. 19,446 % z 42 240 000 Kč = 8 213 990 Kč 391 / 658 Pozn.: .. 6.. > .. 5.. (o 8 213 990 Kč) 7) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 20 377 888,05Kč (= 15,5403 %) za cenu 17 000 000 Kč (Smlouva z 6. 5. 2003) MD / D a) 20 377 888,05 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 17 000 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr . pol. 15,5403 % z 42 240 000 Kč –6 564 222 Kč 558 / 391 Pozn.: .. 6.. > .. 5.. (o 3 186 333,95 Kč) 546 celá daňová 8) Prodej části pohl. za firmou A ve výši 10 791 099,96 Kč (= 8,2293 %) za cenu 9 100 000 Kč (Smlouva z 5. 5. 2003) MD / D a) 10 791 099,96 Kč 546 (daňová) / 315 (firma A) b) 9 100 000 Kč 315 (nabyvatel) / 646 c) rozp. opr. pol. 8,2293 % z 42 240 000 Kč –3 476 056 Kč 558 / 391 Pozn.: .. 6.. > .. 5..(o 1 784 956,04 Kč) 546 celá daňová strana 2 Rekapitulace k bodu B): - Bod B 1) výnosy > náklady o 0,10 Kč - Bod B 2) výnosy > náklady o 249 112,14 Kč - Bod B 3) výnosy > náklady o 2 427 404,92 Kč - Bod B 4) výnosy = náklady 0,00 Kč - Bod B 5) výnosy > náklady o 0,40 Kč - Bod B 6) výnosy > náklady o 8 213 990,00 Kč - Bod B 7) výnosy > náklady o 3 186 333,95 Kč - Bod B 8) výnosy > náklady o 1 784 956,04 Kč Celkem výnosy > náklady 15 861 797,55 Kč ========================================================== C) Odpis pohledávky - rok 2003: Konečné zůstatky: a) účet 315 (firma A) 8.971 851,60 Kč b) účet 384 2 548 205,45 Kč c) účet 391 2 895 848,60 Kč MD /D - odpis pohledávky 2 895 848,60 Kč 546 (daňová) /315 (firma A) 6 076 003 Kč 546 (nedaňová /315 (firma A) - vypoř. opr. pol. - 2.895 848,60 Kč 558 /391 - vypoř. čas. rozliš. 2 548 205,45 Kč 384 /646 (nedaňová) - podrozvaha 8 971 851,60 Kč 752 /759 strana 3
Vydáno: 19. 09. 2006
Jedná se o účetnictví, spol. s r. o. Společnost má v majetku užitkový automobil, došlo k nehodě. Společnost najala opraváře, který provedl opravu, vyfakturoval ji a po dobu opravy zapůjčil náhradní vozidlo uvedené společnosti. Na faktuře jsou uvedeny tyto údaje: 1) materiál a práce 32 116,50 Kč 2) půjčovné náhr. vozidla 6 910 Kč 3) DPH 19 % 7 415 Kč fa celkem 46 441,50 Kč Po dohodě opraváře se společností a pojišťovnou je náhrada od pojišťovny vyplacena přímo na účet opraváře. Náhrada od pojišťovny činí 38 222 Kč (na základě oznámení od pojišťovny: pojistné plnění poskytnuto bez DPH, z částky za pronájem vozidla byly odečteny pevné náklady za ujeté kilometry). Fa celkem 46 441,50 Kč Náhrada od pojišťovny 38 222 Kč Společnost doplatila opraváři 8 219,50 Kč (DPH + rozdíl) Žádám o radu, jak zaúčtovat tento případ?
Vydáno: 19. 09. 2006
Máme problém při zaúčtování revizí a drobných zásahů do zařízení (tady utáhnout, tam trochu povolit). Účtujeme to na služby 518 a nyní jsme se dozvěděli, že je to asi špatně, a správně by bylo na 511 údržba zařízení. Protože děláme pravidelné revize, při kterých se dělají drobné zásahy do zařízení, tak nemáme skoro žádné opravy. Žádám o správnou definice údržby zařízení a budov.
Vydáno: 12. 09. 2006
Podnikatel - fyzická osoba má půjčovnu svatebních šatů a prodej spodního prádla. Musí ukončit činnost a chce půjčovnu včetně zásob převést na manžela. Jak ocenit zásoby? Spodní prádlo samozřejmě v pořizovacích cenách. U svatebních šatů nevím jaké ocenění, zda je možno zohlednit opotřebení a jaký výpočet a cenu pro převedení zásob na manžela použít.
Vydáno: 12. 09. 2006
Jako město (územní samosprávný celek) jsme obdrželi na základě smlouvy o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí úročenou půjčku na investiční akci. Půjčku budeme splácet 5 let. Na kterém rozvahovém účtu máme účtovat o závazku města - tj. o půjčce a úrocích? Zda je správné účtovat na účtu 272-Přijaté návratné finanční výpomoci mezi rozpočty nebo na účtu 959-Ostatní dlouhodobé závazky. Jedná se půjčku dlouhodobou.
Vydáno: 12. 09. 2006
V lednu 2006 založili 2 společníci VP a LP s. r. o. Každý vložil na účet peněžní vklad 100 000 Kč. V květnu se společník LP rozhodl podíl prodat za dohodnutou cenu 120 000 Kč novému společníkovi JŠ. Když si nový společník JŠ nechal zpracovat účetní přehledy (původně nebyly vůbec zpracovány) zjistil, že společník VP si během prvního čtvrtletí 2006 vybral na zálohách na výdaje 150 000 Kč. Nový společník tedy zjistil, že vlastně koupil společnost bez financí - bez původního základního jmění. Je možné společníka VP vyloučit ze společnosti, když vybral základní jmění a jakým způsob je to technicky proveditelné? Jakým způsobem bude prodaný podíl společníka LP zdaněn - jaké jsou povinnosti s. r. o. v souvislosti se splněním daňové povinnosti a jaké je správné účtování této operace? Lze zřizovací výdaje zaúčtovat souvztažně 011 s účtem 365 a vlastně zřizovací výdaje posléze vyplatit z pokladny společnosti společníkům? Musí společnost vyplatit společníkovi VP, který dluží společnosti peníze vysoké cestovní náhrady, které si dosud naúčtoval (jezdí vlastním osobním vozem a obchodní jednání nejsou prokazatelná a ostatní společníci s nimi nesouhlasí)? Jak postupovat při zrušení spol. s r. o. bez likvidace následným rozdělením na nové dvě spol. s r. o.?
Vydáno: 07. 09. 2006
Fyzická osoba, zdaňuje příjmy z pronájmů nebytových prostor podle § 9 zákona o daních z příjmů. V současné době bude kolaudovat zrekonstruovaný dům. V tomto domě se nacházejí: Byty k pronájmu 154,39 m2 Soukromý byt 136,80 m2 Prodejny k pronájmu 171,80 m2 Společné prostory 36,40 m2 Celková užitná plocha domu 499,39 m2 Je plátcem DPH, odvádí daň z příjmů z pronájmu garážových stání, u ostatních příjmů z pronájmu uplatňuje ustanovení § 56 odst. 5 zákona o DPH stejný režim by ráda zachovala i u příjmů z pronájmu u zrekonstruovaného domu. Hodnota domu bude stanovena soudním znalcem, neboť uplynula doba delší 5 let od jeho nabytí. Odpisy budou kráceny vzhledem k tomu, že v domě je i soukromý byt majitelky. V časopise Účetnictví v praxi 10/2005 v článku \"Účtování nájemného a služeb spojených s nájmem\" popisuje RNDr. Ivan Brychta příklady pronájmu s \"plným komfortem\" a jeho úskalí (moje klientka rozhodně nechce mít z pronájmu živnost) a pronájem oddělen od služeb a energií. Účtování dokumentujete na příkladu realitní společnost pronajímatel a pan Novák podnikatel, nájemce. Píšete, že nájemce bude hradit zálohy na služby (úklid, odvoz odpadů, údržba komínů..) ve výši 800 Kč měsíčně a ty mu budou ročně zúčtovány. Moje otázka zní: když záloha je v jedné částce, v jaké výši bude uplatněna u jednotlivých služeb při ročním vyúčtování. Druhá otázka zní: když se nejedná o příjmy ze živnosti, nebylo by možné uplatnit náklady na provoz společných částí jako náklady pronajímatele a dál nepřeúčtovávat na nájemce? Myslíte si, že by tyto náklady mohl FÚ při následné kontrole vyloučit jako daňově neuznatelné?
Vydáno: 01. 09. 2006
Při vnitřní oponentuře směrnice o oceňování nedokončené výroby jsem narazil na problém, se kterým potřebuji poradit. Jsme firma, která vyrábí výrobky a staví z nich technologie na čištění a úpravu vod. Máme vlastní oddělení výzkumu a vývoje (VaV) a jsme řešiteli několik projektů VaV se státní dotací. V rámci schválených nákladů VaV máme i vlastní výrobky a polotovary spotřebované při řešení výzkumných projektů, zejména pro účely laboratorních zkoušek a testů. Účtování dotací probíhá následujícím způsobem: Dotace na běžný účet 221/346 Náklady na projekt (přímý materiál, mzdy, kooperace ZP a SP) 501,518,521,524/211,321,331,336 Nedokončená výroba k těmto nákladům 121/611 Jednotlivá měsíční čerpání dotace 346/384 Ukončení projektu - snížení NV 611/121 Ukončení projektu - čerpání dotace 384/648 Pro úplnost ještě dodávám, že zásoby vlastní výroby oceňujeme přímými náklady (materiál a mzdy) a dělím dle rozpracovanosti na polotovary a hotové výrobky. Ocenění je v plánovaných kalkulacích, které se vždy jednou ročně upravují na základě vyhodnocení poklesu nebo růstu skutečných nákladů. Projekty jsou účtovány na zvláštní zakázky a středisko VaV, účetně jsou děleny na náklady z vlastních zdrojů a dotační náklady. Vedoucí VaV chce zahrnovat spotřebované polotovary a výrobky do nedokončené výroby s odůvodněním, že se z pohledu realizace výzkumného projektu jedná o spotřebu ostatního materiálu. Z mého pohledu tato úvaha není správná, neboť se fakticky jedná o úbytky zásob vlastní výroby oceněné přímými náklady a jediná možnost, jak uplatit tyto náklady v nedokončené výrobě projektů VaV je účtovat výdejky materiálu do výroby a mzdy výrobních dělníků na zakázku VaV, a to v poměru vztaženému ke kalkulacím množství spotřebovaných polotovarů a výrobků. Celý problém má ještě jeden kontrolní mechanismus, který zřejmě budeme nuceni porušit. V současné době se většina materiálu vyskladněného do výroby účtuje na souhrnnou výrobní zakázku pro daný druh polotovaru nebo výrobku. Příjemky polotovarů a výrobků se pak také účtují na tuto zakázku: Výrobní zakázka A 501/112 Výrobní zakázka A 521/331 Výrobní zakázka A 122/612 ============================== Výsledek této zakázky by pak ideálně měl být nulový, pokud by se plánované a skutečné náklady rovnaly. V opačném případě slouží výsledek zakázky jako podklad pro opravu plánovaných kalkulací. Pokud tedy nebudu moci uplatnit výdejky zásob vlastní výroby v nedokončené výrobě na realizaci projektů VaV, budu muset přeúčtovat přímé náklady (501,521) na zakázku VaV a tím naruším výsledek výrobní zakázky. Je můj názor v oblasti úbytků zásob vlastní výroby a jeho promítnutí do NV k nákladům na dotační projekty správný? Napadá Vás nějaké řešení, jak zachovat výsledek výrobní zakázky tak, abychom pomocí ní mohli i nadále sledovat rozdíl mezi plánovanými a skutečnými náklady?
Vydáno: 01. 09. 2006
Naše družstvo vlastní několik prodejen potravinářského zboží. Zboží evidujeme na jednotlivých prodejnách, používáme tzv. kontrolu korunou. V prodejnách provádíme inventarizace kdykoli v průběhu roku dle potřeby (kontrolní, změna vedoucího, vloupání a pod.). Dle našeho názoru: - jedná se o zásoby, které evidujeme podle hmotně odpovědných osob dle § 29 odst. 2 - během celého roku (účetního období) provádíme inventarizace, které jsou tedy průběžné dle uvedeného paragrafu - není proto nutné provádět na těchto prodejnách inventarizace ke konci roku (účetního období) ani \"v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního období\" - dle § 29 odst. 4.
Vydáno: 29. 08. 2006
Jak se postupuje v přepočtu Eura na Kč při účtování leasingu sjednaném v cizí měně a jakou částku (přepočtenou) můžu uplatnit do nákladů? Vedeme účetnictví a používáme denní kurz ČNB. Jednotlivé měsíční splátky přepočítáme kurzem ke dni ZDP podle splátkového kalendáře? Vždy si celkovou částku za leasing zaevidujeme do knihy faktur přijatých jako závazek na účty 381/321, no a měsíčními splátkami tuto celkovou částku postupně snižujeme. Jakým kurzem přepočítám celkovou částku, dnem, kdy byl leasing založen?
Vydáno: 29. 08. 2006
Zaměstnanci jsem přislíbil v prosinci/2005, že si může objednat dovolenou v tuzemsku na termín v srpnu 2006. Tuto dovolenou jsem byl přinucen zaměstnanci zrušit, z důvodu získání dlouhodobé zakázky, která se má v srpnu vyvzorkovat a posléze hned vyrábět. Zaměstnanec mě přinesl fakturu od cestovní kanceláře o zrušení pobytu a vyúčtování storno poplatku ve výši 20 % (celkem 1 200 Kč). Podle kterého paragrafu a zákona mohu zaměstnanci proplatit storno poplatek? Mohu storno poplatek vyplatit pokladnou? Jak provedu správné účtování v podvojném účetnictví, na které účty?
Vydáno: 28. 08. 2006
Jsme s. r. o., plátci DPH. Začátkem července 2006 jsme zrekolaudovali naši maličkou nemovitost z administrativní budovy na obytný dům. Tento dům má nyní pouze jednu bytovou jednotku. Nemovitost byla postavena v roce 2003, ale protože je součástí malé vodní elektrárny, kde v roce 2005 byl ukončen zkušební provoz a následně byla provedena kolaudace, tak byla tato nemovitost zatříděna jako administrativní budova do odpisové skupiny 6 a je takto prozatím pouze účetně odpisována. Nyní, tato zrekolaudovaná nemovitost na obytný dům, bude sloužit našemu zaměstnanci jako služební byt na dobu určitou (do doby případného rozvázání pracovního poměru). Tento byt bude náš zaměstnanec užívat na základě nájemní smlouvy bezplatně. Zaměstnanci budeme do jeho ZD zahrnovat jako nepeněžní plnění cenu obvyklou za nájem, ze které zaměstnanci vypočteme daň z příjmu. Žádám Vás proto o ujasnění všech účetních a daňových dopadů. Především by mě také zajímalo, zda cenu obvyklou zahrnovanou do ZD zaměstnance budeme také někde vykazovat my, ať už v osvobozeném DPH nebo v dani z příjmu? Také by mě zajímalo jak to bude nyní s odpisováním a odpisovými skupinami nemovitosti?
Vydáno: 25. 08. 2006
Jak správně účtovat, když naše firma používá platební karty v zahraničí? Jsme s. r. o. Platební karta je vedena k účtu v Kč, devizový účet nemáme. Zaměstnanec jede na zahraniční služební cestu a při nákupu pohonných hmot použije platební kartu, popř. zaplatí kartou ubytování. a) Obdržíme výpis z banky, kde jsou částky čerpané PK uvedeny v Kč. Následuje - na konci měsíce výpis o transakcích provedených platební kartou, zde jsou uvedeny částky v cizí měně, kurz pro přepočet a částky v Kč. Na základě výpisu z banky zaúčtuji částku v Kč následovně: příklad: MD 335/01 a D 221/01 - 1 000 Kč jako poskytnutou zálohu zaměstnanci na zahraniční služební cestu. b) Po návratu zaměstnance ze služební cesty a předložení dokladů o nákupu pohonných hmot, popř. zaplacení ubytování, vystavím interní doklad a zaúčtuji použití platební karty: nákup PHM MD 501/02 D 335/01 500 Kč úhrada ubytování MD 518 D 335/01 500 Kč Je tento můj postup správný? Účtuje se při používání platební karty v zahraničí o kurzových rozdílech?
Vydáno: 21. 08. 2006
1. Jsme s. r. o., vedeme účetnictví a v loňském roce jsme platili zálohy na daň z příjmů právnických osob. Na uzávěrce roku byla zaúčtována daň MD 591/D 341 a protože jsem špatně zaokrouhlila základ daně (nahoru), daň vypočetla vyšší o 260 Kč, finanční úřad poslal dodatečný výměr s tím, že se mi na záloze zvýší přeplatek o 260 Kč. Jak správně zaúčtovat toto zvýšení přeplatku daně PO? 2. Jsme izolační firma, děláme ploché střechy. Pokud nám v průběhu naší práce zateče do domu (zatéct může i při chybné práci), můžeme dát malířské práce v domě do nákladů?
Vydáno: 15. 08. 2006
V časopise Otázky a odpovědi z praxe č. 5/2006 jsem se pozastavila nad opovědí na dotaz č. 8 účtování o operačním software nakoupeném jako součást PC. Dosud snad platilo, že SW nakoupený jako součást PC se zahrnuje do pořizovací ceny PC. Můžete mi sdělit, od kdy byl tento postup změněn?
Vydáno: 15. 08. 2006
Příspěvková organizace zřízená krajem provádí několik druhů doplňkových činností, které jí zřizovatel vymezil ve zřizovací listině. Na konci kalendářního roku byl organizací za doplňkovou činnost jako celek vykázán kladný hospodářský výsledek. Kontrolou výsledku hospodaření za jednotlivé doplňkové činnosti bylo zjištěno, že dvě z nich vykázaly ztrátu. Kumulací výsledku hospodaření všech doplňkových činností byl skutečně vykázán zisk doplňkových činností snížen o vykázanou ztrátu dvou doplňkových činností. 1) Může v tomto případě příspěvková organizace použít vykázaný zisk z jedné doplňkové činnosti na vyrovnání ztráty jiné doplňkové činnosti? 2) Není tento postup příspěvkové organizace v rozporu s § 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., když zřizovatel nepovolil jiné využití zisku z doplňkové činnosti?
Vydáno: 14. 08. 2006
Společnost vytvořila vlastní činností \"nehmotný majetek\" - CD a nyní na základě licenční smlouvy poskytuje práva na užívání tohoto výsledku. Náklady související s tvorbou CD byly účtovány do nákladů běžného účetního období a nepřesáhly částku 60 000 Kč. Je nutné provést aktivaci nákladů, i když nepřesáhly částku 60 000 Kč a pak odpisovat? Bylo by nutné časově rozlišit výnosy související s poskytnutí licence v případě, že by doba práva užívání přesáhla účetní období?
Vydáno: 11. 08. 2006
Firma havarovala s návěsem, který byl pořízen na leasing - pojišťovna uznala totální zničení.Požádali jsme o vypořádání leasingu z důvodu, že návěs ve vlastní režii jsem zprovoznili - nevyřadili.Kupní cena vozidla je však nižší než jeho zůstatková, kterou by vozidlo mělo při rovnoměrném odpisování. Nájemce - právnická osoba má podat za předcházející zdaňovací období (leasing začal 2003) dodatečná daňová přiznání? Všechny splátky nájemného i časové rozlišení, které máme na učtu 381 zahrnout do vstupní ceny a začít odepisovat? K ukončení leasingu došlo v lednu 2006, tři měsíce před řádným ukončením leasingu.Leasingová společnost nám fakturovala ještě administrativní poplatek za předčasný odkup - co s ním? Pojišťovna nám zaslala výpočet škody: formou totální škody 201 250 Kč zbytky vozidla -80 500 Kč sjednaná spoluúčast -12 075 Kč celkem k výplatě 108 675 Kč Jak máme tuto transakci proúčtovat? Ovlivní zbytky vozidla ve výši 80 500 Kč vstupní cenu pro odpisování?
Vydáno: 11. 08. 2006
Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci si vytvořila rezervu na opravu pracovního stroje v roce 2003 - 200 tis., v r. 2004 - 200 tis., s tím že v roce 2005 bude oprava provedena. V roce 2005 byla skutečně oprava provedena - faktura zněla na částku 402 931,1O Kč + DPH 76 556,90 Kč = 479 488 Kč. Finanční situace fyzické osoby nebyla dobrá, a proto v roce 2005 byla z této celkové částky uhrazena pouze částka 79 488 Kč. Dotaz zní pro daňové přiznání za rok 2005 - v příloze č. 1 v tabulce E bude připočtena částka 400 000 Kč - zrušení celkové tvorby rezervy, ale nevím jakou částku uvést pro čerpání rezervy tj. odečíst v tabulce E, když byla jen částečně uhrazena faktura.
Vydáno: 26. 07. 2006