Účtování pohledávek, závazků - strana 2

Společnost má pohledávku po splatnosti cca 1 rok ve výši 103 tis. Kč vůči odběrateli. Nyní chce pohledávku bezúplatně postoupit na jinou společnost. Je možné pohledávku bezúplatně postoupit a jaké jsou daňové dopady postoupení pohledávky u postupníka a postupitele (oba právnické osoby s. r. o.)? 

Zboží zasíláme různými přepravními společnostmi i na dobírku. Jedna přepravní služba nám peníze z dobírek přestala na účet posílat. Jedná se celkem o 55 000 Kč a o 12 faktur (různí odběratelé). Jak to mám vyřešit v účetnictví? Mám si interně uhradit tyto pohledávky a vytvořit pohledávku novou za přepravní společností? Nyní eviduji faktury jako neuhrazené, ale naši zákazníci vlastně tyto dobírky uhradili přepravní společnosti. (jsme s. r. o., vedeme účetnictví, plátci DPH). 

Společnosti byla povolena reorganizace a splnila reorganizační plán. Nyní odpisuje zbytek závazků. Jedná se mj. i o cizoměnové závazky. Musí se tyto závazky ke dni odpisu závazku přecenit aktuálním kurzem (čímž vzniknou buď nákladové, nebo výnosové kurzové rozdíly) a poté odepsat část závazků do nedaňových výnosů? K jakému dni dojde k odpisu závazků při splnění reorganizačního plánu? 

Převzala jsem účetnictví, kde je zůstatek na 311-Vydané faktury a analyticky 311100-Pozastávky z vydaných faktur a 311200-Záruční zádržné. Jedna velká firmy sečetla v roce 2021 pozastávky ve výši 1 milion korun a udělala smlouvu, klient ji podepsal. Jmenuje se to záruční zádržné, splatnost 5 let. Částka se přeúčtovala z účtu 311100 na 311200. Mohu na pozastávky a zádržné v roce 2023 udělat nedaňové oprávky? Pozastávky mají splatnost 1–3 roky.

Společnost s r. o., plátce DPH, vede účetnictví a vystavila dvě faktury pro jednoho odběratele v RPDP (odběratel je plátce DPH) faktury byly vystaveny za provedené instalatérské práce. Jedna faktura byla vystavena 12. 4. 2023, splatnost 12. 4. 2023, částka 81 308 Kč. Druhá faktura byla vystavena 2. 5. 2023, splatnost 12. 5. 2023, částka 183 467,72 Kč. Společnost s r. o. nebude řešit vymáhání pohledávek soudní cestou (není žádná naděje, že ani po vynesení rozsudku budou pohledávky uhrazeny, pouze by společnosti vznikly další finanční náklady na vymožení). Jak naložit v roce 2023 s neuhrazenými pohledávkami? Jak pohledávky řešit z pohledu DPPO za rok 2023 i v dalších letech? 

Společnost s r. o. počátkem roku 2023 vystavila fakturu za úrok z prodlení ve výši 100. Posléze na základě smlouvy o postoupení pohledávky tuto pohledávku postoupila za 30. Jaké bude daňové řešení výnosů z vystavené faktury a výnosů a nákladů z následného postoupení?

Je možné vytvořit jednostranný zápočet na závazek a pohledávku? A jaké náležitosti musí zápočet obsahovat? 

Česká firma s r. o., registrován k DPH pouze v ČR. Provádí stavbu na Slovensku, v rámci toho nakupuje materiál i práce přímo od slovenských dodavatelů, plátců slovenské DPH. Ti vystavují svoje faktury vč. slovenské DPH. Takovou fakturu zatím účtuji vč. DPH do nákladů - je to správně? Naše firma má právo na odpočet na Slovensku (žádost o vrácení zpracovala odborná firma). Pokud Slovensko DPH vrátí, jak se o ní účtuje? Jako snížení původně zaúčtovaného nákladu? Nebo toto pojetí je celé špatné, a má se to celé účtovat úplně jinak? Předem děkuji za přesný návod, jak v tomto případě správně účtovat jak přijaté faktury, tak případnou vratku DPH ze Slovenska.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 10/2023, ve kterém se věnujeme využití současné hodnoty v účetnictví.

Společnost vystavuje tzv. přednabité karty na čerpání služby, kterou poskytuje (samoobslužná automyčka). O nabíjení karet, jakéhosi kreditu, účtuje jako o jednorázovém poukazu a DPH odvádí v okamžiku úhrady - je známa sazba DPH budoucího plnění i plnění samotné včetně místa plnění = tuzemsko. Problém nastává ale v tom, že v rámci reklamních akcí dostávají zákazníci 10% z přednabité částky jako bonus. 1. Z pohledu DPH: DPH je odváděno ze skutečně uhrazené částky bez ohledu na cenu nominální. Toto je, myslím si, v pořádku. 2. Jak ale účtovat o nominální hodnotě poukazu (karty) v případě, že karta je nabita na částku vyšší než kolik bylo uhrazeno? Např.: karta nabita na 550 Kč bez DPH, zákazník ale hradí jen 500 Kč bez DPH, tedy v okamžiku úhrady společnost eviduje na účtu 324 pouze 500 Kč, ale zákazník čerpá služby až do výše 550 Kč. Kam tedy zaúčtovat ten rozdíl 50 Kč?

Společnost přihlásila včas pohledávku ve výši 1 000 Kč do insolvenčního řízení a vytvořila 100% zákonnou opravnou položku dle § 8 ZoR. Po několika letech postoupala pohledávku za nižší cenu 600 Kč. Insolvenční řízení stále probíhá, prodej se uskutečnil se souhlasem. Budu daňově posuzovat následujícím způsobem? Jako postupitel zruším opravnou položku MD 391/D 558 1 000 Kč, zaúčtuji prodej pohledávky MD 315/D 646 600 Kč, vyřadím daňově v ceně prodeje ND 546/D 311 600 Kč, zbylou část nominální hodnoty odepíši daňově (z důvodu krytí zákonnou opravnou položkou) MD 546/D 311 400 Kč. 

OSVČ od 1. 1. 2023 vede účetnictví. K 31. 12. 2022 eviduje pohledávky v EUR. Přepočítávají se pohledávky kursem k 31. 12. 2022 nebo se zaúčtují kursem, který byl použit při vystavení faktury? Jaký kurz u pohledávek je použit pro tzv. dodanění v následujících 9 letech?

Firma účtuje každý měsíc účetní (nedaňové) OP k pohledávkám, od jejichž splatnosti uplynulo více, než 90 dní. Je možno nechat u všech pohledávek OP zaúčtované jen na 559 (daňově neuznatelné) a pak jen v následujících letech při odpisu pohledávek při splnění podmínek daňové uznatelnosti (hlavně podle § 8c zákona o rezervách) provést storno z 559 odepsat rovnou na 546 daňově, nebo je povinné napřed účetně přehodit na 558 a teprve v následujícím období pak daňově odepsat? 

1. Může se tvořit daňově účinná opravná položka k pohledávce, pokud má odběratel v obchodním názvu ... v likvidaci a my jsme pohledávku nepřihlásili? 2. Může se tvořit daňově účinná opravná položka k pohledávce s následným daňový odpisem pohledávky, pokud byl odběratel vymazán z rejstříku a pohledávka není starši než tři roky? 3. Může se nedaňově odepsat jakákoliv pohledávka, např. stará 1,5 roku, pokud klient nechce využít tvorbu opravné položky, chce jen, aby přestala faktura figurovat v seznamu nezaplacených faktur. 

Společnost si pronajímá prostory pro několik svých poboček. Za každou pobočku vždy hradí vratnou dlouhodobou kauci. Všechny kauce byly již předchozími účetními účtovány na účet 314 a příslušnou analytiku. Je tento účet použit správně nebo by byl vhodnější 315 či 378?

V tomto textu se zaměříme na využití současné hodnoty (či chcete-li amortizovaných nákladů, resp. naběhlé hodnoty) v účetnictví. V dnešní době tento koncept využívají mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS, nicméně návrh nového zákona o účetnictví s touto oceňovací bází rovněž pracuje.

Do jaké míry je nutné a dle zákona a vyhlášek povinné evidovat u vydaných faktur, respektive přijatých faktur jiné účty než 311 a 321? Dle našeho názoru by měly být tyto účty rozdělené analyticky na českou a cizí měnu. Ale je otázka, zda je nutné jiné obchodní vztahy, než vyloženě výrobu a služby, tzn. např. nájmy, prodej DHM apod., či pohledávky za poskytovateli plateb při platbách kartou evidovat přes účty 315, resp. 325 nebo stačí vše evidovat přes účty 311 a 321? Přes účty 315 (378) a 325 (379) bychom účtovali pouze jiné pohledávky či závazky, které zdánlivě s ekonomickou činností subjektů již „téměř nesouvisí“ jako např. různé pokuty, pojištění, postoupení a nabytí pohledávek apod. Je někde přesně specifikováno, co je nutné přes jaké účty evidovat, nebo má každý subjekt v tomto relativně volnější ruku? 

Firma s r. o. se zabývá dodávkami oken, rolet, žaluzií, garážových vrat nebo bran včetně příslušenství a montáže. Také fakturují pouze montážní službu nebo opravu. Mimořádně prodají již zmíněné bez vlastní služby. Jaká je nejsprávnější varianta účtování? Je správné chápat poskytnuté plnění jako službu? Vše potřebné k zakázce + ostatní drobný materiál = účet 501 (případně 542). Mimořádný prodej materiálu = účet 642. Plnění pak celé přes = 602. Hodnota faktury je tvořena z velké části právě hodnotou materiálu - není tedy nutné plnění nějak rozdělovat? Ne vždy je rozdělení zřejmé. Našla jsem v odpovědích obě varianty, prosím o upřesnění.

Nsa účet nám došla platba, která nám nepatří. Druhou stranu ani neznáme. Bude se vracet. Jak správně zaúčtovat příchozí a odchozí platbu? A je třeba tento cizí omyl nějak evidovat, popřípadě jak dlouho pro nějakou případnou kontrolu? 

Společnost poskytla svému zaměstnanci úročenou půjčku ve výši 50 000 Kč. Zaměstnanec splatil pouze 20 000 Kč, zbytek půjčky ani úroky s největší pravděpodobností již nesplatí. Jak společnost naloží s nesplacenými 30 000 Kč? Odepíše tuto částku nedaňově na účet 546 a úroky vůbec počítat nebude? Je zapotřebí dodanit nesplacenou část půjčky ve výši 30 000 Kč zaměstnanci ve mzdě?