64147/24/7700-40121-050343
METODICKÝ POKYN
ohledně zařazení nemovitých věcí, které má podnikatel zařazeny do obchodního
majetku podle zákona o daních z příjmů, do skupin podle zákona o dani z nemovitých
věcí - aktualizované znění
I-------------------------I--------------------------------------------------I I Účinnost I 19. 5. 2025 I I-------------------------I--------------------------------------------------I I Důvod přijetí I novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z I I I nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2024 I I-------------------------I--------------------------------------------------I I Oblast úpravy I zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění I I I pozdějších předpisů (dále jen "občanský I I I zákoník") I I I I I I zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, I I I ve znění účinném od 1. 1. 2024 (dále jen "zákon I I I o dani z nemovitých věcí") I I I I I I zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech I I I a družstvech (zákon o obchodních korporacích), I I I ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon I I I o obchodních korporacích") I I I I I I zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve I I I znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon I I I o daních z příjmů") I I I I I I zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících I I I právnických a fyzických osob, ve znění I I I pozdějších předpisů (dále jen "zákon o veřejných I I I rejstřících") I I I I I I zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve I I I znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon I I I o státním podniku") I I I I I I zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, I I I podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, I I I ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon I I I o zdravotních pojišťovnách") I I I I I I zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře I I I České republiky a Agrární komoře České I I I republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále I I I jen "zákon o Hospodářské a Agrární komoře") I I I I I I zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského I I I vyznání a postavení církví a náboženských I I I společností a o změně některých zákonů (zákon I I I o církvích a náboženských společnostech), ve I I I znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon I I I o církvích a náboženských společnostech") I I I I I I zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, I I I středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání I I I (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů I I I (dále jen "školský zákon") I I I I I I zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách I I I a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon I I I o vysokých školách), ve znění pozdějších I I I předpisů (dále jen "zákon o vysokých školách") I I I I I I zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných I I I institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále I I I jen "zákon o veřejných výzkumných institucích") I I I I I I zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných I I I společnostech a o změně a doplnění některých I I I zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále I I I jen "zákon o obecně prospěšných společnostech") I I I I I I zákon č. 240/2013 Sb., o investičních I I I společnostech a investičních fondech, ve znění I I I pozdějších předpisů (dále jen "zákon I I I o investičních fondech") I I-------------------------I--------------------------------------------------I I Agenda I sazba daně, obchodní majetek podnikatele, I I I zařazení do skupiny I I-------------------------I--------------------------------------------------I I Základní ustanovení I § 1a odst. 1 písm. o), § 10a odst. 4 I I I a § 11 zákona o dani z nemovitých věcí I I-------------------------I--------------------------------------------------I I Předcházející metodické I Metodický pokyn ohledně zařazení nemovitých I I materiály I věcí, které má podnikatel zařazeny do obchodního I I I majetku podle zákona o daních z příjmů, do I I I skupin podle zákona o dani z nemovitých č.j. I I I 66544/23/7700-40121-050343 I I-------------------------I--------------------------------------------------I I Související metodické I ------- I I materiály I I I-------------------------I--------------------------------------------------I I Technické postupy I ------- I I v IS/Úlohy ADIS I I I-------------------------I--------------------------------------------------I I Přílohy I ------- I I-------------------------I--------------------------------------------------I I Judikatura, literatura I ------- I I-------------------------I--------------------------------------------------I
Anotace:
Tento metodický pokyn komplexně upravuje problematiku nemovitých věcí zařazených
v obchodním majetku podle zákona o daních z příjmů a vysvětluje pojem podnikatel.
Dále upravuje zařazení zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek do příslušných
skupin staveb a jednotek, které jsou rozhodné pro stanovení sazby daně. Tato problematika
dopadá obdobným způsobem od 1. ledna 2024 i na zpevněné plochy pozemků. V rámci aktualizace
metodického pokynu došlo k jeho rozšíření.
Primární příjemci:
Úřední osoby spravující daň z nemovitých věcí - využití při standardních činnostech
souvisejících s vyměřením či doměřením daně z nemovitých věcí.
Čl.I.
Právní úprava nemovitých věcí zařazených v obchodním majetku
[Právní úprava]
Pro účely daně z nemovitých věcí se podle § 1a odst. 1 písm.
o) zákona o dani z nemovitých věcí rozumí zpevněnou plochou pozemku pozemek nebo
jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním
majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejichž povrch je zpevněn stavbou
podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu
nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou.Podle § 10a odst. 4 zákona o dani z nemovitých věcí zdanitelná stavba a zdanitelná
jednotka, které má podnikatel zařazené v obchodním majetku podle zákona upravujícího
daně z příjmů, s výjimkou budovy podle § 10a odst. 1 písm. a) zákona o dani z nemovitých
věcí, zdanitelné jednotky podle § 10a odst. 1 písm. c) zákona o dani z nemovitých
věcí a zdanitelné jednotky podle § 10a odst. 1 písm. h) zákona o dani z nemovitých
věcí, která nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, se vždy
zařadí do odpovídající skupiny podle § 10a odst. 1 písm. d) až f) zákona o dani z
nemovitých věcí.
[Zařazení do příslušné skupiny staveb a jednotek]
Správné zařazení zdanitelné
stavby či zdanitelné jednotky do skupin staveb a jednotek definovaných v § 10a zákona
o dani z nemovitých věcí je důležité pro následné přiřazení sazby daně dle § 11 téhož
zákona. Pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zařazené do skupiny:
1. zdanitelných
staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo
vodním hospodářství
[§ 10a odst. 1 písm. d) zákona o dani z nemovitých věcí] bude
následně přiřazena sazba daně ve výši 3,50 Kč za každý 1 m2
dle § 11 odst. 1 písm.
f) zákona o dani z nemovitých věcí,2. zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek
pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské
výrobě
[§ 10a odst. 1 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí] bude následně přiřazena
sazba daně ve výši 18,00 Kč za každý 1 m2
dle § 11 odst. 1 písm. g) zákona o dani
z nemovitých věcí,3. zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy
podnikání
[§ 10a odst. 1 písm. f) zákona o dani z nemovitých věcí] bude následně
přiřazena sazba daně ve výši 18,00 Kč za každý 1 m2
dle § 11 odst. 1 písm. h) zákona
o dani z nemovitých věcí.Čl.II.
Vysvětlení pojmů
[Podnikatel]
Pojem podnikatel je upraven v § 420 odst. 1 občanského zákoníku.
Dle citovaného ustanovení "Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost
výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně
za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
"
Podle § 421 odst. 1 občanského zákoníku se za podnikatele považuje osoba zapsaná
v obchodním rejstříku. Dále ustanovení § 421 odst. 2 občanského zákoníku uvádí, že
se má za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné
oprávnění podle jiného zákona.[Obchodní majetek dle zákona o daních z příjmů]
Obchodní majetek je v zákoně
o daních z příjmů upraven samostatně pro právnické osoby a samostatně pro fyzické
osoby. Obchodní majetek u fyzických osob je upraven v § 4 odst. 4 zákona o daních
z příjmů. Dle citovaného ustanovení se obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů
fyzických osob pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo
nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci
. Dnem vyřazení určité
složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této
složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci. Majetek
lze do obchodního majetku zahrnout pouze při vedení daňové evidence, anebo při vedení
účetnictví.Pokud poplatník, který nevede účetnictví, zakoupí hmotný majetek pro účely
podnikání ve zdaňovacím období, kdy uplatňuje paušální výdaje, nemůže tento hmotný
majetek vložit do svého obchodního majetku, protože obchodní majetek při vedení paušálních
výdajů u poplatníka neexistuje. Obdobně se postupuje u poplatníka, který je v paušálním
režimu a má daň rovnou paušální dani.
Obchodní majetek u právnických osob je upraven v § 20c zákona o daních z
příjmů, dle kterého se obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob
pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který
a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu,
b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.
U právnických osob, které jsou podnikateli, lze tedy konstatovat, že veškeré
nemovité věci, které jsou v jejich vlastnictví, jsou zařazené do jejich obchodního
majetku.
Čl.III.
Právnické a fyzické osoby, které jsou podnikateli
[Podnikatel pro účely daně z nemovitých věcí]
Podnikatelem se pro účely zákona
o dani z nemovitých věcí rozumí:I. Právnická osoba
zapsaná v obchodním rejstříku
. Do obchodního rejstříku
se podle § 42 zákona o veřejných rejstřících zapisují: a.
obchodní společnosti a družstva dle zákona upravujícího právní poměry obchodních
společností a družstev, tj. podle zákona o obchodních korporacích
. Jedná se tedy
o tyto obchodní korporace:i. veřejná obchodní společnost
ii. komanditní společnost
iii.
společnost s ručením omezeným
iv. akciová společnost
v. družstvo
vi. bytové družstvo
vii.
sociální družstvo
viii. evropská společnost
ix. evropská družstevní společnost
x. evropské
hospodářské zájmové sdružení
b.
další osoby,
stanoví-li povinnost jejich zápisu tento nebo jiný zákon, např.:i.
Státní podniky
- zapisované dle § 5 odst. 1 zákona o státním podnikuii.
Zdravotní
pojišťovny (vyjma Všeobecné zdravotní pojišťovny)
- zapisované dle § 5 odst. 3 zákona
o zdravotních pojišťovnáchiii.
Hospodářská komora a Agrární komora
- zapisované dle
§ 3 odst. 2 zákona o Hospodářské a Agrární komořeII. Právnická osoba
nezapsaná v obchodním rejstříku
, pokud by hlavním účelem
této právnické osoby bylo vykonávání výdělečné činnosti živnostenským nebo obdobným
způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.III.
Fyzická osoba
zapsaná v obchodním rejstříku nebo fyzická osoba, která
samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským
nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.Čl.IV.
Zpevněné plochy pozemků zařazené do obchodního majetku podnikatele
[Zpevněné plochy pozemků]
Od 1. ledna 2024 jsou zpevněnou plochou pozemku pozemek
nebo jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny
v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejichž povrch je zpevněn
stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky,
bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou.Pokud subjekty uvedené v Čl. III vlastní pozemek, jehož povrch je zpevněn
stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky,
bazénu nebo nádrže a zároveň je tento pozemek zařazen do obchodního majetku, jedná
se o zpevněnou plochu pozemku bez ohledu na to, zda je pozemek fakticky užíván k
podnikání.
U právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku (uvedených v Čl. III. bod
I.) není nutné šetřit, zda jsou zpevněné plochy užívány k podnikání, neboť z dikce
občanského zákoníku se jedná o podnikatele a podle § 20c zákona o daních z příjmů
mají do obchodního majetku zahrnuty všechny nemovité věci, které jim patří. U fyzických
osob, které samostatně vykonávají na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost
živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení
zisku (uvedených v Čl. III. bod III.), je nutné ověřit, zda mají předmětný pozemek
uveden v daňové evidenci či o něm účtují.
Čl.V.
Zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zařazené do obchodního majetku podnikatele
[Zařazení do skupiny pro podnikání]
Pokud subjekty uvedené v Čl. III vlastní
nemovitou věc zařazenou do obchodního majetku, aplikuje se při zařazení do příslušné
slupiny staveb a jednotek ustanovení § 10a odst. 4 zákona o dani z nemovitých věcí
bez ohledu na to, zda je v těchto nemovitých věcech podnikatelská činnost skutečně
vykonávána, případně v jakém rozsahu. Zařazení do skupiny pro podnikán
í podle § 10a
odst. 1 písm. d) až f) zákona o dani z nemovitých věcí se uplatní u:-
garáží
(L),-
budov pro rodinnou rekreaci
(J),-
budov rodinného domu nebo objektu k bydlení užívaných
pro rodinnou rekreaci
(J),-
budov, které plní doplňkovou funkci budovám pro rodinnou
rekreaci nebo rodinným domům či objektům k bydlení užívaným pro rodinnou rekreaci
(K),-
ostatních zdanitelných staveb
(P).V případě, že se jedná o zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku zařazenou
do obchodního majetku a uvedenou v ustanovení § 10a odst. 4 zákona o dani z nemovitých
věcí, ve které neprobíhá žádná podnikatelská činnost, zařadí se do příslušné skupiny
pro podnikání dle hlavní vykonávané podnikatelské činnosti daňového subjektu. Nelze-li
určit, do které skupiny podle § 10a odst. 1 písm. d) až f) zákona o dani z nemovitých
věcí má být zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka zařazena, zařadí se podle
§ 10a odst. 5 zákona o dani z nemovitých věcí do skupiny zdanitelných staveb a zdanitelných
jednotek pro
ostatní druhy podnikání.
[Výjimka pro zařazení do skupiny pro podnikání]
V ustanovení § 10a odst. 4
zákona o dani z nemovitých věcí jsou vymezeny nemovité věci, které mohou být zařazeny
do obchodního majetku podnikatele, ale automaticky se nezařazují do skupiny zdanitelných
staveb a jednotek pro podnikání. Tuto výjimku tvoří:- budovy obytného domu [§ 10a
odst. 1 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí],
- jednotky užívané pro bydlení [§
10a odst. 1 písm. h) zákona o dani z nemovitých věcí] a
- jednotky užívané jako garáže
[§ 10a odst. 1 písm. c) zákona o dani z nemovitých věcí].
Tyto nemovité věci by se zařadily do skupiny pro podnikání pouze za podmínek
podle § 10a odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí, tj. v případě,
kdy převažující
část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby
nebo, nemá-li podlahovou plochu,
zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky, bude
užívaná k podnikání.
[Zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky užívané pro podnikání]
Za situace,
kdy subjekty uvedené v Čl. III. vlastní zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku
zařazenou do obchodního majetku a zároveň
je tato zdanitelná stavba nebo zdanitelná
jednotka užívána pro podnikání
, zařadí se do příslušné skupiny podle § 10a odst.
1 písm. d) až f) zákona o dani z nemovitých věcí podle toho, zda je užívána k- podnikání
v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství,
- podnikání v průmyslu, stavebnictví,
dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě,
- ostatním druhům podnikání.
[Zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky ve spoluvlastnictví]
Při posuzování
zařazení do příslušné skupiny staveb a jednotek u zdanitelné stavby ve spoluvlastnictví
fyzických a právnických osob musí správce daně vycházet nejprve z výše příslušného
spoluvlastnického podílu na zdanitelné stavbě.Pokud spoluvlastnický podíl na zdanitelné stavbě ve vlastnictví právnické osoby,
která má tento podíl zařazen v obchodním majetku v souladu s § 10a odst. 4 zákona
o dani z nemovitých věcí, je větší než spoluvlastnický podíl na zdanitelné stavbě
ve vlastnictví fyzické osoby (a podíl na garáži není užíván k podnikání), správce
daně postupuje analogicky v souladu s § 10a odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí.
Tento postup odpovídá dosavadní správní praxi zavedené při výkladu § 11 odst. 7 zákona
o dani z nemovitých věcí, ve znění do 31. 12. 2023. Tento výklad lze aplikovat obdobně
i na novou právní úpravu účinnou od 1. 1. 2024.
Podle § 10a odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí se zdanitelné stavby dle
§ 10a odst. 1 písm. a) až c) nebo g) zákona o dani z nemovitých věcí, jejichž převažující
část podlahové plochy nadzemní části nebo, nemají-li podlahovou plochu, zastavěné
plochy je užívána k podnikání, vždy zařadí do odpovídající skupiny podle § 10a odst.
1 písm. d) až f) zákona o dani z nemovitých věcí.
Ustanovení § 10a odst. 4 zákona o dani z nemovitých věcí staví z pohledu uplatnění
sazby daně na roveň zdanitelné stavby zařazené v obchodním majetku podle zákona upravujícího
daně z příjmů se zdanitelnými stavbami užívanými pro podnikání, a proto ustanovení
§ 10a odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí je možné analogicky uplatnit i ve shora
uvedeném případě.
Postup zařazení do příslušné skupiny staveb a jednotek v případech, kdy je
zdanitelná stavba ve spoluvlastnictví právnické i fyzické (nepodnikající) osoby ve
stejném rozsahu, tj. například každá osoba vlastní 1/2 nemovité věci, přičemž právnická
osoba má tento podíl zařazen v obchodním majetku, není v zákoně o dani z nemovitých
věcí upraven.
V případech, kdy zákon jednoznačně nestanoví, do jaké skupiny má správce daně
zdanitelnou stavbu či jednotku zařadit, musí správce daně postupovat v souladu se
zásadou "
In dubio pro libertate
", tj. je-li k dispozici více výkladů veřejnoprávní
normy, je třeba volit ten, který vůbec, resp. co nejméně zasahuje do základního práva
či svobody, a tudíž zařadit zdanitelnou stavbu či zdanitelnou jednotku do skupiny,
která je ve prospěch poplatníka.Čl.VI.
Právnické osoby, které nelze automaticky považovat za podnikatele
[Spolek]
Podle § 217 občanského zákoníku hlavní činností spolku může být jen
uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen
. Podnikání
nebo jiná výdělečná činnost nemůže být hlavní činností spolku. Vedle hlavní činnosti
může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo
jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném
využití spolkového majetku. Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou
činnost včetně správy spolku.[Nadace]
Podle § 306 občanského zákoníku zakladatel zakládá nadaci k trvalé
službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně
prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře
určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak
. Dále dle § 307 občanského zákoníku
nadace může podnikat
, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky
podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu; nadace však podnikat nesmí, pokud to
zakladatel v nadační listině vyloučil. Za stejných podmínek může nadace převzít vedení
obchodní společnosti.[Nadační fond]
Podle § 394 občanského zákoníku zakladatel zakládá nadační fond
k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky
. Nadační fond se od nadace liší především
tím, že neslouží trvalému účelu, podnikatelské a investiční aktivity nadačního fondu
nejsou výrazně omezeny.[Ústav]
Podle § 402 občanského zákoníku je ústav právnická osoba ustavená za
účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své
osobní a majetkové složky
. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně
dostupné za podmínek předem stanovených. Dále dle § 403 občanského zákoníku provozujeli
ústav obchodní závod nebo jinou vedlejší činnost, nesmí být provoz na újmu jakosti,
rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti ústavu. Zisk může
ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní
správu.[Církev a náboženská společnost]
Církví a náboženskou společností se rozumí
podle § 3 zákona o církvích a náboženských společnostech dobrovolné společenství
osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy
víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě,
a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování, duchovní služby a
případně obecně prospěšné činnosti.[Školská právnická osoba]
Školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou
podle školského zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích
programů.
[Vysoká škola]
Podle § 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako
nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání
a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém
rozvoji společnosti tím, že: a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují
činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání,
získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další
náročné odborné činnosti,
c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat
nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na
celoživotním vzdělávání,
d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při
pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti
a přípravě mladých lidí pro život v ní,
e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni
státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,
f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých
činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné
uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.
V případě vysokých škol je nutné rozlišovat, zda se jedná o veřejnou vysokou
školu nebo soukromou vysokou školu. Soukromá vysoká škola může být právnickou osobou
zapisovanou do obchodního rejstříku, a tedy podnikatelem uvedeným v Čl. III.
[Veřejná výzkumná instituce]
Podle § 2 zákona o veřejných výzkumných institucích
je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování
infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací.
Veřejná
výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem.[Obecně prospěšná společnost]
Podle § 2 zákona o obecně prospěšných společnostech
se jedná o právnickou osobu, která poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za
předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a její výsledek hospodaření
(zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců
a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně
prospěšná společnost založena.
Obecně prospěšné společnosti nemohou od 1. ledna 2014 nově vznikat, ale pokud
byly založeny, mohou fungovat i nadále (i když v závěrečných ustanoveních občanského
zákoníku se stanoví, že zákon o obecně prospěšných společnostech se ruší)
.
Podle
§ 3050 občanského zákoníku: "Práva a povinnosti obecně prospěšných společností se
i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Obecně prospěšná společnost má právo
změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona;
ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně."
[Odborová organizace]
Dle § 3025 odst. 1 občanského zákoníku se ustanovení
občanského zákoníku o právnických osobách a spolku použijí na odborové organizace
a organizace zaměstnavatelů přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich
povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů dle mezinárodních smluv, kterými je
Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně
se sdružovat. Odborová organizace jako taková obvykle neprovádí podnikatelskou činnost
v tradičním slova smyslu, protože jejím hlavním cílem je hájit zájmy svých členů,
tedy zaměstnanců. Nicméně některé odborové organizace mohou mít vedlejší aktivity,
které mohou zahrnovat poskytování služeb, jako je vzdělávání nebo právní poradenství,
a tyto aktivity mohou mít formu podnikání.[Další subjekty, které nejsou podnikateli]
Shora uvedený výčet subjektů, které
nejsou z povahy věci podnikateli, nemusí být konečný a může jím být i jiný subjekt,
obdobný subjektům uvedeným ve shora uvedeném výčtu.[Postup u subjektů, které nejsou podnikateli]
Vzhledem k tomu, že, nebude postup dle § 10a odst. 4 zákona o dani
z nemovitých věcí
u zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek vlastněných uvedenými
subjekty aplikován.
U zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek ve vlastnictví subjektů uvedených
v Čl. VI. bude aplikován postup podle § 10a odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí,
tj. zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky budou zařazeny do skupin pro podnikání
pouze v těch případech, kdy převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné
stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové
plochy zdanitelné jednotky bude
užívaná k podnikání.
Obdobně je nutné postupovat v případě zpevněných ploch pozemků, pokud je subjekty
uvedené v Čl. VI. užívají k podnikání.
Čl.VII.
Specifické subjekty
[Podílový fond]
Právní úprava podílových fondů je stanovena zákonem o investičních
fondech. Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových
listů daného podílového fondu (tzv. podílníci), a to v poměru podle hodnoty vlastněných
podílových listů.Podle § 102 zákona o investičních fondech je podílový fond tvořen jměním, vlastnické
právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům. Vlastnická práva
k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho
obhospodařovatel; podle § 7 citovaného zákona je jím investiční společnost. Podílový
fond nemá právní osobnost, tj. není právnickou osobou (§ 103 zákona o investičních
fondech), a není tedy subjektem práv a povinností.
Protože u podílového fondu není naplněna podmínka, že výdělečnou činnost vykonává
na vlastní účet a odpovědnost, nelze podílový fond považovat za podnikatele ve smyslu
občanského zákoníku
, tj. v případě podílového fondu nejsou naplněny všechny předpoklady
pro aplikaci § 10a odst. 4 zákona o dani z nemovitých věcí. Obdobný závěr nutno přijmout
i ve vztahu ke svěřenskému fondu a fondu obhospodařovaného penzijní společností a
podfondů investičních fondů.U zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek, u nichž jsou poplatníky daně
uvedené subjekty,
bude proto aplikován postup podle § 10a odst. 3 zákona o dani z
nemovitých věcí
, tj. zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky budou zařazeny do skupin
pro podnikání pouze v těch případech, kdy převažující část podlahové plochy nadzemní
části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné
stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky bude užívaná k podnikání
.Čl.VIII.
Zrušovací ustanovení
Tento metodický pokyn zrušuje:
Metodický pokyn ohledně zařazení nemovitých
věcí, které má podnikatel zařazeny do obchodního majetku podle zákona o daních z
příjmů, do skupin podle zákona o dani z nemovitých č. j. 66544/23/7700-40121-050343.
I-------------------------------I
I Elektronicky podepsáno I
I 06.05.2025 I
I Mgr. Ladislav Henáč I
I ředitel sekce I
I-------------------------------I
Na vědomí:
Odbor 18 - Nepřímé a majetkové daně Ministerstva financí
Odbor 32 - Daňová legislativa Ministerstva financí
Sekce metodiky daní Generálního finančního ředitelství
Sekce kontroly a analýzy rizik Generálního finančního ředitelství
Odbor daňových informačních systémů Generálního finančního ředitelství