Akcie zaměstnanecké

Poslanecká sněmovna schválila Senátem vrácený doprovodný zákon k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento zákon novelizuje různé předpisy, mezi jinými i zákon o daních z příjmů. Původně byly v zákoně navrhovány jen změny související s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, ale nakonec obsahuje i další změny ZDP. V článku chci upozornit například na: zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, novou povinnost zaměstnavatele podávat měsíční hlášení o záloze na daň a její samovyměření, změny u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, změny na základě pozměňovacích návrhů Senátu. Účinnost zákona jako takového je od 1. 1. 2026, ustanovení týkající se zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a správy záloh daně ze závislé činnosti mají účinnost až od 1. 1. 2027.

Jedná se o českou firmu s mateřskou společností z jiného státu EU. Každý zaměstnanec české společnosti obdržel v červenci 2025 od zaměstnavatele certifikát s uvedením určitého počtu jednotek, které budou, pokud mateřská společnost vstoupí na burzu (předpoklad leden 2026) přeměněny na akcie mateřské společnosti a tyto budou pak veřejně obchodovatelné. Jde nám o okamžik zdanění - předpokládáme, že po obdržení akcií buď zaměstnavatel ohlásí správci daně do 20. dne následujícího měsíce "odložený" režim, takže příjem se bude danit, až dojde k jedné ze skutečností dle § 6, odst. 14) zákona o daních z příjmů (ukončení zaměstnání, prodej akcií.....). V případě, že zaměstnavatel neučiní toto oznámení, bude se příjem danit v měsíci přijetí akcií)? Další otázka je potom na sociální a zdravotní pojištění - podléhá uvedený příjem těmto odvodům?

Mateřská společnost z USA zavedla akciový plán, kdy zaměstnancům poskytne při splnění určitých podmínek akcie zdarma, náklady na akciový plán nejsou dceřiné společnosti z ČR přefakturovány a česká společnost volí metodu zdanění k okamžiku, kdy je akcie připsána na účet zaměstnance. Bojujeme ale s problémem jak hodnotu akcie ocenit k datu, kdy je zaměstnanci připsána - na brokerském účtu vidíme pro daný den hodnoty - kurz akcie k datu začátku obchodování, průměrnou hodnotu za daný den, nejnižší a nejvyšší kurz v daném dni a kurz ke dni uzavření obchodování v daném dni. Zaměstnanec požaduje, aby mu do mzdy byla dodaněna samozřejmě nejnižší hodnota akcie v daném dni. My naopak jsme doposud dodaňovali kurz z tzv. closing day. Co je správně? 

Zaměstnanci dceřiné společnosti nakoupili v roce 2023 zaměstnanecké akcie od matky se sídlem v Dánsku (kladný rozdíl byl v roce 2023 zdaněn). Teď v roce 2025 jim budou vypláceny dividendy za rok 2024. Dostali jsme od mateřské společnosti přehled dividend, které se mají vyplatit. Na přehledu je i propočet daně, kterou jim srazila matka (tax 27%). Mateřská společnost nám pošle peníze na výplatu dividend bez sražené daně a my je zaměstnancům vyplatíme. Musíme jako zaměstnavatel (plátce) v Česku odvést z těchto příjmů zaměstnanců (poplatníků) daň, SP a ZP a to z příjmů hrubých nebo čistých? Nebo si mají dát zaměstnanci daňové přiznání, kde uvedou hrubé příjmy a započtou daň sraženou daň v Dánsku?

Na konci druhého čtení návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMH) a souvisejících předpisů bylo načteno velké množství pozměňovacích návrhů v oblasti daní z příjmů. Tyto změny však zcela zjevně nesouvisí s problematikou JMH.

Finanční správa České republiky publikuje nepovinný formulář, který lze využít za účelem podání oznámení o odložení zdanění příjmů zaměstnanců v rámci zaměstnaneckých akciových a opčních plánů (ESOP). Z praktických důvodů je formulář prozatím zveřejněn ve formátu MS Word. Následně dojde ve spolupráci s Ministerstvem financí České republiky ke zveřejnění formuláře ve standardním formátu a umístění mezi ostatní formuláře vydávané Ministerstvem financí České republiky (sekce „Daňové tiskopisy“).

Zaměstnanec obdržel akcie od mateřské společnosti. Zaměstnavatel tyto akcie nezdaňuje a akcie je povinen zdanit zaměstnanec ve svém daňovém přiznání. Zaměstnání je vykonáváno v ČR, ale zaměstnanec je v ČR nerezident, zaměstnanec je rezidentem Maďarska, kde žije jeho rodina a má tam i další zdroje příjmů. Pokud je zaměstnanec nerezident, bude tento příjem z akcií od mateřské společnosti povinen uvést v českém daňovém přiznání, nebo to bude přiznávat až v daňovém přiznání v Maďarsku, kde bude podávat jako rezident? 

Velké nadnárodní společnosti poskytují svým zaměstnancům (českým daňovým rezidentům) akcie zdarma. Přitom se nezabývají zdaněním a odvody z tohoto příjmu, ale pouze informují zaměstnance, že si mají příjem zdanit sami. Je mi jasné, že § 6 ZDP vyžaduje bezpodmínečně zdanění tohoto příjmu v rámci výplatní pásky. Zaměstnavatel se obvykle odkazuje na závěr od někoho z velké čtyřky a zaměstnance odbyde. Zaměstnanec následně vyhledá daňového poradce a chce tento příjem zdanit. Cílem této diskuse není zkoumat, proč je tato situace nesprávná, ale najít její logické řešení. Uvažujme, že zaměstnanec obdržel v roce 2024 od zaměstnavatele akcie v hodnotě 110 000 Kč a ve stejném roce je prodal za 150 000 Kč. Domnívám se, že nejlogičtější způsob zdanění těchto 110 000 Kč je považovat je za bezúplatný příjem podle § 10 odst. 1 ZDP. Při prodeji akcií za 150 000 Kč je situace složitější. Lze v tomto případě jako náklad uznat jejich hodnotu ve výši 110 000 Kč, případně alespoň uplatnit již vypočtenou daň jako daňově uznatelný náklad?

V rámci DPFO řešíme aktuální úpravu ESOP u které došlo k významným změnám v roce 2024. Pokud problematiku chápeme správně, tak od 1. 1. 2024 je povinnost zdanit jak u tuzemských tak u zahraničních zaměstnaneckých akcií/opcí v jednom ze 7 nově stanovených okamžiků. A zahrnout tento příjem do zdanitelných příjmů daného měsíce, podléhající odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Jak by se prosím tedy postupovalo v případě, kdy zaměstnanec zaměstnaný u tuzemského zaměstnavatele (CZ s.r.o.), obdrží zaměstnanecké akcie matky (US Holding) v 16. 1. 2024 a následně je okamžitě prodá 23. 1. 2024. Mělo být tedy zdaněno u zaměstnavatele v tuzemsku a odvedeno sociální a zdravotní pojištění, nebo se bude danit v přiznání zaměstnance? Jak by ale poté došlo k odvodu pojištění? Do přiznání by se případně uváděla hodnota bezúplatného nabytí akcií do § 6 a následný prodej do § 10 ZDP (ponížený o hodnotu akcií v den nabytí)?

Od 1. 1. 2024 došlo k posunu okamžiku zdanění zaměstnaneckých akcií. Změnil se tak léta zavedený postup, podle něhož se příjem zdaňoval v době, kdy poplatník cenově zvýhodněnou akcii obdržel. Protože však praxe ukázala, že tento posun od 1. 1. 2024 není pro plátce daně ani poplatníky vždy ideální, novela zákona o daních z příjmů v letošním roce přináší plátcům daně možnost výběru, ve kterém okamžiku příjem zaměstnance budou zdaňovat. Sporné otázky řeší nově vydaná informace GFŘ.

Od 1. 1. 2024 došlo k posunu okamžiku zdanění zaměstnaneckých akcií. Změnil se tak léta zavedený postup, podle něhož se příjem zdaňoval v době, kdy poplatník cenově zvýhodněnou akcii obdržel. Protože však praxe ukázala, že tento posun od 1. 1. 2024 není pro plátce daně ani poplatníky vždy ideální, novela zákona o daních z příjmů v letošním roce přináší plátcům daně možnost výběru, ve kterém okamžiku příjem zaměstnance budou zdaňovat. Sporné otázky řeší nově vydaná informace GFŘ.

Informace pro zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s příjmem zaměstnance v podobě nabytí podílu v obchodní korporaci nebo opce na nabytí takového podílu v rámci zaměstnaneckých akciových a opčních plánů ve zdaňovacím období roku 2024 a 2025

Dobrý den, existuje česká mateřská společnost (a. s.), které nemá žádné zaměstnance, pouze drží podíly ve svých dceřiných společnostech (s. r. o.). Zaměstnancům dceřiné společnosti budou v rámci motivačního programu přidělený akcie v mateřské společnosti za zvýhodněných podmínek. Společnost není obchodována na burze, takže předpokládáme, že bude třeba ocenění znalcem ke dni převodu těchto akcií na zaměstnance. Rozdíl mezi obvyklou cenou a realizovanou cenou budou předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti. Bude se z toho příjmu odvádět pojistné, i když zaměstnanci jsou zaměstnaní v dceřiné společnosti a dostanou akcie mateřské společnosti, ve které zaměstnaní nejsou? Bude mít zaměstnavatel povinnost srazit daň, nebo si tento příjem zdaní zaměstnanci ve svém přiznání? Pokud musí zaměstnavatel platit odvody a srážet daň a odvody, tak to bude provádět v mateřské společnosti nebo v s. r. o. kde jsou zaměstnaní? Ještě uvedu, že dceřiná společnost nebude za tyto akcie nic platit mateřské společnosti.

Senát schválil důležitou novelu ZDP týkající se zdanění příjmů ze zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, která přináší změny nejen pro příjmy obdržené od roku 2025, ale také pro příjmy z roku 2024. Tato komplikovaná legislativní úprava vyvolává řadu otázek a očekává se, že Generální finanční ředitelství vydá metodický pokyn, který přinese jasná pravidla pro zaměstnavatele i zaměstnance.

U akciových společností se můžeme setkat se dvěma druhy specifických zaměstnaneckých benefitů. Jednak jde o možnost poskytnutí akcií společnosti jejím zaměstnancům za zvýhodněných podmínek a dále o možnost sjednání práva v budoucnosti odkoupit určitý počet akcií společnosti za předem stanovenou cenu (sjednání opce). Zatímco možnost výhodně zakoupit akcie společnosti může být dána všem zaměstnancům, pak opční akciové programy jsou specifickým motivačním nástrojem určeným pro představenstvo (statutární orgán) a dozorčí radu akciové společnosti, ale může být využit i jako forma motivace vedoucích zaměstnanců společnosti, zejména pak vrcholových manažerů a ředitelů společnosti. V článku si ukážeme daňové řešení nabytí a následného prodeje zaměstnaneckých akcií v roce 2024 a 2025 na základě zákona č. 462/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a podporou zajištění na stáří, a zákon č. 163/2024 Sb. , kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb. , o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně projednávané legislativní úpravy v současné době.

Nadnárodní společnost se sídlem ve Velké Británii má v ČR zaměstnance, pro nějž nechává počítat mzdu dle českých standardů, odvádí zde daň, sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezúplatně zaměstnanecké akcie a také zaměstnanec se účastní opčního akciového programu, kde dostává akcie částečně hrazené srážkou se mzdy. Soudě podle § 6 odst. 3 a § 6 odst. 14 ZDP by měl být tento příjem položkou výplatní pásky v měsících připsání akcií na účet zaměstnance u mezinárodního brokera. Zaměstnavatel na toto téma se vyjadřuje takto: „Podle české daňové legislativy a souvisejících výkladů může být kompenzace, kterou zaměstnanec obdržel z globálně provozovaných akciových plánů, hlášena pouze zaměstnancem v daňovém přiznání k osobnímu příjmu, pokud jsou splněny konkrétní podmínky. V takovém případě společnost nemá povinnost zadržovat daň a není povinna platit sociální zabezpečení a zdravotní pojištění." Má zaměstnavatel v tomto případě pravdu?

Se začátkem zimy vám v rámci tohoto úvodníku opět přinášíme novinky ze světa daní a účetnictví, které se udály od posledního vydání. Svou pozornost zaměříme zejména na Poslaneckou sněmovnou schválenou novelu zavádějící novou daňově zvýhodněnou možnost spoření na stáří ve formě tzv. dlouhodobého investičního produktu. Zmíníme se také o návrhu zákona upravující zdanění zaměstnaneckých akciových plánů a na závěr přineseme informaci o změnách sazeb zahraničního stravného pro rok 2024 a o definitivním schválení tzv. konsolidačního balíčku, který jsme podrobně shrnuli v minulém vydání.

Zaměstnanec v červenci 2018 od zaměstnavatele dostal příslib na cca 200 ks restricted stock units, příslib byl podmíněný setrváním ve firmě na 3 roky. Zaměstnanec ve firmě zůstal a k vesting date v červenci 2021 obdržel akcie. Akcie se rozhodl zatím neprodávat. Jakým způsobem se příjem z akcií má v roce 2021 zdanit?

Nejvyšší správní soud vydal na počátku tohoto roku rozsudek, ve kterém se zabývá daňovým režimem zaměstnaneckých opčních plánů.1 Právní názor Nejvyššího správního soudu vyslovený v tomto rozsudku potvrdil dlouhodobou praxi daňových subjektů i správců daně, a do značné míry tak odstranil dosavadní nejistotu, zda je tato praxe v souladu se zákonem. Je nesporné, že předmětný rozsudek potěšil celou řadu daňových poplatníků a daňových poradců. V tomto článku se hlouběji zamýšlím nad jednotlivými argumenty použitými Nejvyšším správním soudem, a zejména pak „nad tím, zda a do jaké míry lze právní názor vyslovený v předmětném rozsudku zobecnit a vztáhnout na jakékoli zaměstnanecké opční plány.“