Cena obvyklá

Jak správně stanovit základ daně z přidané hodnoty? Víte, jak na slevy, nepeněžité plnění či vratné obaly? Tento praktický návod vám pomůže pochopit postupy nejen v běžných situacích, ale také v případech, kdy řešíte víceúčelové poukazy, platby pomocí virtuálních aktiv nebo situace, které vyžadují kvalifikovaný odhad či stanovení obvyklé ceny. Probereme také přefakturaci, zaokrouhlování nebo doplatky a na příkladech vám přehledně vysvětlíme, na co si dát pozor.

Společnost postavila nový polyfunkční dům s rovnou střechou, na které je umístěna FVE s výkonem do 50 kW (6,1 kWp). Licence vzhledem k instalovanému výkonu FVE není nutná. Po kolaudaci budovy bude elektřina dodávána do polyfunkčního domu (od E.Onu a zároveň i z FVE), kde část bude pronajímána ke komerčním účelům a v části bude provozovat podnikatelskou činnost sama společnost. Případný přebytek bude odprodán dodavateli energií. A naopak – případný nedostatek energie bude zajištěn dodavatelem energie. Společnost i nájemci mají svá odběrná místa (podružné elektroměry). Odběrné místo elektřiny u nájemců je shodné s odběrným místem společnosti, ve které je elektřina vyráběna. Nejde o komunitní sdílení elektřiny. Jakým způsobem odpisovat FVE podle sdělení GFŘ k novému způsobu daňového odpisování? Podle bodu 2.1 – rozdělením na stavební a technologickou část nebo podle bodu 2.2 – odpisovat FVE jako součást budovy ve smyslu přílohy č. 1 k ZDP? Za jakou cenu lze odprodávat elektřinu vyrobenou FVE nájemníkům? Je nutné řešit registraci či přiznání daně z elektřiny, ekologických daní apod.?

Správci daně je nutno vytknout, že neprovedl širší analýzu cen za nabízené reklamy, resp. že nezjišťoval ceny hrazené jinými daňovými subjekty v obdobném postavení jako stěžovatel, kteří neodebírali reklamu přímo od prvotního poskytovatele. Jinými slovy, daňové orgány nepatřičně srovnávaly nesrovnatelné. Srovnání ceny hrazené stěžovatelem s cenou nabízenou „prvním článkem řetězce“ zde mohlo představovat spíše jen prvotní krok k získání informace o cenách reklamy v daném segmentu trhu. Správce daně nezjišťoval, v jaké fázi řetězce došlo k navýšení ceny, ani se nezabýval tím, zda takové zvýšení mělo nebo mohlo mít nějaké opodstatnění, resp. zda jednotlivé články řetězce nabízely služby s určitou přidanou hodnotou oproti předchozím článkům. Pouze obecně uzavřel, že navýšení ceny je natolik výrazné, že ji nelze odůvodnit ani dodatečnými náklady zprostředkovatele, ani tím, že byla sjednána komplexní reklama, tj. balíček služeb, v jehož rámci by si reklamní agentura zvyšovala ceny provizí za svoje služby. Nijak však neuvažoval nad tím, jaké navýšení ceny by ještě bylo v daném případě odpovídající. Správce daně kalkuloval pouze s cenou výroby banneru, nezabýval se však výší obvyklých nákladů zprostředkovatelů reklamy, včetně například jejich provize, o něž se přirozeně musí ceny nabízené prvotními poskytovateli reklamy zvýšit (a to eventuálně i několikanásobně). Závěr daňových orgánů o nadhodnocené ceně tak Nejvyšší správní soud považuje za zcela obecný a nedostatečně odůvodněný. Je přitom třeba zdůraznit, že sám stěžovatel nepovažoval sjednanou cenu za enormně vysokou, a ani kasační soud nemá za to, že by cena zvýšená 18,8x oproti ceně od prvotních poskytovatelů nutně musela být na první pohled alarmující.

OSVČ s živnostenským listem, plátce DPH s daňovou evidencí, podniká ve své prodejně, nákup a prodej zboží. Má dceru, která je také OSVČ s živnostenským listem na ubytování a nákup a prodej, neplátce DPH, podniká pouze v ubytování. Prodejna má zaměstnanou svoji prodavačku. Mohla by dcera jako živnostník fakturovat práce jako OSVČ, pokud by chodila do prodejny k rodičům občas vypomáhat při prodeji zboží?

Ve společnosti nabízíme zaměstnancům zaměstnanecké akcie, respektive právo opce na akcie mateřské společnosti. Probíhá to přibližně tak, že zaměstnanci obdrží nabídku na opci, kterou mohou, ale nemusí přijmout. Pokud ji přijmou, musí podniknout určité kroky – zaslat potvrzení, že opci přijímají. Na základě tohoto oznámení je jim uděleno právo opce. Následně se zaměstnanci rozhodnou, zda opci uplatní, či nikoli. Jedná se mi o ujištění správného výkladu daných pojmů v zákoně, a to s odkazem na jednotlivé okamžiky těchto skutečností. Dle § 14 ZDP: „Příjem zaměstnance … nebo opce na nabytí tohoto podílu se považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou … e) okamžik uplatnění opce (zaměstnanec akcie skutečně koupí).“ S odkazem na § 17 ZDP je toto odložené zdanění použito tehdy, pokud „zaměstnavatel oznámí správci daně záměr použít tento postup do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci …“. S odkazem na tyto dva paragrafy zní můj dotaz takto: běží lhůta pro oznámení „odložení zdanění“ již od okamžiku, kdy zaměstnanec obdrží dokument, ve kterém je uvedeno „udělujeme Vám právo opce“? Řekněme, že nabídka/odsouhlasení/udělení práva opce proběhlo v 9/2025. Běžel tedy do 20. 10. 2025 termín pro oznámení správci daně o „odložení zdanění“? A pokud zaměstnavatel toto oznámení neučinil, měla být tato opce zdanitelným příjmem již v 9/2025, a to i přesto, že ke skutečnému nákupu akcií nedošlo? Jedna taková opce byla udělena i v 12/2024. Nemám informaci, zda došlo k odložení zdanění do náhradního termínu dne 2. 6. 2025. Pokud tedy k oznámení o odložení zdanění u této opce nedošlo v zákonné lhůtě, měla být tato nabytá opce z 12/2024 zdanitelným příjmem v 5/2025?

Účetní jednotka má transakce s propojenou osobou za ceny nižší než je obvyklá cena. Vyplývá pro účetní jednotku riziko, že nepoužívá obvyklou cenu?

Obdržela jsem fakturu ve znění „Náklady na zajištění veletrhu“. Náklady nám přefakturovává mateřská společnost. Je to pro nás daňově uznatelný náklad a můžu to považovat za službu? 

Podnikatel OSVČ chce vložit soukromý automobil (vlastníkem vozu je manželka, která je zároveň spolupracující osobou) do svého obchodního majetku. Automobil byl zakoupen před 2 lety za 50 000 Kč. Je nutný nějaký odborný odhad ceny, nebo lze určit přiměřeně např. částku 30 000 Kč a takto vložit do podnikání? Auto budeme používat v poměru 80/20 – firemní/soukromé účely. Je třeba navštívit dopravní inspektorát a nahlásit tuto změnu? Vlastníkem by měla zůstat manželka podnikatele.

OSVČ, neplátce DPH, která vede daňovou evidenci, má od roku 1998 vloženu v obchodním majetku nemovitost, kterou odpisuje, tuto nemovitost má ve svém výlučném vlastnictví. Letos v roce 2025 se OSVČ rozhodla nemovitost vyřadit z obchodního majetku do svého osobního majetku. V roce 2026 by následně chtěla tuto nemovitost darovat svému manželovi do jeho výlučného vlastnictví a nemovitost využívat pro podnikání na základě nájemní smlouvy, kterou by sepsala se svým manželem. Jaké jsou při těchto transakcích daňové dopady?

Česká s. r. o. má slovenského jednatele, který trvale žije na Slovensku. Většinu práce pro české s. r. o. vykonává jednatel z části svého domu na Slovensku, který vlastní jako fyzická osoba. Je možné uplatnit do daňových nákladů české s. r. o. náklady na pronájem využívané části domu na Slovensku na základě uzavřené nájemní smlouvy mezi slovenským jednatelem a českou s. r. o.? Cena by byla nastavena na úrovni ceny obvyklé.

Manželé jsou OSVČ, plátci DPH. Manžel koupil před manželstvím podnikatelské prostory, kde podniká, vložil je do majetku a část pronajímal nejdříve své přítelkyni za cenu obvyklou. Vystavoval na nájem fakturu a pokračuje s tím i po svatbě. Jeho manželka má v těchto prostorech svůj elektroměr, elektřina je na její jméno a platí si ji zvlášť. Může manžel vystavovat fakturu v tomto případě na nájem své manželce?

Nájem nemovité věci nelze pro účely ocenění nepeněžního příjmu dosaženého směnou považovat za právo odpovídající věcnému břemenu, ani když je dlouhodobý a nájemné bylo jednorázově předplaceno.

Naše firma vlastní několik firemních aut, žádné není přiděleno konkrétnímu zaměstnaci, a pokud potřebuje zaměstnanec použít auto soukromě, počítáme mu 6 Kč na kilometr, je tento postup možný? Nebo je nutné mu každý den půjčení počítat půjčovné a spotřebu pohonných hmot?

OSVČ chce fakturovat své s. r. o., kde je jediným společníkem a zároveň jednatelem. 1. Jedná se pouze o jednu fakturu s DPH za materiál na stavbu, který zůstal na skladě OSVČ. OSVČ chce ukončit činnost a podnikat dále pouze přes s. r. o. Je tato fakturace přípustná? 2. OSVČ chce fakturovat své s. r. o. za práci na stavbě vč. materiálu (oba plátci DPH) s přenesenou daňovou povinností. Je tato fakturace možná?

Společnost s r. o. plánuje zápůjčku firemního vozidla / dodávky zaměstnanci, uzavřou dohodu o pronájmu vozidla. V dohodě je bod: Zaměstnanec se zavazuje uhradit zaměstnavateli za přenechání motorového vozidla k užívání cenu ve výši XX Kč za jeden den užívání (dále také jako „cena“). Smluvní strany prohlašují, že výše ceny byla sjednána s ohledem na to, že se jedná o benefit poskytovaný ze strany společnosti svému zaměstnanci, a že jsou si vědomy skutečnosti, že výše ceny neodpovídá obvyklé ceně za nájem obdobného vozidla./ Zaměstnavatel přenechává motorové vozidlo zaměstnanci bezúplatně. Jaký je dopad takového pronájmu pro zaměstnavatele a zaměstnance, pokud bude cena nižší než cena obvyklá, případně pokud bude vozidlo pronajato bezúplatně a zaměstnanec uhradí pouze spotřebované pohonné hmoty?

Musí majitel nemovitosti pronajímat nemovitost osobě blízké za cenu obvyklou? Výše pronájmu se potom projeví ve zdanění příjmů a také např. v žádosti o příspěvek na bydlení. 

Korporátní společnost s.r.o má v DHM služební vůz, který byl před dvěma lety zakoupen zbrusu nový v hodnotě 1 200 000 Kč včetně DPH a majitel této společnosti by ho chtěl pronajmout nepodnikající osobě na delší dobu, než jeden měsíc. Jednalo by se o blízkého příbuzného majitele firmy. Chtěla bych se zeptat, za jakých podmínek a zda vůbec je to možné a zda by se nekrátil roční daňový odpočet na výše uvedené služební vozidlo. Dále v jaké výši by měla být stanovena měsíční částka za pronájem + DPH. Vycházelo by se zde z ceny pronájmu obvyklé + DPH a DPPO? 

Manželé, oba podnikající jako fyzické osoby § 7 ZDP, každý samostatně v jiném oboru. Manžel vlastní nemovitost, která je psaná na něj a byla darováno přímo mu před 3 lety od otce. Manžel nevložil darovanou nemovitost do obchodního majetku. Manželé nemají rozdělení SJM. Manželka nyní začala podnikat jako fyzická osoba v dané nemovitosti. Měl by, nebo může manžel fakturovat nájemné dané nemovitosti manželce ve výši ceny obvyklé, nebo není možné nájemné mezi manželi fakturovat?

Společník, fyzická osoba, hodlá prodat svůj celý 100% podíl na ABC s. r. o. bulharské s. r. o., tzn. novým společníkem v s. r. o. bude bulharská s. r. o. Prodej se uskuteční po 5 letech, tj. bude dle ZDP osvobozený. Musíme řešit výši prodejní ceny tohoto podílu, když je prodej osvobozený? Pokud FÚ určí obvyklou cenu např. namísto smluvně sjednaných 100 000 Kč třeba 1 mil. Kč, hrozí nám nějaký doměrek, sankce od FÚ? Napadá mě využití § 23 odst. 7 ZDP ze strany FÚ.

Mohou si partnerské společnosti mezi sebou poskytnout bezúplatně nějaké plnění? Například bezúplatné právo (licenci) využívat vybraný videoobsah? Jaké jsou případná rizika?