Daňové výdaje (náklady) - strana 132

Podnikatel - fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH. Osobní automobil zařadil do majetku firmy a hodlá jej využívat jak k podnikání, tak i pro soukromé účely. Jak postupovat v případě nákupu PHM a v případě nákladů na opravy, údržbu, nákup vybavení a ostatních režijních nákladů z pohledu daně z příjmů a z pohledu DPH? Který náklad je daňově účinný a který nedaňový, případně které náklady je potřeba krátit v poměru služební a soukromé jízdy? Jak postupovat u odpočtu DPH, když poměr služebních a soukromých jízd je podnikatel schopen zjistit nejdříve po skončení měsíce za příslušné měsíční období? Uvádí se nákup tohoto ojetého osobního automobilu z EU do některého řádku daňového přiznání pro DPH?

Vyrábíme a začínáme prodávat unikátní patentovaný výrobek. Autor patentu s námi pouze spolupracuje. Veškeré náklady na výrobu a prodej nese naše firma. Jakou formou můžeme kompenzovat autorovi jeho nápad a vývoj? Buď odkoupením licence na výrobu nebo provizi podílem z prodeje. Jaké má každá forma daňové a účetní dopady. Jakým právním úkonem se tyto možnosti podloží? Firma je fyzická osoba, plátce DPH, vede účetnictví.

1. FO, ve firmě mám autojeřáb (na úvěr) a někdy ho nechávám na stavbě, pak pro mne někdo dojede osobním automobilem, který též používám ve firmě, pak uplatňuji cestovné na (u osobního) obě cesty i když řídím jen jednu cestu. Vše je doloženo záznamem o provozu nákladního vozidla a knihou jízd. Můžu takto postupovat? 2. Je možné tento jeřáb vlastnit soukromě (po splacení úvěru nebo v jiném případě, když nebude na úvěr) a používat ho na podnikání za náklady jako osobní auto, kolik je sazba? 3. Jaké mám možnosti dát do nákladů pracovní oděvy, boty, čistící a prací prostředky?

Pronajímatelé zdaňující své příjmy z pronájmu jsou manželé - oba důchodci. Příjmy podle § 9 ZDP zdaňuje ve svém daňovém přiznání pouze manželka. Příjmy plynoucí pronajímatelům se skládají z platby za nájem a z platby za zálohu na služby, která je po uplynutí roku zúčtovatelná. Jako zdanitelný příjem účtujeme příjem pouze za nájem a zálohu na služby vedeme v nedaňových příjmech. K tomu na druhé straně vedeme \"nedaňové\" výdaje, které se týkají těchto zúčtovatelných služeb. Kauci na nájem jako určitou \"jistinu\" v případě neplacení nájmu účtujeme jako nezdanitelný příjem, do zdanitelného příjmu ji rozpouštíme až v případě nezaplaceného běžného nájemného, kdy si touto kaucí nezaplacený běžný nájem pokryjeme. Myslím si, že náš postup při účtování příjmů a výdajů zúčtovatelných služeb je správný. Postupujeme podle Pokynu D-190. Setkala jsem se, ale s případem, kdy pronajímatelé, občané - důchodci zdaňující své příjmy z pronájmu také podle § 9 ZDP celý příjem z pronájmu včetně zúčtovatelné služby mají zahrnut ve svých zdanitelných příjmech a výdaj na tyto zúčtovatelné služby mají ve svých \"daňových\" nákladech (tedy v nákladech s vlivem na zisk). Smí se tento poustup uplatnit?

Zaměstnanci jsem přislíbil v prosinci/2005, že si může objednat dovolenou v tuzemsku na termín v srpnu 2006. Tuto dovolenou jsem byl přinucen zaměstnanci zrušit, z důvodu získání dlouhodobé zakázky, která se má v srpnu vyvzorkovat a posléze hned vyrábět. Zaměstnanec mě přinesl fakturu od cestovní kanceláře o zrušení pobytu a vyúčtování storno poplatku ve výši 20 % (celkem 1 200 Kč). Podle kterého paragrafu a zákona mohu zaměstnanci proplatit storno poplatek? Mohu storno poplatek vyplatit pokladnou? Jak provedu správné účtování v podvojném účetnictví, na které účty?

Jsme právnická osoba (s. r. o.), plátce daně a vedeme účetnictví podle vyhlášky pro podnikatele. S platností od 1. 1. 2007 upravuje vyplácení cestovních náhrad nový zákoník práce místo dosud platného zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Z textu nového zákoníku práce a na něj navazujících ustanovení některých dalších zákonů vyplývá několik podstatných změn nebo nejasností. 1. Z textu § 166 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanec zaměstnavatele, který není státem apod., má po dobu pobytu v zahraničí nárok jak na stravné v Kč tak na zahraniční stravné v cizí měně. V zákoníku práce není nikde řečeno, že se stravné týká jen pracovní cesty v tuzemsku. Důvodová zpráva v textu k § 163 v prvém odstavci sice hovoří o stravném \"na území České republiky\", ale ve čtvrtém odstavci k témuž paragrafu uvádí, že \"stravné se v zásadě poskytuje po celou dobu trvaní pracovní cesty\". Pracovní cestou je dle formulace zákoníku práce i zahraniční pracovní cesta. Byla tato změna skutečně záměrem zákonodárce, např. jako náhrada za zrušené kapesné u zaměstnanců podnikatelské sféry, nebo jde jen o nepřesnost v zákonném ustanovení? 2. Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, v části čtyřicáté druhé týkající se změn zákona o daních z příjmů, stanoví text § 24 odst. 2 písm. j) bod 5., kterým se definují výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tedy daňově uznatelné náklady, takto: \"5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,\". Je u zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod. pro zaměstnavatele daňově uznatelné stravné jen 58 Kč, resp. 88 Kč nebo 138 Kč nebo i vyšší v případě, že toto vyšší stravné je stanoveno vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou, případně jak vysoké stravné je ještě u zaměstnavatele, který není státem apod., daňově uznatelné? 3. Je daňově uznatelné stravné při pracovních cestách zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod., kratších než 5 hodin a kapesné, pokud by tyto náhrady byly zahrnuty do vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy? 4. Může zaměstnavatel, který není státem apod., stanovit vnitřním předpisem výši stravného a zahraničního stravného a nezávisle na něm s některými zaměstnanci sjednávat individuální výši stravného a zahraničního stravného? Je takto sjednaná individuální výše stravného a zahraničního stravného daňově uznatelná, případně do jaké výše? 5. Týká se ustanovení o zdaňování příjmů fyzických osob zařazené zákonem č. 264/2006 Sb. do § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů ve znění platném od 1. 1. 2007 \"jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,\" též zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod.? V kladném případě by se mohlo vztahovat na stravné za pracovní cestu kratší než 5 hodin, částky stravného převyšující základní stravné (58 Kč, resp. 88 Kč nebo 138 Kč) a základní zahraniční stravné a případně i kapesného při zahraničních pracovních cestách. 6. Jsou příjmy zaměstnanců podle dotazu č. 5 důvodem k tomu, že daňové přiznání k dani z příjmu nemůže za zaměstnance předkládat zaměstnavatel, že daňové přiznání k dani z příjmů musí předkládat vždy jen zaměstnanec?

Jsem fyzická osoba, vlastním autojeřáb a zajímám se o možnost stravného. Adresa podnikání je v místě bydliště a vím, že FO má nárok až po více než 12ti hodinách (88-106). Potřebuji upřesnit, zda též rozhoduje vzdálenost. Jsem z Českých Budějovic a pokud budu pracovat ve svém městě déle než 12 hodin mám nárok na stravné?

Jsme s. r. o., měsíční plátce DPH. Dne 20.7.2006 se konala valná hromada společnosti u notáře, a to z důvodu, že VH schvalovala převod obchodních podílů společníků (l úplatný převod a l bezúplatný převod) a změnu společenské smlouvy. Notář vystavil dvě faktury - daňové doklady : 1. faktura - Odměna notáře - rozhodnutí valné hromady, faktura obsahuje text - právní pomoc - návrh na zápis do obchod.rejstříku, souhlas se zápisem do OR, čestné prohlášení, smlouvy o převodu obchod. podílů, sepsání notářského zápisu, ověření podpisů. 2. faktura - Dohoda o změně obsahu společenské smlouvy - sepsání notářského zápisu - ověření podpisů. l. fakturu jsem zaúčtovala jako nedaňový doklad - není nárok na odpočet DPH, protože převody obchod. podílů nesouvisí přímo s činností s. r. o., není ani daňovým nákladem = připočitatelná položka. (l. převod obchod.podílu - otec na syna, 2. převod obchodl podílu - společník - jiné s.r.o.) 2. fakturu - prováděla se změna obsahu společ. smlouvy (dle notáře musela být vystavena nová společenská smlouva, protože poslední změna ve společ. smlouvě proběhla v r. 2001 a nyní společ.smlouva neodpovídá současným zákonům. Jsou již v této nové smlouvě zahrnuty i změny společníků. U této faktury je nárok na odpočet DPH a je tento výdaj i daňovým nákladem společnosti. Lze považovat můj názor za správný? Názory účetních jsou různé. Většina tvrdí, že vše je daňové účinné jak z pohledu DPH, tak i jako daňové uznatelná položka. Daňový doklad bude zahrnut do daň. přiznání za červenec 2006.Jsme s. r. o., měsíční plátce DPH. Dne 20. 7. 2006 se konala valná hromada společnosti u notáře, a to z důvodu, že VH schvalovala převod obchodních podílů společníků (l úplatný převod a l bezúplatný převod) a změnu společenské smlouvy. Notář vystavil dvě faktury - daňové doklady: 1. Faktura - Odměna notáře - rozhodnutí valné hromady, faktura obsahuje text - právní pomoc - návrh na zápis do obchodního rejstříku, souhlas se zápisem do OR, čestné prohlášení, smlouvy o převodu obchodních podílů, sepsání notářského zápisu, ověření podpisů. 2. Faktura - Dohoda o změně obsahu společenské smlouvy - sepsání notářského zápisu - ověření podpisů. 1. fakturu jsem zaúčtovala jako nedaňový doklad - není nárok na odpočet DPH, protože převody obchod. podílů nesouvisí přímo s činností s. r. o., není ani daňovým nákladem = připočitatelná položka. (1. převod obchod. podílu - otec na syna, 2. převod obchod. podílu - společník - jiné s. r. o.) 2. fakturu - prováděla se změna obsahu společ. smlouvy (dle notáře musela být vystavena nová společenská smlouva, protože poslední změna ve společ. smlouvě proběhla v r. 2001 a nyní společ. smlouva neodpovídá současným zákonům. Jsou již v této nové smlouvě zahrnuty i změny společníků. U této faktury je nárok na odpočet DPH a je tento výdaj i daňovým nákladem společnosti. Lze považovat můj názor za správný? Názory účetních jsou různé. Většina tvrdí, že vše je daňové účinné jak z pohledu DPH, tak i jako daňové uznatelná položka. Daňový doklad bude zahrnut do daňového přiznání za červenec 2006.

Podnikatel koupil vodohospodářské dílo - příslušenství malé vodní elektrárny: vodní náhon dlouhý 48 m ve dně 9 m vtokový objekt s česlemi o rozteči 15 mm odpadní kanál od MVE, toto vše na 2 200 000 Kč. Do jaké odpisové skupiny toto dílo spadá? K tomu patří ještě budova za 1 800 000 Kč. Předpokládám, že bude odpisováno zvlášť a spadá do odpisové skupiny 5.

Realitní kancelář se zabývá developerskou činností. Některé tyto projekty jsou zahájeny, jsou na ně vynaloženy určité výdaje (různé poplatky, zpracování projektové dokumentace), ale pak z nějakých důvodů jsou ukončeny nebo se v nich nepokračuje. Tyto výdaje evidujeme jako nedokončenou výrobu. Co s touto nedokončenou výrobou v případě nedokončení nebo zrušení projektu – stanou se nákladem daňovým nebo daňově neuznatelným?

Společnost vytvořila vlastní činností \"nehmotný majetek\" - CD a nyní na základě licenční smlouvy poskytuje práva na užívání tohoto výsledku. Náklady související s tvorbou CD byly účtovány do nákladů běžného účetního období a nepřesáhly částku 60 000 Kč. Je nutné provést aktivaci nákladů, i když nepřesáhly částku 60 000 Kč a pak odpisovat? Bylo by nutné časově rozlišit výnosy související s poskytnutí licence v případě, že by doba práva užívání přesáhla účetní období?

Firma havarovala s návěsem, který byl pořízen na leasing - pojišťovna uznala totální zničení.Požádali jsme o vypořádání leasingu z důvodu, že návěs ve vlastní režii jsem zprovoznili - nevyřadili.Kupní cena vozidla je však nižší než jeho zůstatková, kterou by vozidlo mělo při rovnoměrném odpisování. Nájemce - právnická osoba má podat za předcházející zdaňovací období (leasing začal 2003) dodatečná daňová přiznání? Všechny splátky nájemného i časové rozlišení, které máme na učtu 381 zahrnout do vstupní ceny a začít odepisovat? K ukončení leasingu došlo v lednu 2006, tři měsíce před řádným ukončením leasingu.Leasingová společnost nám fakturovala ještě administrativní poplatek za předčasný odkup - co s ním? Pojišťovna nám zaslala výpočet škody: formou totální škody 201 250 Kč zbytky vozidla -80 500 Kč sjednaná spoluúčast -12 075 Kč celkem k výplatě 108 675 Kč Jak máme tuto transakci proúčtovat? Ovlivní zbytky vozidla ve výši 80 500 Kč vstupní cenu pro odpisování?

Pokud jsem majitelem květinářství, jak se dají daňově optimalizovat náklady na květiny, které uschnou = jsou neprodejné. Dají se tyto květiny daňově \"odepsat\" a pokud ano, jak postupovat?

Nejsem si jistá, zda postupuji správně při výpočtu úplaty za vzdělávání dle vyhlášky č.71/2005 Sb. Postupuji takto: Od skutečných nákladů roku 2005 odečtu tyto náklady: - náklady na platy a náhrady platů atd. hrazené ze státního rozpočtu - náklady na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění hrazené ze státního rozpočtu - příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb hrazené ze státního rozpočtu - ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů hrazené ze státního rozpočtu - další vzdělávání pedagogických pracovníků hrazené ze státního rozpočtu - odpisy (které jsou nákladem, nikoli však výdajem)a hradíme je z vlastních prostředků Získám výdaje roku 2005, které navýším o 10 %. Takto vypočítám maximální částku, kterou mohu vybrat od rodičů jako úplatu za vzdělávání v roce 2006. Spatřuji však problém v tom, že odpisy jsou nákladem, nikoli však výdajem a proto se o tuto částku snižuje základ pro výpočet úplaty za vzdělávání. Odpisy jsou dosti velkou částkou a značně snižují základ pro výpočet úplaty za vzdělávání. V případě, že třeba v příštím roce budeme plánovat rozsáhlejší opravy a údržbu, zvýší se v porovnání s předchozími lety provozní náklady a částka získaná jako úplata za vzdělávání ve výši 110 % nebude stačit. Pokud je tedy způsob výpočtu, který jsem výše popsala správný, hrozí nedostatek finančních prostředků na zajištění provozu školy. Pokud by základnou pro výpočet úplaty za vzdělání byly náklady na provoz snížené pouze o veškeré náklady financované ze státního rozpočtu tento problém bych vůbec nemusela řešit. Uniká mi smysl tohoto nařízení, pokud jsem ho pochopila dobře.

Jak je to s daňovou uznatelností příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance (dále jen příspěvek) v případě, že je zaměstnanec na nemocenské nebo je na mateřské dovolené ? Zaměstnanec je celý měsíc na nemocenské a zaměstnavatel za něj zaplatí příspěvek. Platí, že v daném měsíci je vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nulový? To znamená, že v daném měsíci je celý příspěvek pro zaměstnavatele daňově neúčinný?. Jak je tato situace z pohledu zaměstnance a paragrafu 6 odstavce 9? Je tento příspěvek pro zaměstnance osvobozen od daně z příjmů nebo také platí 5 % z nuly je nula, a tudíž celý příspěvek je pro zaměstnance příjem ke zdanění? Lze se tomuto zdanění vyhnout prostým vrácením hodnoty příspěvku zaměstnancem zaměstnavateli ? Jak je to s daňovou uznatelností plateb na \"soukromé životní pojištění\" za zaměstnance, který je na mateřské dovolené. Jsou tyto platby pro zaměstnavatele v mezích zákona daňově uznatelné nebo ne ?. Jak je to z pohledu zaměstnance, je tento příjem pro něj osvobozen od daně z příjmů nebo ne? Vše myšleno pro období, kdy je zaměstnanec na mateřské dovolené a zaměstnavatel za něj platí \"soukromé životní pojištění\".

Je možné nakupovat zaměstnancům pitnou vodu a použít doklad jako daňově uznatelný?

Je možné zaměstnanci, který má přiděleno služební vozidlo i pro soukromé účely, povolit zároveň využití jeho vlastního vozidla pro služební účely? Je potom cestovné vyplácené za použití soukromého vozidla pro služební účely daňově uznatelným nákladem v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3.?

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu do zahraničí. Po jejím ukončení předložil doklad, že před služební cestou uzavřel pojistnou smlouvu na pojištění léčebných výloh pro dobu trvání této cesty. Pojistnou smlouvu uzavřel jako fyzická osoba. Nyní žádá o proplacení částky pojistného v souvislosti s vyúčtováním služební cesty. Bude pojistné pro firmu daňovým nákladem?

V roce 2006 bude podnikatel, FO uplatňovat výdaje paušálem. Při svém podnikání používá auto, které není v majetku firmy. Musí platit silniční daň, i když vlastně výdaje nemusí prokazovat?

Jsem OSVČ a vedu daňovou evidenci. Živnostenský list mám vystavený na zámečnické práce a nástrojářství. V letošním roce jsem začal se stavbou rodinného domu, kde uvažuji i s prostorami pro podnikání (dílna, sklad, kancelář), které budou tvořit cca 50 % z celé nemovitosti. Co všechno mohu zahrnout do daňově účinných nákladů, pokud: a) Vložím nemovitost do obchodního majetku? b) Nevložím do obchodního majetku?