Daňové výdaje (náklady) - strana 3

Společnost doposud časově rozlišovala přes účty 381, 383 náklady bez ohledu na jejich částku („významnost" vzhledem k výši obratu společnosti - obrat přibližně 32 mil. Kč). Od roku 2024 by ráda od časového rozlišení upustila a rozlišovala jen to co je nutné s ohledem na pokyn GFŘ. Přes účet 381 doposud časově rozlišujeme např.: fakturace od dodavatele za předplacení inzerce práce na portálech JOB, PRACE, dále různá pojištění (a to: pojištění majetku, odpovědnosti, pojištění aut, pojištění manažerů), hostingy pro domény a nájemné za nebytové prostory. Částky kromě nájemného, které je 45 000 Kč, se pohybují do hodnoty 30 000 Kč bez DPH. Je možné účtovat o nákladu až v době, kdy bude zaplacen? Je možné stanovit směrnicí, že jen některé náklady budeme časově rozlišovat, protože společnost některé náklady přeúčtovává, takže je chce časově rozlišit?

Firma poskytla dary zboží jiné firmě v hodnotě 22 000 Kč (bez DPH v hodnotě skladových cen), které není předmětem spotřební daně. Prodejní ceny by byly dle jejich eshopu celkově 30 000 + DPH. Při nákupu si firma uplatnila DPH, protože standardně toto zboží prodává nebo dává jako reklamní dárek k objednávce z eshopu. Konkrétně se jedná se o 100 ks reklamních předmětů (náramek) s logem eshopu za 20 Kč (které běžně dává zákazníkům k objednávce jako pozornost a propagaci eshopu) a po další kusy zboží, kde je jednotková cena za 200 - 1000 Kč za kus, které běžně v eshopu prodává zákazníkům. Kromě reklamních náramků má logo pouze na krabici jako nálepku u ostatního zboží. 1) Je možné využít ustanovení darování na předměty za 1 kus do 500 Kč a dát jako daňově uznatelné ty druhy zboží, které mají nižší cenu než 500 Kč, nebo to není možné a je nutno počítat limit jako souhrnný dar zboží ze skladu (celé dohromady přesahuje 500 Kč) a musí to jít celé nedaňově? 2) Musí firma odvést DPH zpět státu u všech u všech zboží, protože jejich souhrnná hodnota značně přesahuje 500 Kč, nebo může využít ustanovení par 13/7 c) a u artiklů zboží, které mají hodnotu méně než 500 Kč nemusí DPH státu vracet? 3) Pro účely vrácení uplatněného DPH z těchto darovaných zboží odvede DPH k datu skutečného daru (nikoliv k datu příslibu v darovací smlouvě) a to na základě ustavení par 77/2 v pořizovací (skaldových cenách) na ř. 45 s mínusem, NEBO se o 13/4)a) a 5) a tento dar by měl být na řádku 1. v prodejní ceně např. 30 000 + 6300 DPH? Není jasné, které z těchto ustanovení má přednost (vyrovnání uplatněného odpočtu daně vs obvyklá cena na trhu a odvod na ř. 1) ?

Stavíme výrobní halu částečně svépomocí. K tomu používáme bagr, který jsem asi chybně zatřídila do 3. odp. sk. 28.92.26. Dle CZ-CPA jsou tam i stavební stroje, proto jsem takto zvolila. Účtuji aktivaci stavby - kam patří mimo jiné i odpisy tohoto bagru 042/588. Pokud měl být bagr zařazen ve 2. odp. skupině, mohu opravit odpisovou skupinu, doúčtovat odpisy a aktivovat do stavby? Budou odpisy daňově účinné?

Může fyzická osoba nepodnikající uplatňovat odpisy bytu a dávat je do do nákladů, nebo to lze pouze u podnikatele? 

Agentura práce platí za své s.r.o. roční členské příspěvky Organizaci zaměstnavatelů. Ve stanovách této Organizace zaměstnavatelů je, že sdružuje zaměstnavatele podnikající v oblastni soukromých bezpečnostních služeb a hájit zájmy členů sdružení. Jsou tyto členské příspěvky daňově uznatelné?

Jednatel s. r. o. se smlouvou bez nároku na cestovní náhrady pozve na služební cestě obchodního partnera na večeři. Může být jednateli proplacena jako reprezentace celá večeře (pro dvě osoby jednatel + obch. partner), nebo můžeme proplácet jen to, co zkonzumoval obchodní partner? Musí nutně jednatel k předložené účtence za večeři předložit i záznam o tom, kdo se večeře účastnil, aby doložil realizaci pracovní večeře, nebo to striktně vyžadováno není?

Zaměstnavatel se rozhodl hradit pojištění odpovědnosti (tzv. pojitku na blbost) za zaměstnance. Předpokládám, že u zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný náklad. Lze toto pojištění zahrnout do benefitů nebo půjde u zaměstnance o příjem podléhající zdravotního a sociálního pojištění?

S. r. o., plátce DPH, zaplatila energetické společnosti poplatek ve výši 240 Kč s DPH za vymáhání pohledávky. Je tento náklad daňový s možnosti odpočtu DPH? 

Zaměstnancům platí firma celou stravenku 200,-, dodaňujeme jim částku nad 116,20, tj. 83,80. Na faktuře od stravenkové firmy je ještě 5 000 Kč provize. 1) Musím zaměstnancům také dodanit? 2) Jak zaúčtovat - daňově s odpočtem s DPH nebo nedaňově. 

Firmy s. r. o. jako nájemce v nemovitosti dvou vlastníků fyzických osob (osoby blízké vůči s. r. o.), má platit za pronajímatele daň z nemovitosti, revize požární, elektrické a kotle, pak ještě pojištění majetku-budovy. Ptám se jsou tyto náklady daňově uznatelné pro firmu s. r. o.? Právník jim tuto smlouvu sepsal a řekl, že není problém tyto náklady ponechat na nájemci. Co se týče daně z nemovitosti, tak s tím vůbec nesouhlasím, že by v s. r. o. mohla daňově ponechat úhradu za vlastníky. Přímo dali do smlouvy, že nájemce zajišťuje a hradí ekonomicky oprávněné náklady nemovitosti, co do druhu, které výše popisuji. Jak mám zaúčtovat tyto náklady? A jsou to náklady daňové nebo nedaňové?

Fyzická osoba, nepodnikatel, pořídil bytovou jednotku v hodnotě 1.490.000 Kč v roce 2019. V letech 2019–2022 uplatnil úroky z hypotečního úvěru v ročním zúčtování u zaměstnavatele. Nyní v r. 2023 začal bytovou jednotku pronajímat, před pronájmem byl byt zhodnocen novou kuchyňskou linkou za 110.000 Kč (je doložitelné doklady). Jaká bude vstupní cena pro odepisování: 1.490.000 Kč nebo 1.600.000 Kč v odpisové skupině 5, první odpis za rok 2023? FO má ale i nový odhad ceny (v r. 2023) na hodnotu 2.700.000 Kč. Je možné použít jako pořizovací/reprodukční cenu tuto vyšší hodnotu, i když neuplynulo 5 let? Dalšími výdaji mohou být i úroky z úvěru. Nevadí v tomto případě, že úroky byly před pronájmem uplatňovány? A hraje roli to, že v pronajímané bytové jednotce má pronajímatel evidováno trvalé bydliště, i když tam fakticky pochopitelně nebydlí?

Dne 8. 2. 2024 jsme obdrželi od společnosti O2 smluvní pokutu za 10-12/2023. Tuto jsme zaúčtovali do 12/2023 následovně 544/325. Úhradu jsme však provedli až v roce 2024. Budou tyto náklady daňově účinné v roce 2023? 

Jsme spol. s r. o. (elektrikáři) a chceme poskytovat zaměstnancům stravenky v hodnotě 150 Kč. Limit 70 % se bude týkat v naší společnosti ve výši 140 Kč, nebo 166 Kč? Můžeme si dát do vnitřní směrnice, např. že zaměstnanci v případě hranice 140 Kč zaplatí 52 Kč/1 ks × počet stravenek hotově do pokladny (211/648) a nic jiného neřešit?

Jako fyzická osoba půjčím jiné fyzické (nebo právnické osobě) půjčku. Sepíšeme u notáře nebo právníka smlouvu zaplatím právníkovi v r. 2023 a ověříme podpisy na ní na poště v r. 2023. Půjčku včetně úroků mi dlužník zaplatí v r. 2024. 1) Můžu si službu od právníka dát do daňových výdajů k § 8 ZDP a kdy? V r. 2023 příjem nemám, můžu tedy výdaje z r. 2023 uplatnit k příjmům v r. 2024? 2) Pokud si Kč půjčím za např. 3 % (od neblízké osoby) a tyto Kč použiji na půjčku jiné fyzické (neblízké) osobě (5 %), můžu si úroky z půjčky ve výši 3 % dát jako výdaj k přijatým úrokům a musí být úroky zaplacené a přijaté ve stejném roce, nebo můžu úroky zaplatit v r. 2023 a příjmy mít v r. 2024, přesto v r .2024 snížím v § 8 ZDP příjem o zaplacené úroky v r. 2023? 3) Mohu jako výdej k přijatým úrokům z půjčky dle § 8 ZDP použít zaplacenou službu za „zprostředkování“ mého dlužníka? Opět je výdaj v r. 2023, ale úroky z půjčky jsou přijaté v r. 2024. 4) Kamarádka mi pomáhá za úplatu s komunikací s dlužníkem (aby vždy včas splácel půjčku atd. a dále) má ŽL na administrativní práce. Vystaví mi za tyto služby fakturu, můžu tyto výdaje použít na snížení příjmu v § 8 ZDP? A když jí zaplatím v r. 2023 a úroky budou v r. 2024 mohu snížit příjem v § 8 ZDP v r. 2024, nebo musí příjem a výdaje být ve stejném roce?

Zaměstnanci mají stanovenou pracovní dobu 7,5 hod. denně, tj. 37,5 hod. týdně. Zaměstnavatel může zaměstnancům nařídit práci přesčas i o sobotě a neděli z provozních důvodů, popř. v jednom dni odpracují nějaké hodiny přesčas, za které si následující měsíc vyberou náhradní volno. Zároveň je ve vnitřním předpise zaměstnavatele uvedeno, že zaměstnavatel poskytne příspěvek na stavování za pracovní směnu. Jak to bude se zdaněním u zaměstnavatele a zaměstnance v případě práce přes čas nebo v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v následujících případech? Zaměstnance pracuje o sobotě a neděli, kdy je tato směna zaměstnavatelem nařízena a je považována za práci přesčas a přesčas je mu proplacen a zaměstnavatel poskytne i na tuto směnu příspěvek na stravování; Zaměstnanec pracuje v jednom dni více než 7,5 hodiny ale méně než 11 hodin, kdy práce nad 7,5 hodiny je považována za práci přesčas (pracoval takto více dní), za tuto práci přesčas si vybere v následujícím měsíci náhradní volno celý den, za toto náhradní volno dostane příspěvek na stravování; Zaměstnanec pracuje v jednom dni více než 11 hodin, kdy je práce nad 7,5 hodiny považována za práci přesčas a tento přesčas je mu proplacen, zaměstnavatel mu poskytne příspěvek na stravování. Aby bylo vše u zaměstnavatele vše daňově uznatelné, musí ve vnitřním předpise upřesnit i to, že se příspěvek poskytuje za práci přesčas a za dobu čerpání náhradního volna za přesčas, nebo stačí jen takto všeobecně za pracovní směnu? 

Firma vedoucí účetnictví si nechala ve výrobní hale zhotovit místnost (kancelář) z PUR panelů. Bude tato místnost součástí technického zhodnocení stávající budovy, nebo se bude odepisovat jako samostatný majetek? 

S.r.o. provozující psychologické poradenství si pořídí obrazy, které slouží k terapeutickým účelům v hodnotě 5000,- a 10000,- Kč. Jsou tyto položky daňovým nákladem? 

Společník společnosti (fyzická osoba) zapůjčil společnosti finanční prostředky a má se společností sjednanou smlouvu o zápůjčkách. Zápůjčka je úročena úrokem obvyklým (dle podkladů od banky společnosti). Dle § 24 odst. 2 písm. zi) se tyto úroky stanou daňovým nákladem v okamžiku zaplacení. Společnost zatím úroky za sjednané roční období nevyplatila a přes rozvahový den je eviduje jako závazek ke společníkovi (v daňovém přiznání byly vyloučeny z daňových nákladů). V novém roce uzavřel společník se společností dohodu, že poskytne společnosti další zápůjčku ve výši nevyplacených úroků. K plnění této zápůjčky má dojít tím, že dojde k započtení pohledávky společnosti ze smluvené (nové) zápůjčky a závazku z nevyplacených úroků. Je možné na základě této transakce považovat za splněnou skutečnost, že úroky byly (na základě zápočtu) uhrazeny a uplatnit jako odčitatelnou položku v daňovém přiznání v aktuálním roce?

Zaměstnavatel v roce 2024 poskytuje svým zaměstnancům stravenky. Cena jedné nakoupené stravenky je 194 Kč a cena provize připadající na jednu stravenku je 1,17 Kč . Příspěvek zaměstnavatele je 116 Kč (to je pro něj i daňový náklad), a je dohodnuto se zaměstnanci, že zbytek budou hradit zaměstnavateli zpět do pokladny. Předpokládáme, že cena provize i nadále vstupuje do hodnoty stravenky? A tak bude činit vratka za jednu stravenku od zaměstnance 79,17 Kč? Je tahle úvaha správná?

Jak se bude postupovat v případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd se zákazníkem ve své pracovní době v městě shodném s místem výkonu práce. Bude mít nárok na stravenkový paušál za ten den v maximální výši 116,20 Kč a zároveň oběd zaplacený zaměstnavatelem, který bude pro zaměstnavatele daňově neúčinným nákladem? Nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě večeře, která proběhne v městě shodném s místem výkonu práce - mimo pracovní dobu - nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě oběda/večeře se zákazníkem na služební cestě? Dieta bude krácena, ale jídlo musí být přiměřené hodnoty a zvyklostem prostředí/zákazníka... Pro zaměstnavatele se bude jednat vždy o nedaňový náklad? Daňový může být pouze v případě, že doměří nějakou hodnotu zaměstnanci?