Daňové výdaje (náklady) - strana 6
Jsme soukromá základní škola. Rádi bychom pedagogickým zaměstnancům pořídili karty ITIC, obdobná forma jako „ISIC“ karty pro studenty (uplatnění slev v různých sportovních, kulturních a dalších oblastech) za poplatek 360 Kč na 12 měsíců. Je tento benefit pro zaměstnance osvobozený nepeněžní příjem a pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad?
V průběhu ledna 2024 začneme provozovat maloobchodní prodejnu, kde budeme v nájmu u obce. Již v roce 2023 jsme ale zakoupili vybavení, které zatím skladujeme. Obec dokončuje stavební úpravy prodejny. Nájemní smlouva dosud není podepsaná, ale od září 2023 vedeme prokazatelná jednání směřující k uzavření této smlouvy.
Jak máme zaúčtovat nakoupené zařízení? Majetek rozdělujeme na drobný hmotný majetek do hranice 80 000 Kč a účtujeme rovnou do nákladů, případně jej časově rozlišujeme při jednorázovém vybavení prodejny dle vnitropodnikové směrnice, a dále na dlouhodobý hmotný majetek nad uvedenou hranici.
Pořídili jsme majetek v obou skupinách.
Mohu zaúčtovat do roku 2023 nebo je rozhodující uzavření nájemní smlouvy a zahájení činnosti na prodejně v roce 2024? V tom případě, kam zaúčtuji pořízení drobného hmotného majetku (dlouhodobý bych dala na SÚ 042)?
Poplatník vlastní rodinný dům (cca 30 let), od roku 2010 částečně pronajímá a k příjmům uplatňuje 30% paušální výdaje, dům nikdy nebyl odepisován, nebyl vložen do evidence majetku. Lze místo paušálních výdajů použít skutečné výdaje, které budou kráceny dle poměru používání? Jedná se o náklady na výměnu bojleru, opravy elektroinstalace, rozvodu vody, malování a další náklady.
Jsme s. r. o., plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Máme služební automobil v obchodním majetku a chtěli bychom letos přejít na paušální výdaj na dopravu.
1. V jakém případě není nutné vést knihu jízd – pokud bychom si neodečítali DPH z dokladů za pohonné hmoty a parkovné?
2. Na konci roku se v daňovém přiznání všechny výdaje za PHM a parkovné vyloučí z nákladů - na ř. 40 a na ř. 162 se uplatní paušál, je to tak správně?
Právnická osoba, společnost s r. o., koupila od fyzické osoby webovou stránku, na které bude vkládat své příspěvky a články a z této činnosti jí budou plynout výnosy. Kupní cena byla 10 000 Kč. Můžeme zaúčtovat kupní cenu přímo do nákladů v roce, kdy bylo pořízeno (2023), nebo ji máme zaúčtovat na účet 019 a uplatnit do nákladů odpis?
Polský e-shop vystavil pro CZ plátce DPH fakturu včetně DPH (základ daně + PL DPH). PL e-shop nechce fakturu opravit – spíše je nemožné z e-shopu dostat novou fakturu, nezvedají telefon, nereagují na e-maily atd. Jak mám řešit: Fa ZD + DPH ….. do DPH uvedu ZD a udělám reverse charge +/-? A kam zaúčtuji zbylou DPH? Na jednom školení bylo řečeno, že je 548 a daňově, ale na druhém školení bylo řečeno, že je nedaňová. Anebo další názor jiného daňového poradce ze školení: že se má vzít faktura celá – tj. včetně DPH a udělat reverse charge +/-. Jak mám tedy postupovat, co je správně? Internet je také plný rozdílných názorů. Můžete mi dát prosím pevné stanovisko a odkazy na paragrafy?
V rámci exekučního vymáhaní pohledávky (nezaplatili jsme obchodnímu partnerovi) jsme obdrželi i příkaz k úhradě nákladů exekuce, který se skládá z těchto položek: úroky z prodlení, náklady soudního řízení, náklady oprávněného za právní zastoupení a náklady exekuce. Jak je to s daňovou uznatelností jednotlivých položek a v který moment se stávají daňově uznatelnými předpisem či zaplacením?
Na který účet má být zaúčtován úrok z prodlení za pozdní přiznání daně? Je rozdíl v účtování, pokud je správcem daně celní úřad nebo finanční úřad? Předpokládám, že se jedná o daňově neúčinný náklad...
Firmou je fyzická osoba, vede účetnictví a nemá prostory výhradně pro podnikání (realitní makléř). Sídlo firmy má dle zákona v místě svého bydliště. V osobním vlastnictví má byt 3+1. Jednu místnost skutečně používá pro své podnikání, což může správci daně doložit. Náklady na malování řešila samostatnou fakturou, náklady na věci spojené s podnikáním jako např. PC, nábytek nebyly problémem. Jak ale řešit např. internet používaný služebně i soukromě, vytápění ústředním topením (služby za byt celkem), spotřeba energie (pro jednu místnost není podružný elektroměr) atd. Je v popisovaných případech rozdíl mezi účetnictvím a DE kdy jsou v DE evidovány skutečné výdaje?
Zaměstnancům chceme poskytnout jako benefit z FKSP volnočasovou kartu Edenred. Dle mého názoru většina z nepeněžních plnění poskytovaných přes tuto kartičku (rekreace, lékarny, kultura, sport) splňuje ust. § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a je u zaměstnance od daně z příjmů osvobozeno. Ale mimo jiné je kartou Edenred možné využít i na masáže, jejichž poskytovatel není zdravotnickým zařízením. Nejednalo o osvobozené plnění. Je tomu tak?A jak se tedy správně postavit k "přidaňování" zaměstnancům? Myslím, že bude obtížené zjistit, že některý ze zaměstnanců kartu využil na masáž.
Chci se zeptat na Multisport. V příloze faktura za multisport, dočetla jsem se, že se jedná o nedaňový náklad. Je to tak? Musím fakturu účtovat na nedaňový účet, třeba 547? Prosím o radu, na jaký účet je správné účtovat karty multisport pro zaměstnance.
Při rekonstrukci výtahů v našem SV došlo k prodlení s dodávkou a byla uplatněna smluvní pokuta. Je nám jasné, že to není osvobozený příjem a SV bude muset podat daňové přiznání a pokutu bez ohledu na uhrazení zdanit. Máme celkem 3 vchody a tedy 3 výtahy, u každého došlo k jinému prodlení, i cena výtahů je každá jiná a tím pádem i výše smluvní pokuty . Existuje nějaký způsob, jak takto získané prostředky rozpustit mezi vlastníky v daném vchodě jako kompenzaci za jejich strádání a pokud ano, jaké to případně bude mít pro ně a pro SV daňové dopady a jak to zaúčtovat?
Firma nakoupí koloběžku, kterou dá do tomboly na firemním večírku pořádaném pro zaměstnance. Je tato výhra v tombole pro zaměstnance osvobozena od daně z příjmu FO nebo musí zaměstnanec dodanit?
Náš zaměstnanec nevyužívá pro služební cesty služební vozidlo, ale požádal o
úhradu jízdného resp. ročního kuponu tzv. Lítačky. Toto jsme učinili a se
zaměstnancem jsme uzavřeli dohodu o úhradě jízdného s tím, že zaměstnanci
vzniká zdanitelný příjem vč. odvodů na zdravotní a sociální pojištění, neboť
tuto Lítačku může využívat pro služební i soukromé účely. Nyní řešíme
daňovou uznatelnost pro zaměstnavatele. Lze v tomto případě využít
ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a chápat tento příspěvek na
dopravu jako benefit, který je daňově uznatelný?
Jsme příspěvková organizace ÚSC. Máme na skladě na účtu 112 antigenní testy které mají platnost do dubna 2023. Můžeme tyto prošlé testy odúčtovat do nákladů a na jaký účet, byl by daňově uznatelný?
S.r.o. vlastní pozemek, příjezdovou cestu ke skládce. Nyní bylo nutné navézt kamení a recyklát a cestu zhutnit, protože byla rozježděná. Předpokládáme, že se jedná o provozní náklad. Účtujeme na 511. Je naše úvaha správná?
Je soudní poplatek zaplacený notáři za notářský zápis (změna společenské smlouvy) daňově uznatelný?
Při placení faktury z BÚ klienta došlo prolomení klíče KB a následně byly veškeré finanční prostředky na BÚ podvodně vyčerpány. Platbu zpracovávala jednatelka s. r. o., která má s klientem uzavřenou smlouvu na poskytování služeb. Na Policii je učiněno trestní oznámení, které není ukončené a klient na základě sdělení, že banka neudělala chybu požaduje finanční prostředky po s. r. o. a jednatelce. Prosím o sdělení zda finanční prostředky, které budou s touto činností zaplaceny, jsou daňově uznatelné výdaje v s. r. o.
Firma s. r. o. v ČR se zabývá prodejem sypkých hmot. na svém pozemku, kde má také provozovnu. Firma zde vyhotovila výstavní expozici ve formě gabiónů(kamenů) a rostlin včetně kosodřevin jako reklamní vizitku, kdy se zde mohou návštěvníci deponie podívat, jak lze tyto materiály dále využívat na zahradách a v jiných prostorách pozemku. Je tento náklad jednorázový v roce pořízení, jestliže hodnota nepřesáhla částku 80 000 Kč bez DPH?