Dluhopisy

Fyzická osoba drží déle než 3 roky korporátní dluhopis, má ISIN, který začíná CZ. Jedná se o bezkupónový dluhopis bez výnosu. Bude vypořádán v lednu 2026 mezi nákupní a prodejní cenou v den splatnosti. Jak bude tento výnos zdaněn? Sražení srážkové daně a její odvod svému správci daně má za úkol emitent dluhopisu a bude danit FO v § 10 ZDP? Připadá v úvahu též osvobození od daně v případě úplatného převodu dluhopisu, a to v případě splnění časového testu držby po dobu 3 let, tj. doba mezi nabytím a prodejem? 

Tento článek je zaměřen na účtování dluhopisů z pohledu investora i emitenta, a to primárně podle českých účetních pravidel. Nejprve se zaměříme na bezkuponové dluhopisy a následně i na dluhopisy kuponové. U investorského pohledu bude rovněž naznačen oceňovací přístup uplatňovaný mezinárodními standardy IFRS.

Právnická osoba nakoupila v roce 2025 1) státní dluhopisy (dluhopisy se splatností 5 let vydané Českou republikovou - Ministerstvem financí) a 2) státní pokladniční poukázky (vydané Min. financí se splatností 1 rok). Budou výnosy z těchto cenných papírů osvobozené od daně z příjmů právnických osob (§ 19 odst. 1 písm. i)? A jak by to bylo v případě nepodnikající fyzické osoby?

Právnická osoba má v bance zřízené investiční portfolio - individuální strategie, kde banka v rámci asset management nakupuje na českém i zahraničním trhu, mj. i dluhopisy (emitenti z různých států EU i USA). V měsíčních výpisech z porfoliového účtu jsou uvedeny nákupy dluhopisu, případné jejich prodeje a připsané úroky. Z pohledu účetnictví a následného zdanění tvrdíme, že je nutné znát prospekt dluhopisu, předepisovat úroky do výnosů bez ohledu na jejich úhradu apod. Banka tvrdí, že tyto informace nejsou potřeba, že úroky se účtuji tak, jak jsou hrazeny. Prosím o informaci, jak k tomuto v rámci účetnictví přistupovat. Druhá otázka je zdanění. Je správný postup, že úroky z dluhopisů z ČR ani ze zahraničí (krom tzv. státních dluhopisů, které jsou od daně z příjmů osvobozeny) nejsou zdaněny srážkovou daní a zdaňují se tak v obecném základu daně z příjmů PO. 

Fyzická osoba pravidelně každý měsíc kupuje dluhopisy (podílový fond), částka investice je stejná každý měsíc od roku 2020). Na konci roku 2024 fyzická osoba uskutečnila prodej (odkup) dluhopisů, které byly koupeny od roku 2020 do 11/2024. Prodej byl uskutečněn na začátku listopadu r. 2024, příjem za prodej (odkup) překročil limit (100 000 Kč). Fyzická osoba podala daňové přiznání v čas, zdanila svoje příjmy z jiných zdroji, uradila daň, ale zapomněla zdanit prodej (odkupu) dluhopisu. Zdůrazním, že cenný papír není zahrnut v obchodním majetku, s cenným papírem obchoduje jako občan. Časový limit mezi nabytím a prodejem je 3 roky. Fyzická osoba měla by vyloučit z příjmů dluhopisy, které nabyla 3 roky před prodejem? Prodejna cena 1 dluhopisu je uvedená v potvrzení o prodeje. Množství dluhopisů, nabytých před 3 roky před prodejem, je množství do 1. 11. 2021? Náklady na nákup dluhopisů zahrnují poplatek za uskutečnění nákupu a pořizovací cenu. Každý měsíc je to stejná částka. Jaký bude postup při zdanění dluhopisů? 

Česká společnost s r. o. měla v r. 2024 příjmy ve formě dividend, z kterých byla odvedena daň v USA. Tuto daň si započetla ve svém daňovém přiznání metodou prostého zápočtu. V roce 2025 banka vrátila daň nazpátek se zdůvodněním: Jedná se o vrácení (refundaci) federální daně dle formuláře 1042-S, které vzniklo na základě zpětné reklasifikace daňového charakteru příjmů ze strany emitenta. Příjmy, které byly původně zdaněny jako běžné dividendy, byly následně označeny jako úroky z amerických státních dluhopisů. Tyto příjmy jsou dle daňových pravidel USA osvobozeny od srážkové daně pro nerezidenty, a proto Vám byla zadržovaná daň vrácena. Jak se nyní máme vypořádat s tím, že byla daň z těchto dividend započtena v daňovém přiznání za r. 2024? Měli bychom podat dodatečné daňové přiznání?

Fyzická osoba si zakoupila v roce 2024 dluhopis od nestátní instituce za 20 000 Kč, kde jí každý kvartál přijde na bankovní účet výnos/úrok z tohoto nákupu dluhopisu. Dluhopis má být v držbě 3 roky. Je potřeba tyto přijaté kvartální částky (v řádu stovek) dávat do přiznání DPFO, anebo jsou osvobozené podle § 4 odst. 1 písm. x) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů? 

Dle § 38v odst. 3 ZDP platí, že správce daně si může zjistit příjmy z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup. Emitentem státních dluhopisů bylo MF ČR, pod které patří finanční úřady a ty si tyto údaje mohou u MFČR zjistit. Dále při nákupu státních dluhopisů se musel uvádět původ finančních prostředků. Je proto nutná oznamovací povinnost?

V roce 2022 jsem zakoupil na moji dceru (formou výpůjčky) spořicí státní dluhopisy za 10 mil. Kč a pro výplatu byl uveden účet na moje jméno. V roce 2024 byly dluhopisy ve výši nad 5 mil.Kč vyplaceny rovnou na můj účet. Oznámení o osvobození příjmech podle § 38v budu podávat já?

V roce 2024 jsem obdržel výplatu státních spořicích dluhopisů ve výši 10 milionů korun. Musím tuto výplatu oznámit finančnímu úřadu? 

Nakoupené dluhopisy jsou nedílnou součástí dlouhodobého, resp. krátkodobého finančního majetku. Jejich správné zatřídění je pak klíčové pro návazné oceňování k rozvahovému dni. Vydané dluhopisy představují závazek emitenta do budoucna minimálně splatit jejich jmenovitou hodnotu, často však v průběhu existence dluhopisu i pravidelné kuponové platby. Tento chytrý checklist je navržen tak, aby vám poskytl nejen znalosti, ale i jistotu u všech transakcí spojených s držbou dluhopisů a jejich vydáváním. S naším chytrým průvodcem bude každá uzávěrka hračkou!

Společnost, emituje dluhopisy, získává od investorů finanční prostředky, které představují závazky vůči těmto investorům. Klient investuje prostředky do dluhopisů a za to je mu pravidelně (čtvrtletně nebo měsíčně) vyplácen úrok. Tento úrok představuje pro společnost náklad a účtuje se pod účtovou skupinou 5, konkrétně na účet 562 – Nákladové úroky. Je to takto správně? Jaký je postup při placení srážkové daně a jaký má tento proces obecně vliv na hospodářský výsledek společnosti? Jedná se o emise dluhopisů, kdy firma vydává dluhopisy za účelem získání finančních prostředků. Klienti do těchto dluhopisů investují tím, že je kupují, čímž poskytují firmě kapitál a očekávají výnosy z úroků a splacení nominální hodnoty dluhopisů. Jak správně zaúčtovat úroky, které klientům za dluhopisy vyplácíme?

Jak správně účtovat vklady klientů do dluhopisů vydávaných společností, včetně zaúčtování úroků? Společnost vydává dluhopis, který si klient zakoupí. Jaký je správný způsob zaúčtování této transakce v účetnictví? Mělo by být v bance zaúčtováno jako: MD 221/D 379 (závazek vůči klientům), nebo MD 221/D 473 (vydané dlouhodobé dluhopisy), popř. MD 221/D 241 (vydané krátkodobé dluhopisy). A vyplacené úroky z dluhopisu jako MD 562/D 221?

V souvislosti s otázkou posuzování ekonomické racionality transakce jako součásti testu zneužití práva Nejvyšší správní soud v již citovaném rozsudku ve věci sp. zn. 10 Afs 289/2021 uvedl, že daňové orgány „potřebují“ vyloučit racionální prvek posuzovaného postupu daňového subjektu. V opačném případě zůstanou v argumentaci daňového orgánu ohledně subjektivní podmínky mezery. Zároveň však i v případě, kdy faktické posouzení subjektivní podmínky sahalo i do části, která se (formálně) věnovala podmínce objektivní, nejednalo se o pochybení, jelikož v praktické rovině se rozdíl mezi objektivním a subjektivním kritériem zneužití práva v oblasti přímých daní může stírat. Mezi závěrem, že „účelem jednání je pouze daňové zvýhodnění a transakce nemá jiný ekonomický smysl“, a tím, že cílem jednání „je získání výhody ze stanovených pravidel umělým vytvořením podmínek pro její získání“, není hmatatelný rozdíl (k tomu srov. např. již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 6 Afs 376/2018). Právě při posuzování subjektivní podmínky je potřeba vzít v úvahu všechny relevantní objektivní okolnosti dané věci, i když už je třeba současně daňový orgán použil při řešení objektivního prvku. Na základě nich daňový orgán musí vyloučit racionální ospravedlnění jednání daňového subjektu a najít umělou konstrukci sloužící k získání daňové výhody. Nejvyšší správní soud proto ve shodě s krajským soudem uzavírá, že bez daňového zvýhodnění, kterého upisovatelé (personálně propojené osoby) dosáhli, by emise a upsání dluhopisů pozbyly jakýkoli ekonomický smysl. Z uvedeného je dále zřejmý uměle vytvořený koloběh vlastních finančních prostředků stěžovatelky. Pokud by totiž v posuzovaném případě dluhopisy neemitovala, její finanční situace by se podstatně nezměnila, zároveň by spojeným osobám, které o celé transakci rovněž rozhodovaly, nevznikl nezdaněný příjem v podobě dluhopisových úroků. Jednalo se tak o zneužití práva, jemuž není možné přiznat právní ochranu.

Co když si podnikatel počíná nesmyslně a vynakládá výdaje bez ekonomického důvodu, má to mít vliv na daňové posouzení? Třeba když solventní firma vydáním dluhopisů získá další balík peněz, ale nechá je bez užitku zahálet. Budou úroky placené majitelům dluhopisů daňově účinným výdajem? Ano nebo ne, tipněte si, přičemž jde o hodně milionů... Správci daně řekli ne, protože se jedná o ekonomicky bezdůvodné zneužití daňového práva. A žel, potvrdily jim to i soudy.

Jednalo se totiž o uzavřený kruh vzájemně časově a finančně bezprostředně souvisejících transakcí, při kterém se v podstatě jednalo pouze o uměle vytvořený koloběh vlastních finančních prostředků koncernu KOH-I-NOOR mezi účty dotčených společností a upisovatelů dluhopisů ve snaze získat daňovou výhodu v podobě snížení daňové povinnosti formou nákladových úroků z emitovaných dluhopisů. Z hlediska zneužití práva navíc nelze odhlédnout ani od okolnosti, že se jednalo o emisi tzv. korunových dluhopisů, u kterých bylo zdanění úrokového příjmu 15 % srážkovou daní rovno 0 Kč, neboť základ daně byl stanovován za každý jednotlivý dluhopis a zaokrouhloval se na celé koruny dolů.

V roce 2022 si poplatník koupil státní dluhopisy. Jedná se o dva druhy dluhopisů, a sice ISIN CZ0001004600 a ISIN CZ0001006241. Již z prvního druhu dluhopisu ISIN CZ0001004600 mu přišly úroky, které jsou zdaněné srážkovou daní, tudíž poplatník nebude uvádět tyto již zdaněné příjmy v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, je tento postup správný? V případě druhého typu dluhopisu ISIN CZ0001006241 poplatníkovi také přišly úroky, ale bez zdanění. Je tomu tak proto, že tyto úroky z tohoto druhu dluhopisy jsou od daně osvobozeny? V případě, že tyto úroky jsou osvobozeny od daně, dle jakého zákonného ustanovení? Poplatník tyto dluhopisy chce držet do splatnosti, ale možná by je chtěl prodat i dříve. Jak bude v případě prodeje nebo odkupu poplatník postupovat? V jakém dílčím základu daně bude zdanění příjmu z prodeje (odkupu)? Bude poplatník moci uplatnit nějaké související výdaje?  

Nezisková organizace (spolek) získala na konci roku 2022 v dědictví následující majetek: peníze, podílové listy a dluhopisy. Hodnota podílových listů a dluhopisů byla notářem v obvyklé ceně dle vyhlášené prodejní ceny. Podílové listy a dluhopisy hodlá organizace v rámci jednoho roku prodat. Otázkou je: 1) Jak a v jakých cenách organizace získaný majetek zaúčtuje? 2) Bude k rozvahovému dni provedeno přecenění na jak dluhopisů tak podílových listů na reálnou hodnotu a s výsledkovým účtováním? 3) Vzhledem k tomu, že příjem z dědictví je od daně z příjmů osvobozen, jak bude vypadat zdanění DPPO při prodeji dluhopisů a podílových listů?  

Zdaňuje se u fyzické osoby výnos z kuponu podřízeného dluhopisu? Celkový výnos činil za rok 2022 částku 16 097 Kč. Pokud ano, dám tuto částku do § 8 nebo § 10 zákona o daních z příjmů? Výnosy z podílových fondů se budou zdaňovat stejně?

S.r.o. kupuje dluhopisy se splatností nad 12 měsíců, u kterých účetní jednotka má primárně záměr obchodovat s nimi v dlouhodobém horizontu, případně záměr v okamžiku pořízení není zřejmý. Dotazy: 1. Platí i v tomto případě, že je nutné diskont / prémii časově rozlišovat do výnosů / nákladů? 2. K rozvahovému dni se tento typ dluhopisů bude přeceňovat na reálnou hodnotu rozvahově souvztažně s účtem 41x nebo jinak? 3. Naběhlý úrok se k rozvahovému dni zaúčtuje v časové a věcné shodě do výnosů, souhlasí?