Dluhopisy

Společnost ABC s.r.o. založili v roce 2008 dva společníci, společník A a společník B, každý s podílem na společnosti ve výši 50 %. Společnost emitovala k 20. 12. 2012 korunové dluhopisy v objemu 40.000.000 Kč. Výnos dluhopisů byl stanoven pevnou úrokovou sazbou ve výši 8,00 % p.a. ze jmenovité hodnoty dluhopisu. První výnosové období začíná datem emise a končí 31. 3. 2013. Následující výnosová období jsou čtvrtletní, počínají 1. dnem kalendářního čtvrtletí a končí posledním dnem téhož kalendářního čtvrtletí. Výnos dluhopisů je vyplácen do 10. dne kalendářního měsíce následujícího po právě uplynulém výnosovém období. Dluhopisy (res. Jejich jmenovité hodnoty) jsou splatné 31. 12. 2027. Vlastníky dluhopisů se stali oba 2 společníci společnosti ABC s.r.o., když každý se stal držitelem dluhopisů v objemu 20.000.000Kč. Počátkem roku se společníci dohodli, že mají zájem na předčasném splacení dluhopisů k 31. 12. 2026, když řádný termín splatnosti je k 31. 12. 2027. Emisní podmínky dluhopisů obsahují možnost předčasného splacení dluhopisů, když je v nich uvedeno, že společnost-emitent splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů převodem na účet, který jí vlastníci dluhopisů (společníci společnosti) sdělí písemně na výzvu emitenta (společnosti). Neobsahují však možnost předčasného splacení ve splátkách. Emisní podmínky budou o tuto možnost doplněny. Protože společnost nebude mít k datu 31. 12. 2026 dostatečný objem hotovosti, společníci mají v úmyslu uplatnit níže uvedenou variantu splacení dluhopisů, kdy polovina nominální hodnoty dluhopisů bude vyplacena společníkům, vlastníkům dluhopisů, převodem na bankovní účet, který společníci určí pro splacení, a druhá část hodnoty dluhopisů bude započtena na příplatkovou povinnost v rámci ostatního kapitálu. 1. K 30. 9. 2026 se sejde valná hromada společnosti, která rozhodne o příplatkové povinnosti, když každý společník bude mít povinnost vložit do ostatního kapitálu společnosti nejpozději k datu 31. 12. 2026 částku ve výši 10.000.000 Kč. Společnost zaúčtuje k 30. 9. 2026 příplatkovou povinnost: Společník A - 355.100/413.100 10.000.000 Kč, Společník B – 355.200/413.200 10.000.000 Kč.2. Zároveň společníci na valné hromadě schválí povinnost společnosti předčasně splatit dluhopisy k datu 31. 12. 2026. Společnost zaúčtuje k 30. 9. 2026 předpis vzniku povinnosti předčasného splacení dluhopisů se splatností k datu 31. 12. 2026: Vůči vlastníkovi - společníku A - 479.100/375.100 20.000.000 Kč Vůči vlastníkovi - společníku B - 479.200/375.200 20.000.000 Kč.3. K 31. 12. 2026 bude proveden vzájemný zápočet pohledávky a závazku společnosti a obou společníků. Společnost zaúčtuje vzájemný zápočet povinnosti k 31. 12. 2026: 375.100/355.100 10.000.000 Kč 375.200/355.200 10.000.000 Kč.4. K 31. 12. 2026 společnost-emitent vyplatí společníkům dluhopisů bankovním převodem na jimi sdělený bankovní účet zbylou část nominální hodnoty dluhopisů. Výplata druhé části hodnoty dluhopisů: Společníkovi A - 375.100/221.100 10.000.000Kč Společníkovi B - 375.200/221.100 10.000.000 Kč.Je možné zaúčtovat z účetního pohledu k uvedeným datumům výše uvedené účetní případy?

Jaký vliv má prodej pohledávek na daň z příjmu v těchto případech: 1) Občan půjčil peníze firmě A, jeho pohledávka vůči dlužníkovi narůstá o úroky. Dlužník nehodlá dlužnou částku jistiny ani úroků uhradit. Občan věří, že pohledávku spíše vymůže s. r. o., ve které je společníkem a proto tuto pohledávku postoupí svému s. r. o. za částku nižší než je hodnota pohledávky. S. r. o. občanovi odkoupenou pohledávku uhradí. Musí občan podávat DPFO? Pokud ano, uvedl by do § 10 ZDP přijatou částku, co by však uvedl jako výdaj snižující tento příjem – pouze hodnotu jistiny? 2) Matka občana z bodu č. 1) má pohledávku z titulu splatných dluhopisů, nemůže ji také vymoci. Postoupí ji tedy do s. r. o. svého syna v hodnotě odpovídající pohledávce, s. r. o. jí částku uhradí. Dotazy k tomuto případu jsou stejné jako v bodě č. 1.

Poplatník má příjmy z dluhopisů (prodej), akcií (nákup, prodej), ETF (nákup, prodej) a dále ze Zonky, prodeje CFD (Contracts for Difference), bonusů za investování v nějakém časovém limitu a částce od brokerů a od platforem, kdy je mu připsán na jeho účty u jednotlivých platforem a různých frakčních „akcií“. Výnosy z úroků a dividend – jsou k dispozici potvrzení – daní se v § 8 ZDP – není předmětem dotazu. Problém je, který příjem lze započítat s jakým příjmem / výdaji – dle § 10 ZDP. Dle mého názoru většina platforem vydává cenné papíry – notes (např. Mintos) to znamená je to příjem z prodeje cenného papíru, stejně jako příjmy z dluhopisů, akcií, ETF. Cenným papírem ale nejsou např. příjmy z CFD – dohoda broker vs. zákazník; Zonky – fyzická osoba je investorem do prapůvodních claims, které nyní vykupuje Zonky, výnosy připisuje Zonky – tzn. je to také derivát na jednotlivou půjčku; Frakční akcie / dluhopisy – také nejsou cenným papírem – většinou od brokerů se vedou zvlášť – nemá hlasovací práva (akcie) práva na dividendu / úrok je – ale vyplácí se většinou se zpožděním – po zpracování brokerem. Je možné započítávat mezi sebou příjmy/výdaje ze Zonky – odkupy, CFD, frakčních kontraktů na akcie/dluhopisy s příjmy za bonusy k investicím? Dle mého je to příjem dle § 10 odst. 1 písm. q) ZDP. 

V srpnu 2025 byl dokončen Rámec pro sociální financování České republiky (dále jen „Rámec“). Ten vymezuje způsobilé sociální výdaje státního rozpočtu a procesy pro jejich monitorování a vykazování v souladu s mezinárodně uznávanými tržními standardy od Mezinárodní organizace pro kapitálový trh (ICMA), tzv. The Social Bond Principles (SBP) z roku 2025 a Asociace úvěrového trhu (LMA), tzv. Social Loan Principles (SLP) z roku 2025. Rámec má stanoven cíl: zajistit směřování peněžních prostředků získaných z emise sociálních státních dluhopisů k podpoře plnění dlouhodobých priorit a sociálních cílů, které jsou v Rámci vymezeny. Implementaci Rámce má na starosti pracovní skupina pro sociální financování (Social Finance Working Group) v čele s Ministerstvem financí. Dále do ní patří zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva dopravy, Ministerstva zemědělství, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví.

Fyzická osoba drží déle než 3 roky korporátní dluhopis, má ISIN, který začíná CZ. Jedná se o bezkupónový dluhopis bez výnosu. Bude vypořádán v lednu 2026 mezi nákupní a prodejní cenou v den splatnosti. Jak bude tento výnos zdaněn? Sražení srážkové daně a její odvod svému správci daně má za úkol emitent dluhopisu a bude danit FO v § 10 ZDP? Připadá v úvahu též osvobození od daně v případě úplatného převodu dluhopisu, a to v případě splnění časového testu držby po dobu 3 let, tj. doba mezi nabytím a prodejem? 

Tento článek je zaměřen na účtování dluhopisů z pohledu investora i emitenta, a to primárně podle českých účetních pravidel. Nejprve se zaměříme na bezkuponové dluhopisy a následně i na dluhopisy kuponové. U investorského pohledu bude rovněž naznačen oceňovací přístup uplatňovaný mezinárodními standardy IFRS.

Právnická osoba nakoupila v roce 2025 1) státní dluhopisy (dluhopisy se splatností 5 let vydané Českou republikovou - Ministerstvem financí) a 2) státní pokladniční poukázky (vydané Min. financí se splatností 1 rok). Budou výnosy z těchto cenných papírů osvobozené od daně z příjmů právnických osob (§ 19 odst. 1 písm. i)? A jak by to bylo v případě nepodnikající fyzické osoby?

Právnická osoba má v bance zřízené investiční portfolio - individuální strategie, kde banka v rámci asset management nakupuje na českém i zahraničním trhu, mj. i dluhopisy (emitenti z různých států EU i USA). V měsíčních výpisech z porfoliového účtu jsou uvedeny nákupy dluhopisu, případné jejich prodeje a připsané úroky. Z pohledu účetnictví a následného zdanění tvrdíme, že je nutné znát prospekt dluhopisu, předepisovat úroky do výnosů bez ohledu na jejich úhradu apod. Banka tvrdí, že tyto informace nejsou potřeba, že úroky se účtuji tak, jak jsou hrazeny. Prosím o informaci, jak k tomuto v rámci účetnictví přistupovat. Druhá otázka je zdanění. Je správný postup, že úroky z dluhopisů z ČR ani ze zahraničí (krom tzv. státních dluhopisů, které jsou od daně z příjmů osvobozeny) nejsou zdaněny srážkovou daní a zdaňují se tak v obecném základu daně z příjmů PO. 

Fyzická osoba pravidelně každý měsíc kupuje dluhopisy (podílový fond), částka investice je stejná každý měsíc od roku 2020). Na konci roku 2024 fyzická osoba uskutečnila prodej (odkup) dluhopisů, které byly koupeny od roku 2020 do 11/2024. Prodej byl uskutečněn na začátku listopadu r. 2024, příjem za prodej (odkup) překročil limit (100 000 Kč). Fyzická osoba podala daňové přiznání v čas, zdanila svoje příjmy z jiných zdroji, uradila daň, ale zapomněla zdanit prodej (odkupu) dluhopisu. Zdůrazním, že cenný papír není zahrnut v obchodním majetku, s cenným papírem obchoduje jako občan. Časový limit mezi nabytím a prodejem je 3 roky. Fyzická osoba měla by vyloučit z příjmů dluhopisy, které nabyla 3 roky před prodejem? Prodejna cena 1 dluhopisu je uvedená v potvrzení o prodeje. Množství dluhopisů, nabytých před 3 roky před prodejem, je množství do 1. 11. 2021? Náklady na nákup dluhopisů zahrnují poplatek za uskutečnění nákupu a pořizovací cenu. Každý měsíc je to stejná částka. Jaký bude postup při zdanění dluhopisů? 

Česká společnost s r. o. měla v r. 2024 příjmy ve formě dividend, z kterých byla odvedena daň v USA. Tuto daň si započetla ve svém daňovém přiznání metodou prostého zápočtu. V roce 2025 banka vrátila daň nazpátek se zdůvodněním: Jedná se o vrácení (refundaci) federální daně dle formuláře 1042-S, které vzniklo na základě zpětné reklasifikace daňového charakteru příjmů ze strany emitenta. Příjmy, které byly původně zdaněny jako běžné dividendy, byly následně označeny jako úroky z amerických státních dluhopisů. Tyto příjmy jsou dle daňových pravidel USA osvobozeny od srážkové daně pro nerezidenty, a proto Vám byla zadržovaná daň vrácena. Jak se nyní máme vypořádat s tím, že byla daň z těchto dividend započtena v daňovém přiznání za r. 2024? Měli bychom podat dodatečné daňové přiznání?

Fyzická osoba si zakoupila v roce 2024 dluhopis od nestátní instituce za 20 000 Kč, kde jí každý kvartál přijde na bankovní účet výnos/úrok z tohoto nákupu dluhopisu. Dluhopis má být v držbě 3 roky. Je potřeba tyto přijaté kvartální částky (v řádu stovek) dávat do přiznání DPFO, anebo jsou osvobozené podle § 4 odst. 1 písm. x) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů? 

Dle § 38v odst. 3 ZDP platí, že správce daně si může zjistit příjmy z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup. Emitentem státních dluhopisů bylo MF ČR, pod které patří finanční úřady a ty si tyto údaje mohou u MFČR zjistit. Dále při nákupu státních dluhopisů se musel uvádět původ finančních prostředků. Je proto nutná oznamovací povinnost?

V roce 2022 jsem zakoupil na moji dceru (formou výpůjčky) spořicí státní dluhopisy za 10 mil. Kč a pro výplatu byl uveden účet na moje jméno. V roce 2024 byly dluhopisy ve výši nad 5 mil.Kč vyplaceny rovnou na můj účet. Oznámení o osvobození příjmech podle § 38v budu podávat já?

V roce 2024 jsem obdržel výplatu státních spořicích dluhopisů ve výši 10 milionů korun. Musím tuto výplatu oznámit finančnímu úřadu? 

Nakoupené dluhopisy jsou nedílnou součástí dlouhodobého, resp. krátkodobého finančního majetku. Jejich správné zatřídění je pak klíčové pro návazné oceňování k rozvahovému dni. Vydané dluhopisy představují závazek emitenta do budoucna minimálně splatit jejich jmenovitou hodnotu, často však v průběhu existence dluhopisu i pravidelné kuponové platby. Tento chytrý checklist je navržen tak, aby vám poskytl nejen znalosti, ale i jistotu u všech transakcí spojených s držbou dluhopisů a jejich vydáváním. S naším chytrým průvodcem bude každá uzávěrka hračkou!

Společnost, emituje dluhopisy, získává od investorů finanční prostředky, které představují závazky vůči těmto investorům. Klient investuje prostředky do dluhopisů a za to je mu pravidelně (čtvrtletně nebo měsíčně) vyplácen úrok. Tento úrok představuje pro společnost náklad a účtuje se pod účtovou skupinou 5, konkrétně na účet 562 – Nákladové úroky. Je to takto správně? Jaký je postup při placení srážkové daně a jaký má tento proces obecně vliv na hospodářský výsledek společnosti? Jedná se o emise dluhopisů, kdy firma vydává dluhopisy za účelem získání finančních prostředků. Klienti do těchto dluhopisů investují tím, že je kupují, čímž poskytují firmě kapitál a očekávají výnosy z úroků a splacení nominální hodnoty dluhopisů. Jak správně zaúčtovat úroky, které klientům za dluhopisy vyplácíme?

Jak správně účtovat vklady klientů do dluhopisů vydávaných společností, včetně zaúčtování úroků? Společnost vydává dluhopis, který si klient zakoupí. Jaký je správný způsob zaúčtování této transakce v účetnictví? Mělo by být v bance zaúčtováno jako: MD 221/D 379 (závazek vůči klientům), nebo MD 221/D 473 (vydané dlouhodobé dluhopisy), popř. MD 221/D 241 (vydané krátkodobé dluhopisy). A vyplacené úroky z dluhopisu jako MD 562/D 221?

V souvislosti s otázkou posuzování ekonomické racionality transakce jako součásti testu zneužití práva Nejvyšší správní soud v již citovaném rozsudku ve věci sp. zn. 10 Afs 289/2021 uvedl, že daňové orgány „potřebují“ vyloučit racionální prvek posuzovaného postupu daňového subjektu. V opačném případě zůstanou v argumentaci daňového orgánu ohledně subjektivní podmínky mezery. Zároveň však i v případě, kdy faktické posouzení subjektivní podmínky sahalo i do části, která se (formálně) věnovala podmínce objektivní, nejednalo se o pochybení, jelikož v praktické rovině se rozdíl mezi objektivním a subjektivním kritériem zneužití práva v oblasti přímých daní může stírat. Mezi závěrem, že „účelem jednání je pouze daňové zvýhodnění a transakce nemá jiný ekonomický smysl“, a tím, že cílem jednání „je získání výhody ze stanovených pravidel umělým vytvořením podmínek pro její získání“, není hmatatelný rozdíl (k tomu srov. např. již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 6 Afs 376/2018). Právě při posuzování subjektivní podmínky je potřeba vzít v úvahu všechny relevantní objektivní okolnosti dané věci, i když už je třeba současně daňový orgán použil při řešení objektivního prvku. Na základě nich daňový orgán musí vyloučit racionální ospravedlnění jednání daňového subjektu a najít umělou konstrukci sloužící k získání daňové výhody. Nejvyšší správní soud proto ve shodě s krajským soudem uzavírá, že bez daňového zvýhodnění, kterého upisovatelé (personálně propojené osoby) dosáhli, by emise a upsání dluhopisů pozbyly jakýkoli ekonomický smysl. Z uvedeného je dále zřejmý uměle vytvořený koloběh vlastních finančních prostředků stěžovatelky. Pokud by totiž v posuzovaném případě dluhopisy neemitovala, její finanční situace by se podstatně nezměnila, zároveň by spojeným osobám, které o celé transakci rovněž rozhodovaly, nevznikl nezdaněný příjem v podobě dluhopisových úroků. Jednalo se tak o zneužití práva, jemuž není možné přiznat právní ochranu.

Co když si podnikatel počíná nesmyslně a vynakládá výdaje bez ekonomického důvodu, má to mít vliv na daňové posouzení? Třeba když solventní firma vydáním dluhopisů získá další balík peněz, ale nechá je bez užitku zahálet. Budou úroky placené majitelům dluhopisů daňově účinným výdajem? Ano nebo ne, tipněte si, přičemž jde o hodně milionů... Správci daně řekli ne, protože se jedná o ekonomicky bezdůvodné zneužití daňového práva. A žel, potvrdily jim to i soudy.

Jednalo se totiž o uzavřený kruh vzájemně časově a finančně bezprostředně souvisejících transakcí, při kterém se v podstatě jednalo pouze o uměle vytvořený koloběh vlastních finančních prostředků koncernu KOH-I-NOOR mezi účty dotčených společností a upisovatelů dluhopisů ve snaze získat daňovou výhodu v podobě snížení daňové povinnosti formou nákladových úroků z emitovaných dluhopisů. Z hlediska zneužití práva navíc nelze odhlédnout ani od okolnosti, že se jednalo o emisi tzv. korunových dluhopisů, u kterých bylo zdanění úrokového příjmu 15 % srážkovou daní rovno 0 Kč, neboť základ daně byl stanovován za každý jednotlivý dluhopis a zaokrouhloval se na celé koruny dolů.