Dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr

Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Může mít dohoda o provedení práce sjednána dvě místa výkonu práce, i přesto, že v ní nejsou sjednány cestovní náhrady? Stále platí, že u dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatek za přesčas?

Zaměstnanec na DPP má sjednanou mzdu 14.499 Kč, má nárok na dovolenou, která mu je poskytnuta a vyplácena. Při čerpáni dovolené se dostaneme ale vždy na menší částku, chceme ale zachovat přesně dohodnutou částku, nechceme zaměstnance nějak poškodit. Kompenzujeme to tedy částkou v odměnách, prémii, aby se vyplatilo přesně 14.499. Postupujeme správně? Je nějaké jiné řešení? 

Učitelka na DPČ končí k 31.8.2025 a od 1.9.2025 přechází u stejného zaměstnavatele na HPP. Má pevně stanovený rozvrh 11 hodin týdně. Nárok ŘD z DPČ bohužel nepokryje měsíc srpen. Je možné čerpat ŘD již v srpnu z nároku, který vznikne na základě HPP? 

Máme pedagogy na dohody konané mimo pracovní poměr. Mají naplánované směny dle rozvrhu výuky. O letních prázdninách čerpají řádnou dovolenou (ve dnech, na které připadá výuka). Ne všem však nárok stačí na pokrytí celých dvou měsíců. Je zaměstnavatel povinen přidělovat jim práci, příp. vyplatit náhradu mzdy z důvodu překážek na straně zaměstnavatele?

Máme sepsanou dohodu o provedení práce na červenec, pán odpracoval 90 hodin a vejde se do 11500, takže pouze daň. Teď jsme udělali druhou dohodu o provedení práce na stejnou práci na srpen, kde se také vejde od 11500Kč. Ale když se oba měsíce sečtou, tak to překročí 11 500Kč Jak to bude s odvody, musím ty příjmy sečíst a zaplatit soc. a zdravotní, nebo se na každý měsíc přihlíží zvlášť?

Zaměstnanec na DPP pracoval v neděli 6.7. Jak to bude v tomto případě s příplatky? Jelikož to byla neděle a zároveň svátek. 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru. Jak dohoda o pracovní činnosti (DPČ), tak dohoda o provedení práce (DPP) musí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.

Zaměstnanec bude mít nově ve firmě HPP a DPP na rozdílné činnosti. U obou pracovních poměrů má rozvržené pracovní směny. Jak je to v případě žádosti o dovolenou? Pokud bude mít požádáno o dovolenou na určitý den a bude mít rozvrženou směnu pro HPP i DPP, čerpá dovolenou v obou pracovních poměrech, nebo lze čerpat dovolenou u HPP 8 hod. a poté odpracovat 2 hod. na DPP ve stejný den? 

Člen zemědělského družstva, důchodce, je členem představenstva a za tuto funkci má měsíční odměnu 2 000 Kč. V družstvu celý rok nepracuje, kromě 2 měsíců, kdy má sjednanou DPP. Ke zdravotnímu pojištění ho přihlásíme a zdravotní pojištění odvádíme z odměny statutára pouze za měsíce kdy má příjem z DPP. Je to tak správně?

Tělovýchovná jednota (spolek) vyplácí peníze za trenérskou činnost. Trenéři dostanou jednou nebo dvakrát do roka 20.000,- Kč. Celkem tedy za rok 40.000,- Kč jeden trenér. Každý rok se to takto opakuje. Můžeme s trenéry uzavřít dle Občanského zákoníku smlouvu? Podle jakého paragrafu by měla být? Předpokládáme, že do 50.000,- by měl mít trenér tento příjem osvobozen z daně z příjmů. Nebo musíme udělat DPP? Někteří trenéři (studenti) mají malé částky, třeba jen 5.000,- Kč ročně.

Je možné zaměstnat cizince - Vietnamce na DPP? Jedná se o cizince, kteří mají na území ČR povolen 1) trvalý pobyt, 2) dlouhodobý pobyt (v povolení uveden volný přístup na trh práce) a 3) přechodný pobyt -RP. Všichni zde žijí dlouhodobě a mají zde rodinu.

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené a zaměstnavatel jí nabídl možnost přivýdělku. Pracovala by na jiné pozici, než kterou vykonávala před nástupem na mateřskou dovolenou. Zaměstnankyně by však ráda tuto činnost vykonávala jako OSVČ a ráda by si kvůli tomu zřídila živnostenský list. Může zaměstnankyně pro zaměstnavatele pracovat i jako OSVČ nebo je možné uzavřít pouze jednu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? A dále máme zaměstnankyni, která pracuje u zaměstnavatele na HPP. Zaměstnavatel jí rovněž nabídl možnost dalšího přivýdělku. Opět se jedná o pracovní pozici odlišnou od HPP. Může tato zaměstnankyně pro zaměstnavatele také pracovat jako OSVČ? Opět na to zatím nemá živnostenský list, ten by si teprve zřídila. 

Od ledna do června a pak od září do prosince máme žáka na praktický výcvik na základě smlouvy se školou. Můžeme s ním na letní prázdniny uzavřít dohodu o provedení práce? A počítají se hodiny odpracované za praktický výcvik dohromady spolu s hodinami za dohodu o provedení práce do limitu 300 hodin za rok? 

Pokud má zaměstnanec u 1 zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr zároveň dohodu o provedení práce za 11 400 Kč a dohodu o pracovní činnosti za 4 400 Kč, odvádí se sociální a zdravotní pojištění pouze z pracovního poměru? Předpokládám, že základ pro výpočet daně z příjmů se bude sčítat ze všech poměrů. 

Bezesporu nejzásadnější změny v oblasti prohlubování flexibility pracovněprávních vztahů přinese s účinností od 1. 6. 2025 tzv. flexinovela zákoníku práce. Vládní návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu dne 7. 3. 2025 všemi přítomnými poslanci (jeden se zdržel). Senátem byla novela projednána a schválena dne 9. 4. 2025. Původně navržená účinnost novely 1. 1. 2025 byla z pochopitelných důvodů v rámci pozměňovacích návrhů změněna a navržena tak, že „zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následující po jeho vyhlášení“ – tedy minimálně s jednoměsíční legisvakancí. Protože v Senátu nedošlo ke změnám Poslaneckou sněmovnou schváleného znění novely, prezident v tomtéž znění návrh novely podepsal a zákon byl pod číslem 120/2025 Sb. dne 30. dubna 2025 vyhlášen (publikován) ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, lze dnes s jistotou přiblížit čtenářům jednotlivé změny, které budou v zákoníku práce (dále také jen „ZP“) s účinností od 1. 6. 2025 bezpečně promítnuty.

Zaměstnanec na DPP má zúčtovaný příjem 15 840 Kč. Z tohoto základu se zdravotní pojištění odvede. Dopočet do minimálního vyměřovacího základu se u dohod neprovádí?

Po desetiletí ustálenou a v zásadě neměnnou pracovněprávní úpravu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, která ze zaměstnanců vykonávajících závislou práci na základě těchto pracovněprávních vztahů činila ve skutečnosti zaměstnance jakési „druhé kategorie“ značně znevýhodněné oproti zaměstnancům v pracovním poměru, přerušila a zásadně změnila jedna z posledních novel zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále též jen „ZP “) ve formě tzv. „transpoziční novely“ provedené zákonem č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 (převážná část) a od 1. 1. 2024 (zbývající část). Do té doby bylo lhostejné, zda zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy na dohodu o provedení práce – „DPP“ nebo dohodu o pracovní činnosti - „DPČ“) práci konají tzv. „na zavolanou“ podle nahodilých a okamžitých potřeb zaměstnavatele, zda ji konají v obvyklých pracovních dnech nebo ve svátek, v noci, v sobotu či neděli nebo ve ztíženém pracovním prostředí, zda jsou při práci dodržovány nepřetržité odpočinky a přestávky na oddech a jídlo. Tito zaměstnanci neměli „ze zákona“ právo na dovolenou, na jiné důležité osobní překážky v práci, nárok na příplatky za práci ve ztížených pracovních režimech. Obrat nastal teprve přijetím výše označené tzv. „transpoziční novely“ ZP .

Řada fyzických osob má kromě příjmů z hlavního zaměstnání ještě další příjmy ze zaměstnání u druhého zaměstnavatele, v převážné většině na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si ještě přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. Pokud výše uvedení poplatníci daně z příjmů ze závislé činnosti neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, může se na ně vztahovat zdanění získaných příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP , tj. s uplatněním zvláštní sazby daně – tzv. srážkové daně. Podívejme se blíže na právní vymezení a dále na základní podmínky řešení zdanění daní z příjmů a odvodu pojistného u obou druhů těchto dohod v roce 2025.

U našeho klienta bychom chtěli naše pracovníky na HPP motivovat a jako benefit jim poskytnout 5 týdnů dovolené. Máme ale v organizaci i velké množství dohodářů, těm bychom chtěli zachovat standardní nárok na dovolenou. Jde nám v principu o to, že ti, co jsou na HPP, by si měli více odpočinout, než zaměstnanec na DPP, který pracuje občas. Ale není v rozporu se zákoníkem práce jako diskriminace? Na druhou stranu, já osobně bych považoval za obráceně diskriminační, že někdo, kdo trvale dlouhodobě pracuje, nemůže mít tuto formu odměny, benefitu.