Dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr
Dobrý den, je prosím povinnost pro účely JMHZ doložit doklad o vzdělání jak u zaměstnanců zaměstnaných na HPP, tak u zaměstnanců na DPP a DPČ, případně smlouvy o výkonu funkce jednatele? Na školení nám bylo řečeno, že u DPP a DPČ nebude údaj o nejvyšším dosaženém vzdělání povinný. Děkuji.
Mám doklad vystavený na firmu s. r. o. na dioptrické pracovní brýle ve výši 15 000 Kč pro zaměstnankyni, který uhradím z účtu firmy. Je to pro firmu daňový náklad a pro zaměstnankyni osvobozeno ve mzdě? Kdyby se jednalo o zaměstnance na dohodu, je situace stejná?
Máme zaměstnance na DPP a DPČ a máme s nimi sjednáno ve smlouvě možné vysílání na pracovní cestu. Lze jim opravdu zpracovávat cestovní příkazy, kde se počítá stravné, proplácí se jízdenky, parking, vyúčtovává se použití soukromého vozu, PHM a ubytování? Musí jim jít tato částka do výplatní pásky?
Firma poskytuje nefinanční benefity na volnočasové aktivity pro své zaměstnance, kteří jsou na HPP v maximálně dostupné částka pro daný rok. Můžeme tyto nefinanční benefity poskytovat pro osoby na DPP a DPČ, a také v maximální částce?
Náš účetní systém uzavírá údaje mezd za každý měsíc, takže co nebude zadáno v lednu se do JMHZ za leden už nedostane. Proto mě zajímá, zda musím například u dohodářů bez podepsaného prohlášení mít v systému zadané jeho děti? V současné době uvidujeme pouze počet dětí. Ale víme, že se má srážková daň zrušit, tak jestli nebude nutné mít vše v evidenci. Abychom to měli správně a nemuseli rušit několik mezd, abychom to doplnili, a už nyní nebo až v příštím roce?
Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?
Může mít dohoda o provedení práce sjednána dvě místa výkonu práce, i přesto, že v ní nejsou sjednány cestovní náhrady? Stále platí, že u dohod mimo pracovní poměr není nárok na příplatek za přesčas?
Zaměstnanec na DPP má sjednanou mzdu 14.499 Kč, má nárok na dovolenou, která mu je poskytnuta a vyplácena. Při čerpáni dovolené se dostaneme ale vždy na menší částku, chceme ale zachovat přesně dohodnutou částku, nechceme zaměstnance nějak poškodit. Kompenzujeme to tedy částkou v odměnách, prémii, aby se vyplatilo přesně 14.499. Postupujeme správně? Je nějaké jiné řešení?
Učitelka na DPČ končí k 31.8.2025 a od 1.9.2025 přechází u stejného zaměstnavatele na HPP. Má pevně stanovený rozvrh 11 hodin týdně. Nárok ŘD z DPČ bohužel nepokryje měsíc srpen. Je možné čerpat ŘD již v srpnu z nároku, který vznikne na základě HPP?
Máme pedagogy na dohody konané mimo pracovní poměr. Mají naplánované směny dle rozvrhu výuky. O letních prázdninách čerpají řádnou dovolenou (ve dnech, na které připadá výuka). Ne všem však nárok stačí na pokrytí celých dvou měsíců. Je zaměstnavatel povinen přidělovat jim práci, příp. vyplatit náhradu mzdy z důvodu překážek na straně zaměstnavatele?
Máme sepsanou dohodu o provedení práce na červenec, pán odpracoval 90 hodin a vejde se do 11500, takže pouze daň. Teď jsme udělali druhou dohodu o provedení práce na stejnou práci na srpen, kde se také vejde od 11500Kč. Ale když se oba měsíce sečtou, tak to překročí 11 500Kč Jak to bude s odvody, musím ty příjmy sečíst a zaplatit soc. a zdravotní, nebo se na každý měsíc přihlíží zvlášť?
Zaměstnanec na DPP pracoval v neděli 6.7. Jak to bude v tomto případě s příplatky? Jelikož to byla neděle a zároveň svátek.
- Článek
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru. Jak dohoda o pracovní činnosti (DPČ), tak dohoda o provedení práce (DPP) musí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.
Zaměstnanec bude mít nově ve firmě HPP a DPP na rozdílné činnosti. U obou pracovních poměrů má rozvržené pracovní směny. Jak je to v případě žádosti o dovolenou? Pokud bude mít požádáno o dovolenou na určitý den a bude mít rozvrženou směnu pro HPP i DPP, čerpá dovolenou v obou pracovních poměrech, nebo lze čerpat dovolenou u HPP 8 hod. a poté odpracovat 2 hod. na DPP ve stejný den?
Člen zemědělského družstva, důchodce, je členem představenstva a za tuto funkci má měsíční odměnu 2 000 Kč. V družstvu celý rok nepracuje, kromě 2 měsíců, kdy má sjednanou DPP. Ke zdravotnímu pojištění ho přihlásíme a zdravotní pojištění odvádíme z odměny statutára pouze za měsíce kdy má příjem z DPP. Je to tak správně?
Tělovýchovná jednota (spolek) vyplácí peníze za trenérskou činnost. Trenéři dostanou jednou nebo dvakrát do roka 20.000,- Kč. Celkem tedy za rok 40.000,- Kč jeden trenér. Každý rok se to takto opakuje. Můžeme s trenéry uzavřít dle Občanského zákoníku smlouvu? Podle jakého paragrafu by měla být? Předpokládáme, že do 50.000,- by měl mít trenér tento příjem osvobozen z daně z příjmů. Nebo musíme udělat DPP? Někteří trenéři (studenti) mají malé částky, třeba jen 5.000,- Kč ročně.
Je možné zaměstnat cizince - Vietnamce na DPP? Jedná se o cizince, kteří mají na území ČR povolen 1) trvalý pobyt, 2) dlouhodobý pobyt (v povolení uveden volný přístup na trh práce) a 3) přechodný pobyt -RP. Všichni zde žijí dlouhodobě a mají zde rodinu.
Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené a zaměstnavatel jí nabídl možnost přivýdělku. Pracovala by na jiné pozici, než kterou vykonávala před nástupem na mateřskou dovolenou. Zaměstnankyně by však ráda tuto činnost vykonávala jako OSVČ a ráda by si kvůli tomu zřídila živnostenský list. Může zaměstnankyně pro zaměstnavatele pracovat i jako OSVČ nebo je možné uzavřít pouze jednu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? A dále máme zaměstnankyni, která pracuje u zaměstnavatele na HPP. Zaměstnavatel jí rovněž nabídl možnost dalšího přivýdělku. Opět se jedná o pracovní pozici odlišnou od HPP. Může tato zaměstnankyně pro zaměstnavatele také pracovat jako OSVČ? Opět na to zatím nemá živnostenský list, ten by si teprve zřídila.
Od ledna do června a pak od září do prosince máme žáka na praktický výcvik na základě smlouvy se školou. Můžeme s ním na letní prázdniny uzavřít dohodu o provedení práce? A počítají se hodiny odpracované za praktický výcvik dohromady spolu s hodinami za dohodu o provedení práce do limitu 300 hodin za rok?
Pokud má zaměstnanec u 1 zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr zároveň dohodu o provedení práce za 11 400 Kč a dohodu o pracovní činnosti za 4 400 Kč, odvádí se sociální a zdravotní pojištění pouze z pracovního poměru? Předpokládám, že základ pro výpočet daně z příjmů se bude sčítat ze všech poměrů.