Dovoz - strana 16

Osoba samostatně výdělečně činná, plátce DPH, objedná svým jménem od českého dopravce autobusovou přepravu. Tuto službu v celkové výši bez jakéhokoliv zisku přefakturuje s. r. o, kde je zároveň společníkem. Který účetní postup je správný zejména s ohledem na DPH: a) FAP od ČR dopravce 518/321 neuplatněn odpočet DPH na vstupu, FAV pro s. r. o. 311/602 DPH na výstupu neodváděno; b) FAP od dopravce 315/321 bez odpočtu DPH na vstupu a FAV pro s. r. o. 311/315 bez DPH na výstupu - s ohledem na stanovisko MFČR č.j. 18/86 193/2008 z 9. 12. 2008, kde je uvedeno, že podmínkou nezahrnutí přefakturace do základu DPH je mimo jiné i to, že přijatá a uhrazená částka není pro plátce výnosem ani nákladem, ale účtuje se o nich jako o zúčtovacích vztazích?

Občanské sdružení (zahrádkáři). Vedeme účetnictví, nejsme plátci DPH. V rámci zájmové činnosti dle stanov jsme uspořádali zájezd. Tohoto zájezdu se zúčastnili členové sdružení, kteří nepřispívali žádnou částkou. Rodinní příslušníci na zájezd částečně přispívali. - Jak se počítá ziskovost u této akce pro účely zdanění? - Pokud bychom dělali zájezdů s různou tématikou v roce více, vyhodnocuje se ziskovost za každý zájezd zvlášť nebo souhrnně za všechny zájezdy v roce?

FO vede DE, je plátcem DPH. Má v majetku firmy moped JAWA, který používá k podnikání (samostatně hospodařící rolník). Může uplatnit paušální výdaj na dopravu na tohoto mopeda? Moped nemá SPZ a v technickém popisu je definován jako : dvoudobý vzduchem chlazený jednoválec o obsahu 49 cm3. Není zde použito slovo motocykl, ale moped. Je to silniční motorové vozidlo o méně než 4 kolech a používá se pro přepravu osob (jedné osoby). DPH z PHM uplatňuje, může uplatnit i paušální výdaj 5.000 Kč za měsíc?

Společnost s r. o., cestovní kancelář, plátce DPH, není členem IATA. Společnost přijala a uhradila v roce 2010 fakturu za nákup letenek, které dále prodala a předala zákazníkovi. Zákazník jí službu uhradil. Let se uskuteční v roce 2011. Jedná se o přepravní službu podle § 70 zákona o DPH a tudíž o náklady a výnosy roku 2010 - zdanitelné plnění (platba a předání letenek) v roce 2010 (pohybuji se tudíž v běžném režimu, ale od DPH je letecká přeprava osvobozena) nebo o samostatnou službu dopravy osob podle § 89 zákona o DPH a tudíž o náklady a výnosy roku 2011 (zdanitelné plnění dnem uskutečnění cestovní služby)? Osobně se přikláním k § 89, v případě postupu podle § 89 se při letence do 3 země lze pro účely osvobození přirážky od DPH opřít o odst. 7, na základě jakého ustanovení by však v režimu § 89 byla osvobozena přirážka z letenky do EU?

Podnikatel hodlá uplatňovat „paušál na dopravu“ dle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Automobil má zahrnut v OM. Od 20. 9. do 15. 10. je nemocen a s automobilem jezdí jeho spolupracující syn, což je považováno za přenechání vozidla jiné osobě. Za které měsíce může podnikatel využít paušální výdaj na dopravu? a) ani v jednom měsíci v roce – proč? b) v deseti měsících, tj. mimo září a říjen – proč? Ze znění v § 24 odst. 2 písm. zt „ ...ve výši 5.000 Kč za každý celý kalendářní měsíc … a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě…“ dovozuji, že je správné a) ale v literatuře jsou i opačné výklady.

Česká firma DEF s. r. o., plátce DPH, DIČ/CZ, nakupuje a dováží zboží z Číny do ČR. Předem zaplatí zálohu, v Číně zboží vyrobí, naše firma objedná dopravu z Číny do ČR. V Číně zboží naloží do kontejneru na loď, během přepravy naše firma doplatí zbytek kupní ceny a dodavatel z Číny nám zašle veškeré dokumenty o nákupu zboží. (Od čínského dodavatele jsme dostali potvrzení, že jsme vlastníci zboží). Tentokrát naše firma toto zboží prodala jiné české firmě, s. r. o., plátci DPH DIČ/CZ, dříve, než k nám bylo zboží dovezeno, již během přepravy (zboží bylo někde na moři). Tato firma (náš odběratel) zboží fyzicky převzala, proclila a vpustila do oběhu v ČR. Z čeho máme vypočítat základ daně a DPH při dovozu zboží? Nebo nedodaňovat a kde se promítne ve formuláři k DPH? A jak vystavit fakturu - daňový doklad odběrateli za prodej zboží? Jako prodej zboží v ČR s 20% DPH nebo v 0% bez DPH?

Firma A (fyz. osoba - účetnictví, tuzem. plátce DPH) vlastní několik nákl. automobilů, s kterými nijak nepodniká, jen je pronajímá firmě B (spol. s r. o. - účetnictví, tuzem. plátce DPH), která s nimi provozuje nákladní autodopravu. Na základě smlouvy mezi nimi firma A zajišťuje opravy vozidel a jejich údržbu ve vl. režii a firmě B účtuje paušální nájemné. Ostatní náklady spojené s provozem vozidel hradí firma B. Firma B provozuje i mezinárodní dopravu, při které platí mýtné na Slovensku. Doklady za toto mýtné jsou však vystaveny na majitele vozu, tedy firmu A, a to včetně slovenské DPH (nejsou od DPH osvobozeny). Firma A následně tyto částky v nezměněné výši přefakturovává firmě B, protože dle výše uvedené nájemní smlouvy se jedná o výdaj firmy B. Má firma A přefakturovat toto mýtné s DPH nebo bez DPH? V současnosti nebyla slovenská DPH uplatněna, firma A je pouze tuzemský plátce, je však možné, že využije v budoucnu službu některého zprostředkovatele a zažádá o vrácení DPH.

Jsem OSVČ, neplátce DPH. V dubnu tohoto roku jsem koupil osobní automobil, který používám pro podnikání i pro soukromé účely. Na dopravním inspektorátu jsem automobil nechal zapsat pod svým IČO, abych ho mohl vložit do firmy. Předpokládal jsem uplatnění paušálu 4.000 Kč měsíčně na dopravu a odpisy. V této chvíli již však vím, že v daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2010 nebudu uplatňovat skutečné náklady, ale paušál. Je nutné podávat daňové přiznání k silniční dani a následně platit silniční daň (z důvodu registrace pod IČO na dopravním inspektorátu), když v daňovém přiznání nebudu uplatňovat ani odpisy ani paušál na dopravu a tím nebudu v daňovém přiznání automobil uvádět ani v majetku? A pokud nebudu automobil přiznávat tento rok, mohu jej vložit do majetku a uplatňovat dopravní paušál a odpisy příští rok. A v jaké ceně bych ho mohl příští rok do majetku vložit?

Podnikatel provozující silniční nákladní dopravu si koupil v r. 2002 nákladní přívěs o celkové hmotnosti 15,5 t. Registrován byl do 01/2009 na RČ, nezařazen do obchodního majetku, nejezdilo se s ním. Bohužel značky nebyly uloženy do depozita. FÚ žádá podání dodatečných přiznání za r. 2007-9. Lze pro tohoto poplatníka použít pro r. 2007-2008 snížení sazby daně dle Pokynu D-270 a pro r. 2009 dle § 6 odst. 10 Zákona o dani silniční?

Firma je spol. s r. o., plátce DPH, vede účetnictví. Zabývá se výrobou a dovozem šperků. Firma dále vyváží materiál v rámci režimu pasivní zušlechťovací styk do třetích zemí, kde se vyrobí šperky. Dodavatel s dodávkou šperků pošle fakturu na částku odpovídající ceně práce. Celní úřad vyměří z této částky clo - dokladem je JSD. DPH vypočteme a přiznáme ze základu pro vyměření cla (dle JSD) + clo + doprava. Vypočtená DPH má být uvedena v přiznání v řádku 7 a 44 jako dovoz zboží nebo v řádku 11 a 44 jako práce na movité věci? V případě, že jde o služby, co je daňovým dokladem? Dle zákona o DPH je při poskytnutí služeb ze třetích zemí daňovým dokladem faktura. Postupujeme tedy správně, když vycházíme při výpočtu daně z JSD, jak je výše uvedeno? Při výpočtu základu daně z faktury vzniká rozdíl v důsledku jiného kurzu používaného v účetnictví a kurzu pro celní účely.

Firma je společnost s ručením omezeným, plátce DPH, vede účetnictví. Zabývá se výrobou šperků, které prodává do maloobchodní sítě, a dále dovozem zboží a jejich prodejem do maloobchodu. Kromě těchto aktivit firma v celním režimu pasivní zušlechťovací styk vyveze materiál do třetí země, kde jsou z tohoto materiálu vyrobeny šperky. Celní režim pasivní zušlechťovací styk je ukončen dovozem šperků a vrácením nezpracovaného materiálu. Dodavatel pošle s dodávkou šperků fakturu na částku odpovídající ceně práce při výrobě. Clo je vyměřeno z této faktury. Dovezené šperky jsou určeny k prodeji. Dovezené šperky v rámci režimu PZS mohou být účtovány jako zboží vyrobené z vlastního materiálu? Je možno zaúčtovat fakturu za práci, clo a dopravu na MD 132 a hodnotu vlastního materiálu aktivovat do hodnoty zboží na MD 132/D 622? Nebo jsou dovezené šperky výrobky a mají být účtovány na MD 123? Co v tomto případě zahrnout do ocenění výrobků? Dle směrnice jsou výrobky oceněny přímými náklady výroby.

Česká firma „A” - plátce DPH prodá zboží anglické firmě „B” - neplátce DPH s dodací podmínkou EXW Praha a firma „B” prodá zboží indické firmě „C” s dodací podmínkou DDU Indie. Na vývozním českém JSD bude jako vývozce uvedena firma „A”.Dopravu bude zajišťovat indická firma \\\"C\\\". Bude transakce mez firmami „A” - „B” podléhat DPH nebo se jedná o osvobozené plnění?

Jsme CZ spol. s r. o., plátce DPH a máme dlouhodobě (1 rok) pronajatý dopravní prostředek z EU, konkrétně SK. Jedná se o SK spol. s r. o., plátce DPH. Pronájem nám SK DIČ fakturuje bez DPH, naše CZ s.r.o. dodaňuje jako příjemce služby s nárokem na odpočet (výsledek 0). Z pronajatého slovenského hmotného majetku užívaného na našem území odvádíme tuzemskému FÚ srážkovou daň a dodavateli hradíme o tuto částku méně. Tento prostředek pro dopravu jsme museli nechat opravit v ČR. Se slovenskou stranou jsme se dohodli, že jim částečně opravu dopravního prostředku přefakturujeme. Budeme správně tuto opravu přefakturovávat na SK DIČ na základě základního pravidla, tedy § 9/1?

Naše společnost chce začít pořádat jednodenní odborné exkurze po architektonicky zajímavých stavbách v sousedním Rakousku a Německu. V ceně této služby bude: doprava, výklad v českém jazyce, oběd, drobné občerstvení. Můžeme aplikovat na tento druh plnění zvláštní režim podle § 89 ZDPH (službu budeme poskytovat jako cestovní agentura dle živnostenského listu: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona) a nebo se místo plnění bude přesouvat do Rakouska /Německa dle § 10b ZDPH?

Jak postupovat v případě, že je dovezeno zboží ze třetí země - jedná se o reklamované zboží, faktura je v nulové výši, zboží prodleno a clo vyúčtováno odesílateli, dodací podmínky DDP. Zahrnovat toto plnění jako dovoz do DPH?

Prosím o názor ohledně povinnosti pro tuzemské dopravce uvádět výši mýtného (§22c zákona 13/1997). Znamená to, že výši mýtného je nutno uvádět i na dokladech za mezinárodní přepravu?

FO, přepravce, vede DE, je plátce DPH a bude fakturovat za přepravy zboží rakouské spedici, která je plátcem DPH v Rakousku. Objednavatelem je rakouská spedice, která si objednala přepravu pod svým DIČ. Přepravy začínají v ČR nakládkou, zboží veze přepravce do Turecka. V Turecku naloží zboží od turecké firmy a veze do ČR. Zde je zboží procleno a složeno české firmě. Za toto \\\"kolečko\\\" fakturuje rakouské spedici v EUR jednou smluvní částkou. Kde je místo plnění, kterým dnem se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné při poskytnutí přepravní služby nebo se jedná o služby spojené s dovozem zboží a vývozem? Do kterého řádku přiznání DPH budu poskytnuté služby vykazovat?

FO, přepravce, vede DE, je plátce DPH a bude fakturovat za přepravy zboží rakouské spedici, která je plátcem DPH v Rakousku. Objednavatelem je rakouská spedice, která si objednala přepravu pod svým DIČ. Přepravy začínají v ČR nakládkou, zboží veze přepravce do Turecka. V Turecku naloží zboží od turecké firmy a veze do ČR. Zde je zboží procleno a složeno české firmě. Za toto \\\"kolečko\\\" fakturuje rakouské spedici v EUR jednou smluvní částkou. Kde je místo plnění, kterým dnem se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné při poskytnutí přepravní služby nebo se jedná o služby spojené s dovozem zboží a vývozem? Do kterého řádku přiznání DPH budu poskytnuté služby vykazovat?

Firma s .r. o., prodává zboží z Itálie. Záloha na zboží poslána 5. 6. 09, faktura za zboží vystavena 26. 6. 09, dodána 28. 6. 09, zboží je dovezeno z Itálie na obchod až 20. 7. 09. Do jakého období má firma přiznat DPH a jaký den použít pro přepočet na českou měnu pro DPH a jaký pro zaúčtování?

Nakupujeme výrobky z Ruska, Číny apod., dodavatelé požadují zaplatit výrobu nástrojů na výrobu našich výrobků předem zálohou. Kdy a jakým způsobem lze zúčtovat tyto nástroje u nás do nákladů? (samostatnou fakturou za nástroje ale není to zboží - proclít? nebo započítáním hodnoty nástrojů do hodnoty výrobků např. na první dodávce nebo uvedením hodnoty nástrojů jako samostatné položky na faktuře první dodávky?