Důchodce

Se starobním důchodcem jsem uzavřeli pracovní smlouvu na nepravidelnou výpomoc s určenou pracovní dobou max. 6 hodin/den, na ČSSZ jsem ho přihlásili jako „malý rozsah“. Může zaměstnanec uplatnit slevu 6,5 % na pojistném jako důchodce podle § 7d a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Může zaměstnavatel uplatnit slevu 5 % na pojistném podle § 7a a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Pokud bychom uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, budou se moci obě slevy uplatnit?

Zaměstnavatel provedl v měsíci srpnu slevu u zaměstnanců na pojistném ve výši 6,5 %. Slevy uplatňují každý měsíc. Zaměstnavatel však opomenul podat Přehled o výši pojistného a ČSSZ po něm chtěla rozdíl ve výši poskytnuté slevy doplatit s argumentací, že se sleva deklaruje podáním přehledu v termínu pro splatnost pojistného. Co s tímto lze dělat? Je možné mzdy opravit, slevu zaměstnancům neposkytnout, tedy výše jejich mezd bude rozdílná a provést srážku v následujícím měsíci? Nebo je to chyba zaměstnavatele a tento postup možný není? A pokud by si zaměstnanec požádal ČSSZ o vrácení slevy přímo jemu měl by na nic nárok? Fakticky mu nebyla poskytnuta.

Vím, že státní příspěvek na penzijní připojištění již starobní důchodci nedostávají, ale dočetla jsem se, že od 1. 7. 2024 si může pracující starobní důchodce, kterému byl přiznán starobní důchod a pobírá jej, odečítat vlastní příspěvky na penzijní připojištění v plné výši (vše až do částky 48 000 Kč/rok). Znamená to, že se ho netýká omezení daňové výhody příspěvku až z částky nad limitem 1 700 Kč? Platí to i pro rok 2025?

3 fyzické osoby mají kapelu. Jeden je živnostník v paušálním režimu, druhý je zaměstnanec mající pouze příjmy ze závislé činnosti a třetí je důchodce. Jak správně by měli danit příjmy z kapely? Příjmy z umělecké činnosti jsou podle autorského zákona, takže nemusí mít živnostenský list? Příjmy z prodeje např. triček s nápisem kapely - zde musí být živnost na maloobchod? Zpívají na plesech, svatbách, občas nějaký festival. Předpokládáme, že se nedostaneme do příležitostné činnosti a do osvobození v §10 odst. 3 písm. a) ZDP, kde je osvobození těchto příjmů do 50.000,- Kč. Jak by měli vystavovat faktury, když dostanou např. jeden příjem za celou kapelu? Měl by každý vždy vystavovat fakturu pouze za svůj podíl na odměně z vystoupení?

Pracujícímu důchodci zanedlouho skončí 70 denní podpůrná doba v neschopnosti. Chtěl by nadále zůstat zaměstnaný a zatím i v pracovní neschopnosti. Jak dále postupovat dohledně odvodů atd.? Ukončit pracovní poměr mohu až po ukončení pracovní neschopnosti? 

Fyzická osoba, důchodce, má kromě příjmu z pronájmu ještě příjem ve výši 24 000 Kč ročně od obce za strpění obecní čističky spočívající v odtoku přečištěné odpadní vody do vlastního rybníka. Dosud bylo zdaňováno v § 10 zákona o daních z příjmů. Nevztahuje se na tento příjem osvobození do limitu 50 000 Kč?

Má zaměstnanec, který pobírá starobní důchod, po splnění podmínky měsíčního příjmu více než poloviny minimální mzdy nárok na daňový bonus na své dítě? Je rozdíl mezi DPP a pracovní smlouvou?

Jsem (od dubna 2024) starobní důchodce, dosud pracuji jako OSVČ a chtěla bych využít 6,5% slevu pro důchodce již pro placení záloh v tomto roce. Zatím od ledna platím zálohy bez této slevy. Ve formuláři Přehledu, ani v Poučení jsem nenašla možnost, jak uvést v rámci kolonky F rovnou zálohu sníženou o 6,5 %. Z toho, co jsem četla, jsem pochopila, že nejdříve musím využití této slevy oznámit na formuláři Oznámení o změně údajů. Mohu do Přehledu za 2024 do kolonky zálohy 2025 uvést rovnou tuto nižší zálohu, anebo uvést zálohu bez slevy a pak přesto platit zálohu sníženou (tedy po podání Oznámení)?

S příchodem nového roku přichází i řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život poplatníků daně. V tomto článku shrnujeme vybraná čísla – limity, zálohy, sazby a náhrady, které vstoupily v platnost k 1. lednu 2025, včetně vybraných důležitých lhůt. Co je tedy dobré vědět?

Je u smlouvy o výkonu funkce možné odpuštění sociálního pojištění? Jedná se o předsedu představenstva, který pobírá mzdu a platí z ní samozřejmě sociální a zdravotní pojištění.

Starobní důchodci, kteří pracují, mají od ledna 2025 nárok na slevu ze sociálního pojištění. Na pojistném tak nyní ušetří 6,5 %. Sleva se týká zaměstnanců i OSVČ, kteří dosáhli důchodového věku a získali nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. Zaměstnanci musí o uplatnění slevy již za leden 2025 požádat svého zaměstnavatele.

OSVČ, starobní důchodce má vypočtenou zálohu na důchodové pojištění z Přehledu roku 2023. Byla vypočtena 50 % z daňového základu × 29,2 % a vyděleno 12 měsíci. Od ledna 2025 je sleva na důchodce ve výši 6,5 %. Máme přepočítat zálohu a platit od ledna jinou částku? Správně by mělo být 55 % z daňového základu × 22,7% a vyděleno 12 měsíci. Jak máme postupovat, aby to bylo správně?

Paní kuchařka, již důchodkyně, pracuje na částečný úvazek. Její platový výměr je 6 000 Kč. Nyní v listopadu a prosinci si bude vybírat část dovolené a po dohodě se zaměstnavatel bude mít většinu dní neplacené volno. Je to důchodkyně. Její mzda tedy klesne v lispopadu a prosinci pod 4 000 Kč (zaměstnání malého rozsahu). Bude se stejně odvádět zdravotní a sociální pojištění, když její platový výměr je 6 000 Kč? Tj. z celé částky např. 2 000 Kč za listopad odvedeme klasicky zdravotní a sociální pojištění?

Dle navrhované novely (senátní tisk 15) bude od roku 2025 možné uplatnit slevu u pracujícího důchodce ve výši 6,5 %. Pracující důchodce pobírá mzdu a nepeněžní příjem (použití vozidla i pro soukromé účely). Slevu bude možné uplatnit z celého vyměřovacího základu zaměstnance (včetně nepenežního plnění) nebo jen u mzdy za výkon práce?

Důchodce pracující na dohodu o provedení práce (do 10.000,- odměna měsíčně), důchodce podepsal prohlášení k dani u zaměstnavatele. Dále pobírá starobní důchod. Důchodce si založil spořící účet u VUB bank na Slovensku. Banka nabízí, že pokud se dodá potvrzení o daňovém domicilu v ČR, tak nebude strhávána srážková daň z úroků plynoucích ze spořícího účtu. Osoba je pak povinna tyto příjmy zdanit v daňovém přiznání v ČR. Pokud by úroky plynoucí ze spoření nepřevýšily 50 000 Kč, má povinnost i přes to důchodce podávat daňové přiznání v ČR a tyto úroky zdanit, nebo může zaměstnavatel provézt roční zúčtování daně?

 Dne 19. 6. 2024 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 163/2024 Sb., který přináší rovněž změny v zákoně o daních z příjmů. Mimo jiné se zavádí osvobození příspěvku na stravování ve formě nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali v době odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně.

Důchodce, bez jiných příjmů kromě důchod, si založil spořící účet u VUB bank na Slovensku. Banka nabízí, že pokud se dodá potvrzení o daňovém domicilu v ČR, tak nebude strhávána srážková daň z úroků plynoucích ze spořícího účtu. Osoba je pak povinna tyto příjmy zdanit v daňovém přiznání v ČR. Pokud by úroky plynoucí ze spoření nepřevýšily 50 000 Kč, má povinnost i přes to důchodce podávat daňové přiznání v ČR a tyto úroky zdanit?

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů vztahujících se na podporu spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů , zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu , zákon o doplňkovém penzijním spoření ad. V článku si uvedeme stěžejní změny vztahující se ke změnám ve státní podpoře penzijního spoření, a především se zaměříme na zásadní změny týkající se daňové podpory produktu spoření na stáří.

OSVČ má přerušenou živnost od roku 2020 do roku 2030. Nemá žádné příjmy kromě starobního důchodu (do limitu osvobození), a nemá tedy povinnost podat daňové přiznání. Každý rok ale podává o tom oznámení na FÚ vzhledem k § 136 odst. 5 daňového řádu. Vyplývá z tohoto ustanovení opravdu povinnost toto oznamovat i pro takovýto případ?

Starobní důchodce měl v roce 2023 měsíční důchod ve výši 28 000 Kč. Dále měl příjem z pachtu 43 000 Kč za rok. Vzhledem k tomu, že důchod je osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP a příjem z pronájmu (pachtu) zdaňovaný dle § 9 ZDP nepřesáhl hranici 50 000 Kč, může důchodce postupovat dle § 38g odst. 1 ZDP - není povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob? V případě, že nemusí podat přiznání, má povinnost tuto skutečnost oznámit správci daně?