Majetek drobný hmotný

Společnost na svou novou budovu instalovala světelnou reklamu za 77 000 Kč. Na faktuře není rozepsaná částka na samotné logo ani elektroinstalaci. Celá faktura je v režimu přenesení daňové povinnosti. Mohu dát jako drobný majetek, nebo je to technické zhodnocení budovy?

Na novou stavbu jsme zakoupili sestavu 20 ks kancelářských kontejnerů a 3 sanitárních kontejnerů včetně venkovního schodiště a podest včetně montáže. Dále jsme pořídili 3 nádrže na splaškovou vodu. Sestava je volně položená na betonové ploše. Po skončení stavby cca za tři roky bude část kontejnerů odprodána a část převedena na jiné stavby. Měly bychom zařadit celou sestavu do majetku jako celek, nebo můžeme zařadit zvlášť jednotlivé kontejnery, zvlášť schodiště, podesty, nádrže – dle stavbyvedoucího je možné je použít k libovolným kontejnerům i k těm, které máme již v majetku.

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování? 

Právnická osoba (s. r. o.) se zabývá pronájem kopírovacích strojů do kanceláří. Zákazník si vybere konkrétní zařízení, společnost ho koupí a následně na základě nájemní smlouvy pronajme na určitou dobu (2-4 roky). Po ukončení nájemní smlouvy si ve většině případů nájemce zařízení odkupuje za 1 000 Kč. Hodnota zařízení je do 80 000 Kč nebo i výjimečně nad 80 000 Kč, což jsou limity, které má společnost nastaveny pro zařazení do dlouhodobého majetku. Bude společnost uvedená zařízení účtovat do drobného dlouhodobého hmotného majetku (do 80 000 Kč), resp. do dlouhodobého hmotného majetku (nad 80 000 Kč) a po zvolenou dobu odpisovat? A bude se z pohledu ZDP jednat o dlouhodobý majetek s daňovými odpisy, případně s daňovými odpisy shodnými s odpisy drobného majetku?

Společnost účtuje drobný hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, jehož PC nedosahuje 80 000 Kč, rovnou do nákladů. Drobný majetek do 3 000 Kč neeviduje a nad 3000 Kč eviduje v seznamu drobného majetku. Může si společnost určit sama hranici, od které bude drobný majetek evidovat, je to v souladu s předpisy nebo je třeba evidovat i drobné pracovní nářadí apod.? Jak to je s vyřazováním drobného majetku, který byl účtován rovnou do spotřeby? Pokud jde o rok starou vrtačku, která se pádem na zem rozbila, stačí na základě protokolu jen vyřadit ze seznamu drobného majetku? Je nějaká doba, do kdy by se musel vracet nárok na odpočet DPH nebo jiné daňové dopady, když jde o poměrně nový drobný majetek, ale už nefunkční?

Společnost odpisuje drobný hmotný dlouhodobý majetek v rozmezí pořizovacích cen 15 000 Kč – 80 000 Kč po dobu 24 měsíců. Během doby odpisování vyřadila majetek – konkrétně šlo o mobilní telefon, který byl vyřazen následkem škody (pádem na zem), telefon byl vyhozen do elektroodpadu. Je zůstatková cena daňová při vyřazení a účtujeme o ní na účtu 551?

Do nevyužité místnosti vedle kanceláří byla přivedena voda (instalace rozvodů vody a odpadů účtována jako TZ budovy) a zakoupena sestava kuchyňských skříněk, pracovní deska, dřez, dřezová baterie, elektrický ohřívač vody (5 l) v celkové ceně 15 000 Kč. Skříňky jsou smontovány a přilepeny ke zdi. Můžu vše vyjmenované považovat za součást TZ budovy? Zvažuji samostatně evidovat elektrický ohřívač.

Fyzická osoba, podnikatel, vede daňovou evidenci. Jeho předmětem podnikání je pronájem kancelářské techniky (např. tiskárny, kopírky). FO uvažuje o převodu podnikání na s.r.o., jednou z variant je vklad OZ nebo jeho části do nově vznikající právnické osoby, resp. do jejího základního kapitálu. Vzhledem k tomu, že bude v tomto případě nutné v roce vkladu zdanit u FO hodnotu pohledávek a zásob, řešíme poměrně zásadní otázku. Zboží a materiál, jako jsou tonery, papíry, náhradní dílky apod. jsou jasně zásobou a jejich stav k datu vkladu bude podléhat zdanění. Otázkou jsou ale nakoupené tiskárny a kopírky, které FO pronajímá do kancelář. Obchodní model je takový, že FO pořídí (koupí) např. konkrétní tiskárnu, kterou si zákazník vybral. Tu zákazníkovi pronajme např. na 4 roky, vlastníkem je tedy stále FO. Po skončení nájmu si zákazník tiskárnu koupí za předem dohodnutou symbolickou cenu (např. 1000 Kč). Hodnota tiskárny a jiných zařízení je vždy do 80 tis. Kč, takže se jedná o drobný majetek, které se neodpisuje a FO při zaplacení uplatní celou hodnotu v daňových výdajích. Otázka tedy zní, zda je správný postup, že se uvedená zařízení nepovažují za zásobu, resp. jsou dlouhodobým hmotným majetkem a nebudou tak podléhat zdanění při vkladu části OZ. 

Firma s. r. o., plátce DPH, zakoupila v roce 2025 tělo fotoaparátu za 78 000 Kč bez DPH. O měsíc později zakoupila objektiv za 30 000 Kč bez DPH. 1) Musí se fotoaparát 78 000 Kč a objektiv 30 000 Kč zařadit jako celek a začít odepisovat na 5 let? nebo lze posuzovat každou věc samostatně? 2) Pokud by společnost zakoupila ještě jedno tělo fotoaparátu za 50 000 Kč, lze tyto 3 věci (2x tělo, 1x objektiv) posuzovat samostatně jako drobný majetek do 80 000 Kč?

OSVČ uplatňovala naposledy v roce 2024 paušální výdaje 60 %. V roce 2025 povede daňovou evidenci a bude uplatňovat výdaje skutečné. Dlouhodobý majetek (nad 80 000 Kč) zakoupený během roku 2024 vloží k 1. 1. 2025 do podnikání a začne odpisovat ze vstupní ceny, faktury nebo KS o nákupu (splněna podmínka do jednoho roku od vložení do majetku). Jak je to ale s drobným majetkem zakoupeným a zaplaceným v roce 2024, který nedosáhl hodnoty 80 000 Kč, avšak jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok? Konkrétně vysokozdvižný vozík v ceně 60 500 Kč a přípojný tažný vozík v ceně 72 000 Kč. Musí tento drobný majetek vložit do podnikání s „nulou“ (nulovými náklady pro rok 2025) a uplatňovat pouze výdaje související s tímto majetkem, či si může stanovit OSVČ vnitřní směrnicí, že majetek v hodnotě např. nad 50 000 Kč bude dlouhodobým drobným majetkem a bude jej odpisovat např. dva roky v poměru 70 % první rok, 30 % druhý rok? Tím pádem daňově uznatelný výdaj: vysokozdvižný vozík r. 2025 Kč 42 350, r. 2026 Kč 18 150, přípojný tažný vozík r. 2025 Kč 50 400 Kč, r. 2026 Kč 21 600.

Jak správně zařadit majetek? V loňském roce naše organizace, zoo, pořídila čerpadlo na odčerpání vody. To bylo zařazeno jako drobný majetek, účet 558. V tomto roce nám bylo firmou zabývající se mlhovými chladicími technologiemi nabídnuto pořízení dalších komponent, které by spolu s čerpadlem tvořily dlouhodobý majetek, tzv. mlhová brána. Jak toto uchopit a zařadit, když to čerpadlo již máme zařazeno jako majetek drobný? Nebo musíme pořídit nové čerpadlo a všechno zařadit najednou do dlouhodobého majetku?

Společnost má dle vnitropodnikové směrnice stanovenou hranici pro dlouhodobý hmotný majetek 80 000 Kč. Drobný hmotný majetek je účtován jako zásoba na účet 501 a od hodnoty 3000 Kč evidován pro účely inventarizace. Nyní si společnost zapůjčila na výstavu pohyblivý exponát, který po výstavě vrací. Aby mohl exponát předvést, co umí, byly zároveň vyrobeny pomocné díly, police, zakoupeno oplocení, dohromady v hodnotě do 20 000 Kč. Samostatně je to nepotřebné. Některé jednotlivé díly by byly pod hodnotu 3 000 Kč. Jak správně evidovat, jako celek nebo část neevidovat?

OSVČ, daňová evidence, plátce DPH má v obchodním majetku již 20 let zařazenou nemovitost. Nyní by si chtěl do provozovny (tiskárna) koupit klimatizaci. Dle objednávky by měla být klimatizace za 75.000,- Kč bez DPH. Jedná se o drobný hmotný majetek, který je celý daňově uznatelný? Jestliže by se klimatizace do konce roku nestihla namontovat a dodavatel by vystavil pouze zálohovou fakturu např. na 60.000,- Kč bez DPH jednalo by se o daňově uznatelný výdaj roku 2024? Jak by to bylo v případě, že cena klimatizace by převýšila částku 80.000,- Kč? Záloha by byla nedaňová a až při pořízení a uvedení do užívání by šla klimatizace do daňově uznatelných výdajů formou odpisů (3. odpisová skupina)?

Dotaz Dobrý den, můj dotaz se týká finančního leasingu s opcí odkupu. Společnost s ručením omezeným koupila návěs, financování formou finančního leasingu s opcí odkupu, doba leasingu 54 měsíců. Leasingová společnost vystavila daňový doklad na celou částku (prodejní cena včetně nákladů na financování, včetně převodní ceny 1 000 Kč vč. DPH). Tento doklad byl vystaven v souladu s § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH . Návěs má ve svém majetku leasingová společnost, s. r. o. jej eviduje v podrozvahové evidenci. Po ukončení leasingu bude evidován na drobném hmotném majetku. Co se týká jednotlivých leasingových splátek, tak první je mimořádná splátka 54 tis. Kč, pak je splátka ve výši DPH, která byla na daňovém dokladu vystaveném leasingovou společností a další splátky jsou po 9 tis. Kč. Návěs byl předán 25. 7. 2024. Daňový doklad od leasingové společnosti jsem zaúčtovala: základ daně 381/479 DPH 343/479 V bance bude při úhradě použit účet 479. Co se týká nákladů, tak jsem částku základu daně vydělila počtem 54 měsíců, a v roce 2024 bude v nákladech 5/54, v dalších letech 12/54 a poslední rok zbytek 1/54. Dotaz – účtuji metodicky správně o celé částce leasingu v roce 2024? Četla jsem ještě názor, že daňový doklad od leasingové společnosti účtovat základ daně 395/395 DPH 343/325 Splátku leasingové společnosti ve výši DPH v bance zaúčtovat na 325, a pak jednotlivé splátky v bance účtovat 381.

OSVČ v předchozích letech podnikání uplatňovala výdaje procentem z příjmů. V této době postupně pořídila cca. 10 koní, kteří slouží pouze k podnikání (filmová natáčení, vystoupení pro veřejnost, placené vyjížďky). Od 1. 1. 2024 OSVČ přešla na daňovou evidenci. Zajímá mne, jak by mělo proběhnout ocenění koní k 1. 1. 2024, aby se mohli stát součástí obchodního majetku OSVČ. Předpokládám, že by měla být zjištěna reprodukční pořizovací cena, ale z důvodu finanční náročnosti se obáváme, aby nebylo nutné ocenění znalcem. Bylo by možné koně ocenit např. kvalifikovaným odhadem? OSVČ jde zejména o to, aby mohla do daňových výdajů uplatňovat výdaje „na provoz“ koní, např. stravu, veterináře apod. A proto, s ohledem na § 25 odst. 1 písm. u) ZDP, chce mít koně řádně zařazené v obchodním majetku.

Plátce DPH by chtěl k 31. 12. 2024 vyřadit z evidence drobného majetku (pořizovací cena do 80 000 Kč) majetek, který už ve firmě není nebo je rozbitý a dále nějaké drobné majetky, které jsou již zastaralé (počítače, tiskárny atd.). Jedná se o majetek pořízený od roku 1993. V jakém případě musíme z tohoto majetku vrátit odpočet DPH, který jsme si uplatnili? V případě majetku starého do 3 let? Je potřeba vůbec vést tuto evidenci drobného majetku? Můžeme si sami určit, od jaké částky budeme drobný majetek evidovat?

Drobný hmotný a nehmotný majetek je v účetnictví vykazován a účtován jako zásoba materiálu, resp. služba. Je na účetní jednotce, aby si zvolila limit ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Pro účely daně z příjmů se za dlouhodobý hmotný majetek považují mimo jiné i samostatné hmotné movité věci s oceněním vyšším než 80 000 Kč. Pro účely účetnictví není limit dán a musí si ho nastavit účetní jednotka.

Společnost zařadila do užívání drobný hmotný majetek (sam. movitou věc) v PC 40.000 Kč (pod hranicí 80.000 Kč) - patří tento drobný majetek na ř. 47 přiznání k DPH?

Společnost s r. o. má předmět činnosti ubytovací služby (ubytovna). Ve vnitřní směrnici má stanoveno, že bude evidovat drobný hmotný majetek od 5.000 Kč do 80.000 Kč. Máme analytiku, kde účtujeme na 501100 spotřeba ostatní a 501200 spotřeba drobného hmotného majetku, který pak ještě zvlášť evidujeme. Vše jde daňově rovnou do nákladů. Když nakoupíme např. 8 postelí za 4.000/1 ks celkem tedy za 32.000 Kč, tak účtujeme na 501100 a již nikde neevidujeme. Většinou se zařízení nakupuje po větším množství. Časové rozlišení neděláme, protože drobný majetek na ubytovně dlouho nevydrží. Lze tento způsob účtování a zdanění akceptovat?

Společnost zabývající se pronájmem nemovitých i movitých věcí chce rozšířit svoji činnost o půjčovnu šperků. Jakým způsobem je možné šperky účtovat - je možné je odpisovat, případně při pořizovací ceně nižší než 80 000 Kč je evidovat jako drobný majetek a účtovat do nákladů?