Majetek drobný hmotný - strana 2

Jak se prosím postupuje z hlediska zákona o DPH při vyřazení např. zásob (které nejsou prozatím vydány do spotřeby) či drobného majetku, který je již vydán do spotřeby nebo-li používán, a tak zaúčtován v nákladech (např. tiskárna za 5 tis. Kč, PC za 20 tis. Kč) ze strany podnikající fyzické osoby. Vyřazený obchodní majetek je převeden do osobního užívání a byl při jeho pořízení uplatněn odpočet DPH na vstupu. Fyzická osoba vede účetnictví. Rozumíme správně, že v případě zásob nevydaných do spotřeby se postupuje dle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH a odst. 5 ZDPH, a tedy že se jedná o fikci dodání zboží? Nebo se má provést vyrovnání odpočtu dle § 77 zákona o DPH? Rozumíme správně, že v případě tiskárny a PC, které se již používají, a tedy jsou zaúčtovány v nákladech, se při jejich vyřazení z obchodního majetku do osobního používání neprovádí žádná korekce z hlediska zákona o DPH?

Jak správně zaúčtovat nové a první zimní pneumatiky k vozidlu za 15 000 Kč? Účetní jednotka účtuje drobný majetek do 80 000 Kč na účet 501 (do spotřeby). Je vhodnější použít v tomto případě účet 501.AE, 548.AE (analytický účet, kde se sleduje technické zhodnocení do limitu) nebo na účet 511 (jako údržbu)?

Společnost pořídila nový drobný majetek, konkrétně mobil. Jednateli jsou soukromé hovory předepsány k úhradě. Je z pohledu DPH správné: 1) Faktura za služby od operátora - nárokovat si jenom poměrné DPH z pracovních hovorů, soukromou část včetně DPH dát jednateli k úhradě. 2) Fa za nákup mobilního telefonu - krátit stejným poměrem jako hovorné v době pořízení, otázka je dokdy sledovat a upravovat toto DPH z nového mobilu? Nebo, kdyby byl uplatněný plný nárok, do kdy musí společnost vystavovat doklady o "dodání zboží", když soukromé hovory budou pravděpodobně na měsíční bázi. Aby v konečném důsledku firma na DPH neodvedla tímto způsobem více než nárokovala v době pořízení mobilu. (předpokládám, že základem pro výpočet DPH na výstupu by byla cena mobilu bez DPH, teda její poměr soukromého volání, a to každý měsíc přesně do kdy?) Musí být vůbec DPH z mobilu kráceno (nebo nekráceno ale vystavovat doklad o dodání zboží), když částku za soukromé hovorné jednatel vrací do pokladny? Nejsou tímto způsobem všechny náklady spojené s mobilem již daňové, včetně plného nároku DPH při pořízení? Jsou veškeré náklady spojené s mobilem již daňově uznatelné, musí se tedy DPH na vstupu šetřit tímto způsobem?

Je možné nárokovat DPH z faktury za "servis" tabletu, podmínka 12 měsíců před registrací je splněná. Zavádějící je údaj z faktury "servis", ve skutečnosti se jednalo o výměnu poškozeného tabletu za tablet nový z titulu pojistné události - poškození majetku. A dále, je tento "příjem" DPH daňový výnos? V roce pořízení byl daňovým nákladem.

Společnost s r. o. zakoupila v r. 2021 do kanceláří více skříní v rozloženém stavu. Skříně mohou fungovat samostatně. Žádný kus nedosahuje částky pro zařazení odpisovaného majetku, která je ve výši 80 000 Kč. Na dopravu a montáž skříní si s. r. o. najala firmu, částka za tyto práce byla přes 15 000 Kč. Jak zaúčtovat fakturu za dopravu a montáž: a) jako službu na účet 518, b) na účet 501 jako navýšení pořizovací ceny drobného majetku s tím, že v evidenci drobného majetku by se cena každé skříně navýšila o poměrnou část z této faktury?

S firmou uzavřena smlouva o zápůjčce přístroje (s PC spadající do DDHM) do školní jídelny, zároveň od též firmy odebírány potraviny a nápoje. Po určité - smlouvou dané době - odprodej přístroje za zůstatkovou cenu cca 10 Kč. Máme evidovat jako DDHM?

Společnost v březnu 2021 nakoupila vybavení hotelu (drobný majetek). Společnost od ledna 2021 provozuje ubytovací činnost a předpokládá, že by se k 1. 6. 2021 stala plátcem DPH. Je možné uplatnit DPH z tohoto pořízeného majetku, pokud by ho vedla společnost v operativní evidenci jako drobný majetek? Pokud by společnost nakoupila další vybavení v průběhu měsíce května, než se stane plátcem DPH, je možné uplatnit DPH z tohoto drobného majetku za předpokladu, že by tento majetek do 1. 6. 2021 (datum vzniku plátcovství DPH) vedla v účetnictví na účtech zásob a zařadila ho do užívání po 1. 6. 2021?

V roce 2018 OSVČ koupil fotoaparát. Ten byl zařazen do drobného investičního majetku (cca 28 00 Kč) a byl rovnou odepsán. V roce 2019 bylo pořízeno světlo k fotoaparátu (cca 3 000 Kč) a rok 2020 další vybavení (cca 12 000 Kč). Teď už celková hodnota přelézá 40 000 Kč. Počítám, že jsme možná měli v roce 2018 dát do dlouhodobého majetku, ale nestalo se tak. Vycházeli jsme pouze z ceny, která byla nižší než 40 000 Kč. OSVČ určitě nebude chtít dělat dodatečná přiznání za minulé roky. 

Kam zařadit drobný dlouhodobý hmotný majetek v Přehledu o majetku a závazcích? Jedná se konkrétně např. o sportovní pomůcky s dobou použitelnosti delší než 1 rok, ale levnější než 40 000 Kč. Je možné vykazovat je v poli č. 6 - Zásoby?  Doplňující otázka: Ovšem já jsem neměla na mysli vykazování DDHM v daňovém přiznání ale ve výkazu "Přehledu o majetku a závazcích" dle Příloha č. 1 k vyhlášce č. 325/2015 Sb. Prosím tedy o upřesnění, zda DDHM lze vykazovat pod 06 Zásoby? Nebo zda, pokud se tedy jedná už o majetek vzatý do používání ho do zásob zahrnout nelze - a pak " kam s ním" :-)? Vychází mi pouze 09 - ostatní majetek.

Pokud OSVČ ukončí podnikání a ve lhůtě do jednoho roku před ukončením podnikání zakoupil drobný majetek s uplatněním DPH na vstupu větším nebo rovno 2 100 Kč, musí vrátit za každý měsíc, který zbývá do lhůty 12 měsíců, 1/12 z uplatněného DPH. Vztahuje se toto ustanovení i na přerušení podnikání? V případě že ano a OSVČ se neodregistruje od DPH, musí DPH odvést najednou v přiznání k datu přerušení činnosti, či jiným způsobem? 

Majetek (počítač, monitor, notebook a jiný drobný majetek) pořízený v letech 2009-2018 není nalezen. Je povinností upravit odpočet DPH nebo jiná daňová povinnost DPH ?

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zakoupil v únoru 2019 elektrokolo, které zařadil do obchodního majetku firmy. Pořizovací cena byla nižší než 40 000 Kč bez DPH, takže si kolo uplatnil do nákladů roku 2019. Zároveň si uplatnil DPH v plné výši. V listopadu 2020 chce elektrokolo prodat, vyřadí ho z obchodního majetku, cena bez DPH bude příjmem roku 2020, odvede z prodeje DPH. Bude muset vypořádat DPH a pokud ano, jakým způsobem? A jak správně potom podat daňové přiznání k DPH za 4.Q/2020-OSVČ, když je čtvrtletním plátcem DPH?

Ve vnitropodnikové směrnici máme zadáno, že drobný majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok a pořizovací cenou od 1 000 do 9 999 Kč budeme účtovat na účet 501, drobný majetek s pořizovací cenou od 10 000 Kč do 39 999 Kč budeme účtovat na účet 042 s analytikou. Nyní došlo k prodeji drobného majetku z obou těchto skupin. Na jaký účet máme účtovat prodej - 642 v první skupině a 641 ve druhé skupině?

O povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku nejen ve smyslu § 180 daňového řádu a možných trestněprávních dopadech nesplnění této povinnosti toho bylo napsáno již poměrně dost, ovšem jelikož zákon umožňuje poměrně široký výklad subjektů, které by potenciálně mohly být pachateli přečinu dle § 227 trestního zákoníku , považuji za vhodné k tomu uvést několik upřesňujících poznámek a judikatorních závěrů, a to zejména s důrazem na možnou trestní odpovědnost zmocněnce povinného subjektu.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Z FKSP byl zakoupen pro potřeby zaměstnanců kávovar. Z jakých prostředků máme hradit případné náhradní díly k tomuto kávovaru, např. nový filtr nebo opravu kávovaru? Můžeme to hradit z FKSP, nebo se to již musí hradit z provozních prostředků organizace? 

Člověk je tvor věčně nespokojený, který se neustále snaží o nejrůznější vylepšení své stávající situace. Ještě výrazněji to platí o lidech podnikajících, ať už individuálně nebo jako fyzické osoby nebo v rámci nějakého širšího společenstva (s. r. o., družstva nebo a. s.), stejně jako o manažerech řídících každodenní chod nebo strategii firem. Protože prakticky žádné podnikání se neobejde bez většího či menšího počtu hmotných věcí – movitých i nemovitých – je nasnadě, že všeobecné individuální snahy o podnikatelská vylepšení často neminou ani je.

Firma s. r. o. má ve směrnici, že nákup drobného majetku od 3 000 Kč do 40 000 Kč účtuje na účet 501 a eviduje na jednotlivých kartách. Čím dál častěji se stává, že firma nakoupí drobný majetek a během pár měsíců ho prodá. Nevěděli jsme, že se bude prodávat, proto nebylo vedeno jako zboží. Jaký je prosím správný účet při prodeji drobného majetku, četla jsem, že 642 by to být neměl. Je lepší použít účet 648, popřípadě jiný nebo který je prosím správně? 

Prosím info ke vstupní ceně drobného hmotného majetku – musí se do ní započítávat poplatky na doručení a další poplatky související s dodáním z EU? Znejistila jsem, protože pokud ano, překročil by tento majetek 40 000 Kč a musel by se odpisovat. Někde v paměti mám, že vedlejší náklady se u DKP nezahrnují do vstupní ceny, ale nevím jistě a nemůžu dohledat.

Podnikatel – fyzická osoba, plátce DPH – eviduje drobný majetek při jeho pořízení rovnou do spotřeby na příslušné nákladové účty a eviduje ho pouze ve své evidenci. 1. Je nutné při vyřazení drobného hmotného a nehmotného majetku z důvodu nefunkčnosti, morálního zastarání nebo jen z důvodu, že již není ve firmě používán, splnit nějaké povinnosti z titulu DPH a daně z příjmů, popř. jsou v zákonech stanoveny nějaké časové lhůty od jeho pořízení, které by podnikatele této daňové povinnosti zbavily? Majetek byl při pořízení zaúčtován rovnou do nákladů, nárok na odpočet byl uplatněn v plné výši, jeho další využití se nepředpokládá (bude odvezen do sběrného dvora nebo vhozen do kontejnerů na odpad). 2. Při pořízení systému skříní do provozovny podnikatele v pořizovací ceně 82 000 Kč byl skříňový systém evidován jako dlouhodobý hmotný majetek, v současné době je již plně odepsán, při pořízení došlo k plnému odpočtu DPH. Nyní po 11 letech užívání dojde k likvidaci skříňového systému a bude nahrazen novým. a) Jak postupovat z hlediska DPH a daně z příjmů u dlouhodobého hmotného majetku, pokud bude zcela zlikvidován bez dalšího prodeje či převodu do osobního vlastnictví? b) Jaký by byl postup v případě, kdy by část – jedna skříň (cca 1/10 majetku) – byla převedena do osobního vlastnictví podnikatele? c) Pokud je nutné splnit nějaké daňové povinnosti, jakým způsobem stanovíme základ daně, tj. jak oceníme příslušný majetek? Podle našeho názoru je jeho hodnota vzhledem k věku, opotřebení a nevyužitelnosti ve firmě téměř nulová. d) Stačí o celém průběhu vyřazení podnikatelem osobně sepsaný likvidační protokol, kde specifikuje předmět likvidace, datum likvidace a způsob likvidace, nebo je nutné tuto skutečnost dále doložit (např. potvrzením ze sběrného dvora, fotodokumentací apod.)?

Firma staví objekt (budovu), který ještě není zkolaudován. Do tohoto objektu pořizuje drobný majetek do 40 000 Kč, který účtuje dle směrnice a „již dříve zajetých kolejí“ jako zásoby rovnou do spotřeby. Jelikož firma zatím budovu nevyužívá (objekt není ani zkolaudován), tak se jí hromadí náklady, oproti kterým nejsou výnosy. To se firmě nelíbí (nadhodnocuje jí to náklady). Bylo by možné nebo i správné nějakým způsobem tento drobný majetek účtovat na účty zásob 112 a rozpustit jej do spotřeby až kolaudací nebo při začátku užívání objektu? Obdobná věc se týká majetku nad 40 000 Kč - samostatných movitých věcí, které jsou nakupovány jako vybavení objektu (stroje, vozíky, mobilní vybavení). V jakém okamžiku mají být správně účetně a daňově zařazeny - až v okamžiku kolaudace budovy nebo např. už prvním vytažením z krabice a zkouškou provozu?