Majetek drobný hmotný - strana 3

Společnost na základě směrnice účtuje DHM do hodnoty 40 000 CZK přímo do nákladů na účet 501. Nyní je požadavek vedení vytvořit novou směrnici a určitou část DHM (dle typu) účtovat do investic na účet 022. Lze v tomto případě ihned majetek 100% odepsat přes účty MD 551/D 082? Nebo účtováním na účet 022 je vlastně určeno, že majetek je k použití více než 1rok a tudíž je nutné nastavit časové měsíční odpisy, standardně se používá 24měsíců? Ještě jedna otázka, používáme mezinárodní účetní software a ten neumí používat účet 042 v případě pořízení majetku (umí ho pouze pro rozpracovaný majetek). V případě pořízení hm je tedy účtováno přímo 022/321, ne přes účet 042 přes který se má správně majetek teprve převádět do užívání, tedy na účet 022. Je toto nedodržení účetního postupu problém při případné daňové kontrole? 

Společnost s r. o. zajišťuje aranžmá květinové a designové na společenské akce. Má možnost zapůjčovat i společenské oblečeni a doplňky. Jak řešit účetně a daňově náklady na pořízení tohoto zboží? Na skladě je oblečení, které se může půjčovat vícekrát i po dobu např. 2 let. Výnos se samozřejmě zdaní, ale jakým způsobem rozlišit, kolik zaúčtovat do nákladů? DPH uplatníme na vstupu v měsíci pořízení, DPH zdaníme v měsíci zapůjčení? 

V roce 2010 jsme odkoupili po leasingu vysokozdvižný vozík za cenu 1 280 Kč, evidován na skladové kartě na účtu 022 400 jako drobný majetek, účetně odepisován 24 měsíců. Letos jsme k tomuto vozíku přikoupili hydraulickou lopatu v hodnotě 52 800 Kč, na další faktuře od stejné firmy nám byla vyčíslena montáž lopaty na vozík v hodnotě 10 794 Kč. Jak postupovat ohledně účtování a odpisů? Jedná se o technické zhodnocení vozíku?

OSVČ po překročení povinného obratu k DPH si podala přihlášku k plátcovství DPH. Může si OSVČ využívající výdajový paušál v rámci prvního daňového přiznání k DPH nárokovat odpočet z nákupu drobného majetku (nářadí, telefony, počítač,...), který si již pořídila do 12 měsíců před registrací k DPH?

Společnost s r. o. (zabývá se kromě jiného měřením radonu na stavbách) zakoupila v měsíci prosinci detektory na měření radonu v celkovém počtu 33 ks za celkovou cenu 82 500 Kč + DPH 17 325 Kč. Je správně, že jsem pořízení těchto detektorů zaúčtovala na účet 501xxx ? Vedu je v evidenci na kartě jako drobný majetek. 

Na dodavatelské faktuře se občas mimo objednaného zboží objeví položka dopravné. Pokud se jedná o nákup drobného majetku, vstupuje tato částka do ceny drobného hmotného majetku? Pokud se jedná o dovoz nakoupených náhradních dílů na sklad, vstupuje dopravné do ceny náhradního dílů, nebo je správnější účtovat přímo do nákladů?

Společnost s r. o. zabývající se obchodní činností zakoupila kávovar v hodnotě 29 900 Kč. Kávovar slouží pro přípravu kávy a horké vody na čaj pro zaměstnance na pracovišti. Je možno PC kávovaru zaúčtovat do nákladů jako daňově uznatelnou položku a současně uplatnit DPH na vstupu? 

Následující příspěvek na téma obchodní majetek rekapituluje aktuální právní úpravu. V úvodu stručně zmiňuje charakteristiku v obchodním a občanském právu a v dalším textu je již zaměřen na daňové souvislosti – prostřednictvím konkrétních příkladů objasňuje možné vlivy použití obchodního majetku na daň z příjmů fyzických i právnických osob a také na daň z přidané hodnoty.

Účetní jednotka s. r. o. nakoupila stavební bednění za 800 000 Kč, jedná se o soubor 500 kusů a cena jednoho kusu je cca 1 500 Kč, každý kus jde použít samostatně. Vše máme zaúčtováno v nákladech na účtu 501 048. Bylo by možné stavební bednění zaúčtovat na 022-Samostatné movité věci, ale s tím, že bychom účetně odpisovali 10 let, ale do daňových nákladů bychom uplatnili celou částku 800 000 Kč v jednom roce 2018? 

Společnost s r. o., plátce DPH, nakoupila v roce 2016 notebook jako drobný hmotný majetek za 20 000 Kč bez DPH, zhruba po 1,5 roce ho prodala občanovi za 8 000 Kč bez DPH. Na tento notebook se vztahuje prodloužená záruka. V roce 2018 se notebook pokazil a je neopravitelný, bude vrácena celá původní pořizovací cena. Opravný daňový doklad přijde na s. r. o. ve výši  -20 000 Kč bez DPH. Má občan nárok na celou tuto původní pořizovací cenu 20 000 Kč i na DPH z této částky, nebo jen na Kč 8 000 Kč + DPH? Nebo je to ještě jinak?

Vzhledem k tomu, že k níže uvedené složité problematice nelze získat žádný relevantní podklad a v různých diskuzích na internetu se vyskytují různé protichůdné názory, obracím se na vás se žádostí o zodpovězení následujících otázek, případně, zdali by nebylo možné na stránkách Finančního, daňového a účetního bulletinu srozumitelně a jasně tuto problematiku vysvětlit i pro ostatní čtenáře, popř. uvést vzorový příklad. Fyzická osoba: – vedoucí daňovou evidenci, – uplatňuje náklady ve skutečné výši, – měsíční plátce DPH, – podniká v maloobchodním prodeji s velkým množstvím druhových položek, – skladovou evidenci vede v prodejních cenách včetně DPH a provádí tzv. kontrolu korunou (máme pouze jednu skladovou kartu, na které je evidováno veškeré zboží společně ve všech sazbách DPH, vratné obaly nemáme), – zboží je naskladněno tak, že nákupní cenu včetně DPH zatížíme příslušnou marží a v této prodejní ceně včetně DPH zaevidujeme, – marže je značně rozličná a řídí se různými aspekty trhu (nákupní cena, poptávka, konkurence apod.), – nelze tedy jednoduše stanovit průměrnou marži – lze pouze stanovit roční přepočítávací koeficient (k) jako podíl počátečních stavů a nákupů v prodejních cenách s DPH a počátečních stavů a nákupů v nákupních cenách bez daně, samozřejmě bez odlišení skupin DPH, to znamená obě skupiny DPH dohromady, – v prodejních cenách také zohledňujeme ve skladové evidenci přecenění zboží, slevy, odpis zboží apod. 1. Lze způsob kontroly korunou z hlediska platných zákonů používat? 2. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační manko z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 3. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační přebytek z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 4. Předpokládám, že o inventarizační manko se zvyšuje daňový základ, a v tom případě se tato částka uvádí v nákupní ceně bez DPH v daňového přiznání v tabulce „E. Úpravy podle § 5, § 23 zákona“? Jakým způsobem se pak přepočítává manko z prodejních cen včetně DPH na nákupní ceny bez DPH? Lze použít roční přepočítávací koeficient (k)? Bude tento přepočet finanční správa akceptovat? Nebo jakým jiným způsobem tento přepočet technicky provést, když neznám průměrnou marži? 5. V případě inventarizačního přebytku se názory na internetu značně různí. Někdo uvádí, že se musí dodanit stejně jako inventarizační manko, jiní uvádějí, že se vůbec neřeší. Jak je to správně z hlediska daní? 6. V případě, že se musí z inventarizačního manka nebo přebytku odvést DPH vzniká zde obdobný problém, jako u daně z příjmů, navíc zatížený různými skupinami DPH. Jakým způsobem přepočíst inventarizační rozdíl z prodejních cen včetně DPH na nákupní bez DPH a jakým způsobem vypočítat příslušnou výši DPH? Zdali z ceny bez daně nebo z ceny s daní. A kam do daňového přiznání, případně do Kontrolního hlášení se tyto částky zapisují? 7. Jakým způsobem se vypořádat s následujícím problémem. Inventuru sice můžeme udělat po daňových skupinách DPH, ale evidenční stav v prodejních cenách včetně DPH je veden pouze jedním číslem pro všechny daňové skupiny dohromady. Inventarizační rozdíl se pak zjišťuje tak, že se celkový fyzický stav na prodejně sečte také do jednoho čísla a tyto dvě čísla se spolu porovnají. Nedá se tedy přesně zjistit, jak veliké je manko v té které skupině DPH.

Fyzická osoba, plátce DPH, daňová evidence: FO by chtěla uplatnit výdaje spojené s provozem motorky, např. pojištění apod. Ta je však zatím v osobním vlastnictví FO, byla zakoupena v r. 2009 za 75 000 Kč. Nyní si uplatňuje pouze paušální výdaje na PHM. Může FO sama vyhodnotit, že se v současnosti už jedná o drobný majetek a zařadit jej do OM, třeba v nulové hodnotě a začít si uplatňovat výdaje spojené s užíváním motorky? 

Fyzická osoba, vede daňovou evidenci, si pořídila do podnikání osobní automobil za cenu 40 000 Kč (DPH při pořízení není). Posuzuji automobil ještě jako drobný majetek a dávám rovnou do nákladů? 

Společnost s r. o. zakoupila zdravotnický přístroj v částce 29 900 Kč. Faktura byla vystavena 19. 12. 2017 a přístroj byl převzat v roce 2017. Splatnost na faktuře byla 2. 1. 2018. Pokud byla faktura uhrazena až 12. 1. 2018 a na faktuře je dovětek "kupující nabývá vlastnického práva ke zboží až po úplném zaplacení kupní ceny", uplatníme tento majetek v daňově uznatelných nákladech až v roce 2018? Zaúčtujeme tuto fakturu v roce 2017 MD -381/D 321 a následně v roce 2018 MD 501/D 381?

Nyní jsem plátce DPH, chtěla bych uplatnit fakturu na 28 967 Kč ještě v uplynulém roce 2017, ale zároveň tento drobný hmotný majetek odepisovat např. 3 roky. Mohu si to takto jednoduše sama stanovit, a navíc, mohla bych od ledna provést změnu režimu z plátce DPH na osobu identifikovanou k dani? A mohu tak dva následující roky odepisovat DHM (drobný hmotný majetek), když jsem uplatnila DPH v roce, kdy jsem (budu) naposledy plátce DPH? 

Jsme střední škola a pořizujeme přístupový systém. Jak toto správně zařadit? Jako soubor drobného majetku? Čipy zaúčtujeme zvlášť na sklad. Můžeme započítat do ceny souboru na účtu 028 kabeláž i software (bez nich by přístupový systém byl nefunkční)? Školení také odečtu ze souboru. Fakturovány nám byly tyto položky: Čtečka bezkontaktních čipů 1 ks za 6 622,50 Kč Rozhraní RS485/LAN 1 ks za 5 783,50 Kč USB čtečka bezkontaktních čipů 1 ks za 5 767,00 Kč Dveřní elektrozámek 1 ks za 2 320,00 Kč Ovládací software 1 ks za 14 399,00 Kč Napájecí zdroj 1 ks za 1 161,00 Kč Montážní práce, zabudování elektrozámku, rozvody kabeláže, připojení k LAN 1 ks za 9 680,00 Kč Konfigurace PS, zaškolení 1 ks za 2 500,00 Kč Elektroinstalační materiál 1 ks za 1 200,00 Kč Bezkontaktní klíčenka z PCB, RFID R/O 40 ks za 150,00 Kč, celkem 6 000,00 Kč Doprava Prostějov - Letohrad a zpět 236 km, sazba za km 12,00 Kč, celkem 2 832,00 Kč BONUS podzim 2017 1 ks –20 000,00 Kč CELKEM K ÚHRADĚ 38 265,00 Kč

Společnost s. r. o. (neplátce DPH) zakoupila od jiné právnické osoby část závodu v roce 2016. Kupní cena byla 2 mil. Kč. Kupující však z důvodu přehlédnutí (platba a smlouva byla poskytnuta až v roce 2017) nezaúčtovala koupi v roce 2016. Prodávající dodal přílohu ke kupní smlouvě závodu prodaného drobného majetku v pořizovacích cenách ve výši 300 000 Kč, dlouhodobý majetek měl hodnotu v pořizovací ceně 1 mil. Kč a v zůstatkové ceně 50 000 Kč. Žádné pohledávky ani dluhy nebyly převzaty. Jak má kupující nyní účtovat? Je nutné podávat dodatečné daňové přiznání z daně z příjmů právnických osob za rok 2016?

Na základě vnitřní směrnice účtujeme pořízení DrHm v hodnotě do 40 000 Kč přímo do spotřeby a uplatňujeme DPH na vstupu. Při inventarizaci majetku jsou některé předměty určeny k vyřazení z důvodu opotřebení, předměty jsou zastaralé a jejich oprava nerentabilní. Jedná se o majetek pořízený v letech 2008-2015 (komoda, židle, regál, mobilní telefon, notebook ...). Můj dotaz zní, zda se musí u všech vyřazených věcí vyrovnat DPH nebo je tato povinnost jen za určitých podmínek? Informaci GFŘ si neumím přesně aplikovat.

OSVČ, plátce DPH, daňová evidence, stavební činnost - nakupuje různé nářadí, které se brzy opotřebovává - vrtačky, brusky, úhloměry s pořizovací cenou do 40 000 Kč, eviduje jako drobný hmotný majetek. Jakým způsobem vyřadit tento drobný hmotný majetek v evidenci po jeho opotřebení? Stačí zápis v evidenci k jakému dni došlo k vyřazení a jako důvod uvést fyzické opotřebení? Žádný podklad k vyřazení není potřeba, na drobný majetek se nevztahuje § 24 odst. 2 písm. zg). Při tomto způsobu vyřazení není potřeba nic dodaňovat ani vracet DPH. Ale je potřeba, aby si podnikatel dokázal obhájit fyzické opotřebení před správcem daně. Aby nedocházelo k podezřelému příliš brzkému či velmi častému vyřazování takového majetku. Je naše úvaha správná? 

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, koupil areál - soubor budov bývalé stolárny. Část budov pronajímá jako skladové prostory a část budov rekonstruuje. Areál byl pořízen za jednu cenu, bez rozdělení na pozemky a nemovitosti. Podnikatel nechal vypracovat znalecký posudek na budovy i pozemky a následně jednotlivé nemovitosti ocenil poměrem k pořizovací ceně areálu. Při předávání areálu podnikatel podepsal dodatek ke smlouvě s dlouhým seznamem movitých věcí, které se měly v areálu nacházet a které byly rovněž součástí pořizovací ceny. Prodej od plátce DPH byl celý osvobozen od DPH. Movité věci nebyly oceněny a nebylo z nich pravděpodobně odvedeno DPH. V souvislosti s úklidem areálu vznikají příjmy - prodaly se piliny za 20 000 Kč, prodalo se silo za 100 000 Kč, prodává se železo, které bylo jak volně v areálu, tak jako součást budov (nefunkční kotle z kotelny). Dva prodeje proběhly v loňském roce a bylo z nich odvedeno DPH na výstupu. 1. Je možné prodej movitých věcí považovat za osvobozený podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o DPH - byly nakoupeny v souvislosti s nájmem? Pokud ano, je třeba nechat ocenit movité věci a rozpočítat na ně pořizovací cenu areálu? 2. Jak řešit DPH u prodeje movitých věcí do budoucna? U samotného nájmu odvádíme DPH na výstupu a uplatňujeme odpočet DPH z oprav a materiálu.