Náhrada cestovní

Jednatel společnosti s ručením omezeným je současně jejím jediným společníkem. Vedle výkonu funkce jednatele má se společností uzavřen pracovní poměr (HPP) na poloviční úvazek (4 hodiny denně) s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Druh práce sjednaný v pracovní smlouvě je věcně odlišný od obchodního vedení společnosti. V souvislosti s cestami na pobočku společnosti umístěnou mimo sjednané místo výkonu práce jsou této osobě vypláceny cestovní náhrady (náhrada za použití soukromého vozidla, PHM, stravné). Tyto náhrady nejsou vypláceny v režimu zákoníku práce jako zaměstnanecké cestovní náhrady a nejsou zahrnovány do mzdy ani jiného příjmu z pracovního poměru. Jsou poskytovány v souvislosti s výkonem funkce jednatele. Na pobočce následně vykonává: po dobu 4 hodin činnost v rámci pracovního poměru, případně další činnosti spadající do výkonu funkce jednatele. Ráda bych si ověřila: Zda je možné cestu na pobočku kvalifikovat jako výkon funkce jednatele (nikoli jako pracovní cestu zaměstnance dle zákoníku práce), pokud jsou cestovní náhrady vypláceny výlučně v režimu výkonu funkce. Zda cestovní náhrady poskytované jednateli v souvislosti s výkonem funkce: nepředstavují započitatelný příjem pro účely pojistného na sociální zabezpečení, a z tohoto důvodu nevstupují do údajů vykazovaných v Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Zda je z pohledu pojistného a JMHZ rozhodující faktické rozdělení činností během dne (část dne výkon práce v HPP, část dne výkon funkce), pokud jsou tyto režimy odměňování a evidence důsledně odděleny.

Společnost zakoupila aplikaci Fidoo na sledování cestovních náhrad. Pokud si společnost napíše do vnitřní směrnice, že diety přepočítá kurzem dne odjezdu na služební cestu (z tohoto kurzu vychází výpočet v aplikaci Fidoo), je to v pořádku? Fidoo účet bereme jako bankovní účet a nesledujeme v účetnictví po jednotlivých kartách převod firemních prostředků na Fidoo účet zaúčtování: MD 261/D 221* příjem firemních prostředků na Fidoo účet: MD 221 FIDOO/D 261 převod peněz z Fidoo účtu na kartu, kterou má zaměstnanec k dispozici na služební cestě MD 325*/D 221 FIDOO. Je účtování v pořádku? 

V pracovní smlouvě jsou dohodnuta dvě místa výkonu práce – sídlo zaměstnavatele a bydliště zaměstnance. Pravidelné pracoviště není sjednáno. Zaměstnanec 4 dny v týdnu pracuje ze svého bydliště, odkud začínají i jeho cesty. Cesta 1× týdně z místa bydliště do místa sídla zaměstnavatele je rovněž služební cesta. Jak to bude v situaci, kdy se zaměstnanec ve stejný den nevrací do místa bydliště, ale zůstane do druhého dne v místě sídla zaměstnavatele, kde mu je zajištěno ubytování a teprve druhý den se vrací? Bude celá doba služební cestou, ubytování bude hrazeno zaměstnavatelem v rámci cestovních náhrad? Jakou roli hraje to, že jsou ve smlouvě sjednána dvě místa výkonu práce?

Pokud s. r. o. nemá zaměstnance, pouze je s jednatelem uzavřená jednatelská smlouva bez nároku na odměnu, ale s nárokem na cestovní náhrady, je nutné tuto smlouvu hlásit na OSSZ? 

Máme zaměstnance na DPP a DPČ a máme s nimi sjednáno ve smlouvě možné vysílání na pracovní cestu. Lze jim opravdu zpracovávat cestovní příkazy, kde se počítá stravné, proplácí se jízdenky, parking, vyúčtovává se použití soukromého vozu, PHM a ubytování? Musí jim jít tato částka do výplatní pásky?

Daňová top desítka Sbírky zákonů 2025 přináší zásadní změny v oblasti daní z příjmů, energetiky, bydlení, správy daní a účetnictví. Novela zákona o dětských skupinách upravuje daňové režimy zaměstnaneckých akcií, zatímco zákon o energetice ruší speciální odpisy fotovoltaických elektráren. Důležitou změnou je také možnost odpočtu úroků z úvěrů bytových družstev od základu daně z příjmů. V oblasti správy daní se mění podmínky pro silniční daň a zavádí nové procesní úpravy. Novela zákona o účetnictví zmírňuje administrativní zátěž pro firmy zvýšením limitů velikostních kategorií účetních jednotek. Sdělení Ministerstva práce stanovuje novou minimální mzdu a mění limity pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Vyhláška mění sazby cestovních náhrad a stravného, což ovlivní mzdové účetní při vyúčtování pracovních cest. Tato legislativní smršť přináší řadu parametrických úprav a změn, které je nutné pečlivě sledovat a aplikovat v praxi.

Automobil, zařazený v obchodním majetku, výhradně používaný pro ekonomickou činnost. Jaký je postup při uplatňování nákladů vzniklých při provozování automobilu, pokud: Nebude uplatňován paušál na dopravu v dani z příjmu. Všechny náklady, opravy, pojištění, odpisy, PHM budou daňově uznatelné? Bude uplatněn paušál na dopravu 5 000 Kč/měsíc. Co bude daňově uznatelné pro daň z příjmu a co nebude? V jednom roce bude uplatněn paušál na dopravu a v dalším roce paušál na dopravu nebude uplatněn. Jak to bude s odpisy?

Zaměstnanec a. s. použije na pracovní cestě se souhlasem zaměstnavatele vlastní soukromé osobní vozidlo. Místo výkonu práce má v místě sídla firmy, jiné určení pracoviště nemá. Je v pořádku, že začátek (a konec) pracovní cesty bude v místě bydliště a nárok na náhradu za ujeté km bude z tohoto místa?

Jednočlená s. r. o., kde jednatel pobírá měsíčně odměnu na základě výkonu funkce jednatele si pořídilo elektromobil, zařadilo do obchodního majetku a 100% využívá pro ekonomickou činnost. Je to pouze elektromobil a byl pořízen bez dotace a bez úvěru, ale s. r. o. není první vlastník. Elektromobil zařadíme do 2. odpisové skupiny a použijeme rovnoměrné nebo zrychlené odpisy. Auto je nabíjeno v domě jednatele z wallboxu. Jednatel si na vlastním domě pořídil fotovoltaiku a v rámci fotovoltaiky byl pořízen wallbox. Wallbox není vložen do obchodního majetku takže bych o něm vůbec neúčtovala. Za měsíc má údaj o spotřebě kWh na nabíjení. Jak zaúčtovat spotřebu? Je možné použít spotřebu kWh a použít cenu dle vyhlášky cestovních náhrad Kč 7,70 a zaúčtovat MD 501/D 365? Je možné na elektromobil použít i měsíční paušální výdaj 5 000 Kč?

Jedna fyzická osoba figuruje v několika rolích: jako společník, statutární orgán (jednatel) a zároveň jako zaměstnanec na pracovní smlouvu. Prosíme o posouzení následujících situací: 1) Výběry finančních prostředků z firemního účtu a zálohy: Pokud si tento společník/jednatel vybere z firemního účtu finanční prostředky, považujeme za správné účtovat o pohledávce na účtu 355-Ostatní pohledávky za společníky (a vykazovat v Rozvaze na řádku Pohledávky za společníky). Prosíme o posouzení, zda tento postup je správný, nebo lze na tyto transakce pohlížet i jako na výběr zálohy zaměstnance s účtováním na účet 335-Pohledávky za zaměstnanci (a vykazováním v rozvaze na řádku Jiné pohledávky)? 2) Účtování mezd: Domníváme se, že pokud je zaměstnanec zároveň statutárním orgánem nebo společníkem, musí se jeho mzda účtovat na jiných účtech než u klasických zaměstnanců, a to konkrétně na účet 522-Příjmy členů orgánů obchodní korporace ze závislé činnosti (nikoli na 521) a závazek na účet 366-Dluhy ke společníkům v obchodní korporaci ze závislé činnosti (nikoli na 331). 3) Služební cesty: Stejný názor zastáváme i u účtování cestovních náhrad, kdy si myslíme, že správným postupem je účtování záloh na účet 355 (nikoli 335 jako u zaměstnanců) a účtování doplatků na účet 365-Ostatní dluhy ke společníkům (nikoli na účet 333). Je naše úvaha správná, nebo můžeme stejnou fyzickou osobu účtovat „střídavě“ jednou jako zaměstnance a jednou jako společníka podle toho, jakým způsobem nám dotyčný danou operaci popíše?

Firma zabývající se fotografickou činností zaměstnává zaměstnance na základě dohod o provedení práce. Jako místo výkonu práce je stanovena Česká republika. Pravidelným pracovištěm v případě cestovních náhrad je stanoveno sídlo firmy. V DPP však nejsou dohodnuté cestovní náhrady. Zaměstnanci jezdí na akce fotit dle objednávky po celé České republice firemními vozidly. Jak se má správně počítat pracovní doba? Počítá se cesta do odpracované doby? Bude se pracovní doba počítat již od doby, kdy zaměstnanci přijedou na sídlo firmy pro vybavení odkud dál pokračují na místo akce nebo až když dorazí na místo konání akce? Kdy končí pracovní doba? Když skončí smluvená akce, anebo až když přijedou zpět na sídlo firmy, kde vrátí vybavení?

Rok 2026 přináší významné změny v oblasti daňového a účetního sektoru, které se dotýkají jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Nejzásadnější novinkou je zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, jenž harmonizuje a zjednodušuje reporting příjmů ze závislé činnosti. Dále jsou významné změny v oblasti zdravotního pojištění, které zahrnují povinnou elektronickou komunikaci a úpravu podmínek pro platbu pojistného. V rámci daně z příjmů došlo k zásadní změně týkající se zdanění zaměstnaneckých akcií a zavedení nové úpravy pro kvalifikované zaměstnanecké opce. Významné úpravy zasáhly oblast DPH, přičemž byla zrušena některá osvobození finančních činností. Ke změnám došlo i v silniční dani, kde byla upravena sazba, a daň z nemovitých věcí byla ovlivněna změnami koeficientů. Nová povinnost zaměstnavatelů přispívat na penzijní produkty vybraným zaměstnancům představuje další důležitou úpravu, stejně jako diferenciace minimální mzdy. Povinný audit pro malé účetní jednotky je zrušen, což zjednodušuje administrativní zátěž podniků. Celkové změny pro rok 2026 vyžadují detailní pochopení a důkladnou přípravu na nová pravidla a postupy.

Ve firmě má každý zaměstnanec ve smlouvě uvedeno: ,,Místem výkonu práce je Česká republika, primárně kanceláře zaměstnavatele, které jsou v sídle společnosti.". Jen doplním, že sídlo společnosti je v Praze. Když mají toto zaměstnanci uvedené ve smlouvě a následně jednou na služební cestu po České republice, tak jim stravné po ČR nenáleží či náleží? 

Zaměstnavatel, s. r. o., vyslal jednatele na třídenní školení. Jednatel má smlouvu o výkonu funkce. S. r. o. zaplatilo na základě vystavené faktury školení, ubytování a stravování v hotelu (snídaně, oběd, večeře). Je celá faktura pro s. r. o. daňově uznatelná, je stravování na pracovní cestě pro jednatele osvobozeno nebo je zde nějaký limit? Školení souviselo s předmětem činnosti zaměstnavatele, s. r. o.). Lze uplatnit z celé faktury plný nárok na odpočet?

Jediný společník a současně i jednatel často využívá v s. r. o. svůj vlastní automobil. Ze s. r. o. nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce ani mzdu. Za poskytnutí vozidla společník nepožaduje žádné peníze. S. r. o. eviduje v účetnictví tyto náklady spojené s užitím vozidla: PHM, zároveň hradí havarijní pojištění vozidla a povinné ručení. Je možné, že by uvedené náklady byly daňově uznatelné? Pokud ano, za jakých podmínek? Lze v s. r. o. místo skutečných paragonů za PHM a parkovné využít paušální výdaje?

Česká obchodní společnost uzavře pracovní poměr podle českého práva se zaměstnancem, který bydlí na Slovensku. Místo pravidelného pracoviště bude v místě bydliště zaměstnance. Místo výkonu práce bude celé Slovensko. Jaké stravné náleží zaměstnanci na cestě mimo pravidelné pracoviště, jako při tuzemské cestě? Jak vyúčtuje pracovní cestu do sídla zaměstnavatele v ČR?

Společnost má sídlo v Ostravě, zaměstnankyně bydlí v Olomouci. Společnost by jí chtěla platit cestu do práce a z práce (jízdenky). Bude to pro společnost daňový náklad, pokud tento benefit uvede do smlouvy? Bude mít zaměstnankyně osvobozeno? Protože zaměstnankyně částečně pracuje i z domu (v Olomouci), není možné stanovit pro účely cestovních náhrad místo výkonu práce Olomouc i Ostravu, aby cesta mezi Ostravou a Olomoucí byla pracovní cestou?

V cestovních příkazech klienta se objevila cesta jeho zaměstnance, občana jiného členského státu EU, na velvyslanectví jeho země v Praze, kromě cestovného tam byly zahrnuty náklady na vystavení pasu. Zaměstnanec bude pas určitě potřebovat pro pracovní cesty mimo ČR, jedná se navíc o odborníka, který je pro firmu klíčový. Jak moc jsou obhajitelné tyto náklady jako daňově uznatelné?

Pracovnice terénní sociální služby (pečovatelky) mají v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce ORP a toto ORP je zároveň územím, kde jsou sociální služby poskytovány. Za klienty vyjíždí pravidelně z registrovaného sídla sociální služby podle předem daného rozpisu péče. Se zaměstnavatelem mají uzavřenu dohodu o užívání vozidel zaměstnavatele, nemají přiděleno jedno stálé, každý den vyjíždí s jiným. Každé ráno podepisují převzetí vozidla, které budou ten den používat. Lze za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad považovat město, kde má sociální služba registrované sídlo a odkud pečovatelky vyjíždějí? Vzniká pečovatelce nárok na stravné až ve chvíli, kdy opustí toto město a je mimo jeho území nejméně 5 hodin? Nebo je za zahájení pracovní cesty považováno samotné opuštění sídla služby? Za přerušení pracovní cesty je považován návrat do města nebo do sídla sociální služby? Pokud je pečovatelka mimo město 8.00 – 12.00 hod., vrátí se do sídla a dále je mimo město v čase 13.00 – 16 :00, vznikne jí nárok na stravné? Pokud mimo město bude 2 × 5,5 hodiny, vznikne jí nárok na cestovní náhrady 2×? Je nutné na každou pracovní cestu vypisovat cestovní příkaz? Je možné některé z problematických bodů upravit vnitřní směrnicí?