Náhrada cestovní

Jediný společník a současně i jednatel často využívá v s. r. o. svůj vlastní automobil. Ze s. r. o. nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce ani mzdu. Za poskytnutí vozidla společník nepožaduje žádné peníze. S. r. o. eviduje v účetnictví tyto náklady spojené s užitím vozidla: PHM, zároveň hradí havarijní pojištění vozidla a povinné ručení. Je možné, že by uvedené náklady byly daňově uznatelné? Pokud ano, za jakých podmínek? Lze v s. r. o. místo skutečných paragonů za PHM a parkovné využít paušální výdaje?

Česká obchodní společnost uzavře pracovní poměr podle českého práva se zaměstnancem, který bydlí na Slovensku. Místo pravidelného pracoviště bude v místě bydliště zaměstnance. Místo výkonu práce bude celé Slovensko. Jaké stravné náleží zaměstnanci na cestě mimo pravidelné pracoviště, jako při tuzemské cestě? Jak vyúčtuje pracovní cestu do sídla zaměstnavatele v ČR?

Společnost má sídlo v Ostravě, zaměstnankyně bydlí v Olomouci. Společnost by jí chtěla platit cestu do práce a z práce (jízdenky). Bude to pro společnost daňový náklad, pokud tento benefit uvede do smlouvy? Bude mít zaměstnankyně osvobozeno? Protože zaměstnankyně částečně pracuje i z domu (v Olomouci), není možné stanovit pro účely cestovních náhrad místo výkonu práce Olomouc i Ostravu, aby cesta mezi Ostravou a Olomoucí byla pracovní cestou?

V cestovních příkazech klienta se objevila cesta jeho zaměstnance, občana jiného členského státu EU, na velvyslanectví jeho země v Praze, kromě cestovného tam byly zahrnuty náklady na vystavení pasu. Zaměstnanec bude pas určitě potřebovat pro pracovní cesty mimo ČR, jedná se navíc o odborníka, který je pro firmu klíčový. Jak moc jsou obhajitelné tyto náklady jako daňově uznatelné?

Pracovnice terénní sociální služby (pečovatelky) mají v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce ORP a toto ORP je zároveň územím, kde jsou sociální služby poskytovány. Za klienty vyjíždí pravidelně z registrovaného sídla sociální služby podle předem daného rozpisu péče. Se zaměstnavatelem mají uzavřenu dohodu o užívání vozidel zaměstnavatele, nemají přiděleno jedno stálé, každý den vyjíždí s jiným. Každé ráno podepisují převzetí vozidla, které budou ten den používat. Lze za pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad považovat město, kde má sociální služba registrované sídlo a odkud pečovatelky vyjíždějí? Vzniká pečovatelce nárok na stravné až ve chvíli, kdy opustí toto město a je mimo jeho území nejméně 5 hodin? Nebo je za zahájení pracovní cesty považováno samotné opuštění sídla služby? Za přerušení pracovní cesty je považován návrat do města nebo do sídla sociální služby? Pokud je pečovatelka mimo město 8.00 – 12.00 hod., vrátí se do sídla a dále je mimo město v čase 13.00 – 16 :00, vznikne jí nárok na stravné? Pokud mimo město bude 2 × 5,5 hodiny, vznikne jí nárok na cestovní náhrady 2×? Je nutné na každou pracovní cestu vypisovat cestovní příkaz? Je možné některé z problematických bodů upravit vnitřní směrnicí?

Jak je to se stanovením doby výkonu práce při pracovní cestě, konkrétně v případě účasti na školení, které přesahuje stanovenou pracovní dobu? Příklad: Běžná pracovní směna zaměstnance je od 7:00 do 15:30. Zaměstnanec je vyslán na školení, které trvá do 16:00, a z pracovní cesty se vrací ve 20:00. Jaká část této cesty a školení se započítává do fondu pracovní doby? Má na započítání vliv, zda zaměstnanec řídí služební vozidlo, nebo je pouze účastníkem dopravy? O který zákon nebo paragraf zákoníku práce se tato úprava opírá a kde je možné najít oficiální výklad? 

Je kapesné vyplácené zaměstnancům ve 40% ze zahraničního stravného daňově uznatelným nákladem? 

Finanční správa na základě své analytické činnosti zjišťuje pokračující šíření nelegálních forem zaměstnávání včetně tzv. zastřeného zprostředkování pracovní síly. Tyto praktiky využívané některými firmami poškozují ostatní zaměstnavatele, vedou ke krácení daní a pojistných odvodů a často jsou spojeny i se špatnými pracovními podmínkami využívaných pracovníků.

Dva jednatelé a majitelé s. r. o. jezdí podepisovat obchodní smlouvy po celé ČR, někdy i za hranice. V rámci těchto cest se často ubytovávají v hotelu z různých důvodů, někdy proto, že druhý den mají ve stejné lokalitě další pracovní schůzky nebo klienta pozvou při podpisu smlouvy na večeři a v noci se již nechtějí vracet. Mohou být platby za ubytování hotelů zahrnuty do daňových nákladů společnosti včetně odpočtu DPH z ubytování? Cestovní příklazy si jednatelé nevystavují, ačkoli mají uzavřenou smlouvu o jednatelství a případné stravné, pokud je někdy součástí ceny za ubytování, se účtuje jako nedaňová položka. Je tento postup správný? Nyní je čeká i pobyt v zahraničí, kam jedou podepsat významný kontrakt s klientem letecky, je i zde možné zahrnout nákup letenek a ubytování do daňových nákladů společnosti? Ve všech případech se jedná o obchodní cesty nikoli soukromé.

Společnost chce zaměstnancům poskytovat finanční příspěvek na osobní automobil – car allowance, se kterým by pak zaměstnanci vykonávali pracovní cesty. Může takovýto příspěvek pokrývat kromě výdajů na pořízení vozidla i výdaje za spotřebované PHM a opotřebení, nebo musí zaměstnanci dostat náhradu za použití vlastního vozidla na každé pracovní cestě dle zákoníku práce? Jaký je u příspěvku daňový režim na straně zaměstnavatele?

Zaměstnanec v pracovním poměru má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce Česká republika. Tzn. pracuje-li kdekoliv po Česku nevzniká mu nárok na stravné podle zákoníku práce při pracovní cestě. Může mu zaměstnavatel poskytovat peněžitý příspěvek na stravování za takto odpracovanou směnu? Bude tento příspěvek u zaměstnance osvobozeným příjmem a u zaměstnavatele daňovým nákladem, pokud je poskytování příspěvku ujednáno vnitřním předpisem?

Můžou být hráčům a trenérům TJ Sokol proplaceny cestovní náhrady za jízdy jejich soukromými vozidly z jejich bydliště na zápasy a tréninky? Nemají uzavřenou DPP, DPČ ani HP. Že by se jim to proplácelo jako dobrovolníkům a udělala se na to směrnice. Mají sjednanou částku 3 Kč na kilometr, tedy nižší, než vyhláškou stanovené limity pro zaměstnance. Jakým způsobem by takový "příjem" zdaňovali? A byl by pro Sokol takový výdaj uznatelný?

Zaměstnanec byl vyslán na školení do Prahy, které začínalo v pondělí ráno, tudíž jel už v neděli, ale s bratrem, a tak nemáme žádný doklad - kdy v tomto případě zadat začátek pracovní cesty? Školení skončilo v pátek večer. Z pátku na sobotu zaměstnanec spal u bratra a vracel se domů až v sobotu ráno. Ukončit tedy pracovní cestu až dle sobotního dokladu? 

1. Zaměstnanec se vrací ze zahr.služební cesty z PL kde spal v hotelu, překročení hranic má 18:05 a ukončení v CZ v 23:45. Zároveň má poskytnutou snídani v zahraničí a večeři v CZ. Má nárok na stravné z obou zemí, tj. plné stravné ze zahraničí + 1/3 tuzemského stravného, tj: 37,50EUR (plná zahr.dieta krácená o 25%) + 53,10CZK (1/3tuzemské diety krácená o 70%)? 2. Zaměstnanec je vyslán na služební zahraniční cestu a vykonává zde práci v pátek a pondělí. Musí tedy zůstat v zahraničí o víkendu kdy ovšem nepracuje, má samozřejmě poskytnuté ubytování. Náleží mu za víkend i stravné? 

Zaměstnanec byl ubytován na pracovní cestě v tuzemsku. Na faktuře ubytovací zařízení fakturovalo ubytování za 1 noc 1264,29 Kč bez DPH, k tomu DPH 12 % 151,71 Kč a dále ubytovací poplatek 21 Kč, k tomu DPH 0 Kč. Ubytovací poplatek je stanoven obcí, ubytovací zařízení ho musí odvést obci. O účtování DPH ve výši 151,71 Kč na účet "343.100 DPH na vstupu" nemám pochyb, ale ohledně zbývajícího jsem se setkala s těmito názory na účtování: cenu ubytování 1264,29 Kč zaúčtovat na účet "512.100 Cestovné" a ubytovací poplatek na účet "518.100 Ostatní služby "nebo oboje cenu ubytování 1264,29 Kč i ubytovací poplatek 21 Kč zaúčtovat na účet "512.100 Cestovné". Který postup je správný? A ještě: poplatek si stanovila obec, platí se tedy obci nepřímo prostřednictvím ubytovacího zařízení. Zaúčtovat si ho na účet "538.100 Ostatní daně a poplatky" asi nepřipadá v úvahu, protože se neplatí přímo obci, ale prostřednictvím ubytovacího zařízení. Jaký postup je tedy správný, kam se má ubytovací poplatek zaúčtovat? A je daňově uznatelným nákladem?

Společnosti (plátci DPH) byly přefakturovány společností se sídlem v UK cestovní náhrady (ubytování, občerstvení, letenky atd.) kvůli zahraničnímu výjezdu konzultanta ke klientovi, kde se řešil prodej firmy. Ve smlouvě je uvedeno, že společnost uhradí cestovní náklady spojené se zahraničním výjezdem konzultanta společnosti v rámci přefakturace nákladů. Jak se má postavit společnost k vykázaným nákladům dle jejich povahy (občerstvení, ubytování, letenky apod.)? Může si všechny náklady daňově uplatnit nebo existují zde nějaké výjimky (např. u občerstvení)? Je nutné náklady při účtování položkově rozlišovat? 

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu na Slovensko, pracovní cesta trvala 8,5 hodin. Stravné by mělo být 1/3 z 35 EUR. Můžeme poskytnou zaměstnanci i kapesné a v jaké výši? Bude vše daňově uznatelné a u zaměstnance osvobozené? 

Naše malá firma (s.r.o.) získala zakázku (na základě objednávky) na montážní práce do Německa. Zakázka bude asi na 3 měsíce. Objednávka je od české firmy, která nám rovněž bude naše služby platit. V Německu budou pracovat naši 3 zaměstnanci. Zaměstnanci budou pracovat čtyři dny v týdnu,zajistili jsme jim tedy ubytování v Německu. Od pátku do neděle budou doma v ČR. Naše firma ještě nikdy mimo ČR nepracovala, musíme tedy zjistit informace, abychom nezapoměli něco důležitého nahlásit a abychom i v učetnictví neměli chybu. Zaměstnancům jsme na OSSZ podali žádost o formulář A1, zajistili jsme pracovní pojištění. A1 odneseme ještě na zdravotní pojišťovny zaměstnanců. Víme, že mají nárok na cestovní náhrady, budeme i vyplácet kapasné pro zahraniční cestu. Poradíte prosím, jestli je nutné ještě někde něco nahlásit? Fakturovat budeme české firmě, takže s fakturací to bude stejné, jako bychom svoje služby poskytovali v rámci ČR nebo je tam trochu jiné postup? Zakázku máme od 1.8.2025. 

Máme chráněnou dílnu. Naši zaměstnanci jsou OZP. V pracovní smlouvě mají výkon práce sídlo zaměstnavatele. Ráno přijdou do sídla firmy a firemním autem je odvážíme na pracoviště. Jejich předmět činnosti je úklid ve firmách popř. v hotelích. Z pracoviště jsou opět přivezeni firemním autem do sídla firmy. Jsou pro firmu (s.r.o.) náklady na PHM daňově uznatelné? Musí se něco přidaňovat zaměstnancům? Jsou na pracovní cestě, když odjíždí mimo svůj výkon práce? Jejich pracovní doba není delší jak 5 hodin denně, takže by neměli mít nárok na cestovní náhrady.

Polská společnost zřídila v CZ svůj odštěpný závod. Polský zřizovatel prostřednictvím tohoto odštěpného závodu realizuje v CZ stavební zakázky (odštěpný závod je registrován k české dph, zálohové dani, korporátní dani apod). V rámci realizace zakázek v CZ jsou na základě dohody přeloženi polští zaměstnanci do CZ (obdobně jak § 43 zákoníku práce), aby na zakázce participovali - zaměstnanci mají A1 a v CZ se za ně odvádí jen záloha na daň. Aby reálně ale zaměstnanci s výkonem práce v CZ souhlasili (doposud pracovali jen v Polsku), je jim hrazeno nepeněžní formou ubytování - často v bytě či apartmánu, který je odštěpným závodem plně hrazen (tento benefit je uveden v dokumentaci o přeložení) - byt je blízko stavby, kde zaměstnanci pracují. Můžeme u zaměstnavatele náklady na pronájem bytu posoudit jako daňový náklad v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) ZDP a můžeme nárokovat odpočet pro DPH? U zaměstnanců také nevíme, zda tento benefit můžeme osvobodit jako nějakou cestovní náhradu, nebo aspoň částečně jako přechodné ubytování apod.?