Náhrada mzdy a ušlého výdělku

Provozujeme hotel na samotě a máme zaměstnance na hlavní pracovní poměr. Pracovní úvazek zaměstnanců je 40 hod. Směny mají různě dlouhé. Jiné jsou o víkendu, jiné v týdnu. Směny se přizpůsobují provozu – firemní večírky, svatby apod. S tím souvisí i počet odpracovaných dnů. Docházku vedeme velice podrobně, včetně všech přestávek. Zaměstnanci jsou vždy se směnami seznámeni. Pracovní fond pro daný měsíc (ten máme i jako vyrovnávací období) nám odpovídá pro pracovní úvazek 40 hod/týden. Problém máme s výplatními pásky a mzdovými listy. Jsem malá společnost, která účtuje v běžném účetním programu. Odpracované hodiny odpovídají skutečnosti, ale dny bohužel ne. Dny jsou nastavené na úvazek 40 hod/týden. Je postačující, když odpovídají odpracované hodiny a podkladem je podrobná docházka?

Klient má zaměstnance činné na DPP i DPČ, v dohodách se neudává, které dny mají pracovat, či počet hodin za měsíc, ale pracují dle potřeb zaměstnavatele či předem dohodnutého rozvrhu směn, do zákonných limitů odpracovaných hodin dle ZP. Tito zaměstnanci nyní požadují náhradu za státní svátek dne 17. 11., jelikož obvykle v pondělí pracují. Dle docházky zpětně můžeme říct, že téměř každé pondělí pracovali. Bere se v tomto případě takový den (zde pondělí) za „obvyklý pracovní den“ zaměstnance, kdy musíme proplatit náhradu za neodpracovaný státní svátek? Směnu na tento den jsme nenaplánovali. Nebyla nutnost zaměstnance povolat v den státního svátku do práce. 

Jak se má zaměstnavatel dohodnout dle § 271m odst. 2 zákoníku práce o jiném způsobu výplaty náhrady za ztrátu na výdělku? Je možné měsíční výplatu podmínit doložením „Potvrzením lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem“ v průběhu trvání pracovního úrazu)? Pojišťovna zaměstnavateli refunduje, pokud má doloženo potvrzení od lékaře. Co dělat, když zaměstnanec nedodá žádné potvrzení, a po ukončení nemoci si nenechá potvrdit tiskopisy pro pojišťovnu? Zaměstnavatel vyplácí měsíčně náhradu za ztrátu na výdělku ale pojišťovna nic nerefunduje, protože nemá potřebné dokumenty?

Máme v zaměstnání 25 dnů dovolené na rok a tři dny sick days placené. Jaký průměr se platí jako dovolená? 

Zaměstnanec má HPP zkrácený úvazek na 0,2. Pracuje vždy 2 dny po 8 hodinách ob týden. V některém měsíci tedy má 4 dny a v některých mu vyjde 6 dní nebo 5 dní. Jeho měsíční mzda je 21 000 Kč. V prosinci 2024 dostal roční odměnu 15 000 Kč. 1/25 – 5 d × 8 = 40 hodin 2/25 – 4 d × 8 = 32 hodin 3/25 - 4 d × 8 = 32 hodin 4/25 - 4 d × 8 = 32 hodin 5/25 - 4 d × 8 = 32 hodin 6/25 - 4 d × 8 = 32 hodin 7/25 – 6 d × 8 = 48 hodin 8/25 - 4 d × 8 = 32 hodin 9/25 - 4 d × 8 = 32 hodin – zda čerpal dovolenou 4 × 8 hodin. Jak správně spočítat průměr pro náhrady? Průměr na září Program mi počítá pravděpodobný výdělek, jelikož zaměstnanec ve čtvrtletí nikdy nemá 21 dní, ale je to pouze z důvodu jeho zkráceného úvazku. Jeho výpočet je 21 000 / 4,348 / 8 = 603,73. Nezahrnuje mi tam ale tu roční odměnu. Pokud bych tedy měl počítat též koeficientem, mělo by to být 21 000 + (15 000 / 12) / 4,348/8 = 639,66? Nebo bych měl pravděpodobný průměr pročítat z předchozího čtvrtletí: (21 000 × 3) + (15000 / 4 ) / 96. Průměr pro říjenV září mu byla poskytnuta ještě mimořádná odměna ve výši 4 000 Kč. Pravděpodobný průměr spočítám jak? Podle hodin by to bylo takto: (7 + 8 / 25) 2 × 21 000 + září 4 000 (pouze odměna) + roční, která se upravuje dle hodin 3 750 × (80 / 112) = 2 677,5, dohromady 48 677,5 /8 0 odpracovaných hodin bez dovolené? Podle koeficientu 21 000 + odměnu a roční upravenou rozpočtu na měsíc (4 000 + 2 677,5 / 3) = 21 000 + 2 225,83 / 4,348/8? Jsou moje výpočty správné? Která varianta je prosím správnější pro výpočet průměru v daném případě? Žádnou směrnici jsme zatím neurčili.

Náš zaměstnanec se účastnil voleb v Třinci. Na jeho straně se jedná o překážku v práci placenou průměrnou mzdou. Nyní budeme vystavovat fakturu na obecní úřad na refundaci mzdy. Jako refundace můžeme požadovat jen náhradu za překážku nebo také i pojistné, které platí zaměstnavatel (33,8 %)?Tento zaměstnanec donesl potvrzení z městského úřadu v Třinci, že se účastnil voleb dne 3. 10. v rozsahu 11–16 hodin. Znamená to tedy, že pokud má pracovní dobu od 8–16 hodin, tak bude mít jako placenou překážku v práci jen 5 hodin? Zaměstnanec tento den ale vůbec nebyl v práci, protože bydlí v Třinci, ale pracuje v Ostravě, takže by to časově nestihl. Jak máme vykázat chybějící 3 hodiny?

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec odpracuje část směny ( případně celou směnu), následně odejde k lékaři a lékař mu vystaví pracovní neschopnost na celý den? V případě neschopnosti kratší než 14 dnů pro nás není problém dobu vzniku neschopnosti upravit v programu, jak ale postupovat v případě delší pracovní neschopnosti, když (předpokládám) OSSZ rovněž eviduje pracovní neschopnost na celý den? Situaci jsme řešili v souvislosti s nepracovním úrazem: zaměstnanec odpracoval celou směnu, večer si způsobil úraz a odešel na pohotovost, kde mu byla vystavena neschopnost na celý den. Jsme externí mzdová účtárna, situaci jsme tedy řešili až při zpracování mezd. 

V jednatelské smlouvě je ujednán počet dní dovolené a zdravotní dovolené, odměna z jednatelské smlouvy se nekrátí. V případě nemoci zde je tento odstavec: „Pokud jednatelka nebude schopna vykonávat svoji funkci pro nemoc nebo jiné zdravotní obtíže, je povinna oznámit tuto skutečnost bezodkladně ostatním jednatelům společnosti a dále postupovat podle platných právních předpisů upravujících pracovní neschopnost. Jednatelka má nárok na nekrácenou Odměnu bez ohledu na to, zda se v případě pracovní neschopnosti osobně podílela na činnosti společnosti či nikoli, nejvýše za 10 dnů pracovní neschopnosti za kalendářní rok. V případě déletrvající pracovní neschopnosti se postupuje přiměřeně dle pravidel, jako v případě neschopnosti vykonávat práci pro nemoc nebo jiné zdravotní obtíže u zaměstnastnanců společnosti.“ Má nárok na náhradu mzdy v případě neschopnosti v délce 1–14 dní od zaměstnavatele a poté od 15. dne od OSSZ? Jak byste postupovali? můžete mi to případně ukázat na příkladu?

Máme ve firmě 2 zaměstnance na zkrácený úvazek 10 hodin týdně. 1) Zaměstnanec chodí do práce pouze v pondělí a v úterý po 5 hodinách (celkem týdně 10 hodin). Takto se to pořád opakuje. Máme zde nastaven úvazek 2 dny, 5 hod. denně. 2) Zaměstananec chodí do práce různě, ale vždy za týden odpracuje 10 hodin – např. v pondělí 2 hod., ve středu 3 hod., ve čtvrtek 5 hod. (celkem týdně 10 hod.), další týden je to zase jinak, ale vždy dodrží 10 hodin týdně. Máme zde nastaven úvazek 5 dní, 2 hod denně. Kdyby oba zaměstnanci onemocněli a nemoc trvala 5 dní (od pondělí do pátku). Jak bychom měli správně proplatili náhradu za nemoc? Za které dny? Bude se to u nich lišit?

Naše zaměstnankyně má úvazek 32 hodin týdně. Do práce chodí od pondělí do čtvrtka 8 hod. denně × 4 dny, tj. 32 hodin. Jedná se o rovnoměrný pracovní poměr. V PC máme nastaven sjednaný týdenní úvazek 32 hod. (8 hodin denně, 4 dny v týdnu). Jestliže bude nemocná od úterý do pátku, tak zaměstnavatel proplatí náhradu za úterý až čtvrtek, tzn. 24 hodin? Kolik je potom vyloučených dob do evidenčního listu 3 nebo 4 dny? Nebo se počítá 6,4 hodiny na den × 4 dny (nemoc od úterý do pátku) a proplatí se náhrada za 25,6 hodin a budou celkem 4 vyloučené doby?

Zaměstnankyně vdává dceru, obřad se koná v pátek, kdy má naplánovanou pracovní směnu. Má nárok na placené volno? Jak se tato překážka v práci prokazuje - je nutný oddací list od dcery?

Od pojišťovny nám přišly informace o výplatě pojistného plnění za dobu léčení po pracovním úrazu zaměstnance. Výplata zahrnuje bolestné, čistou ztrátu výdělku, lékařský honorář a zálohovou daň. U zálohové daně pojišťovna uvádí, že je odvedena na FÚ. Celkové plnění zaslali na účet poškozeného. Chápu to tak, že pojišťovna odvedla zálohovou daň ze ztraceného výdělku přímo na FÚ. Máme jako zaměstnavatel nějaké povinnosti s tímto příjmem zaměstnance a odvedenou zálohovou daní?

Zaměstnanec měl na čtvrtek nahlášeno neplacené volno. V pondělí onemocněl a nemocný byl až do pátku. Jak teď postupovat s jeho mzdou? V pondělí, úterý, středa pátek bude mít nemoc a ve čtvrtek neplacené volno? 

Zaměstnanec na DPP má sjednanou mzdu 14.499 Kč, má nárok na dovolenou, která mu je poskytnuta a vyplácena. Při čerpáni dovolené se dostaneme ale vždy na menší částku, chceme ale zachovat přesně dohodnutou částku, nechceme zaměstnance nějak poškodit. Kompenzujeme to tedy částkou v odměnách, prémii, aby se vyplatilo přesně 14.499. Postupujeme správně? Je nějaké jiné řešení? 

Je možné vyplácet zaměstnanci rozdíl mezi náhradou mzdy od OSSZ a jeho průměrným výdělkem při dlouhodobé nemoci zaměstnance? Jedná se z pohledu daně z příjmu fyzických osob o zdanitelných příjem, který podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění? Zaměstnavatel by měl vytvořenou směrnici, kterou by upravoval nárok na toto dorovnání, bylo by toto daňovým nákladem organizace?

Máme pedagogy na dohody konané mimo pracovní poměr. Mají naplánované směny dle rozvrhu výuky. O letních prázdninách čerpají řádnou dovolenou (ve dnech, na které připadá výuka). Ne všem však nárok stačí na pokrytí celých dvou měsíců. Je zaměstnavatel povinen přidělovat jim práci, příp. vyplatit náhradu mzdy z důvodu překážek na straně zaměstnavatele?

Máme zaměstnance, který má 2 exekuce a 4 vyživované děti. Utrpěl pracovní úraz v délce 10dní, tudíž OSSZ neproplácela žádnou nemocenskou. Od nás dostal řádnou mzdu včetně náhrady mzdy za nemoc, mzda byla spočtena se zohledněním jeho exekuce i prac. úrazu a zbytek mu byl proplacen. Nyní musíme také zaslat formuláře na KOOPERATIVU a to výpočet ušlé mzdy a Hlášení pojistné události. Jak prosím postupovat, když na formulářích KOOPERATIVY nikde nevidím kolonku, kde mohu sdělit pojišťovně, že zaměstnanec má exekuci a tudíž je i jeho náhrada vyplácena pojišťovnou postižitelná? Zasílám KOOPERAIVĚ usnesení o exekuci nebo je výpočet srážky i z tohoto Kooperativou vyplaceného pojistného pouze v naší pravomoci? Máme si raději nechat pojistné vyplatit na náš firemní účet a poté přeposlat exekutorovi?

Zaměstnankyně má pracovní smlouvu na dobu určitou. Před koncem sjednané doby byla na pracovní neschopnosti kvůli rizikovému těhotenství doma, po DPN ihned nastoupila na mateřskou. Má 5 dní nevyčerpané dovolené, ale po měsíci mateřské ji skončí PPV. Můžu ji při pobírání mateřské v posledním měsíci pracovního vztahu proplatit nevyčerpanou dovolenou? Případně jak jinak postupovat?

U DPČ máme stanoveno, že pracovní doba bude maximálně polovinu pracovní doby a 200 Kč za hodinu. Za jednotlivé měsíce pracováno různě dle potřeby plánem směn. Jak se stanoví průměrný měsíční výdělek pro Úřad práce? Stačí hrubý, čistý si dopočítám. 1. měsíc pracoval 1 týden 20 hod., 2. měsíc pracoval 2 týdny po 5 hod. a 3. měsíc pracoval 1 týden 10 hod. Celkem 20+5+5+10= 40 hod./ čtvrtletí á 200,-. 

Máme zaměstnance, který má nepravidelnou pracovní dobu – TPD 38,75, úvazek 80%, tzn. 31 hodin týdně. Zaměstnanec má naplánované směny na květen: 12 směn za 11,75 hodiny. V květnu měl dovolenou 47 hod (4 směny). Základ má 16 236 Kč a má i osobní ohodnocení ve výši 1 350 Kč. Průměr na dovolenou 153,33 Kč. Jak se mi sníží základní mzda a osobní ohodnocení? S jakým fondem pracovní doby se počítá, když je vyrovnávací období je 6 měsíců? Vychází se vždy ve vyrovnávacím období z fondu ze směn z příslušného měsíce (takto má zaměstnanec nastaveno vždy pravidelně v měsíci 12 směn), tj. např. 12 směn po 11,75 hod x 6 měsíců = 846 hod? Nebo z pracovních dní v měsíci při týdenný pracovní době 38,75 hod, tj. vyšlo by to za 6 měsíců cca 799 hod? Jaký bude základ v Kč zaměstnance v květnu?