Ochranné pracovní prostředky

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování? 

Při nástupu do zaměstnání zaměstnancům dáváme osobní ochranné pracovní prostředky - oblečení, obuv. Když zaměstnanec skončí pracovní poměr brzy, většinou ve zkušební době, tak po něm požadujeme věci vrátit. Může zaměstnavatel sepsat se zaměstnancem dohodu o srážkách, a když tyto OOPP zaměstnanec při ukončení zaměstnaní nevrátí, tak mu srazit se mzdy určitou finanční částku za tyto OOPP?

V našich příspěvcích o vnitropodnikových směrnicích jsme se věnovali lecjakému tématu, ale k vnitropodnikové směrnici o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků jsme se propracovali až dnes. Vnitropodniková směrnice o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) je klíčovým dokumentem, který definuje pravidla a postupy pro správné používání a distribuci OOPP ve společnosti. Směrnice by měla obsahovat informace o tom, jaké typy OOPP jsou k dispozici, jaké jsou povinnosti zaměstnanců při jejich používání, pravidla pro jejich údržbu, výměnu atd. Je důležité, aby směrnice reflektovala nejnovější právní předpisy a bezpečnostní standardy. Cílem směrnice o poskytování OOPP je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců společnosti při výkonu jejich pracovních povinností. Zdůrazňuje povinnost zaměstnanců používat osobní ochranné pracovní prostředky, které jsou jim poskytovány, a to přesně podle pokynů. Společnost tímto krokem nejen plní své zákonné povinnosti, ale také aktivně přispívá ke zlepšení pracovních podmínek a prevenci úrazů.

Pracovní oblečení hraje klíčovou roli v mnoha profesích, ať už jde o ochranu zdraví zaměstnanců, zajištění bezpečnosti na pracovišti, nebo reprezentaci zaměstnavatele. Právní úprava pracovního oblečení je v České republice obsažena v několika právních předpisech, zejména v zákoníku práce a v právních normách týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“). V následujícím textu naleznete ucelený přehled právních povinností zaměstnavatelů v souvislosti s pracovním oblečením, zabývat se budeme i jinými aspekty pracovního odívání, zejména stejnokrojem a požadavky na úpravu zevnějšku, tzv. dress code.

Společník si pořídil  brýle  se speciální ohniskovou vzdáleností k práci se zobrazovací jednotkou v celkové hodnotě 17 tis. bez DPH.  Na brýle byla vystavena faktura na společnost, která fakturu uhradila. Na základě rozsudku Soudního dvora  ze dne 22.12.2022 Věc C-392/21 bych brýle považovala jako osobní ochranný prostředek zaměstnance, který je používá jen a výhradně pro výkon svého zaměstnání. Pro firmu by se jednalo o daňový náklad dle Zákona 586/1992 Sb., §24 odst. 2 písm. j) Pro společníka by se jednalo o příjem, který není předmětem daně dle §6 odst. 7 písm. b) Je prosím tato má úvaha správná?

Pracovnice úklidu mají ve vnitropodnikové směrnici definovány pracovní oděv jako černé kalhoty (je možné i džíny). Tyto kalhoty si můžou zakoupit sami - zaměstnavatel proplací cenu za kalhoty dle směrnice do výše 500 Kč/kalhoty. Pracovnice donesla učtenku za 2 kalhoty (první kalhoty jsou pořízeny soukromě, druhé kalhoty cena 550 Kč). Jak účtovat, jaký vystavit doklad, pokud jde o výdaje mimo podnikání a jak naložit s cenou nad 500 Kč - nedaňově náklady pro zaměstnavatele?

Kupujeme pracovníkům pracovní obuv, to je daňový náklad. Ale jak je to s vložkami do bot, je to daňový náklad? 

Rádi bychom zaměstnancům (servírkám) zakoupili obuv - jednalo by se o pohodlné sportovní tenisky zakoupené na běžném e-shopu. Bude se jednat o daňový výdaj s možností odpočtu DPH? 

Společnost, která je zároveň správce budovy pro jinou společnost, která tuto budovu používá pro pronájem prostor k nebytových účelům, poskytuje dle vnitřního předpisu paušální náhradu za praní stejnokroje (sukně, košile, sako- vše poskytl zaměstnavatel) pro recepční budovy a firemního oblečení, stejnokroje pro úklid, ostrahu a údržbu domu. Paušál je stanoven dle kalkulace, který vychází z ceníku prádelny, která zajišťuje praní takovýchto oděvů a poskytuje se jen za pracovní dny, které zaměstnanci odchodí /tj. vyjímá dny dovolené, nemoci, neplaceného volna, překážek na straně zaměstnanců apod. Je stanovení paušálu takto v pořádku? Dotazy: pokud tento paušál je součástí služeb správy budovy je možné ho účtovat předpisově jako 518/333 nebo spíše 548/333?

Zaměstnancům se bude vyplácet příspěvek na čistící prostředky-na praní pracovních oděvů. Bude tato částka podléhat zdravotnímu, sociálnímu a dani? Jak se bude tento příspěvek účtovat? Bude se jednat o daňový náklad?

1) Může zaměstnavatel dát dle vnitropodnikové směrnice zaměstnancům 1 x za rok peníze (všem stejně) na koupi osobních ochranných pomůcek a neproplácet tak paragony ? Zaměstnanci by tak mohli peníze utratit na osobní ochranné pomůcky, a nebo si vzít z domova svoje montérky a peníze užít na něco jiného ? Zaměstnanci pracují v kovovýrobě - 2. kategorie prací dle zařazení od krajské hygienické stanice. 2) Může zaměstnavatel proplatit paragony za osobní ochranné pomůcky společníkům a jednatelům, kteří jsou zaměstnání na DPP v kovovýrobě, stavějí svépomocí výrobní halu a za tuto činnost nechtějí žádnou mzdu ani odměnu - jen ty montérky?

Chtěli bychom dávat zaměstnancům do mzdy částku na nákup pracovní obuvi. Podléhala by tato částka pojistnému a dani ze závislé činnosti?

Zaměstnanec, konkrétně manažer, pracoval ve společnosti do 30.6. na hlavní pracovní poměr dle příslušné pracovní smlouvy. Od 1.7. se stal jednatelem společnosti a k 30.6. byla pracovní smlouva ukončena. Nově jednatel společnosti od 1.7. chce mít stejné benefity jako u pracovní smlouvy a tyto benefity budou také uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Jde o 25 dní dovolené ročně s stravenkový paušál, zároveň mu budou tak jako u zaměstnaneckého poměru propláceny měsíčně příspěvky na praní firemního oděvu. Otázky zní: 1. nevyčerpaná dovolená se musí proplatit při ukončení pracovní smlouvy nebo se může převést na jednatelský poměr, pokud to bude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno? 2. otázka: může jednatel pobírat ve stejném režimu jako zaměstnanec stravenkový paušál a pobírat dovolenou v našem případě 25 dní ročně? Je daňově uznán i paušál na praní oděvu?

Jak stanovit tzv. montérkovné – vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení, např. skladník a řidič? Jak stanovit způsob a výši výpočtu náhrady?

Problematika osobních ochranných pomůcek je upravena v § 104 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat stanovené požadavky.