Odpovědnost

Jak je u elektroinstalačních prací v přenesené povinnosti? 1) Odpovědnost za stanovení sazby: Ze zákona je mi zřejmé, že vystavovatel faktury není povinen sazbu daně uvádět. Některé fakturační programy jsou však nastaveny tak, že tuto náležitost požadují. Měl by příjemce takové faktury požadovat nějaký důkazní prostředek prokazující stanovení sazby? Kdo má v tomto případě klíčovou odpovědnost? Co je zde zásadní – zápis v KN? A jak je to u projektů ve výstavbě? Pokud příjemce přizná daň ve vyšší sazbě dle faktury, jaké by to mohlo mít dopady? 2) Revize – konkrétní příklad: Na dodávku revizí je najímán pán, který fakturuje souhrnně např. 15 revizí za určité období. Fakturu většinou položkuje podle obecných adres objektů. Sazba na dokladech není uvedena. Jako příjemce a zpracovatel dokladu bych tedy měla řešit, ke kterému objektu revize náležely? A podle toho by měly mít položky faktury rozdílné sazby? 3) Elektroinstalační práce mimo přenesenou daňovou povinnost: Je třeba si v rámci elektroinstalací dát pozor na nějaké výjimky, kdy se přenesená daňová povinnosti mezi plátci neaplikuje?

Je možné dát dětem na omezený čas v jasně vymezeném prostoru „rozchod“? Pokud ano, za jakých podmínek? V případě, že se dítě úmyslně vzdálí z vymezeného prostoru a odejde, nese škola odpovědnost za případný úraz, který by se mu stal?

Dne 28. března 2019 byl Veřejnou ochránkyní práv a Komorou daňových poradců ČR uspořádán seminář zabývající se problematikou náhrady škody způsobené při výkonu daňové správy. Semináře se zúčastnili také soudci nejvyšších soudů, advokáti, zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství.

V případech uvedených v odstavci v § 109 odst. 1 zákona musí být rovněž splněna podmínka, že ručitel o výše popsaných skutečnostech věděl či vědět mohl již v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění. Nelze mu tedy přičítat k tíži skutečnosti, které nastanou ex post, tedy až poté, kdy k uskutečnění zdanitelného plnění došlo.

Ověřování daní při auditu účetní závěrky a odpovědnost auditora Ing. Pavel Uminský, Ph. D. 1. Ověřování účetní závěrky auditorem 1.1 Povinnost ověření účetní závěrky auditorem Zákon 563/1991 Sb., o...

S příchodem nového procesního předpisu daňového práva,1 kterým je zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen daňový řád), jenž nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011, se změnilo jistě mnohé. Není mou snahou, a ani v možnostech rozsahu tohoto pojednání, zachytit změnu veškeré koncepce procesního práva daňového, jež s ní takřka přišla, ale chci se zaměřit na nově2 přicházející odpovědnostní (sankční) institut daňového řádu, kterým je pokuta za opožděné tvrzení daně.3 Tímto institutem obohatil daňový řád nejen odpovědnostní a sankční systém daňového práva, ale, což si doložíme později, i sankční systém práva správního4. Nebojím se říci, že s ohledem na jeho specifičnost, kterou předpokládám, že dále prokážu, obohatil systém odpovědnosti v právu vůbec, když není vyloučeno, že po systematické stránce dosti negativně.