Organizační složka státu

Na začátku smluvního vztahu s dodavatelem (CCS) jsme v předchozích letech složili vratnou zálohu (depozit) ve výši 66 000 Kč. Tato částka byla zaúčtována jako poskytnutá záloha na účet 314. Nyní smluvní vztah končí a dodavatel nám bude uvedenou zálohu vracet. Příjem bude zaúčtován na účet 221 se souvztažností na účet 314 jako zúčtování pohledávky. Potřebuji si ujasnit, zda se tato vratka poskytnuté zálohy posuzuje obdobně jako např. přeplatek minulých let, tedy zda si je jako OSS nesmíme ponechat, nezvýší nám rozpočet, nelze je použít jako zdroj výdajů a musíme je odvést jako příjem státního rozpočtu anebo zda jde o vlastní prostředky organizační složky státu, které byly dodavateli dočasně poskytnuty a po jejich vrácení zůstávají organizační složce. Podle principů vyplývajících z vyhlášky č. 410/2009 Sb. je zúčtování pohledávky pouze změnou struktury aktiv a nepředstavuje výdaj ani přeplatek minulých let. Domnívám se tedy, že vratka zálohy nepodléhá odvodu do státního rozpočtu. Nepodařilo se mi však dohledat metodické stanovisko či interpretaci MF ČR, která by tento závěr výslovně potvrzovala. Pokud existuje metodický výklad, stanovisko Ministerstva financí, případně jiný dokument, který tuto problematiku upravuje nebo potvrzuje, prosím o jeho uvedení. 

Je možné, aby organizační složka státu vedla vystavené doklady k inkasu/faktury výhradně v elektronické podobě a zasílala je klientům e‑mailem bez elektronického podpisu, aniž by tím došlo k porušení požadavků § 11 a § 33a zákona o účetnictví či dalších souvisejících předpisů? Prosíme o potvrzení souladu s právními předpisy a případné upozornění na podmínky nebo omezení, které je nutné dodržet.

Organizační složka státu vlastní rekreační chatu, kterou užívá k rekreaci svých zaměstnanců, příp. jejich rodinných příslušníků. Chatu lze užívat pouze v období od dubna do září, jinak je chata zavřená (z provozních důvodů – nemá topení atp.). V pravidlech hospodaření s prostředky FKSP má OSS stanoveno, že z fondu se hradí veškeré náklady na provoz chaty, v případě rekreace pak stanoví dopředu pevnou částkou platbu za ubytování pro zaměstnance a další účastníky rekreace. Vzhledem ke změnám ve financování FKSP od r. 2024, zejm. snížení základního přídělu do fondu, chce OSS využít § 68 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a na konci roku přeúčtovat 50 % nákladů za provoz této chaty z výdajů SR na účet FKSP. Je možné takto postupovat? Chata se k jiným účelům než rekreaci nevyužívá, ani k tomu není uzpůsobena.

Zaměstnanec donesl fakturu za třídenní soustředění (tématicky se týká jeho výkonu práce). Na faktuře je zvlášť položka za ubytování a za stravu. Mohu všechny tři položky zaúčtovat na účet 518? (soustředění, ubytování a stravu). Jsme příspěvková organizace založená OSS. 

Ustanovení § 69 odst. 3 vyhlášky 410/2009 Sb. zní: „Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.“  Co konkrétně lze zahrnout do „nákladů na získání informace“ a co je myšleno „přínosy plynoucí z této informace? Jak nejlépe a akceptovatelně stanovit významnost v případě časového rozlišení - např. určitou částkou nebo procentem z obratu nebo procentem z netto aktiv, nebo jiným poměrem, výpočtem? Nebo s ohledem na skutečnost, že jsme OSS, která netvoří hospodářský výsledek podléhající dani z příjmu a značná část takto účtovaných nákladů jsou opakovatelné náklady v obdobných částkách účtované většinou měsíčně, je přípustné nepoužití metody časového rozlišení?

V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku věnovanému účetní závěrce za rok 2019. Tentokrát se zaměříme na další účetní výkazy a přílohu.

K jakým účelům může ÚSC využívat depozitní účet? Hlavně se mi jedná o to, zda se může z důvodu rozpočtové skladby na něj provést „jakoby vyplacení mzdy“, tj. převod finančních prostředků z běžného účtu na depozitní účet a v lednu udělat zpáteční převod na běžný účet a klasicky vyplatit prosincovou mzdu v lednu z běžného účtu. Existuje nějaký právní předpis, který upravuje používání depozitního účtu?

Probíhající reforma účetnictví vybraných účetních jednotek, mezi které patří i organizační složky státu, a přechod na plné akruální účetnictví u těchto subjektů znamenaly ve svém důsledku i povinnost sestavování přehledu o peněžních tocích (cash flow) jako jedné z nových částí účetní závěrky organizačních složek státu. Předpoklad je sestavování tohoto přehledu souhrnně za Českou republiku.

Od roku 2010 jsou organizační složky státu na základě novely zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), zařazeny do kategorie vybrané účetní jednotky. Jejich účetní záznamy jsou důležité pro potřeby státu a shromažďují se v centrálním systému účetních informací státu. Na základě těchto údajů má Ministerstvo financí za povinnost sestavovat účetní výkazy za Českou republiku.