Paušální výdaje - strana 41

Poplatník uplatňuje výdaje % z příjmu, jde o daňovou evidenci. Jak správně zaevidovat přeplatek z minulého roku na sociální a zdravotní pojištění? a) Možno o tento přeplatek ponížit zálohy na tento rok, to zn., jakoby zaevidovat mínusem k pojistnému? b) Někdo tvrdí, že lze tento přeplatek zaevidovat jako příjem a z tohoto příjmu též uplatnit % výdajů - to jsem však na pochybách, jelikož výdaje na SP, ZP stojí vlastně mimo těch výdajů uplatňovaných % z příjmů, a proto si myslím, že logické bude postupovat dle možnosti a). Pokud by se mohl uplatnit způsob b), znamenalo by to zvýhodnění oproti a).

Jedná se o fyzickou osobu, která vede účetnictví, podniká podle § 7. Může tato osoba uplatnit výdaje paušální částkou za rok 2006?

Jsem fyzická osoba vlastnící živnostenský list na předmět podnikání \"Zprostředkovatelská činnost v režimu živnosti volné\" - charakter provozované činnosti je podřízený pojišťovací zprostředkovatel, nejsem plátce DPH. Mohu si uplatnit paušální výdaje ve výši 50 %?

Fyzická osoba, neplátce DPH, vede daňovou evidenci, má živnost na vedení účetnictví. Letos zvažuje, že výdaje uplatní dle § 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů paušálem, tj. 50 % z příjmů. Některé zakázky (klienty) zpracovává subdodavatelsky (jinou účetní firmou). Musí fyzická osoba do zdanitelných příjmů zahrnout celou přijatou částku, či z ní smí odečíst zaplacenou částku zpracovateli subdodávky? Příklad: Zpracování účetnictví firmě XXX za měsíc říjen 2006 - příjem 6 000 Kč. Tuto firmu na základě smlouvy zpracovává subdodavatelsky jiná firma, která si účtuje 4 000 Kč za tuto službu. Do příjmu se započítává oněch 6 000 Kč nebo 2 000 Kč?

Podnikatel, vedl do 2006 daňovou evidenci, v evidenci rozlišoval sloupkem \"nájem\" § 7 a § 9. Od 1. 1. 2007 chce přejít na účetnictví. 1) Pokud bude vést účetnictví i pro § 7 i pro § 9 a je fyzickou osobou, může nebo dokonce musí vést jedno účetnictví a rozdělovat náklady a výnosy § 7 a § 9 AE, nebo by měl vést 2 účetnictví na každý příjem samostatně? 2) Pokud by vedl účetnictví jako jedna osoba za oba příjmy dohromady, jak je posuzována jak to \"ošetřit\", že budova, jejíž byty jsou pronajímány, není obchodním majetkem a v § 9 je odpisována. Dle mého je odpis do nákladů stále stejný, ale jedná se o dopad majetkoprávní, v případě vyřazení majetku za účelem jeho případného prodeje.

Můj klient má pronajaté prostory části bytu, který byl dočasně určen k podnikání (účetní na MD). Jedná se o část bytu v panelovém domě, kde nelze určit podíl částky za služby. Z minulosti mám názor, že je nájemní smlouva bez určení částky zvlášť za nájem a zvlášť za služby neplatná a finanční úřad může uplatněný náklad bez problémů doměřit. Jakým způsobem by bylo možno daňově ošetřit nájemní smlouvu s popsanými službami, aby byla daňově účinným nákladem? Účetní by nedosahoval příjmů, kdyby tento výdaj nevynaložil.

Vedu daňovou evidenci a chci přejít na určování výdajů procentem z příjmů. Za minulé daňové období budu tedy muset podat opravné daňové přiznání s navýšením příjmů o pohledávky. Tyto se poté neprojeví v příjmech z dalšího období a tam budu muset zase zahrnout pohledávky nesplacené před koncem daňového období? Zároveň budu muset požádat o prominutí penále na FÚ, že? Při tomto vykazování příjmů nemusím žádné výdaje evidovat a dokládat, ani vést knihu jízd? Musím také poslat dodatečné hlášení na PSSZ a zdrav. pojišťovnu, že?

Je do výdajů určených procentem z příjmů též už započteno sociální a zdravotní pojištění poplatníka a jaké další položky lze uplatnit ke snížení daňového základu? Při přechodu z daňové evidence na výdaje procentem z příjmů je třeba započítat i příjmy, které přijdou v následujícím období, pokud souvisí s obdobím, za které se daň počítá? Je nutno takto dodanit pomocí dodatečného daňového přiznání i rok předcházející?