Příjmy ze závislé činnosti - strana 11

Účetní jednotka je družstvem. Ve vedení družstva je předseda a čtyři místopředsedové. Když jsem převzala jejich účetnictví, zjistila jsem, že jsou všichni vedeni jako zaměstnanci a účtováno je na účty 521, 524, 331, 336, 342. Veškeré náklady byly účtovány jako daňové. Není možné, že se u členů představenstva jedná o daňově neúčinné náklady, jako například u společností s ručením omezeným?

Právnická osoba zabývající se prováděním pozemních komunikací, poslala své zaměstnance udělat si řidičské zkoušky na nákladní automobil, aby pak mohli získat strojní průkaz a vykonávat práci s bagrem. Tento řidičský průkaz jim ale zaplatila. Naúčtovali jsme úhradu z čistého zisku, ale nevíme, jestli by jsme ještě tuto částku neměli přičíst ke mzdě a zdanit jako nepeněžní příjem?

Naše akciová společnost zaplatila zaměstnanci školení a poplatek na závěrečnou zkoušku revizního technika. Osvědčení je vydáno na jméno zaměstnance. Bude provádět revize zařízení pro společnost. Jsou náklady na školení a poplatek za osvědčení daňovým nákladem společnosti a musím zaměstnanci dodanit výši nákladů jako nepeněžní příjem daní z příjmů ze závislé činnosti a také musím z této částky odvést SP a ZP zaměstnance?

Jedná se o starobního důchodce, který by vypomáhal naší fa (fyzická osoba) do 150 hodin ročně. Zajímalo by mne jako mzdovou a personální pracovnici, zda v případě, kdy bude mít za měsíc výdělek např. 8 000 Kč a bude mít podepsáno daňové prohlášení (jinde nepracuje,) mohu srazit daň podle tabulky 12 % a neodvádět sociální a zdravotní pojištění. Mám správný názor?

Jedná se o právnickou osobu. Máme jednatele, který u nás nemá jiný zaměstnanecký poměr a práci jednatele vykonává na mandátní smlouvu, jak se mu bude vypočítávat mzda?

Zaměstnanec na základě Dohody o provedení práce (mzda 12 000 Kč) prohlášení nepodepsal. Byla mu sražena zál. daň ve výši 20 %. Pro finanční úřad tato daň bude uvedena na tiskopise pro srážkovou nebo zálohovou daň?

Společnost s ručením omezeným má 4 společníky, z toho 2 jednatele. Všichni mají uzavřenu mandátní smlouvu podle § 566 obchodního zákoníku. Odměny mají každý měsíc jiné, mzdová účetní je spočítá dle předloženého soupisu, který předkládají každý měsíc. Znění smlouvy: „mandantář podle této smlouvy bude pro mandanta vykonávat funkci jednatele, provádět jednání s obchodními partnery a vykonávat odborné práce (týkající se prací dle ŽL firmy). Bude používat soukromé motorové vozidlo (§ 119/1992 Sb.). Odvody na zdravotní a sociální jsou odváděny, jsou řádně přihlášeni, jiné zaměstnání nemají. Jak je to s minimální mzdou? Některý měsíc ji nedosáhnou. Zdravotní je dopočítáno. Všichni jsou poživateli výsluhových důchodů. Docházkové listy nepředkládají. Jsou považovány tyto plnění jako odměny za výkon funkce, i když evidentně jezdí vykonávat práce související s náplní firmy? Nebo mají mít uzavřenu pracovní smlouvu? Může mít mand. smlouvu uzavřenou i společník? (ne jednatel).

S manželem uplatňujeme společné zdanění za těchto podmínek: manžel - příjmy podle § 7 manželka - příjmy podle § 6 a 7. U manžela jsem v příloze společný základ pro SZM na řádku 517 uplatnila ztrátu z roku 2001. Je můj postup správný? Nejsem si jista, zda se i na tento případ nevztahuje § 13a odst. 2 zákona o daních z příjmů.

Jsem zaměstnaná jako účetní na hlavní pracovní poměr. Kromě toho mám nabídku na provedení jednorázové práce (cca 14 dní). Mohu na tuto práci uzavřít smlouvu o dílo (v mém případě smlouvu o provedení služby), anebo musím uzavřít dohodu o provedení práce? Pokud bych uzavřela smlouvu o dílo, můj výdělek 10 000 Kč by byl příjem podle § 10, v této výši by byl osvobozený od daně a nemusela bych podat daňové přiznání?

Má zaměstnanec nárok na kapesné ve výši 40 % denní sazby stravného při zahraniční pracovní cestě a může si ho dát zaměstnavatel do nákladů?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, 100% zahraniční kapitál, jednatel Francouz. Společnost se nacházela několik let ve ztrátě, v loňském roce jsme obdrželi cca 12 faktur z roku 2003 a 2004 za práci jednatele dle jednotlivých měsíců. Je nutné k těmto fakturám DPH samovyměřit a podat dodatečné přiznání k DPH za jednotlivá období?

Jsem osoba samostatně výdělečně činná, vedu daňovou evidenci. Při ročním zúčtováním daně za minulý kalendářní rok vznikl mému zaměstnanci (díky uplatnění zákonných odpočtů) přeplatek daně, který je 3x vyšší, než je pravidelně odváděná měsíční záloha daně v letošním roce. Je nutné zaměstnanci tento přeplatek daně vyúčtovat a doplatit najednou (jednorázově), nebo mohu výši přeplatku zaúčtovávat do jeho měsíční výplaty postupně v následujících třech měsících?

Od dubna 2006 jsem ve firmě, ve které mám hlavní pracovní poměr, na mateřské dovolené a přivydělávala jsem si na Dohodu o provedení práce - do konce roku celkem 5 dohod. Všechny dohody byly u téhož zaměstnavatele, byly zdaněny zálohami - ne srážkovou daní - a mám zde i podepsané prohlášení. Je nutnost - či spíše zda musím - pokud chci vrátit přeplatek na dani, podat sama daňové přiznání nebo zda je možno vystavit roční zúčtování? Vím, že pokud má zaměstnanec hlavní pracovní poměr a další pracovní poměry u jiných zaměstnavatelů, že podává přiznání sám, ale nevím, zda se to týká i mě, když byly všechny dohody a hlavní pracovní poměr u téhož zaměstnavatele.

Manžel - příjmy ze závislé činnosti. Manželka, osoba samostatně výdělečně činná - lékařka. Lze manželce poskytnout finanční dar na účely nákupu zdravotnického přístroje a moci si tak uplatnit tuto položku jako odečet? Peníze, které by poskytl, nabyl prodejem pozemku, který zdědil on sám a následně prodal do 5 let od nabytí.

Naše zaměstnankyně prováděla pro blíže neurčené úřady v ČR sociální poradenství pro projekty, které byly financovány ze sociálních fondů Evropské unie. Poradenství prováděla někde na základě dohod o provedení práce (v tom případě jí byla sražena srážková daň), jinde na základě smlouvy o dílo - přitom nemá živnostenský list. Jakým způsobem bude danit příjmy ze smlouvy o dílo (znovu zdůrazňuji, že nemá živnostenské oprávnění), zda jsou tyto příjmy předmětem daně z příjmů fyzických osob? Následně pak, jestli jí můžeme v naší společnosti provést roční zúčtování daně?

Jaké jsou podmínky pro poskytnutí příspěvku na rekreaci zaměstnanci, může jednatel společnosti určit dle dosažených pracovních výsledků, komu příspěvek poskytne (ve formě poukazu, nebo zaměstnavatel uhradí fakturu cestovní kanceláři)?

Osoba samostatně výdělečně činná, vede daňovou evidenci, zakoupí pro zaměstnance poukaz na týdenní pobyt (zimní dovolená v tuzemsku). Jak se chová tento výdej u podnikatele a jestli pracovník tento nepeněžní příjem zdaňuje, popřípadě platí pojistné.

Jsem jednatelem naší společnosti a současně jejím zaměstnancem. Mám příjmy pouze ze závislé činnosti po celý kalendářní rok. V průběhu roku jsem měl i příjem z převodu členských práv a povinností družst. bytu, v němž jsem bydlel 20 let. Část peněz z tohoto příjmu jsem vzápětí použil na koupi členských práv a povinností menšího družstevního bytu. Budu tento příjem uvádět do daňového přiznání fyzických osob dle § 10 ZDP odst. 1c a zdaňovat, či mi moje firma provede výpočet daně pouze ze závislé činnosti? Jak je to se zdaněním příjmu z převodu člen. práv a povinností, bude tento příjem ovlivňovat výši mých příjmů pro další účely např. při žádosti o přídavky na děti, i když jsem měl náklady na nové bydlení?

Akciová společnost má ve svém majetku dům s byty. Tyto pronajímá svým zaměstnancům v režimu tzv. regulovaného nájemného. Dne 31. 3. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 107/2006 Sb. a zároveň v červenci 2006 vydalo ministerstvo financí \"Sdělení k daňovému posouzení regulovaného nájemného v bytech v režimu podnikového bytového hospodářství v souvislosti se zrušením cenové regulace nájemného\". Vyplývá z výše uvedeného, že akciová společnost (pokud nezvýší jednorázově zaměstnancům tzv. regulovaný nájem v bytech na obvyklý) by měla rozdíl mezi tzv. regulovaným nájmem a obvyklým nájmem v dané lokalitě posoudit jako slevu z ceny nájemného, tedy zaměstnaneckou výhodu a tento rozdíl dodaňovat zaměstnancům jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti měsíčně ve mzdě?

Středoškolský profesor tělesné výchovy je zaměstnán na hlavní pracovní poměr. Střední škola v rámci komplexní výuky organizuje kurzy lyžování pro studenty 1. ročníků. Škola s tímto profesorem uzavřela smlouvu, ze které vyplývá, že tyto kurzy zorganizuje profesor. Vypracuje rozpočet kurzů (příjmy = výdaje, zisk = 0), vybere od studentů peníze na kurzy, příjmové doklady mají razítko školy. Kurzy budou probíhat v chatě školy, která ale stanoví nájem (je součástí rozpočtu - výdaj). Profesor zajistí instruktory, kuchaře..., s nimi svým jménem uzavře dohodu o provedení práce (sražená daň odvedena finančnímu úřadu pod jménem profesora). Nákup potravin, úrazové pojištění účastníků - vše pod jménem profesora. Škola jej uvolní na dobu kurzů - dostává náhradu mzdy. O příjmech a výdajích těchto kurzů vedu evidenci. Zisk je cca 3 000 Kč, vznikly např. levnějším autodopravcem. Musí mít profesor živnostenský list na organizování lyžařských kurzů, nebo se jedná o § 10 zákona o daních z příjmů - ostatní příjmy (zdokladované příjmy i výdaje), nebo zda je to čistě daňová záležitost školy (ale výdaje jsou pod jménem profesora), příp. jaké změny provést, aby tento způsob činnosti byl v souladu se zákony. Profesor má živnostenský list na hostinskou činnost a posuzování těchto lyžařských kurzů jako činnost podle § 7 by přesáhlo hranici nutnou pro registraci DPH. Nebo by byla tato činnost od DPH osvobozena?