Příjmy ze závislé činnosti - strana 10

Jme s. r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví. Našim zaměstnancům srážíme ze mzdy a následně odesíláme různé platby, např. stavební spoření, penzijní připoj., životní poj., spoření na osobní účet. Za tyto položky platíme bance 3,-Kč popl. za odeslání. U některých zaměstnanců je to třeba 30,- Kč za měsíc. Úhradu od zaměstnanců nepožadujeme. Jak je to s daní za s.r.o., jak s přidaněním zaměstnanci v r. 2007 a jak v r. 2008; nebude se odvádět SP + ZP?

Jsem fyzická osoba-zaměstnanec. Absolvuji vzdělávání v systému certifikace účetních. Veškeré náklady si hradím ze svého. Můžu si v daňovém přiznání fyzických osob, odečíst od základu daně náklady spojené s certifikací (poplatky za skládání zkoušek, registrační poplatky, nákup učebnic, přípravné kurzy)? Mám pouze příjmy ze závislé činnosti.

Má jednatel společnosti s ručením omezeným nárok na cestovní náhrady, pokud není ve společnosti v pracovně právním vztahu? Jak jsou daněny případné odměny jednatele a odvádí se z nich sociální a zdravotní pojistné?

Jednatel pracuje pro společnost s ručením omezeným bez pracovní smlouvy a bez nároku na odměnu. Je možno mu proplatit náhrady při zahraniční služební cestě (nocležné a stravné)?

V případě, že bychom zaměstnanci dodanili - závislá činnost - hodnotu spotřebované PHM na soukromé účely při použití firemního vozidla, odvedli sociální a zdravotní pojištění, co by pro firmu bylo daňovým nákladem - spotřeba PHM pro soukromé účely? Sociální a zdravotní pojištění? Oboje? Je takový postup z hlediska zákona možný? Vycházíme z informace školení, kde bylo řečeno, že v roce 2007 a zatím dále, vše co je zaměstnanci dodaněno (závislá činnost) a odvedeno sociální a zdravotní pojištění, je pro firmu daňovým nákladem (výdejem)?

Jak má postupovat osoba samostatně výdělečně činná, která podává řádné daňové přiznání daně z příjmů, když během kalendářního roku pobírala i příjem ze závislé činnosti - na dohodu o provedení práce, za tuto práci dostala zaplaceno, přičemž z této částky zaměstnavatel odečetl srážkovou daň ve výši 20 %. Musí při daňovém přiznání z příjmů podle § 7 ještě uvádět příjmy z příjmů ze závislé činnosti, když za tuto činnost již byla daň odvedena zaměstnavatelem? Jak má postupovat osoba samostatně výdělečně činná vůči zdravotní pojišťovně a vůči OSSZ?

Prodáváme zaměstnanci se slevou lednici. Pořizovací cena 8 000 Kč, běžná prodejní cena 10 000 Kč, cena zaměstnanci 7 000 Kč. Z hlediska ZDP ze závislé činnosti zvyšuji základ pro výpočet daně zaměstnanci o 3 000 Kč (hodnota nepeněžního příjmu vyplývající z poskytnutí slevy), vyměřovací základ pro SP, ZP zvyšuji o 1 000 Kč (úbytek prostředků zaměstnavatele). Jak je to s daňovou znatelností pořizovací ceny lednice, je celá uznatelná nebo jen do výše úhrady 7 000 Kč? Jak postupovat z hlediska DPH, je ZD cena, kterou mám obdržet, tj. 7 000 Kč nebo se jedná o § 13 odst. 5 ZDPH a musím odvést DPH z obvyklé prodejní ceny? Takto odvedená DPH z ceny obvyklé, kterou nehradí zaměstnanec by se účtovala 538Neuz./343? Má nějaký vliv na daňový režim, pokud se jedná o zaměstnance podílejícího se na řízení společnosti (a. s.)?

Jaké daňové dopady z pohledu DPPO, DPH a závislé činnosti má použití služebního vozidla pro soukromé účely? Můžete mi to doložit ustanoveními zákona.

Občanské sdružení, vedoucí účetnictví, doposud nemělo žádného zaměstnance. Veškeré své aktivity vykonávali členové sdružení ve svém volném čase bez nároku na mzdu či jinou adekvátní odměnu. Členové sdružení se rozhodli, že pro některé pravidelné úkony, je třeba zajistit stálého pracovníka. Jedná se zejména o převzetí pošty, vyřízení potřebné korespondence a pod. Dle předběžných propočtů se jedná cca o 10 hodin týdně. Jedna členka sdružení by se tohoto úkolu ujala. Nevíme, jakým nejpřijatelnějším způsobem za tuto činnost zaplatit. Uvedená zájemkyně pracuje na ŽL – sama za sebe odvádí platby OSSZ i zdravotní pojišťovně. Nevíme, zda je v tomto případě vhodnější s ní uzavřít řádnou pracovní smlouvu na zkrácenou pracovní dobu, či by stačilo uzavřít dohodu o provedení činnosti. Také nevíme, jakým způsobem postupovat vůči FU, OSSZ a zdravotní pojišťovně, když uvedená pracovnice je osobou samostatně výdělečně činnou a veškeré odvody si doposud prováděla sama a nadále ve svém podnikání bude pokračovat bez ohledu na její pracovní aktivity ve sdružení.

Žádám o informace ohledně poskytování zaměstnaneckých půjček, a to z pohledu daňového (daň z příjmů ze závislé činnosti, darovací daň - jiný majetkový prospěch) a účetního. 1) Poskytnutí půjčky v souladu s § 6 odst. 9 písm. n) ZDP, 2) uzavření smlouvy dle § 658 ObčZ (bezúročná, úročná). V případě úročených půjček se zaměstnanci např. na konci roku vystavuje faktura na úroky, případně stačí pouze výzva k jejich úhradě s jejich vyčíslením? Aplikace na příklady: 1) půjčka zaměstnanci 150 000 Kč na nákup vozu, na bytové účely, 2) půjčka zaměstnanci 100 000 Kč na bytové účely.

Paní pracující v jiné organizaci do 11. 11. 2007 k nám nastoupí na Dohodu o provedení práce od 12. 11. 2007 a poté od 1. 12. 2007 do pracovního poměru. V období do 11. 11. 2007 bude mít podepsáno Prohlášení u předchozího zaměstnavatele. Může v naší organizaci podepsat Prohlášení již od 12. 11. 2007 (v 11/2007 by měla podepsáno Prohlášení u 2 zaměstnavatelů) a budu jí z této dohody o provedení práce srážet zálohovou (tabulkovou) daň s tím, že odpočet 600 Kč na poplatníka jí bude náležet za 11/2007 u předchozího zaměstnavatelé a u nás až za 12/2007?

Společnost hradí očkování proti klíšťové meningoencefalitidy (pracovníci v travnatých a lesnatých porostech) a infekční žloutence (pracovníci kanálů). Náklady za očkování zahrnujeme do daňových nákladů společnosti. Máme to i upraveno v kolektivní smlouvě. Musí se tyto částky přidanit do mzdy zaměstnanců?

Pokud zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance ze sociálního fondu např. školu v přírodě, tábor, sportovní kurz pro jeho nezletilé dítě, jedná se o příjem zaměstnance dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů osvobozený od daně?

Potřebovali bychom si ověřit, zda obecně platní pravidlo, že výdej, který uskutečnila firma ve prospěch zaměstnance, například nadstandardní cestovní pojištění (z důvodu nařízení zahraničního vedení společnosti), když je zaměstnanci přidaněno a odvedeno sociální a zdravotní pojištění, je pro firmu daňovým nákladem.

Jaký je daňový dopad pro společnost (a. s.) v případě peněžní podpory (stipendia) studenta VŠ, kterou společnost poskytne za podmínky, že se dotyčný student zaváže po ukončení studia po určitou dobu pracovat pro tuto společnost? Jaký by byl daňový dopad v případě, že by některý ze studentů (budoucích zaměstnanců) podmínku odpracování stanovené doby nesplnil?

Rádi bychom poskytli našemu zaměstnanci byt, v kterém byla dřív část naší kanceláře. Tyto prostory jsou v nájemní smlouvě uvedeny jako nebytové. Je možné dále platit pronájem těchto prostor, ale s tím, že by zaměstnanec zde bydlel, jelikož trvalé bydliště má mimo Prahu, kde je sídlo naší společnosti. Dle § 24 odst. 2 ZDP jsou daňově uznatelné náklady s výjimkou ubytování v rodinném domě nebo bytě, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně. Tzn., že výše nákladů přesahující tuto částku je daňově neuznatelná a pro zaměstnance se tedy i jedná o příjem, který není osvobozeným příjmem? Jak to účetně a daňově řeší velké firmy, které pronajímají svým zahraničním manažerům celý dům, jsou to všechno neuznatelné náklady a pro zaměstnance zdanitelné příjmy? Možný příspěvek 3 500 Kč na ubytování v Praze je velmi nízký a ještě se nesmí jednat o ubytování v bytě či rodinném domě. Je tím tedy myšlena ubytovna?

Které náklady je možné považovat za daňově uznatelné, a které naopak ne u společníka s. r. o? Jedná se mi zejména o jednorázovou odměnu, stravné na valnou hromadu.

Žádám o posouzení, zda níže zaplacené částky podléhají dani z příjmu ze závislé činnosti a zahrnují se do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance. - Naše organizace hradí zaměstnanci na účet pořadatele kurzu přípravný seminář na autorizační zkoušku inženýrů a techniků činných ve výstavbě, který je v souladu s potřebou zaměstnavatele. Doklad bude vystaven na firmu. Posuzuje se tato částka za kurz jako zvýšení kvalifikace, jedná se o zdanitelný příjem zaměstnance a zahrne se do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění? - Z důvodu zabezpečení zkoušek odborné způsobilosti pro výkon činnosti Koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, bude organizace hradit 3 zaměstnancům poplatek za provedení zkoušky. Jedná se o zdanitelný příjem zaměstnance a zahrne se do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění?

Jsme společnost s ručením omezeným a provádíme montážní práce v tuzemsku i v zahraničí. 1) V § 172 zákoníku práce je uvedeno: bylo-li sjednáno místo výkonu práce, popřípadě i pravidelné pracoviště mimo území České republiky, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za dny cesty z České republiky do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště a zpět cestovní náhrady jako při zahraniční pracovní cestě. Je možno v případě sjednání místa výkonu práce (pravidelného pracoviště) mimo území ČR poskytnout zaměstnanci a) buď \"pouze\" cestovné do zahraničí a zpět do ČR, b) nebo kromě cestovného do zahraničí a zpět do ČR i diety a kapesné za dobu pobytu v zahraničí? 2) Má vliv doba trvání zahraniční pracovní cesty (např. 1 rok) na daň z příjmů fyzických osob - tzn., zda zaměstnanec platí zálohy na daň z příjmů fyzických osob v ČR, nebo též v zahraničí?

Je rozdíl mezi pojmem odměna jednatele a mzda jednatele? Jednatel pracuje pro společnost a za práci je odměňován. Hrubá mzda podléhá sociálnímu i zdravotnímu pojištění. Předpokládám, že je taková mzda daňovým nákladem. Pracovní smlouvu však jednatel nemá, ale dává na VZP a ČSSZ prohlášení o tom, že pracuje pro společnost. Jaké výdaje jsou daňově neúčinné u jednatele, který je též společníkem a u jednatele, který společníkem není a vykonává jen práci pro společnost jako zaměstnanec?