Příjmy ze závislé činnosti - strana 12

Jsme stavební firma a máme na Slovensku zřízenou organizační složku. Všichni zaměstnanci mají pracovně právní vztah uzavřen s mateřskou organizací - českou společností. Patnáct našich zaměstnanců od 8. 11. 2006 pracuje na stavbě na území Slovenské republiky pro organizační složku. Jejich mzda bude nákladem organizační složky na území Slovenské republiky. Dle informací OSSZ a zdravotních pojišťoven budeme odvody odvádět na území ČR. Není nám jasné zdanění mezd závislou činností. Budeme závislou činnost odvádět na uzení ČR nebo SR? Jak postupovat v případě, že část pracovního měsíce budou naši zaměstnanci pracovat na území ČR pro mateřskou společnost a část měsíce na území Slovenska pro registrovanou organizační složku? Bude moci zaměstnanec podat daňové přiznání z příjmu FO a na území kterého státu? Jak budeme řešit výše popsanou problematiku?

V daňovém přiznání vykazuji příjmy ze závislé činnosti a z pronájmu. V letošním roce budu pronajímat 2 nemovitosti. Lze u jedné použít vyjádření nákladů ve skutečné výši a u druhé paušálem? Doplňující otázka: Bohužel jsem se v zadání dotazu nevyjádřila dostatečně srozumitelně. Potřebovala jsem vědět, zda-li mohu použít v případě příjmu z pronájmu u jedné nemovitosti paušální výdaje a u druhé nemovitosti vyjádření nákladů ve skutečné výši.

1. Jsme příspěvková organizace. Můžeme dávat do nákladů telefonní poplatky za používání soukromých mobilních telefonů pro služební účely? Lze uznat organizací stanovený paušál a jestli ano, tak jakým způsobem se prokazuje? 2. Lze uznat do nákladů celou výši poplatků za používání služebních mobilních telefonů, nebo je lepší stanovit limit, protože je administrativně náročné ověřovat pravidelně, kolik bylo provoláno pro soukromé účely? 3. Od nového roku budeme Veřejná výzkumná instituce. Jak bude postupováno v tomto případě?

Akciová společnost s ročním obratem cca 20 mil. Kč. uzavřela s Pražskou manažerskou školou při VŠE Praha smlouvu, na základě které její zaměstnanec a současně předseda představenstva bude absolvovat studium MBA rezidenční formou. Náklady tohoto studia jsou 230 000 Kč (bez DPH) a jsou splatné na počátku studia. Jsou tyto náklady daňově uznatelné pro akciovou společnost? V případě daňové uznatelnosti lze tento výdaj časově rozlišit po dobu studia (tří let) nebo se stává daňově uznatelným až po absolvování studia? Jak to bude v případě, že zaměstnanec toto studium nedokončí, dle smlouvy nevzniká nárok na vrácení počáteční platby při nedokončení. Jak se na to bude pohlížet ze strany zaměstnance a § 6?

Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní poměr. Nedosahuje minimální mzdy, prostřednictvím zaměstnavatele si doplácí zdravotní pojištění. Žádáme o výpočet mzdy a hlavně daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud hrubá mzda činí 7 000 Kč a sleva na dani je pouze na poplatníka. U zaměstnance se jedná o hlavní a jediný pracovní poměr.

Jak s dárkovými šeky do 500 Kč nominální hodnoty? Firma je bude rozdávat zaměstnancům i lidem \"zvenku\". třeba dlouholetým odběratelům za odměnu. Budou daňovým výdajem firmy?Jak se bude o nich účtovat? A budou připočitatelným příjmem ke mzdě zaměstnanců?

Jsme vlastníci společnosti s r. o., plátci DPH a vedeme účetnictví. Chceme zaplatit zaměstnancům návštěvy fitcentra a masáže. Jakým způsobem můžeme čerpat finanční prostředky na tyto výdaje, jak je zúčtovat? Je tento výdaj nákladová položka?

Naše společnost se zabývá průzkumy trhu a veřejného mínění. Jsme spol. s r. o., jsme plátci DPH a vedeme účetnictví. Abychom mohli zakázky průzkumu trhu realizovat, provádíme sběr dat formou dotazování respondentů. Respondent je osoba, od které získáváme informace pro řešení zakázky, jde o příležitostnou činnost - žádný respondent by neměl být např. v jednom roce opakovaně dotazován. Tato šetření probíhají např. formou osobních nebo skupinových rozhovorů nebo vyplněním papírových nebo on-line dotazníků. V některých případech dáváme respondentům drobnou odměnu - za zodpovězení dotazů, které zabere respondentovi velmi krátkou dobu (do 1/4 hod.) to je např. reklamní předmět (ve smyslu zákona o dani z příjmů); respondentům skupinových nebo hloubkových rozhovorů (které trvají 1-2 hod.) dáváme finanční odměnu ve výši 200 - 2 000 Kč nebo naturální odměnu (předmět v hodnotě 500 - 2 000 Kč). Zatím jsme vždy postupovali takto: - předání předmětu opatřeného logem, nepodléhajícího spotřební dani a v ceně do 500 Kč (dříve do 200 Kč) jsme účtovali jako spotřebu reklamních předmětů v ceně bez DPH, - finanční odměnu jsme vydávali na základě dohody o provedení práce, tzn. odváděli jsme srážkovou daň (např. při odměně v hotovosti 500 Kč jsme uzavřeli DOPP na 588 Kč) a účtovali jsme jako mzdový náklad, - naturální odměnu jsme také vydávali na základě dohody o provedení práce a postupovali stejně jako v předchozím případě s tím, že jsme si z předmětů určených na odměňování respondentů nenárokovali DPH a jejich \"čistá\" odměna se rovnala ceně předmětu vč. DPH, ve mzdových nákladech pak byla tato cena + srážková daň (např. na předmět v ceně 1 000 Kč bez DPH by byla uzavřena DOPP s naturální odměnou v podobě předmětu v hodnotě 1 190 Kč, odměna před zdaněním by tedy byla 1 400 Kč). Zajímá mě, zda neexistuje jiné řešení, jak odměnit osobu, která se pouze zúčastní nějakého šetření. Např. dle informace z finančního ředitelství pro Prahu je možné poskytovat odměny zahraničním respondentům za zodpovězení našich dotazů nebo za účast v on-line diskuzi v zahraničí pouze na základě prokázání skutečnosti, že jejich odpovědi potřebujeme, abychom získali data potřebných pro realizaci zakázky (tato skutečnost se má dokládat smlouvou s naším klientem, kde má být dohodnutý počet dotazovaní, která máme provést a výše odměny, kterou máme poskytnout) - nebylo by možné toto aplikovat i tuzemské respondenty? Nebo nás zajímá, zda neexistuje nějaká jiná forma odměny pro takové to příležitostné činnosti. Můj dotaz se vztahuje na poskytování odměn obecně, zejména mi ale jde o způsoby, které jsme dosud řešili uzavřením DOPP. Zajímá nás jak otázka správného vypořádání s respondenty, dál i prokázání odměny jakožto daňově uznatelného výdaje a u odměn i zda jsme správně postupovali při účtování o DPH.

Jde o občana - nepodnikatele, který má příjmy ze závislé činnosti. Tento občan občas obchoduje prostřednictvím obchodníka s CP na burze CP. V případě, že doba mezi nabytím a prodejem CP, pokud přesáhla 6 měsíců, tak zisk z tohoto obchodu nezahrne mezi příjmy podle § 10. V případě, že tato doba byla kratší než 6 měsíců, tak zisk z tohoto obchodu zahrne mezi příjmy podle § 10. Náklady spojené s pořízením a prodejem konkrétního CP jsou také jeho daňově uznatelným výdajem, v případě že u konkrétního CP doba mezi nabytím a prodejem byla kratší než 6 měsíců. Vedeme \"skladovou evidenci\" těchto CP, kdy uplatňujeme metodu FIFO. Takže evidenčně prodáváme resp. vyřazujeme nejstarší nakoupené CP. Protože obchodovatelná cena CP se neustále mění, tak máme pokaždé nakoupeno za jinou cenu. Tím se ale občas stane, že obchod je ztrátový. Proto by mě zajímalo, zda se tyto ztráty z prodeje CP můžou kompenzovat se zisky z prodeje CP? Nebo se k těmto ztrátovým obchodům nepřihlíží, tak jak se nepřihlíží k výdajům, které převyšují příjmy u § 10 ZDP při zpracování daňového přiznání? Ještě by mě zajímalo, zda poplatek za správu CP může být výdajem v § 10 ZDP?

Učeň, který se letos vyučil, má slíbené místo začátkem října. Do té doby se od 1. září nahlásí na úřadu práce. Měli bychom pro něj nepravidelnou práci. 1) Může si přivydělat, když je hlášen na ÚP? A kolik. 2) Jak je to s VZP, SP kdo to za něj hradí? 3) Jakou daň % bude odvádět?

Je správný náš postup při vyplňování formulářů pro OSSZ - potvrzení o čistém příjmů ze závislé činnosti pro účely podpory na bydlení, přídavků na dítě a pod.? Jedná se o svobodnou matku s 1 dítětem (tedy měsíční sleva na dani 600 Kč + 500 Kč na dítě) Hrubá mzda za 3 měsíce 25 691 Kč - pojistné soc., + zdrav. -3 214 Kč - daň ze záv.čin. -2 712 Kč + sleva na dani +2 712 Kč (daňový bonus 588 Kč) čistý příjem 22 477 Kč Tedy daňový bonus do čistého příjmů se nezahrnuje. Je tento náš postup správný, nebo by se měl daňový bonus přičíst a čistý příjem by činil 25 777 Kč (22 477 + 3 300).

Před časem jsem se na vás obracela s dotazem ohledně záloh při společném zdanění manželů. S jeho odpovědí jsem však u příslušného FÚ neuspěla. Argumentovali § 13a odst. 5: Zálohy na daň z příjmu FO platí každý z manželů podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů. (tedy, že zálohy jsem povinna platit, i když 80 % mého rozděleného daňového základu tvoří příjmy manžela podle § 6).

V současnosti jsem daňovým rezidentem v Irsku (příjem § 6 ZDP). Letos mi byla darována část rodinného nemovitého majetku (příjem § 9 ZDP). Zajímalo by mě, ve které zemi mám, jako český občan v současnosti žijící a pracující v Irsku, povinnost odvést daň z příjmu z této nemovitosti.

Je možné, aby předseda dozorčí rady daného podniku vedl i účetnictví tohoto podniku? Nedochází tam ke střetu zájmů?

Pracuji jako správce bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. Dlouhodobě se potýkám s otázkou správného zařazení odměn předsedům těchto právnických subjektů. Názory odborných poradců se různí. Většinu těchto tzv. odměn za práci předsedy vedu formou dohody o provedení práce se srážkovou daní do 5 000 Kč hrubého. Podle výše odměny jsou tyto dohody vystavovány buď čtvrtletně nebo měsíčně (činnost je v každé dohodě popsána jiná, aby nebyla tzv. opakující se). Takže, co se týká zdanění je mi vše jasné. Nevím však, pokud bych se nezatěžovala dohodami o provedení práce a přímo účtovala o poskytnutí odměny, jestli by to nebylo chápáno jako odměna ze závislé činnosti a funkčních požitků, která podléhá navíc odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Jaký je váš názor na odměňování těchto funkcionářů, kteří tyto odměny mají vlastně za činnost pro družstvo, kterou dělají navíc ve svém volném čase, po svém zaměstnání atd.