Příležitostné příjmy

Klient je OSVČ, podniká v realitách, výdaje má v procentech, vystavuje faktury na provizi ze zprostředkování. Nyní jako občan koupil zahradu s tím, že si ji ponechá, ale naskytla se mu možnost tuto zahradu prodat. Nákup a prodej proběhl během 3 měsíců. Může tento prodej zdanit v § 10 ZDP? Nebude FÚ rozporovat to, že má živnostenský list na realitní zprostředkování a měl tento prodej zdanit v § 7 ZDP?

S.r.o., plátce DPH, provoz hotelu. Máme nyní fakturu přijatou za cimbálovou muziku od hudebnice, která podniká na základě autorského zákona. Tzn., že faktura je bez IČ, máme pouze její rodné číslo. Je možné si hudebnici někde ověřit? 

Lze osvobození pro nahodilou činnost aplikovat u právnické osoby? Osoba (nepodnikatel) se domluví s právnickou osobou s.r.o. například na výmalbě restaurace nebo generálním úklidu? Je to nahodilá činnost, avšak poskytovaná právnické osobě (provozuje restauraci),...chápu, že nemůže pro tuto společnost vykonávat činnost například číšníka, protože by to byla záměna s paragrafem 6 - zaměstnávání,...tito lidé musí mít pracovní smlouvu nebo DPP, DPČ, avšak výmalba popř. generální úklid je jednorázová nahodilá činnost,...je možné, aby uzavřela fyzická osoba nepodnikatel se společností s.r.o. takovou smlouvu o dílo? Nevím přesně, kde je právě ta hranice pro posouzení, zda se jedná o povinnost zaměstnání (např. právě ten číšník, zde mi to přijde logické, že to nemůže být nahodiá činnost) a jiná činnost, kde by se této smlouvy o dílo dalo využít. Nebo se nahodilá činnost ve spolupráci s podnikající FO, PO uzavřít vůbec nesmí a nelze zde využít osvobození 50 tis pro nahodilou činnost pro osobu za rok? 

3 fyzické osoby mají kapelu. Jeden je živnostník v paušálním režimu, druhý je zaměstnanec mající pouze příjmy ze závislé činnosti a třetí je důchodce. Jak správně by měli danit příjmy z kapely? Příjmy z umělecké činnosti jsou podle autorského zákona, takže nemusí mít živnostenský list? Příjmy z prodeje např. triček s nápisem kapely - zde musí být živnost na maloobchod? Zpívají na plesech, svatbách, občas nějaký festival. Předpokládáme, že se nedostaneme do příležitostné činnosti a do osvobození v §10 odst. 3 písm. a) ZDP, kde je osvobození těchto příjmů do 50.000,- Kč. Jak by měli vystavovat faktury, když dostanou např. jeden příjem za celou kapelu? Měl by každý vždy vystavovat fakturu pouze za svůj podíl na odměně z vystoupení?

Vedeme účetní evidenci a na dvě větší akce (ve stavebnictví) máme v úmyslu najmout studenta, který nemá žádný jiný pracovní poměr, nepodniká a ani nemá žádný jiný příjem. Za tyto dvě akce by si student vydělal cca 40000Kč. Jelikož je to opravdu ojedinělé, tak nechceme sepisovat žádnou DPČ, či DPP. Je možné si tento výdaj dát jako daňový výdaj? Stačí napsat výdajový doklad? Student nám asi nemůže napsat žádnou fakturu, když nepodniká. Nebo jak se v tomto případě prosím postupuje. Předpokládám, že student, když je to nahodile, tak tento svůj příjem nikde hlásit nemusí, nepodává daňové přiznání, neodvádí z něj žádnou daň ani pojištění. Je to prosím tak? Jak je to ze situace studenta, který práci vykoná a ze situace podnikatele(nás), který si studenta najme?

OSVČ, fyzická osoba v oboru zednictví, příležitostně prodává kovošrot, je to šrot z firmy souseda, který se zabývá kovovýrobou. Soused podnikatel nechce žádný doklad o prodeji a nic z toho nechce. Tento příležitostný příjem činí cca 150 000 Kč/rok. Jak tento příjem danit?

Provozní nebo personální důvody občas přinutí zaměstnavatele použít dočasnou výpomoc neboli zaměstnat osobu, která dokáže, například z důvodu dlouhodobější nepřítomnosti jiného zaměstnance, vykonat pro zaměstnavatele v určitém časovém horizontu potřebnou práci. V této souvislosti musí zaměstnavatel posoudit, zda zúčtovaný příjem svojí výší či charakterem sjednaného pracovněprávního vztahu zakládá účast na zdravotním pojištění, tj. s plněním oznamovací povinnosti a s odvodem pojistného zaměstnavatelem podle zákona.

Je možné aby si člověk (není to student, ani nepobírá žádný důchod, není na mateřské dovolené) při zaměstnání na HPP přivydělával například o víkendu bez toho, aby si hned musel zřizovat živnostenský list. Například do nějaké dané částky. Jde mi o opravdu malý přivýdělek, z kterého by se nevyplatilo platit poplatky vedlejší pracovní činnosti. V případě, že existuje hranice, do které se při přivýdělku k HPP nemusí zřizovat živnostenský list, jak se pak takový drobný přivýdělek zdaňuje (daň z příjmu)? Jedná se o masáž a jen občasnou, nárazově na přání. Jako doplněk při akcích, které pořádá někdo jiný. Zdaleka ne každý víkend.

Náš zaměstnanec měl v roce 2024 také další příjmy jako trenér dle smlouvy o trenérské činnosti. Je to smouva uzavřená podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Je nutné mít na tuto činnost živnostenský list a zdanit příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů? Za rok 2024 se jednalo o částku 12 800 Kč (vzhledem k tomu, že to není dle žádné pracovní slouvy ani dohody, tak nebyl tento příjem zdaněn).

Zaměstnanec je zaměstnán na HPP a je to jeho hlavní příjem. V roce 2024 na základě smlouvy o dílo dvakrát vyklidil byt, uklidil a vymaloval, odměna celkem činila za rok 40 000 Kč. Musí tento zaměstnanec podat daňové přiznání a uvést příjem 40 000 Kč do § 10 zákona o daních z příjmů a zdanit ho? 

1. Zubař zaměstnává v ordinaci zdravotní sestru na HPP, která má dovolenou 14 dní v létě a 14 dní v zimě. Může si zubař zavolat na pomoc v době dovolené své zdravotní sestry jinou zdravotní sestru, která má uzavřen HPP v nemocnici, a vyplatit jí tuto pomoc jako příležitostný příjem? Nebo to nepřichází v úvahu a bude to posuzováno jako závislá činnost? Pokud by tato pomoc proběhla jednorázově 1× ročně po dobu 1 měsíce a nebylo by to 2× ročně po 14 dnech, bude odpověď stejná? Příjem by byl do 50 000 Kč. 2. Pokud fyzická osoba, důchodce, zpracuje pro jednu firmu DPPO, bude se to posuzovat jako příležitostný příjem do 50 000 Kč? 3. Pokud fyzická osoba, důchodce, provede jednorázový úklid pro s. r. o. do 50 000 Kč, bude se to posuzovat jako příležitostný příjem? 4. Spolek tělovýchovná jednota má trenéry dobrovolníky. Je možné jednorázový trénink za 1 měsíc považovat za jednorázový příjem do 50 000 Kč?

Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + § 10 ZDP – ostatní příležitostné příjmy (příjem z prodeje přebytků FVE bez licence ERÚ) 28 000 Kč za rok. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2024?

Jednatel společnosti s r.o. prodal společnost. Společnost nebyla plátcem DPH, v posledních letech nebyla aktivní, neměla žádný hmotný majetek, pohledávky ani žádné závazky. Příjem z prodeje zdaní v přiznání z dani z příjmu za rok 2024? Má jednatel společnosti ještě nějaké jiné povinnosti vyplývající z prodeje společnosti?

Zákon o daních z příjmů rozlišuje tyto druhy příjmů fyzických osob: – příjmy ze závislé činnosti, – příjmy ze samostatné činnosti, – příjmy z kapitálového majetku, – příjmy z nájmu, – ostatní příjmy. Přitom každý druh příjmu je jednoznačně definován a nelze si libovolně určovat, do jaké kategorie získaný příjem patří. O ostatní příjem se tedy bude jednat tehdy, pokud jej nelze zařadit do jiného druhu příjmu. Tyto ostatní příjmy se dále člení na jednotlivé kategorie uvedené v § 10 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). V tomto článku se pokusím objasnit princip zdaňování nejdůležitějších kategorií ostatních příjmů se zohledněním změn, které v dané oblasti nastaly v souvislosti s nabytím platnosti konsolidačního balíčku.

Fyzická osoba mající příjmy ze zaměstnání § 6 ZDP (zaměstnavatel 1) má souběžně uzavřenou DPP u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel 2), který sráží srážkovou daň. Zaměstnavatel 2 zároveň uzavře s tímto zaměstnancem ještě smlouvu o příležitostném příjmu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Dle § 10 odst. 3 písm. a) je příležitostný příjem do výše 50 000 Kč osvobozen, tzn. např. příjem ze zaměstnání 100 000 Kč zdaňujeme 15 % zálohovou daní, příjem z DPP 50 000 Kč zdaňujeme 15% srážkovou daní, příležitostný příjem 50 000 Kč je osvobozený, nezdaňujeme ho? Podle § 38g odst. 2 je tedy povinen zaměstnanec podat daňové přiznání, jelikož má jiné příjmy dle § 7 až 10 vyšší než Zaměstnanec má příležitostný příjem za prosinec běžného roku, ale obdrží jej až v následujícím roce. Jak se bude počítat limit splněný pro osvobození, když v následujícím roce obdrží zároveň už příležitostný příjem následujícího roku? Může jednatel s. r. o., který nemá uzavřený žádný pracovní poměr s vlastním s. r. o., ale je zaměstnán na HPP u jiného zaměstnavatele, uzavřít se svým s. r. o. Smlouvu na příležitostný příjem a pak zdaňuje a podává DPFO jako v předchozím textu?

Může fyzická osoba nepodnikatel bez IČ jednou nebo dvakrát do roka vystavit fakturu a v jaké výši? Pokud má fyzická osoba dva pracovní poměry, do kterého řádku zapíše tento příjem (§ 10)? Musí také podat přehled příjmů na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Poplatník má bezúplatný příležitostný příjem od téhož poplatníka za zdaňovací období ve výši Kč 16 100 Kč. Zdaňuje celkovou částku 16 1000 Kč, nebo 1 100 Kč a 15 000 Kč je osvobozeno dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 5 (osvobozený bezúplatný příjem nabytý příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč)?

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

V následujícím příspěvku bych chtěl navázat na problematiku ostatních příjmů u poplatníků fyzických osob, tedy příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), kterou jsme řešili v minulém čísle, a vrátit se k výkladu těch otázek, na které v předchozím příspěvku již nezbyl prostor.

Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.