Registrace k DPH

V říjnu 2020 jsme s manželkou v rámci SJM pořídili RD zamýšlený k pronájmu ubytování. Nemovitost je financována bankou. Hypotéku máme společně. Od března 2021 byl RD pronajímán právnickým osobám k ubytování jejich zaměstnanců. Pronajímatelem jsem byl já. Veškerou komunikaci s nájemci jsem vždy řešil já. Stejně tak péči o nemovitost. V září 2023 jsme si se ženou zúžili SJM. Majitelkou nemovitosti je nyní jen manželka. O nemovitost se nadále starám já. Příjmy z pronájmu daní manželka v § 9 ZDP. Nyní jsem s manželkou uzavřel smlouvu o nájmu nemovitosti a s právnickou osobou (následným nájemcem) smlouvu o podnájmu nemovitosti. Odpisy nemovitosti si bude uplatňovat manželka. Já jsem samoplátcem ZP (osoba bez zdanitelných příjmů). SP si neplatím a v budoucnu ani nechci. Mým příjmem je výsluhový příspěvek z Armády ČR. Další příjem pro mě bude nyní plynout z podnájmu nemovitosti. A to především v souvislosti s péči o nemovitost a nájemce. Můžeme oba se ženou danit příjmy z pronájmu nemovitosti v § 9 ZDP? Můžeme se každý samostatně rozhodnout, zda si při vypočtu daně z příjmu uplatnit skutečné náklady nebo paušál 30 %? Mohu se dobrovolně stát plátcem DPH? Aniž bych se stal osobou podnikající, nadále zůstal samoplátcem ZP a danil příjem z nájmu v § 9 ZDP?

Podnikatel, osoba samostatně výdělečně činná, plátce DPH, si koupil do podnikání věc, u které uplatnil DPH rok 7/2024. V 4/2026 se chystá ukončit plátcovství DPH. Bude muset vracet to, co si již uplatnil? 

Fyzická osoba je plátce DPH, její obrat nedosáhl 2 miliony v roce 2025. Může během roku 2026 odhlásit registraci DPH? Jsou dané termíny? 

Fyzická osoba pronajímá byty - příjmy z pronájmu a dále inkasuje od nájemníků úhrady za služby spojené s užíváním bytu, dle vyúčtování SVJ. Pokud příjmy z nájmu překročí hodnotu 2 mil. Kč, nezakládá tato skutečnost povinnost registrace k DPH?

Společnost s r. o. provozuje cestovní kancelář, pořádá zájezdy do třetích zemí, používá tedy zvláštní režim pro cestovní službu. Má nárok na odpočet DPH za reklamu Google? A pokud se stal plátcem DPH v polovině měsíce, do té doby bylo osobou identifikovanou k dan, podává za tento měsíc dvě přiznání k DPH?

OSVČ, plátce DPH, celkové roční příjmy cca 1 mil. Kč. Cca 950 000 Kč je fakturováno jako softwarová služba firmě do Austrálie (uvádíme na ř. 26 v přiznání DPH). Zbytek cca 50 000 Kč je fakturováno českému plátci. OSVČ nyní zvažuje ukončení plátcovství. Domníváme se, že je to v tomto případě možné a že ani nemusí být, z tohoto důvodu, identifikovanou osobou. Je naše úvaha správná?

Firma si pronajala nebytové prostory v srpnu 2025 za účelem provozování restaurace. Od srpna 2025 začala restauraci zařizovat a nakupovat vybavení. Vše bylo zprovozněno (namontováno) v říjnu 2025, kdy proběhl ve dvou dnech zkušební provoz. Po celý zbytek roku 2025 je restaurace zavřená. Od ledna 2026 bude restaurace otevřena pro veřejnost, nebude poskytovat žádná plnění, která jsou osvobozena od DPH. V únoru 2026 bude podána žádost o dobrovolnou registraci k DPH a v případě že bude žádosti vyhověno, firma se stane plátcem DPH. Předpokládejme, že od 1. března 2026. V rámci podání prvního přiznání k DPH za březen 2026 si chceme uplatnit nárok na odpočet DPH z nakoupeného majetku před datem registrace, zařazeného do obchodního majetku a k 1. 3. 2026 zinventarizovaného. Dotaz je směřován na výpočet částky nároku u jednotlivých skupin majetku: 1) Drobný majetek (židle, příbory, nádobí,…) a zásoby nápojů a potravin – vše pořízeno méně než 12 měsíců před registrací a nespotřebováno: na řádku 45 přiznání k DPH bude uvedena celá nekrácená částka DPH uvedená na daňových dokladech. 2) Dlouhodobý majetek a) Strojní vybavení, nábytek, výčepní stojan – vše pořízeno 60 měsíců před registrací, v říjnu 2025: na řádku 45 bude uvedena hodnota DPH z daňových dokladů krácená o 1/5 z celkové částky. b) Svítidla, rolety na okna – pořízeno v říjnu 2025: na řádku 45 bude uvedena hodnota DPH z daňových dokladů krácená o 1/10 z celkové částky. Je takový postup správný?

Pronajímatel, neplátce DPH, pronajímá velkou víceúčelovou budovu. Fakturuje měsíčně nájemné a zálohy na režie. Vždy provádí ročně vyúčtování energií na nájemce se zohledněním záloh. Příjmy z pronájmu daní v § 9 ZDP, režie vyúčtovává, tzn. nejsou v příjmech ani ve výdajích v § 9 ZDP. Co vstupuje do obratu pro DPH? Jestliže bude nad 2 mil Kč (nájmy včetně režií) bude se muset registrovat jako plátce DPH, když má pouze příjmy osvobozené (nájmy) a režie jsou jako vedlejší plnění k nájmu?

Klient, OSVČ, má příjmy podle § 7 ZDP ve výši 1 300 000 Kč za rok a příjmy podle § 9 ZDP (pronájem deseti nemovitostí) 1 900 000 Kč za rok. Sčítají se tyto příjmy pro posouzení obratu a povinnosti registrovat se jako plátce DPH?

S. r. o., plátce DPH, prodávající zboží přes eBay konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a hlavně konečným zákazníkům do třetí země (USA), řeší možnost zrušení registrace k DPH, když roční obrat bude cca 1,5 mil. Kč? V souvislosti s prodejem přes eBay přijímá faktury od eBay (VAT DE...). Občas koupí nějaké zboží z Číny přes AliExpress.Vznikne povinnost registrace při prodeji zboží konečným zákazníkům (nepodnikajícím občanům) v EU (prodej v žádném případě nepřesáhne 10 000 EUR za rok) a také konečným zákazníkům do třetí zeměPokud by s. r. o. prodávala zboží také osobám povinným k dani v EU i třetí zemi. Je v tomto případě povinnost registrace k DPH? Obrat pro DPH nepřekročen.V jakém jiném případě je povinnost registrace k DPH při prodeji zboží do EU a mimo EU, když nebude překročen 2 mil. Kč roční obrat pro DPH? Pokud je možnost zrušení registrace k DPH a ta bude zrušená, jaké následují pro společnost povinnosti v této souvislosti?

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci se v roce 2025 stal plátcem DPH. V prvním daňovém přiznání k DPH uplatnil nárok na odpočet daně podle § 79 ZDPH. Jednalo se o zásoby zboží a vybavení provozovny (nejedná se o dlouhodobý majetek), které byly převážně pořízeny a zaplaceny v závěru roku 2024 a k datu registrace jsou obchodním majetkem plátce. Jakým způsobem bude v daňové evidenci promítnuta částka DPH, která je uvedena na ř. 45 DAP DPH? Za rok 2025 podnikatel zvýší o tuto částku základ daně z příjmů (řádek 105 DAP) nebo musí podat dodatečné přiznání na dani z příjmů a snížit výdaje za rok 2024 (kdy DPH bylo součástí zdanitelných výdajů podnikatele jako neplátce)?

Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou? 

Společnost s r. o. vznikla v 10/2025 a pořídí si do majetku automobil. Plátcem DPH se stane dobrovolně od nového roku 2026. Jak to bude s prvním DPH - firma si uplatní v prvním přiznání DPH 4/5 DPH z nákupu automobilu? A z jaké ceny máme odpisovat automobil v roce 2025: z ceny vč. DPH (484 000 Kč), nebo ponížené o 1/5 ?

Novela zákona o DPH, účinná od 1. 1. 2025, přináší zásadní inovace ve zrušení registrace plátců a identifikovaných osob. Detailní změny se konkrétně týkají procesů souvisejících s registrací k DPH, které komplexně ovlivňují způsob, jakým daňové subjekty zrušují svou registraci. Kromě zpřesnění legislativních pravidel, jako je počítání obratu na kalendářní rok nebo úpravy v sankcích při nedodržení elektronické formy podání, se novela zaměřuje na rozšíření důvodů pro zrušení registrace, a to jak z moci úřední, tak na žádost. Tento legislativní balíček také precizněji upravuje práva a povinnosti identifikovaných osob, včetně nastavení nových kritérií pro zánik registrace. Díky těmto změnám se očekává zefektivnění administrativních procesů a zvýšení právní jistoty jak plátců, tak identifikovaných osob. Profesionální a systematický přístup při zrušení registrace je nyní kritický, aby podnikatelé předešli nechtěným následkům, jako je ztráta odpočtu DPH či komplikace při obchodování se zahraničím.

Jaký je rozdíl v okamžiku vzniku registrační povinnosti jako identifikovaná osoba podle § 6g až § 6i zákona o DPH u: přijetí služby z EU, přijetí služby ze třetí země a pořízení zboží z EU, pořízení zboží ze třetí země (např. dovoz přes celní řízení)? Je správné chápání, že u služeb platí povinnost registrace identifikované osoby již při první přijaté službě z EU nebo třetí země použité pro ekonomickou činnost, zatímco u pořízení zboží z EU/třetí země. Vzniká povinnost až po překročení limitu 326 000 Kč za kalendářní rok? Jak se posuzuje situace podnikatele v paušálním režimu, který běžně nenakupuje zahraniční služby do podnikání a faktury od EU/ třetí země dodavatelů neuplatňuje jako výdaj? Pokud je služba nakoupena jako nepodnikající fyzická osoba (občan), ale následně částečně využita pro ekonomickou činnost, vzniká povinnost registrace jako identifikovaná osoba již v okamžiku nákupu nebo v okamžiku použití služby? Příklady: OSVČ v paušálním režimu zakoupí online software od dodavatele z USA na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní potřebu. Později software využije příležitostně i pro podnikání. OSVČ v paušálním režimu zakoupí kampaň na podporu zobrazení příspěvků na Facebooku od Meta (Irsko) na soukromý e-mail a bez uvedení CZ VAT, původně pro osobní experiment. Pak dlouho žádnou další kampaň nezakoupí. Později kampaň opět zakoupí pro podporu zobrazení obsahu, na kterém staví své podnikání. OSVČ nakoupí on-line vzdělávací kurz od poskytovatele z USA s využitím pro podnikání (uvede CZ VAT), ale neuplatní jej jako daňový výdaj. V jakých uvedených případech a kdy vzniká povinnost registrace k identifikované osobě?

Firma s. r. o., plátce DPH, má v úmyslu ukončit svoji činnost. V evidenci má několik kusů drobného majetku, nutného pro kancelářskou činnost. DPH při jeho pořízení byla uplatněna naposledy v roce 2019. Výjimkou je účetní program, který musí být každoročně upgradován a DPH je uplatněna v roce 2025 ve výši cca 3 000 Kč. Nyní chce firma podat žádost o zrušení registrace k DPH. Měla by vrátit nějakou část DPH - z majetku asi ne, ale z programu?

Rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) ve věci Arcomet Towercranes potvrzuje, že fakturace tzv. TP adjustmentů mezi spojenými osobami mohou představovat zdanitelná plnění z pohledu DPH. Pokud jsou tyto platby skutečnou protihodnotou za poskytované služby, podléhají dle SDEU DPH bez ohledu na to, že byly provedeny pro účely daně z příjmů. Rozsudek zároveň zdůrazňuje význam řádné dokumentace a proporcionality při dokazování nároku na odpočet.

Hlavním důvodem i zásadou unijní směrnice o DPH je neutralita daně a rovné podmínky hospodářské soutěže. Ale tak tomu do konce roku 2024 rozhodně nebylo u nejpočetnější skupiny podnikatelů – malých firem neregistrovaných k DPH. Pokud dodaly zboží či poskytly službu v členském státě usazení (sídla), nepodléhala dani, ale když totéž učinily v jiném státě EU, pak zpravidla bylo nutno přiznat místní DPH. Což tedy rozhodně nejsou rovné podmínky ani neutrální daň, to ale skončí. Od roku 2025 platí v celé EU zvláštní režim pro malé podniky, který naplňuje proklamaci unijní směrnice a srovnává pravidla hry na DPH i pro „malé“ aktéry v tuzemsku a jinde v EU.

Kdy se česká obchodní společnost stává plátcem DPH v rámci režimu OSS (One Stop Shop)? Společnost je v ČR identifikovanou osobou k DPH, nikoliv plátcem a řeší několik situací: 1) Dodání zboží běžným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech EU. Zboží je fyzicky odesíláno z ČR do jiného členského státu EU. Odběratelé jsou neplátci DPH (běžní spotřebitelé). Kdy vzniká této společnosti povinnost registrace do režimu OSS? Musí se stát plátcem DPH, nebo postačí registrace k OSS při zachování statusu identifikované osoby? 2) Poskytování elektronických služeb (např. e-booky, webináře) osobám nepovinným k dani v EU. Společnost poskytuje digitální služby (např. e-booky, webináře) spotřebitelům v jiných členských státech EU (tedy osobám nepovinným k dani). Kdy je v tomto případě nutná registrace do OSS? Musí se společnost stát plátcem DPH v ČR, nebo lze zůstat identifikovanou osobou a přesto používat OSS? 3) Poskytování elektronických služeb firmám (osobám povinným k dani) v EU. Společnost poskytuje elektronické služby (jednodenní on-line školení pro zaměstnance) osobám povinným k dani v EU (jiné firmy, plátci DPH). Aplikuje se v tomto případě režim reverse charge na straně odběratele? A platí i zde, že se nejedná o dodání, které by se vykazovalo v režimu OSS?

Osoba povinná k dani (OPD), neplátce, má za leden až srpen 2025 obrat 1 900 000 Kč. Dne 15. 9. 2025 uskuteční plnění ve výši 200 000 Kč. Tím došlo k překročení obratu 2 000 000 Kč a byla podána přihláška k registraci podle § 6 odst. 1 ZDPH. Plátcem se stane od 1. 1. 2026. Do konce roku 2025 byla realizována a dokončena neplánovaná zakázka a 29. 10. 2025 bylo uskutečněno plnění ve výši 500 000 Kč. Do deseti pracovních dnů byla podána druhá přihláška k registraci (§ 94 odst. 1 ZDPH) a OID se stala plátcem dnem následujícím po překročení částky 2 536 500 Kč, od 30. 10. 2025. Vzniká povinnost přiznat a odvést daň již z plnění, kterým byl překročen obrat 2 536 500 Kč, tj. z částky 500 000 Kč? Domníváme se, že ne. Ale setkali jsme se s výkladem renomovaného autora (výkladová publikace ANAG, FDÚB, Metodické aktuality, ...), který uvádí, že ano. Neumíme dohledat, z jakého § ZDPH toto vyplývá.