Společné jmění manželů

Fyzická osoba plánuje pronajímat byty v domě, který vlastní společně s manželkou ve společném jmění manželů. Dům je zapsán v katastru na oba. Manželka je také vlastníkem bytu, ve kterém pronajímá jeden pokoj právnické osobě. Na této adrese právnická osoba má sídlo. Kdo bude podávat daňové přiznání z příjmů z pronájmu – manžel, manželka, nebo je možné příjmy rozdělit mezi oba, a je nutné mít živnostenské oprávnění na dlouhodobý pronájem bytů (na několik měsíců, rok nebo déle)?

Občan zdědil 1/2 nemovitosti, druhou polovinu zdědila jeho sestra. Občan je ženatý, nemá s manželkou zúžené SJM. Od sestry nyní odkoupil druhou polovinu nemovitosti. Nemovitost hodlá pronajímat. Jakým způsobem budou příjmy z pronájmu daněné? Je možné, aby občan zdanil 50 % z příjmů z pronájmů (neboť souvisí s dědictvím, a tudíž je může danit pouze on) s tím, že příjmy poníží o 30 % místo skutečných výdajů (nejvýše do částky 600 000 Kč)? Manželka by pak zdanila druhých 50 % také ponížených o 30% (nejvýše do částky 600 000 Kč), neboť ona bude danit nájem ze SJM?

Jedním ze způsobů zániku manželství je rozvod. Tímto krachem končí zhruba polovina manželství. V České republice se ročně rozvádí kolem 25 000 manželství. Podle dat Českého statistického úřadu bylo v roce 2024 rozvedeno 20 800 manželství, za rok 2023 jich pak takto skončilo přibližně 19 500. Mezi roky 2023 a 2024 se tak jedná o nárůst o 7 %. Rozvod manželství je takřka vždy velmi zásadní událostí pro oba manžely a nese s sebou mnoho dalších navazujících implikací. Kromě psychologických aspektů s sebou samotný rozvod přináší velmi často i celkem logicky materiální oblasti. A kde je materie, hodnota či příjem, nelze opomíjet ani ty „naše daně“. Účelem následujícího textu tak bude zevrubně poskytnout čtenářům odpovědi na otázky týkající se porozvodového uspořádání, zejména ve vztahu ke způsobům uplatnění slevy na dani a daňového zvýhodnění na původní manželku, vyživované dítě, úhrady výživného rozvedeného manžela a v neposlední řadě i na často bohužel konfliktní součást rozvodového řízení – tedy vypořádání společného jmění manželů.

Manželé jsou OSVČ, plátci DPH. Manžel koupil před manželstvím podnikatelské prostory, kde podniká, vložil je do majetku a část pronajímal nejdříve své přítelkyni za cenu obvyklou. Vystavoval na nájem fakturu a pokračuje s tím i po svatbě. Jeho manželka má v těchto prostorech svůj elektroměr, elektřina je na její jméno a platí si ji zvlášť. Může manžel vystavovat fakturu v tomto případě na nájem své manželce?

Manžel vlastní nemovitost, která není v SJM. Manželka tuto nemovitost spravuje a chtěla by jí pronajmout třetí osobě. Je možné uzavřít mezi manžely smlouvu o výpůjčce této nemovitosti, s tím, že manžel ve smlouvě uvede souhlas s přenecháním (pronájmem) třetí osobě? Příjmy z pronájmu by pak zdaňovala pouze manželka a nebo by manželovi vznikla také nějaká daňová povinnost?

V rámci mé praxe se nezřídka setkávám s případy tzv. spoluvlastnictví či vlastnictví v tzv. společném jmění manželů. Obě tyto formy vlastnického práva s sebou mohou a zpravidla také přináší celou řadu otázek ve smyslu správného, ale také co možná nejvíce optimálního zdanění. Cílem tohoto mého článku je seznámit čtenáře s úskalími, ale právě i s tipy a doporučeními na dosažení kýženého správného, ale zároveň i optimálního daňového zatížení. Nikdo totiž nechceme platit daně více než je nutné…

Fyzická osoba (nepodnikající) bude prodávat pozemek, jehož součástí je stavba (rodinný dům) a pozemek-zahrada. Polovinu majetku vlastní od 4/2015 a druhá polovina je v SJM manželů od 9/2020. prodej proběhne v říjnu nebo v listopadu 2025, tedy příjem z výše uvedeného majetku bude osvobozen od daně z příjmů. Součástí prodeje bude dokumentace na demolici stávajícího domu a stavební povolení s rozhodnutím o povolení nové stavby. Budou výše uvedené dokumentace budou také osvobozeny od daně z příjmů? 

Klient je OSVČ v paušálním režimu. Dojde k vypořádání SJM při rozvodu manželství, kde v rámci vypořádání SJM dostane v penězích za svůj ideální podíl v SJM částku přesahující 5 mil. Prosím o potvrzení předpokladů: 1. příjem z vypořádání SJM není předmětem daně z příjmu, tzn. nic danit nebude 2. tento příjem nemá žádný vliv na jeho paušální režim 3. tento příjem z vyrovnání SJM není osvobozený příjem, proto není potřeba naplnit informační povinnost o osvobozených příjmech přesahujících částku kč 5 mil.

Manžel je jednatelem a jediným společníkem s ručením omezeným, po rozvodu vyplatil ze své společnosti manželce stanovenou částku, která mu byla určena. Jak tuto částku zaúčtovat a jak má být zdaněna?

1.Článek 9 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že za osobu povinnou k dani z přidané hodnoty (DPH) vykonávající samostatně ekonomickou činnost může být považována osoba, která převede pozemek, který byl původně součástí jejího osobního majetku, přičemž pověří přípravou prodeje profesionálního podnikatele, který jakožto příkazník této osoby provádí aktivní obchodní kroky k prodeji nemovitostí a za účelem tohoto prodeje využívá prostředky podobné prostředkům používaným výrobcem, obchodníkem nebo osobou poskytující služby ve smyslu tohoto ustanovení.2.Článek 9 odst. 1 směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci prodeje kvalifikovaného jako ekonomická činnost ve smyslu této směrnice nebrání tomu, aby za osobu povinnou k dani vykonávající samostatně ekonomickou činnost bylo považováno zákonné společenství tvořené manžely spoluvlastníky, pokud se tito manželé třetím osobám jeví jako osoby, které společně uskutečnily prodej pozemku patřícího do jmění tohoto společenství, který představuje ekonomickou činnost, a pokud uvedené zákonné společenství jmění nese ekonomické riziko spojené s výkonem této činnosti.

Manželé, oba podnikající jako fyzické osoby § 7 ZDP, každý samostatně v jiném oboru. Manžel vlastní nemovitost, která je psaná na něj a byla darováno přímo mu před 3 lety od otce. Manžel nevložil darovanou nemovitost do obchodního majetku. Manželé nemají rozdělení SJM. Manželka nyní začala podnikat jako fyzická osoba v dané nemovitosti. Měl by, nebo může manžel fakturovat nájemné dané nemovitosti manželce ve výši ceny obvyklé, nebo není možné nájemné mezi manželi fakturovat?

Manželé investovali peněžní prostředky, které měli ve společném jmění manželů do cenných papírů, dluhopisů a akcií, a část prostředků také půjčili v tuzemsku na realizaci různých startupových projektů. Za rok 2024 jim tak plynuly příjmy z dividend, úrokové příjmy z kupónových dluhopisů a ze zápůjček úrokové příjmy. Vedle toho mají příjmy z pronájmu a jeden z nich i za závislé činnosti. Dividendy z akcií ze zahraničí mohou zdanit v samostatném základu daně pro zdanění 15% sazbou daně, mají tam ale i velké příjmy, které musí danit v dílčím základu daně § 8 ZDP. Protože celkové příjmy zdaňované v základu daně překračují hranici pro zdanění 23 % sazbou daně, uvažují o tom, že by si příjmy rozhodili, tak aby optimalizovali celkové daňové zatížení rodiny. Podle § 8 odst. 7 ZDP se příjem (jednotné číslo) podle odst. 1 nebo odst. 2 plynoucí do SJM zdaňuje jen u jednoho z nich. Obdobně to platí i u příjmů z pronájmu v § 9 odst. 2 ZDP. U příjmů z pronájmu zákon používá množné číslo a termín „ze“ SJM. K příjmům z pronájmu však existuje i výklad finanční správy publikovaný v pokynu GFŘ D-59, K § 9 odst. 2 podle něhož se příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů, zdaňují jen u jednoho z manželů, a to i v případě, že plynou z více pronajatých nemovitých věcí nebo movitých věcí, a to i rozdílného charakteru (např. dům, byt, chata, garáž, pozemek). K § 8 ZDP však pokyn GFŘ nic takového neuvádí. Otázkou tedy je, zda se musí použít stejný postup, tj.:i) všechny kapitálové příjmy podle § 8 plynoucí do SJM se musí zdanit jen u jednoho z nich anebo ii) si mohou vybrat např. podle druhů příjmů v odst. 1 anebo 2 např. že by dividendy a úroky z dluhopisů zdaňoval jeden z manželů [jde o příjmy podle § 8 odst. 1 písm. a)] a úroky ze všech zápůjček (příjmy podle § 8 odst. 1 písm. g)] zdaňoval druhý anebo iii) si mohou rozhodit už jednotlivé příjmy, jak je libo, tj. např. jeden z nich by danil dividendy a jiný úroky z dluhopisů a příjmy z půjček by si rozhodili také, jak budou potřebovat (úroky z jedné zápůjčky manžel a úroky z druhé zápůjčky druhý z manželů) apod.?Která varianta je podle vás správná a proč?

Byt je ve vlastnictví tří majitelů. Jeden má jednu třetinu a dvě třetiny jsou v SJM. Všichni spolumajitelé dali souhlas s pronájmem. Je možné, aby pouze jeden ze spoluvlastníků zdanil příjem z pronájmu a zároveň uplatňoval daňový odpis z celé ceny bytu a všechny výdaje?

Manželé mají zúžené SJM. Manžel má ve výlučném vlastnictví pozemek, získaný koupí v roce 2022. V roce 2025 dojde k vypořádání SJM a manželka získá tento pozemek do výlučného vlastnictví. Manželka v roce 2025 pozemek prodá. Jakou nabývací cenu může manželka uplatnit proti příjmu z prodeje pozemku?

Manželé (společná domácnost) + syn (bydlí jinde) tvoří rodinný závod, všichni jsou registrováni na FÚ, OSSZ a ZP jako OSVČ. Může manžel rozdělit 20 % svých příjmů a výdajů na syna dle § 13 ZDP, a na spolupracující manželku 0 % (manželka za spolupráci nic nedostává, manželé mají všechny peníze v SJM)?

Manžel (podnikatel, OSVČ, plátce DPH) má v majetku automobil, u kterého si nárokoval DPH. Manželka podniká také, ale v jiném oboru (OSVČ, neplátce DPH). Manžel by chtěl manželce prodat automobil, aby ho měla ve svém podnikání. Je v tom nějaký problém? Předpokládám, že odvede DPH z obvyklé ceny a zdaní příjem. Je nějaké riziko u manželky, že by jí tento náklad nebyl uznán? Mají SJM.

Manželé vlastní nemovitosti v SJM. Mohou si příjmy ze SJM mezi sebou rozdělit? Nebo musí být všechny příjmy z nemovitostí, které mají v SJM, zdaňovány vždy pouze u jedné osoby? Myslím tím rozdělení např. bytů – jeden byt by zdaňovala manželka, jeden manžel.

Manželé vlastní v SJM bytovou jednotku, kterou pronajímají od r. 2024 dle § 9 ZDP, rozhodli se pro uplatnění skutečných výdajů. V SJM vlastní také vozidlo (pořízeno r. 2023), které je v technickém průkazu je zapsáno na manžela. Příjmy s nájmu bude danit manželka ve svém DPFO. Může uplatnit kromě jiných skutečných výdajů (odpis nemovitosti, pojištění..) a paušálního výdaje na dopravu ve výši 4000 Kč/měsíčně i odpis vozidla, servis vozidla a další náklady jako pneu, mytí vozidla ve výši 80% skutečných nákladů?

Fyzická osoba poskytuje ubytování v chalupě, která je ve společném jmění manželů. Příjem z tohoto ubytování zdaňuje manžel dle § 7 ZDP. Chalupa se odpisuje a uplatňují se proti příjmům z ubytování skutečné daňové odpisy. Od 1. 1. 2025 se manžel stává plátcem DPH, protože má ještě svoje vlastní podnikání, kde je manželka spolupracující osobou. Je možné, aby od 1. 1. 2025 ubytování poskytovala manželka, která si na to založí živnostenský list, ale není plátcem DPH, takže by ubytování nebylo zatíženo DPH? A dále může pokračovat v odpisování této chalupy? Nevadí, že manželka je u manžela v podnikání jako spolupracující osoba?

Manželé, oba OSVČ mají v SJM automobil (ani jeden ho nemá v obchodním majetku). V technickém průkazu je zapsán manžel, automobil bude ale pronajímat manželka (a tedy i danit jakožto příjem z pronájmu). Pronajímat se bude do s.r.o., které vlastní manželka, oba manželé jsou v něm jednatelé. Je to takto v pořádku z pohledu zdanění příjmů u OSVČ manželky? Nevadí, že je v TP zapsán majitel manžel? Náklady za pronájem v s.r.o. - lze daňově uznat a uplatňovat paušální výdaje na dopravu?