Účetnictví podvojné

Jaké jsou specifika vedení podvojného účetnictví u OSVČ? Pro převody peněz do vlastní spotřeby se používá účet 491 a pro jiné převody z/do účetnictví – osobní vlastnictví? Jsou tam ještě nějaká jiná specifika?

Jak postupovat v daňové evidenci, když k 31. 12. 2024 mi nesedí konečné stavy po přepočtu v korunách k 31. 12. 2024 mezi výpisem z banky, kde jsou uvedeny zůstatky k 31. 12. 2024 v euro a také přepočten zůstatek v Kč dle kurzu ČNB k 31. 12. 2024 a stavem v bance dle daňové evidence. V daňové evidenci byl používán pevný kurz k 1. 1. 2024. V tomto případě se dělá kurzový rozdíl? Jak postupovat, aby se zůstatky v Kč shodovaly.

Mám dotaz ohledně OSVČ, který v roce 2023 překročil obrat 25 mil. a od roku 2025 bude vést podvojné účetnictví. V roce 2024 má velkou ztrátu, a rozhodl se proto neuplatnit odpisy hmotného majetku. Může mít toto rozhodnutí nějaký dopad na převod z daňové evidence na podvojné účetnictví? Vím, že v daňové evidenci a podvojném účetnictví platí jiná pravidla pro odpisy, a proto bych chtěla vědět, zda je potřeba něco speciálního řešit nebo zda existují nějaké komplikace, na které si dát pozor.

Dnes se podíváme na analytické účty, jež jsou jedním z metodických prvků podvojného účetnictví. Krátce si připomeneme metodické prvky účetnictví, definujeme si účty syntetické i analytické a uvedeme si zákonný rámec užívání analytických účtů, ale i další související skutečnosti.

OSVČ dosud vedla daňovou evidenci, ale od 1. 1. 2025 musí přejít na podvojné účetnictví, protože v roce 2023 překročila obrat 25 mil. Kč. K 31. 12. 2024 má OSVČ v daňové evidenci neuhrazené pohledávky, konkrétně pozastávky, které budou splatné až v roce 2027. Ráda bych se ujistila, jak správně postupovat z hlediska jejich zdanění. Musí se neuhrazené pohledávky při přechodu na podvojné účetnictví zahrnout do základu daně v roce 2024? Znamená to, že tyto pozastávky budou v roce 2024 zdaněny jako příjem, přestože k jejich úhradě dojde až v roce 2027? A pokud ano, v roce 2025 se tedy v podvojném účetnictví zaúčtují pouze jako počáteční stav pohledávek a v roce 2027 už nebudou daňově ovlivňovat výsledek hospodaření?

Společnost s ručením omezeným vlastní byt, který několik let pronajímala. V minulosti jsem pomohla této firmě zpracovat daňové přiznání k DPPO. Firma nevedla účetnictví, jen si vedla příjmy a výdaje v excelu z důvodu, že se jednalo o jednoduchou evidenci, z které se daly daně vypočítat. Správné to dle zákona není, ale stalo se. Nyní jsem zjistila, že firma nezakládala výkazy do ORS. Je možné do VZZ zahrnout jen třídu 5 a třídu 6 s výsledkem ke zdanění a do rozvahy zahrnout účet 211, 221, 249 (krátkodobé půjčky jednatele) a 341?

Jsem fyzická osoba, od roku 2024 vedu účetnictví z důvodu překročení obratu. Do roku 2023 jsem vedla daňovou evidenci. Nyní budu v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2024 jako položku zvyšující základ daně zvyšovat základ daně o stav skladu zásob k 31. 12. 2023 v ceně bez DPH (6milionů). Pochopila jsem správně navazující postup, že stav zásob k 31. 12. 2023 (6milionů) musím dát v roce 2024 na počáteční stav účtu zboží (účet 132 MD) a při účtování způsobem B tento stav zúčtuji k 31. 12. 2024 na účet MD 504/ D 132 a stav zásob k 31. 12. 2024 (8 milionů) zaúčtuji MD 132/D 504, tj. v roce 2024 v důsledku zásob budu mít o 2 miliony vyšší základ daně? U pořízeného dlouhodobého majetku jsem v době vedení daňové evidence pracovala pouze s daňovými odpisy. Musím nyní v účetnictví vést i účetní odpisy a účtovat o nich? Jsou účetní odpisy povinné? Pokud ano, jakým způsobem účetní odpisy zpětně vypočítám a zaúčtuji. Majetek už byl daňově odpisovaný v minulosti a s účetními odpisy se nepracovalo/neevidovaly se.

„Kristova léta“ zákona o účetnictví : Dne 1. 1. 2025 uplyne 33 let od nabytí účinnosti zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, který byl přijat 12. 12. 1991 Federálním shromážděním České a Slovenské Federativní republiky (FS ČSFR) a je dosud v platnosti. Dovoluji si poznamenat, že přijetí zákona jsem byl přítomen a FS ČSFR tenkrát zasedalo v polistopadovém složení po volbách v roce 1990 a v jeho řadách byli například herci Jan Kačer, Milan Kňažko nebo Rudolf Hrušínský. V následujících letech byl zákon pochopitelně novelizován, doba si žádala své, ať již zdařile, nebo ne. Nabídla se tak vhodná a patrně poslední příležitost připomenout si „křížovou cestu“ zákonné úpravy v čase. Do dnešního dne nebyl zákon „ukřižován“, neboť návrh nového zákona o účetnictví prodělal (a zřejmě ještě prodělá) několik „zastavení“, než nahradí dosavadní zákon. Dost bylo biblických přirovnání, přistupme k věci.

Máme bytový dům o pěti bytech a 7 vlastnících. Jsme vlastníci podílů na bytovém domě. Chceme si na katastru podíly převést na bytové jednotky. Budeme si muset založit SVJ a vést účetnictví?

OSVČ vedoucí účetnictví uplatní v DPFO za r. 2023 výdaje procentem z příjmů. V účetnictví eviduje k 31. 12. zůstatek na účtu 321, 381 a 311. V r. 2024 začne vést daňovou evidenci, předpokládá, že i v DPFO za r. 2024 bude uplatňovat výdaje procentem. 1) máme za to, že v DE poníží zisk o zůstatky, které evidovala k 31.12. na účtu 311 a 381 a naopak zvýší zisk o zůstatky na účtu 321. K upravenému zisku pak vypočítá výdaje procentem. Je náš předpoklad správný? 2) máme za to, že z důvodu přechodu bude muset podat dodatečné přiznání za r. 2023 s tím, že pouze zvýší zisk o částku zůstatku na účtu 311 a protože bude uplatňovat výdaje procentem, o zůstatky na účtu 321 a 381 nic upravovat nebude. Je náš předpoklad správný? 3) vzhledem k tomu, že OSVČ v době výpočtu DPFO za r. 2023 již vede DE za r. 2024, je možné, aby provedla úpravy již v DPFO za r. 2023 a vyhnula se tím dodatečnému přiznání? 3) lze obdobně již v přehledech na na SP a ZP za r. 2023 zohlednit přechod na DE - tedy upravit zisk o zůstatky k 32.12.2023?

Účetní a daňoví poradci na úterní konferenci v Praze za účasti zástupců Ministerstva financí České republiky diskutovali přípravu nového zákona o účetnictví, který by měl dle stávajících předpokladů nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2025.

„Odborník žasne, laik se diví.“ Tak zní známá hláška z oblíbeného českého filmu Sněženky a machři. Myslím, že tak lze shrnout i aktuální dění v českém účetnictví, resp. v daních. Většina z nás není v pozici, aby dokázala chystané nebo už probíhající změny přímo měnit. Stejně jako pan JUDr. Ivo Jahelka jsem i já přesvědčen o tom, že sama složitost těchto problémů nevylučuje, aby se o nich hovořilo s humorem a aby se možná třeba i s humorem řešily. Pojďme se tedy krátce podívat na chystané (resp. již probíhající) změny v českém účetnictví a v daních – věcně, avšak trochu s nadhledem a třeba i s mírnou ironií, jak je pro nás Čechy typické. Článek je psán na začátku října 2023 a vychází zejm. z usnesení rozpočtového výboru č. 253 ze dne 30. srpna 2023 (sněmovní tisk 488/4), resp. ze sumarizace všech pozměňovacích návrhů, které byly rozeslány jako sněmovní tisk 488/7.

Podnikatel, fyzická osoba, vedl dobrovolně podvojné účetnictví. V roce 2022 chtěl přejít na daňovou evidenci. Co je potřeba udělat (dodanit pohledávky, zásoby ...) v roce 2021? Asi bude potřeba udělat dodatečné přiznání za rok 2021. Do kterých řádků přiznání budu uvádět tyto operace?

OSVČ přechází z daňové evidence na účetnictví. Dodaňuje neuhrazené pohledávky. Dle § 23 odst. 14 ZDP může postupně zvyšovat o hodnotu pohledávek základ daně až 9 let. Je vyměřovacím základem pro SP a ZP v každém roce takto zvýšený základ daně?

Je možné, aby zemědělský podnikatel - fyzická osoba, vedl účetnictví a ve výkazu zisků a ztrát uvedl v osobních nákladech pouze náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a žádné mzdové náklady s vysvětlením, že osobní náklady jsou pouze náklady OSVČ na sociální a zdravotní a nemá žádné zaměstnance? Nemusí zaměstnávat sám sebe? Uvádí, že je neplacený pracovník. Je možné, aby zemědělský podnikatel – fyzická osoba, vedl účetnictví a v aktivech – DHM neuvedl žádné vlastní pozemky, ale ve výkazu zisků a ztrát uvedl částku daní s tím, že se jedná o daň silniční a dále o daň z nemovitostí – z vlastních pozemků, které obdělává, ale nemá je vloženy do aktiv?

Článek se zabývá způsoby účtování několika vybraných specifických okruhů účtování. Pozornost je věnována finančním operacím, které jsou v podnikové ekonomice poměrně časté, stejně tak jako účtování výsledků inventarizace, ať již fyzické nebo hodnotové. Zvláštní důraz je kladen na účty časového rozlišení, které jsou pro podvojné účetnictví typické, a jejichž vzorové případy jsou v článku uvedeny. Na závěr je provedeno zaúčtování hospodářského výsledku, tj. rozdělení zisku a úhrada ztráty.

Tento článek je stěžejním úvodem pro pochopení hlavních činností celých účtáren, ať už všeobecných, nebo specializovaných jako jsou materiálová, mzdová, realizační, skladová, finanční. Seznámíme se se základními činnostmi, které se buď téměř každodenně (nákup materiálu) nebo pravidelně v určitých cyklech (mzdy) provádějí v těchto účtárnách. Základní okruhy představují většinu účetnických prací a jsou vesměs rutinní záležitostí. Tyto základní činnosti jsou doplňovány dalšími pracemi, které se vyskytují sporadicky, nepravidelně, náhodně, vůbec (dle typů organizace). Principy, se kterými se v tomto příspěvku seznámíme, představují základ pro účetní práce, které se potom opakují v dalších činnostech účtáren.

V tomto příspěvku malého seriálu s několika navazujícími dalšími články se věnujeme účetnictví firem, základním účetním zásadám, pravidlům a náležitostem. Je určen zejména začínajícím podnikatelům, aby se seznámili se základy vedení účetnictví, nutností archivace dokladů, standardními operacemi a dalšími potřebnými pojmy, protože dle našich zákonů je nutné, aby podnikatel v určité právní formě svoje účetnictví vedl či zajistil, neboť odpovídá za jeho správnost a včasnost. V článku si popíšeme jednu ze tří povinných složek účetnictví, tj. účetní doklady, jejich náležitosti a jejich oběh v podniku.

Odborný dohled: Ing. Jiří Vychopeň V článku, který je prvním příspěvkem malého seriálu věnovaného účetnictví, si všímáme té lepší stránky podnikání, tj. rozvoje firmy, její úspěšnosti a s tím i spojenou povinnost opustit vedení daňové evidence a potřeby či nutnosti přejít na vedení účetnictví. Uvádíme zejména povinnosti podnikatele při přechodu z daňové evidence na účetnictví i prvotní operace. Podnikatel by měl mít alespoň rámcový přehled nad postupy účtování, i když jeho účetnictví vede jeho účetní nebo celá účtárna. Přechod z daňové evidence na účetnictví může být dobrovolný, ale také nucený, pokud podnikatel dosáhne kritérií stanovených v zákoně o účetnictví. Článek má následující strukturu: Přechod z daňové evidence na účetnictví Zahájení účetnictví Zahajovací rozvaha Účty Účtování typických účetních operací Účetnictví je komplexnější zachycení hospodářských operací než daňová evidence, jež zachycuje finanční toky, a to jen ty, které ovlivňují daňový základ. V účetnictví se naproti tomu účtuje nejen o provedených platbách, tedy příjmech a vydáních na účtech a v pokladně, ale rovněž o všech závazcích a pohledávkách, tedy právech.