Účetnictví podvojné - strana 2

Podnikatel – fyzická osoba – překročil v roce 2018 obrat 25 mil. Kč. Jak musíme upravit základ daně za rok 2019? Musí od roku 2020 vést účetnictví? Jak je to s novelou zákona o účetnictví , kde se má tato povinnost zrušit?

Zvýšení maximální částky výdajů procentem z příjmů od roku 20191) i úvahy o zavedení paušální daně mě přivedly k zamyšlení nad smyslem uplatňování výdajů procentem z příjmů a nad vývojem obsahu dnešního § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů i nad některými dalšími otázkami s paušálními výdaji souvisejícími.

V souladu s § 4 odst. 12 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ “), jsou účetní jednotky povinny vést české podvojné účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Pak je ale přirozeně nutno řešit otázku, jak na českou měnu převést majetek a závazky vyjádřené v měně cizí: třeba dluh vůči slovenskému dodavateli v eurech nebo tržbu od amerického zákazníka v dolarech. Návazně účetní jednotky čekají starosti při úhradách cizoměnových závazkových vztahů a při směně peněz v cizích měnách na českou měnu nebo naopak. Speciální komplikací některých cizoměnových položek je dále nutnost jejich aktualizovaného ocenění v české měně k datu účetní závěrky, kdy se musí znova přepočítat jednotně měnovým kursem vyhlášeným Českou národní bankou.

Předkládáme vám již druhý test zaměřený na nestátní nevýdělečné organizace (dále jen „NNO“). Vyřešením tohoto testu můžete sami sebe vyzkoušet ze znalostí účetnictví a daní NNO.

Předkládáme Vám malý test zaměřený na nestátní nevýdělečné organizace (dále jen „NNO“). Vyřešením tohoto testu můžete sami sebe vyzkoušet ze znalostí účetnictví a daní NNO.

Právní úprava sestavování účetní závěrky u veřejně prospěšných poplatníků (např. spolků, ústavů, obecně prospěšných společností) se za poslední období výrazněji nezměnila. Lze tedy postupovat podle obvyklých postupů a zvyklostí těchto právnických osob realizovaných v minulých letech. Tento příspěvek má pomoci zopakovat jednotlivé fáze a činnosti a připomenout některé souvislosti.

V následujícím příspěvku je podrobně vysvětleno, jak má poplatník daně z příjmů v souladu se zákonem o daních z příjmů nakládat s pohledávkami, resp. na straně dlužníka s dluhy, jakým způsobem upravit základ daně o pohledávky a dluhy při přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví a naopak, jak upravit základ daně o pohledávky a dluhy při ukončení podnikatelské činnosti, přerušení činnosti, případně při změně uplatňování daňových výdajů.

Pojmem dotace se v ekonomii rozumí peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany veřejného sektoru nějakému subjektu v zájmu podpory jeho činnosti, případně za účelem snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. Dotace představuje přímou, podmíněnou a nevratnou peněžní podporu, přičemž klíčovou roli hrají zejména tzv. dotační podmínky, které konkretizují jednak možný okruh příjemců a jednak podporované účely. Většina dotačních programů je nastavena tak, že i když žadatel splní stanovené podmínky, nemá automaticky zaručeno přidělení dotace (rozhoduje totiž celá řada dalších kritérií, především kvalita vypracovaného projektu). Jen výjimečně má žadatel právní nárok na dotaci vždy, když splní stanovené podmínky, dokud nedojdou peněžní prostředky určené na danou podporu, jak je tomu například u přímých nárokových plateb zemědělcům nebo dotací občanům „Zelená úsporám“, „Kotlíkovka“ a „Dešťovka“.

OSVČ, plátce DPH, účtující v podvojném účetnictví, zakoupila v prosinci 2017 osobní automobil. Uplatnila na vstupu DPH. Osobní automobil neuvedla do používání, je stále veden na účtu 042, v pořizovací ceně bez DPH. Neprovedla ani změnu registrace, takže ve velkém technickém průkazu je stále uveden vlastník vozu, který osobní automobil prodal. Nyní v červnu 2018 osobní automobil prodává do s. r. o., kde je zároveň společníkem. Jak se účetně a daňově vypořádat s tímto prodejem?

Účtujete pro výrobní firmy, které vyhodnocují měsíčně výsledek hospodaření? Připomínají-li meziměsíční rozdíly v ziskovosti jízdu na horské dráze, příčinou může být nesprávně uchopené nebo zcela nevyužívané účtování o nedokončené výrobě. Výhody správného účtování o nedokončené výrobě jsou nesporné. V článku chceme poukázat zejména na přínos spočívající v reálném pohledu na měsíční hospodaření firmy.

Rezervy vytváří účetní jednotka v situaci, kdy očekává, že v budoucnu vynaloží jednorázově vyšší náklady nebo bude krýt určité budoucí závazky, rizika či znehodnocení. Účelem tvorby rezervy je vytvořit v průběhu jednoho nebo několika účetních období zdroje na pokrytí těchto budoucích nákladů nebo závazků, jejichž povaha je jasně definována, je znám jejich účel, ale není známa přesná částka nebo okamžik, ke kterému tyto závazky či náklady vzniknou. Z pohledu českého účetnictví jsou rezervy jedním z nástrojů, pomocí nichž lze dosáhnout věrného a poctivého obrazu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Od účetního období, které započalo v roce 2016, jsou diferencovány čtyři kategorie účetních jednotek a to mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Zařazení do příslušné kategorie se odvíjí od dosažení nebo překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií. Kritéria pro testování příslušné kategorie stanoví § 1d zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví ). Jedná se o aktiva celkem, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců.

Z ekonomického hlediska prožíváme v České republice „zlatá léta“. Příznivý je přitom nejen nebývale rostoucí spotřebitelský apetit, ale hlavně povzbudivý investiční rozvoj většiny firem. Ať už jde o nově budované prostory, modernější výrobní linky, plnou automatizaci a robotizaci umožňující bez potíží s „lidským faktorem“ bezvadnou nonstop produkci, nebo o bezpočet „pouhých“ dílčích technických vylepšení, je těmto velkým až obrovským investicím společné jedno. Účetně se jedná o dlouhodobý hmotný majetek, kterým se ale s ohledem na rozsáhlost a komplexnost technologií nestane hned, ale až po určitém čase. Přičemž přesné vymezení dne „D“, kdy se z investičních nákladů stane stálé aktivum, má zásadní dopad nejen na účetnictví, ale i do daní z příjmů. Je totiž možno, resp. nutno, začít rozpouštět hodnotu investice do provozních nákladů formou odpisů.

Jeden z tzv. Parkinsonových zákonů o řízení státu praví: „Pokud se to hýbe, tak to zdaň, když se to ještě hýbe, pak to zreguluj, a když se to hýbat přestane, tak to dotuj.“. Bohužel vtipnost kazí zažívaná realita, aktuálně třeba ohledně venkovských prodejen a restaurací, nebo kotlů širokých mas obyvatelstva. Dotací se obecně míní peněžitý dar nebo podobné nevratné peněžité plnění plynoucí od veřejného sektoru ve „veřejném zájmu“. V následujícím příspěvku se zaměříme zejména na účetní problematiku provázející dotace u jejich příjemců z řad podnikatelů.

Orientace v neustále se měnícím legislativním prostředí je mnohdy nadlidský úkon a sledování aktuálních změn by časově vyplnilo většinu dne. Pro usnadnění v přehledu novinek bychom tak v rámci našeho dalšího příspěvku čtenářům rádi poskytli informace týkající se například novely účetních předpisů, která je v účinnosti od 1. 1. 2018, nebo závěrů, jež vyplynuly ze stanovisek Generálního finančního ředitelství k projednávaným příspěvkům v rámci Koordinačních výborů.

Vyplacení pojistného plněné – pracovní úraz Ing. Zuzana Pšeničková Je nutné účtovat v účetnictví zaměstnavatele o škodě a následně o vyplacení pojistného plnění, pokud je pojistné plnění za pracovní...

Jsme fyzická osoba a plátci DPH. Pořádali jsme turnaj ve volejbalu a vypláceli jsme prize money hráčům. Pokud vyplácíme prize money v hotovosti, budeme účtovat MD 518/D 211? Budeme účtovat bez DPH, nebo máme vyměřit DPH, popřípadě s jakou sazbou? Hráči nejsou plátci DPH.

V předcházejících číslech časopisu jsme se zabývali kalkulacemi jako součástmi manažerského účetnictví v širším pojetí. To obsahuje několik informačních oborů. Ve velkých korporacích pracuje na tvorbě všech oborů reportingu i několik ekonomických oddělení. Fyzické osoby si musí vystačit samy, anebo zaměstnávat účetní, daňové poradce či další specialisty. Některé informační obory jsme analyzovali v předchozích článcích tohoto časopisu a nyní se věnujeme další součásti manažerského účetnictví, a to rozpočetnictví.

V minulém čísle jsme se začali zabývat problematikou kalkulací. Ve třech částech předcházejícího článku jsme pojednávali o struktuře kalkulačního vzorce, podrobněji jsme analyzovali jeho položky a zmínili jsme se o kalkulačních jednicích. Nyní se zaměřujeme na další aspekty tvorby kalkulací. Hned v následujícím textu přinášíme výčet a charakteristiku jednotlivých druhů kalkulací.