Účtování majetku

Na novou stavbu jsme zakoupili sestavu 20 ks kancelářských kontejnerů a 3 sanitárních kontejnerů včetně venkovního schodiště a podest včetně montáže. Dále jsme pořídili 3 nádrže na splaškovou vodu. Sestava je volně položená na betonové ploše. Po skončení stavby cca za tři roky bude část kontejnerů odprodána a část převedena na jiné stavby. Měly bychom zařadit celou sestavu do majetku jako celek, nebo můžeme zařadit zvlášť jednotlivé kontejnery, zvlášť schodiště, podesty, nádrže – dle stavbyvedoucího je možné je použít k libovolným kontejnerům i k těm, které máme již v majetku.

Česká společnost je zakladatelem jiné české společnosti – společník. Jakým způsobem se tato skutečnost promítá do účetnictví a jak se má správně zaúčtovat podíl?

Jsme s. r. o. zabývající se výhradně kompletní výrobou a následně prodejem odmašťovacích strojů, o kterých při zhotovení účtujeme na účtech výrobků-123. Nastal nám v r. 2024 ojedinělý případ, kdy společnost XY chtěla od nás stroj pronajímat. Jelikož nebylo zpočátku jasné na jak dlouhou dobu, po dobu 2024–2025 jsme stále stroj nechali na účtu 123-Výrobky a účtovali měsíčně nájem. Společnost XY chce nadále stoj nechat v pronájmu na další 2 roky. Lze z účtu 123 stroj zařadit do majetku 022 a i teď jej začít odpisovat, nebo jej máme ponechat na výrobcích? Po dvou letech můžou nastat různé varianty : a) stroj vrátí, b) stroj odkoupí nebo bude pokračovat v nájmu. Jak v jednotlivých případech účtovat?

Společnost s r. o. je podílovým spoluvlastníkem pozemku o výměře 8184 m2. Spoluvlastnické podíly jsou následující: s. r. o. - podíl ve výši id. 5/6 - pořízen koupí (5 mil. Kč), FO1 - podíl ve výši id. 1/12, FO2 - podíl ve výši id. 1/12. Všichni spoluvlastníci uzavřeli dohodu o vypořádání a zrušení spoluvlastnictví, kdy stávající pozemek byl rozdělen na pozemek 1 o výměře 801 m2, pozemek 2 o výměře 649 m2 a stávající pozemek o výměře 6 734 m2. Pozemek 1 nabyla do svého výlučného vlastnictví FO1, pozemek 2 nabyla do svého výlučného vlastnictví FO2 a původní pozemek po oddělení pozemku 1 a 2 nabyla do svého výlučného vlastnictví společnost s. r. o. Vzhledem ke skutečnosti, že pozemek ve své původní výměře se skládal částečně ze zastavitelné a částečně z nezastavitelné plochy, kdy obě FO obdržely v podobě nově vzniklých pozemků poměrně větší podíl v zastavitelné ploše než by jim dle jejich podílu na původním pozemku před rozdělením náležel, dohodli se všichni účastníci na finančním vypořádání rovným dílem (FO1 = 600 000 Kč, FO2 = 600 000 Kč). Finanční vypořádání bylo oběma FO uhrazeno převodem na bankovní účet s. r. o. Jak v s. r. o. celou tuto transakci správně zaúčtovat (na jaké účty a v jaké hodnotě) a jak k ní přistoupit z pohledu daní? Změní se nějak původní vstupní/pořizovací cena pozemku (5 mil. Kč)?

Pobočný spolek účtující v jednoduchém účetnictví musí splňovat 4 podmínky (viz dotaz "Pobočný spolek: dotace"). Jednou z těchto podmínek je hodnota majetku (nepřesahující 3 mil. Kč). Co je myšlenou hodnotou majetku ? Pořizovací nebo zůstatková cena ? Obecně se v účetnictví jako takovém (i z hlediska výkazu majetku vykazuje zůstatková cena). Setkal jsem se však s názorem, že v této situaci je nutno použít pořizovací cenu ?

V tomto krátkém článku se dozvíme, co je technické zhodnocení, jak ho můžeme rozeznat od běžných výdajů na opravy, jakým způsobem se technické zhodnocení odepisuje a účtuje, a kdo ho může odepisovat.

Společnost pořídila plachtovou halu (ocelová konstrukce a pvc plachta) v hodnotě 838 180 Kč. Hala slouží pro skladování. Je možné halu zařadit do 3. odpisové skupiny a bude se účtovat na účet 021? Zároveň společnost pořídila stacionární vapku s plynovým ohřevem v hodnotě 580 408 Kč. Je možné vapku zařadit do 2. odpisové skupiny? 

V letošním roce jsme koupili a zařadili budovu s pozemkem. Je pravda, že pozemek by měl být vyjmut z pořizovací ceny budovy a zařazen zvlášť? Kupní smlouva neobsahuje samotné ocenění pozemků. K budově jsou přiřazeny dva pozemky, a to zastavěná plocha a jiná plocha(parkoviště). Pokud mají být ceny pozemků zvlášť, můžeme použít pro jejich ocenění kvalifikovaný odhad ceny obvyklé?

Tento článek je stěžejním úvodem pro pochopení hlavních činností celých účtáren, ať už všeobecných, nebo specializovaných jako jsou materiálová, mzdová, realizační, skladová, finanční. Seznámíme se se základními činnostmi, které se buď téměř každodenně (nákup materiálu) nebo pravidelně v určitých cyklech (mzdy) provádějí v těchto účtárnách. Základní okruhy představují většinu účetnických prací a jsou vesměs rutinní záležitostí. Tyto základní činnosti jsou doplňovány dalšími pracemi, které se vyskytují sporadicky, nepravidelně, náhodně, vůbec (dle typů organizace). Principy, se kterými se v tomto příspěvku seznámíme, představují základ pro účetní práce, které se potom opakují v dalších činnostech účtáren.

Předmětem tohoto článku je problematika oceňování, účetního zachycení a vykazování zvířat chovaných v účetních jednotkách zabývajících se živočišnou výrobou, a to v souladu s českými účetními předpisy pro podnikatelské subjekty. Odlišnosti účetního zobrazení a oceňování zvířat vyplývají z charakteru těchto aktiv, specifik jejich chovu a rovněž ze specifik zemědělské výroby obecně.

Jsme s. r. o., kovovýroba, zabývající se výrobou strojů (mycí zařízení pro průmysl). Doposud jsme stroje jen vyráběli a pak prodávali zákazníkovi (tj. účtovali při vyhotovení stroje na sklad v hodnotě přímých nákladů např. 100 000 Kč MD 123/D 583, prodej stroje faktura vydaná MD 311/D 601, vyskladnění stroje MD 583/D 123). Chtěli bychom nově stroje zkusit pronajímat, buď na dobu určitou nebo neurčitou (3, 4 nebo 5 měsíců... dle požadavků zákazníka). Jak bude vypadat nové účtování? 1. Zatřídit stroj z výrobku do hmotného majetku MD 022/D 123? 2. Pokud vyrobíme stroj v průběhu roku a posléze jej pronajmeme, můžeme uplatnit 100% daňový odpis v případě, že jej budeme vlastnit a pronajímat i k 31. 12. (účetní a daňové odpisy používáme stejné – zrychlené)? 3. Pokud bychom stroj pronajali, avšak cca za dva měsíce by se nám vrátil zpět, a posléze bychom ho stihli prodat, tj. nevlastnili bychom ho již na konci roku, tak můžeme uplatit jen polovinu daňového odpisu? 4. V případě vykazování daňové ztráty 2020 lze přerušit daňové odpisy?

Účetní jednotka v roce 2015 pořídila osobní vůz, který byl zčásti financován úvěrem. V úvěrové smlouvě byly vyčísleny měsíční splátky úvěru obsahující splátku jistiny, splátku pojistného a úroku z úvěru. Splatnost úvěru byla v roce 2019. Účetní jednotka zaúčtovala na účet 479-Jiné dlouhodobé závazky celkovou jistinu, pojistné a úrok. K 31. 12. vedení účetní jednotky souhlasilo s převodem úvěrové smlouvy na jednatele společnosti. Zároveň rozhodlo vystavit daňový doklad na jednatele za prodaný osobní automobil. Jednatel fakturovanou částku uhradil účetní jednotce. Byla podepsána Smlouva o převzetí dluhu dle § 1888 občanského zákoníku mezi původním dlužníkem (účetní jednotkou) a nový dlužníkem (jednatelem) a věřitelem (úvěrová společnost). Na základě zápisu o změně vlastníka motorového vozidla v Osvědčení o registraci vozidla (TP) byl osobní vůz vyřazen z majetku účetní jednotky, stornovány položky pojistného a úroku (–MD 381 a –D 479). Zůstatek na účtu 479 představující nezaplacené splátky jistiny od doby převzetí úvěru jednatelem do konce doby původní splatnosti úvěru byl odepsán na účet 648-Ostatní provozní výnosy. Od měsíce ledna již účetní jednotka neuhrazovala měsíční splátky úvěru, neboť ty byly již hrazeny jednatelem. Bude částka zaúčtovaná na účtu 648 podléhat dani z příjmů právnických osob či nikoliv?