Zálohy na sociální a zdravotní pojištění

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

V praxi dochází k situacím, kdy zaměstnavatel získá zakázku v zahraničí a rozhodne se ji realizovat prostřednictvím vyslaného zaměstnance (zaměstnanců). To znamená, že vyslaný zaměstnanec nadále podléhá zaměstnavateli, který jeho práci řídí a zaměstnance odměňuje. Za vyslání se naopak nepovažuje případ, kdy zaměstnanec čerpá u svého zaměstnavatele v České republice pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno) a v jiném státě pracuje v pracovněprávním vztahu uzavřeném s jiným zaměstnavatelem. Ve kterém státě je pojištěna vyslaná osoba? Může být mimo zaměstnance vyslána i OSVČ? Z jakého důvodu je důležité, aby byla osoba vyslaná z České republiky vybavena českým formulářem A1? Na jaký rozsah zdravotní péče má vyslaná osoba nárok?

Jednatel přechází z OSVČ na s. r. o. založenou v listopadu 2025, protože hradil velmi vysoké zálohy na pojistném (vyšší než minimální). Veškeré své aktivity chce převádět do nově vzniklé s. r. o., kde bude vytvořen hlavní pracovní poměr (s dostatečnou účastí na pojistném, nad minimální mzdu). Pro vystoupení z vysokých záloh OSVČ a souběžných plateb z HPP jsou nyní zřejmě dvě možnosti. Přičemž je u obou prvním krokem ohlášení změny na vedlejší činnost OSVČ z důvodu vzniku pracovního poměru ve vlastní s. r. o. Pak následují dvě možné varianty: Varianta 1: Zálohy na veřejné zdravotní pojištění lze přestat hradit ihned za měsíc, kdy je souběh s HPP každý jeden den. U záloh na sociální pojištění je třeba vyčkat 3 měsíce a pak doložit propad příjmů na OSVČ a požádat o snížení či uvolnění záloh a počkat na rozhodnutí. Varianta 2: Zdravotní pojištění je totožné. V lednu co nejdříve podat daňové přiznání a Přehledy – na obou přehledech zvolit, že pro rok 2026 bude činnost vedlejší, což u zdravotní pojištění znamená volbu nehradit zálohy. U sociálního pojištění si nejsem jistá, lze také ručně upravit zálohy na 0 Kč? Změna obou záloh (na 0 Kč) pak proběhne v měsíci podání Přehledů, tzn. v lednu? 

Zaměstnankyně u nás pracuje na DPP a zároveň je na mateřské. Nyní pracuje více hodin a už by přesáhla limit 11 500 Kč, ze kterého by se muselo odvádět zdravotní a sociální pojištění. Proto nyní zvažujeme, jestli částku přesáhne a bude platit všechny odvody, anebo jestli by se jí vyplatilo obnovit živnost a fakturovat. Co by to pro ni znamenalo obnovit živnost, když je na mateřské dovolené? Řešíme otázku, jestli je výhodnější živnost, anebo přesáhnout DPP a platit odvody. 

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění. Přihlíží zaměstnavatel i u dohod k nutnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část? A odvádí se pojistné z každé částky příjmu? U dohod rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce (bez ohledu na období trvání zaměstnání), přičemž v některých situacích postupuje zaměstnavatel specificky při plnění oznamovací povinnosti. Například v případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod rozhodnou částku příjmu (viz dále) musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Kdy má pojištěnec řádně vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah a které podmínky platí při souběhu zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti? Jaké sankce hrozí podnikateli při porušení zákonných povinností? Chce-li být pojištěnec evidován ve zdravotním pojištění jako zaměstnaná osoba, musí být považován za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). To znamená, že v takovém případě není pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelnou například dohoda o pracovní činnosti s příjmem nižším než 4 500 Kč.

Zaměstnanec měl uzavřenou DPP od 9.1.2025 do 25.6.2025. Bohužel jsme mu zapomněli proplatit nevyčerpanou dovolenou. Měsíčně měl příjem 10080 Kč, tedy nebylo odváděno zdravotní ani sociální pojištění, daněn srážkovou daní. Jak můžeme naši chybu napravit? Pokud bychom mu proplatili dovolenou nyní v částce 9000,- Kč, bude odvod SP a ZP a srážková daň?

Osoba spravující pozůstalost podala daňové přiznání za zemřelou OSVČ a zaplatila daň z příjmů. Současně podala i přehled sociálního pojištění a doplatila vypočtenou daň. Toto podání se však podávat nemuselo. Je možné tuto situaci napravit?

Jak postupovat v případě OSVČ (60 let), do důchodu půjde za 5 let, v 65 letech. Má zdravotní problémy, které mu již z větší části znemožňují těžkou práci vykonávat. 1) Když bude mít schválen invalidní důchod- …částečný/ celý? - Musi pozastavit nebo ukončit živnost? - Může občas pracovat (zkrác. úvazek…DPP) v jiné práci? 2) Když bude mít "neschopenku" …jak dlouho může být práce neschopen? SP,ZP platby-základ 3) Když pouze s ohledem na svůj zdravotní stav pozastavi živnost, může jít na úřad práce? - Na jak dlouho? - Co musí doložit pro výplatu dávek z UP? - Může být na UP I delší dobu než 1 rok (např. bez dávek…jen s pokrytím SP,ZP?

OSVČ si v přehledu podávaném za rok 2025 vyplní řádek Určený vyměřovací základ a navýší si tak vyměřovací základ nad rámec toho, co jí vychází z daňového základu. Jak budou v roce 2026 vyměřeny zálohy na sociální pojištění - z určeného vyměřovacího základu a nebo z vyměřovacího základu, který vychází z daňového základu?

Jaké je správné zaokrouhlení u pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele? 9% zdravotní pojištění a 24,8% sociální pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance (případně 5% sleva u zkráceného úvazku na soc. pojištění u vybraných zamců). Potřebujeme vědět přesné zaokrouhlení z důvodu dotací na odvody zaměstnanců.

Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ (tedy včetně započtení všech položek podléhajících povinnosti placení pojistného) a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou pro hromadné plátce pojistného. Z jakého důvodu je ve zdravotním pojištění důležité podávání Přehledů zaměstnavatelem? Jaké lhůty platí pro zdravotní pojišťovnu při uplatňování nedoplatku a pro plátce při nárokování přeplatku? Odvádí se pojistné z příjmů (odměn) po skončení zaměstnání?

Fyzická osoba uvažuje o zahájení podnikatelské činnosti. Má malé dítě ve věku jednoho roku a rodičovský příspěvek již byl zcela vyčerpán. Mám dotaz: bude v tomto případě její podnikatelská činnost považována za vedlejší? A jaké zálohy bude povinna hradit? Do jakého věku dítěte se podnikatelská činnost z titulu péče o dítě považuje za vedlejší?

Osoba si založila živnost v červenci, kdy byla zároveň zaměstnána. Jako OSVČ zatím neměla žádný příjem. Dne 15.9. byl ukončen pracovní poměr a byla zahájena podnikatelská činnost. Je třeba již za září platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění? 

Máme zaměstnance, Poláka, který má povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Trvalý pobyt ale nemá. Zaměstnáváme ho klasicky na HPP s místem výkonu v Brně. Zaměstnanec zde i žije. Pokud se vrací do Polska, tak si bere dovolenou. Pracovní pozice je obsluha zákaznické linky. Zaměstnanec přišel s tím, že by se rád na nějaký čas přesunul do Finska, odhadem na 2 roky, možná déle. Jelikož je to náš dobrý zaměstnanec, tak bychom o něj neradi přišli. Jeho pozice mu dovoluje pracovat odkudkoliv. Pokud bychom ho nadále zaměstnávali na HPP, tak víme, že bychom museli odvádět daně, sociální a zdravotní ve Finsku. To pro nás nepřipadá aktuálně v úvahu. Zaměstnanec je ochotný si založit živnost a pracovat na živnost, ale jak by to bylo s daněmi? Nespadalo by to také pod Finsko? Jaké máme možnosti, abychom o tohoto zaměstnance nepřišli a jaké tam jsou důsledky?

Dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nejsou zdaleka výjimkou pracovněprávní vztahy sjednávané na dobu časově omezenou. V případě sjednání každého pracovněprávního vztahu musí zaměstnavatel především zabezpečit odvod pojistného alespoň z minima nebo alespoň z poměrné části  tohoto minima (je-li to ze zákona jeho povinností) a také u pracovní smouvy přihlásit, resp. odhlásit osobu jako zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě. Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo pouze formou dohody o provedení práce (DPP), pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem. Za nesplnění oznamovací povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až 200 000 Kč.

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné na zdravotní pojištění tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Ve vazbě na účast na zdravotním pojištění jsou v roce 2025 u vybraných skupin zaměstnanců rozhodnými částkami započitatelného příjmu hodnoty 4 500 Kč, resp. 11 500 Kč. Tyto se bezprostředně dotýkají osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3–6 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “), kdy se jedná především o osoby pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Příjmy funkcionářů, uvolněných i neuvolněných, jsou příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP , které ve zdravotním pojištění podléhají povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem, a to bez ohledu na jejich výši.

Ve zdravotním pojištění platí, že pokud příjem zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění, pak: – vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), – zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, – zaměstnavatel v případě potřeby řeší i dodržení minimálního vyměřovacího základu, eventuálně jeho poměrné části, – z příjmu nižšího než je zákonné minimum zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, – při trvající dohodě a při poklesu příjmu v některém měsíci u dohody o provedení práce na částku nižší než 11 500 Kč nebo u dohody o pracovní činnosti na částku nižší než 4 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (příp. měsíce) odhlášena. Pokud je z příjmu ze zaměstnání odváděno zaměstnavatelem pojistné na zdravotní pojištění, pak toto zaměstnání řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.

V minulém příspěvku jsme si stručně pověděli o změnách na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (pojistné). Dnes poukážeme na význam zvýšení průměrné mzdy a dopadů, které s sebou toto zvýšení přináší, a to do oblasti odvodů pojistného na zdravotní pojištění (sociální pojištění), ale i význam zvýšení průměrné mzdy v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Dále připomeneme změny v osvobození od daně z příjmů fyzických osob při prodeji obchodních podílů a cenných papírů a navážeme zvýšením spotřebních daní, které bude pokračovat i v následujících letech.

Rok 2025 přinesl podnikatelům řadu významných změn, podíváme se v následujících příspěvcích na tyto změny. Čím začít? Zkusme oblast sociálního zabezpečení. V tomto příspěvku si ukážeme jak výše průměrné mzdy zvyšuje pro OSVČ minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (pojistné), přičemž si vyčíslíme minimální i maximální vyměřovací základy, minimální i maximální zálohy, výjimky pro OSVČ v placení záloh. Zmíníme změnu rozhodného příjmu zaměstnanců na nemocenském a důchodovém pojištění, slevu na pojistném zaměstnanců. A něco si povíme o dohodách o provedení práce a účasti na pojištění. V závěru jsme si připomeneme povinnost zaměstnavatelů hlásit zaměstnance na DPP.