Zálohy na sociální a zdravotní pojištění

Jsem OSVČ a zároveň pracuji na zkrácený úvazek. Pokud odvádím jako OSVČ minimální zdravotní pojištění, podnikání je považováno za hlavní činnost, může být zaměstnání považováno jako vedlejší činnost s tím, že zaměstnavatel neodvede zdravotní pojištění z minima, ale pouze z částky měsíční odměny, která činí 12 000 Kč měsíčně? 

Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Jak jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny tyto osoby při placení pojistného? Ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance skutečnost, že registrace ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc? A může například nastat u zaměstnané osoby situace, že v případě poskytnutého neplaceného volna nebude zaměstnavatel platit pojistné?

Jsem OSVČ, v roce 2025 v paušálním režimu, 2. pásmo. Dobrovolně vystoupím do 10. 1 .2026 z paušálního režimu, abych se mohl stát plátcem DPH. Jaké budu platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2026? Minimální zdravotní 3 306 Kč, sociální 5 720 Kč, nebo dle 2. pásma 3 591 Kč zdravotní a 8 191 Kč sociální?

Lékařka podávala Přehled za rok 2024, kde jí vyšel měsíční vyměřovací základ 210 000 Kč. Maximální roční vyměřovací základ pro sociální pojištění pro rok 2025 byl 186 228 Kč a tak záloha pro rok 2025 vyšla doktorce ve výši maxima 54 379 Kč měsíčně. Může doktorka tuto zálohu platit i v roce 2026 až do podání nového Přehledu za rok 2025? Nebo musíme od ledna 2026 zvýšit zálohu na 57 194 Kč, když maximální měsíční vyměřovací základ pro rok 2026 je 195 868 Kč?

OSVČ-živnostník, hlavní činnost, má dočasnou pracovní neschopnost od 15. 12. 2025 do 15. 2. 2026. Celý měsíc, kdy trvá pracovní neschopnost, je leden. Musí za leden zaplatit zálohu na zdravotní pojištění? Musí to nějak oznámit zdravotní pojišťovně nebo až prostřednictvím Přehledu za rok 2026?

Od 1. 1. 2026 dochází k významným změnám ve zdravotním pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Zvyšuje se minimální měsíční záloha na pojistné na 3 306 Kč, stanovená jako 50 % z průměrné mzdy 48 967 Kč po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru. Osvobození od záloh se týká OSVČ bez povinnosti minimálního vyměřovacího základu, včetně těch, jejichž podnikání je při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů. Při nesplnění platebních povinností vzniká penále, které může být zcela nebo částečně prominuto na základě podané žádosti včetně důkladného zdůvodnění.

Z jakých důvodů je ve zdravotním pojištění důležitá u dohody o provedení práce výše zúčtovaného příjmu? Liší se u dohod ve srovnání s podmínkami platnými u pracovní smlouvy, přihlašování a odhlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny? Má na zaměstnance vliv skutečnost, že příjem zúčtovaný na dohodu nepodléhá odvodu pojistného zaměstnavatelem? Jak tedy postupují zaměstnavatelé a pojištěnci u dohod o provedení práce v právních podmínkách platných od 1. 1. 2026?

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

V praxi dochází k situacím, kdy zaměstnavatel získá zakázku v zahraničí a rozhodne se ji realizovat prostřednictvím vyslaného zaměstnance (zaměstnanců). To znamená, že vyslaný zaměstnanec nadále podléhá zaměstnavateli, který jeho práci řídí a zaměstnance odměňuje. Za vyslání se naopak nepovažuje případ, kdy zaměstnanec čerpá u svého zaměstnavatele v České republice pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno) a v jiném státě pracuje v pracovněprávním vztahu uzavřeném s jiným zaměstnavatelem. Ve kterém státě je pojištěna vyslaná osoba? Může být mimo zaměstnance vyslána i OSVČ? Z jakého důvodu je důležité, aby byla osoba vyslaná z České republiky vybavena českým formulářem A1? Na jaký rozsah zdravotní péče má vyslaná osoba nárok?

Jednatel přechází z OSVČ na s. r. o. založenou v listopadu 2025, protože hradil velmi vysoké zálohy na pojistném (vyšší než minimální). Veškeré své aktivity chce převádět do nově vzniklé s. r. o., kde bude vytvořen hlavní pracovní poměr (s dostatečnou účastí na pojistném, nad minimální mzdu). Pro vystoupení z vysokých záloh OSVČ a souběžných plateb z HPP jsou nyní zřejmě dvě možnosti. Přičemž je u obou prvním krokem ohlášení změny na vedlejší činnost OSVČ z důvodu vzniku pracovního poměru ve vlastní s. r. o. Pak následují dvě možné varianty: Varianta 1: Zálohy na veřejné zdravotní pojištění lze přestat hradit ihned za měsíc, kdy je souběh s HPP každý jeden den. U záloh na sociální pojištění je třeba vyčkat 3 měsíce a pak doložit propad příjmů na OSVČ a požádat o snížení či uvolnění záloh a počkat na rozhodnutí. Varianta 2: Zdravotní pojištění je totožné. V lednu co nejdříve podat daňové přiznání a Přehledy – na obou přehledech zvolit, že pro rok 2026 bude činnost vedlejší, což u zdravotní pojištění znamená volbu nehradit zálohy. U sociálního pojištění si nejsem jistá, lze také ručně upravit zálohy na 0 Kč? Změna obou záloh (na 0 Kč) pak proběhne v měsíci podání Přehledů, tzn. v lednu? 

Zaměstnankyně u nás pracuje na DPP a zároveň je na mateřské. Nyní pracuje více hodin a už by přesáhla limit 11 500 Kč, ze kterého by se muselo odvádět zdravotní a sociální pojištění. Proto nyní zvažujeme, jestli částku přesáhne a bude platit všechny odvody, anebo jestli by se jí vyplatilo obnovit živnost a fakturovat. Co by to pro ni znamenalo obnovit živnost, když je na mateřské dovolené? Řešíme otázku, jestli je výhodnější živnost, anebo přesáhnout DPP a platit odvody. 

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění. Přihlíží zaměstnavatel i u dohod k nutnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část? A odvádí se pojistné z každé částky příjmu? U dohod rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce (bez ohledu na období trvání zaměstnání), přičemž v některých situacích postupuje zaměstnavatel specificky při plnění oznamovací povinnosti. Například v případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod rozhodnou částku příjmu (viz dále) musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Kdy má pojištěnec řádně vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah a které podmínky platí při souběhu zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti? Jaké sankce hrozí podnikateli při porušení zákonných povinností? Chce-li být pojištěnec evidován ve zdravotním pojištění jako zaměstnaná osoba, musí být považován za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). To znamená, že v takovém případě není pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelnou například dohoda o pracovní činnosti s příjmem nižším než 4 500 Kč.

Zaměstnanec měl uzavřenou DPP od 9.1.2025 do 25.6.2025. Bohužel jsme mu zapomněli proplatit nevyčerpanou dovolenou. Měsíčně měl příjem 10080 Kč, tedy nebylo odváděno zdravotní ani sociální pojištění, daněn srážkovou daní. Jak můžeme naši chybu napravit? Pokud bychom mu proplatili dovolenou nyní v částce 9000,- Kč, bude odvod SP a ZP a srážková daň?

Osoba spravující pozůstalost podala daňové přiznání za zemřelou OSVČ a zaplatila daň z příjmů. Současně podala i přehled sociálního pojištění a doplatila vypočtenou daň. Toto podání se však podávat nemuselo. Je možné tuto situaci napravit?

Jak postupovat v případě OSVČ (60 let), do důchodu půjde za 5 let, v 65 letech. Má zdravotní problémy, které mu již z větší části znemožňují těžkou práci vykonávat. 1) Když bude mít schválen invalidní důchod- …částečný/ celý? - Musi pozastavit nebo ukončit živnost? - Může občas pracovat (zkrác. úvazek…DPP) v jiné práci? 2) Když bude mít "neschopenku" …jak dlouho může být práce neschopen? SP,ZP platby-základ 3) Když pouze s ohledem na svůj zdravotní stav pozastavi živnost, může jít na úřad práce? - Na jak dlouho? - Co musí doložit pro výplatu dávek z UP? - Může být na UP I delší dobu než 1 rok (např. bez dávek…jen s pokrytím SP,ZP?

Jaké je správné zaokrouhlení u pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele? 9% zdravotní pojištění a 24,8% sociální pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance (případně 5% sleva u zkráceného úvazku na soc. pojištění u vybraných zamců). Potřebujeme vědět přesné zaokrouhlení z důvodu dotací na odvody zaměstnanců.

OSVČ si v přehledu podávaném za rok 2025 vyplní řádek Určený vyměřovací základ a navýší si tak vyměřovací základ nad rámec toho, co jí vychází z daňového základu. Jak budou v roce 2026 vyměřeny zálohy na sociální pojištění - z určeného vyměřovacího základu a nebo z vyměřovacího základu, který vychází z daňového základu?

Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ (tedy včetně započtení všech položek podléhajících povinnosti placení pojistného) a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou pro hromadné plátce pojistného. Z jakého důvodu je ve zdravotním pojištění důležité podávání Přehledů zaměstnavatelem? Jaké lhůty platí pro zdravotní pojišťovnu při uplatňování nedoplatku a pro plátce při nárokování přeplatku? Odvádí se pojistné z příjmů (odměn) po skončení zaměstnání?

Fyzická osoba uvažuje o zahájení podnikatelské činnosti. Má malé dítě ve věku jednoho roku a rodičovský příspěvek již byl zcela vyčerpán. Mám dotaz: bude v tomto případě její podnikatelská činnost považována za vedlejší? A jaké zálohy bude povinna hradit? Do jakého věku dítěte se podnikatelská činnost z titulu péče o dítě považuje za vedlejší?