Při poskytnutí daru fyzické osobě do zahraničí do hodnoty 15 000 Kč se postupuje stejně jako u příjemce daru – rezidenta ČR, tzn. tento dar je od daně osvobozen. Jak ale postupovat, pokud se jedná o věcný dar v hodnotě např. 60 000 Kč? Podléhá dar zvláštní sazbě daně v ČR, kterou sráží poskytovatel daru (právnická osoba)? A jakým způsobem je nutné doložit, do jakého státu byl dar poskytnut?
Pestrou paletu titulů osvobození bezúplatných příjmů fyzických osob od daně z příjmů najdeme v § 4a ZDP. Pro osvobození tradičnějších předmětů darování – peněz, jiných movitých jakož i nemovitých věcí – musíme ale zabrousit do ustanovení § 10 ZDP, kde je řešena zbytková (pátá) kategorie příjmů fyzických osob – tzv. ostatní příjmy. Zde najdeme v § 10 odst. 1 písm. n) – „bezúplatné příjmy“, jejichž velmi široce pojaté osvobození od daně vymezuje § 10 odst. 3 písm. c) body 1 až 5 ZDP (uvádíme jen relevantní výběr):
„1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, (…)
5. nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.“
Toto osvobození od české daně z příjmů se vztahuje na daňové rezidenty i na daňové nerezidenty ČR.
Obecně přitom platí, že daňoví nerezidenti podléhají u nás dani z příjmů pouze z příjmů ze zdrojů na našem území, které jsou uvedeny v § 22 odst. 1 ZDP, kde pod písmenem g) v bodě 14 najdeme také bezúplatné příjmy - neuvedené pod písmeny d), h) a i). Nejsou-li splněny podmínky osvobození od daně, tak pro zdanění těchto příjmů nerezidentů je stanoven režim tzv. srážkové daně z příjmů dle § 36 odst. 1 písm. a) bodu 1 ZDP. A to bez ohledu na to, zda je plátcem bezúplatného příjmů alias plátcem srážkové daně právnická nebo fyzická osoba s daňovou rezidencí v Česku, případně stálá provozovna. Srážková daň zde činí 15 %, ovšem v případě nerezidentů z tzv. daňových rájů – ve smyslu § 36 odst. 1 písm. c) ZDP se sazba srážkové daně zvyšuje na 35 %.
Ovšem v souladu s článkem 10 Ústavy ČR má u přeshraničních příjmů rozhodující roli příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění uzavřená mezi ČR a státem daňové rezidence obdarovaného poplatníka. Tazatel neupřesňuje stát daňové rezidence obdarovaného příjemce v roli poplatníka české daně z příjmů, přičemž většina smluv o zamezení dvojího zdanění na bezúplatné příjmy samostatně nepamatuje. Proto se u nich uplatní daňový režim platný obecně pro „zisky ze zcizení majetku“ řešený zpravidla v článku 13 těchto Smluv. Přičemž u movitých věcí – v daném případě darovaných peněz – je umožněno zdanění jen smluvnímu státu, ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo. Přičemž „zcizitelem“ je v tomto případě dárce, a jelikož tento v dotazovaném případě sídlí/bydlí v Česku, tak mezinárodní daňová smlouva obvykle dovoluje uplatnění výše zmíněné české srážkové daně z příjmů (daru) dotyčného nerezidenta ze smluvního státu. Aktuálním příkladem je článek 13 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Ukrajinou, která u nás vyšla formou Sdělení MZV č. 103/1999 Sb. V odstavci 5 se dočteme: „Zisky ze zcizení jakéhokoli jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4 tohoto článku (Poznámka: Šlo o nemovité věci, podíly ve firmách, obchodní majetek a dopravní prostředky.), podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem.“ Tím pádem je řečeno, že u darů z Česka na Ukrajinu lze případně dary zdanit pouze u nás.
Dodejme, že právní pojem „zcizení“ souhrnně označuje zánik subjektivního práva, přičemž opakem zcizení je nabytí. Právo tedy přechází ze zcizitele na nabyvatele. Zcizení věci jako občanskoprávní termín tedy znamená zcela obecně pozbytí vlastnického práva k věci – kterou mohou být například peníze. Dodejme, že otevřená webová encyklopedie Wikipedia uvádí jako příklad smluvní formy zcizení věci také např. darování.
Ohledně nejistoty, resp. prokázání daňové rezidence obdarovaného poplatníka, lze doporučit metodický pokyn Ministerstva financí D-286, ke zdaňování příjmů daňových nerezidentů plynoucích ze zdrojů na území ČR. Zjednodušeně řečeno je samozřejmě optimální potvrzení o daňovém rezidentství vydané příslušným zahraničním správcem daně, nicméně obvykle postačí i prohlášení dané zahraniční osoby a její identifikace zahraniční adresou bydliště apod. Ovšem při přetrvávajících pochybnostech o domicilu poplatníka asi opravdu nezbude, než jej považovat za nerezidenta z „nesmluvního státu“ alias z daňového ráje, ve smyslu negativního vymezení této zbytkové kategorie v rámci ustanovení § 36 odst. 1 písm. c) ZDP.
Ovšem u aktuálních vesměs humanitárních darů Ukrajincům je možné zpravidla uplatnit daleko jednodušší postup – obvykle totiž budou splněny podmínky pro absolutní osvobození těchto bezúplatných příjmů. A to na základě ustanovení § 4a písm. k) ZDP, podle kterého se od daně z příjmů fyzických osob osvobozuje příjem – „na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky“.
Poznamenejme, že toto osvobození bylo pouze opsáno z dřívějšího osvobození od daně darovací uvedeného v § 20 odst. 13 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zrušeného k 1. 1. 2014. Jasnou definici humanitárního ani charitativního účelu asi v právních předpisech nenajdeme, takže nezbývá, než vycházet z jejich obecného významu. Humanita znamená lásku k člověku, lidskost, lidství, z něhož odvozené slovo „humanitární“ vyjadřuje, že se vztahuje ke zmíněné humanitě. Věcně blízké je rovněž druhé případné jméno „charitativní“, které dle Slovníku spisovné češtiny znamená dobročinný, lidumilný. Přičemž zdrojový pojem „charita“ vyjadřující křesťanskou lásku k bližnímu, a dobročinnost na jejím podkladě prokazovanou. Mám za to, že s ohledem na nynější tragickou situaci na Ukrajině kvůli ruské „speciální vojenské operaci“ a s tímto související tristní lidské osudy mnoha Ukrajinců nebudou čeští správci daně zpochybňovat splnění podmínek tohoto osvobození od daně u valné části peněžitých či nepeněžitých darů Ukrajincům. Přičemž nehraje roli, zda budou obdarováni na dálku – zasláním daru na Ukrajinu – nebo při jejich pobytu na našem území, či jinde, a u tohoto osvobození nehraje roli rezidence obdarovaného.
Právně složitější je to s veřejnými sbírkami, které reguluje stejně nazvaný zákon č. 117/2001 Sb.: „Veřejnou sbírkou je získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí.“ Veřejnou sbírku je oprávněna konat - tedy i rozdělovat - za podmínek stanovených tímto zákonem jen právnická osoba, která je povinna její konání písemně oznámit krajskému úřadu podle svého sídla, resp. pražskému Magistrátu.