Důvodová zpráva k zákonu č. 420/2011 Sb., změna zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) nebylo na tento návrh zákona aplikováno na základě výjimky udělené předsedou Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu dne 20.1.2010 v souladu s článkem 3 části první (procesní pravidla) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007.

Předmětný návrh zákona navazuje na návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zajišťuje provázanost právních předpisů upravujících výkon určitých činností právnickými osobami s tímto návrhem zákona, jakož i dostupnost informací o odsouzení právnické osoby v trestním řízení. V jednotlivých právních předpisech se zejména reaguje na skutečnost, že právnická osoba je nově trestně odpovědná a může být odsouzena za vybrané trestné činy. Informace o odsouzení právnické osoby je informací pro posouzení bezúhonnosti či důvěryhodnosti právnické osoby. V jednotlivých právních předpisech je tak zapotřebí modifikovat pojem bezúhonnosti či důvěryhodnosti právnické osoby a upravit otázku vyžadování si informací o odsouzení právnické osoby od Rejstříku trestů.

Předpokládá se, že orgány, které v rámci své činnosti potřebují identifikační údaje právnické osoby, budou tyto údaje získávat ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, který je veřejně přístupný prostřednictvím k tomu určených agend.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Právo Evropské unie ani mezinárodní smlouvy se na problematiku upravenou tímto návrhem nevztahují.

Pokud jde o finanční dopady na státní rozpočet, lze určité finanční náklady předpokládat v souvislosti s evidováním odsouzení právnických osob v evidenci Rejstříku trestů, neboť bude zapotřebí vytvořit databázový systém s aplikačním programem operující nad novými daty v prostoru fyzicky odděleném od stávající evidence. K přenosu dat do Rejstříku trestů budou soudy využívat současnou elektronickou komunikační infrastrukturu. Nová část evidence bude umožňovat modulárně budoucí rozvoj systému (záznamy cizozemských rozhodnutí, případně záznamy o uznání a výkonu cizozemských rozhodnutí státu, který není členským státem EU). Za předpokladu, že budou plně automatizovány vstupní i výstupní datové procesy v elektronické podobě, nebude třeba navyšovat počet pracovníků Rejstříku trestů. Přibližně lze finanční náklady na realizaci technického a programového vybavení odhadnout na 5 mil. Kč. Uvedenou částku Ministerstvo spravedlnosti pokryje z vlastní rozpočtové kapitoly.

Pokud jde o jiné novely zákonů, s ohledem na skutečnost, že jde o doprovodné změny, nevyplývají z nich zvýšené nároky na státní rozpočet; navrhovaný zákon nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejné rozpočty, rovnost mužů a žen, ani na životní prostředí a nebude mít ani sociální dopady.

Vzhledem k tomu, že novela občanského soudního řádu upravující řízení o zápisu do obchodního rejstříku zajišťuje provázanost občanskoprávních a trestních předpisů v tom smyslu, že provedení zápisu přeměny nebo zrušení společnosti do obchodního rejstříku brání skutečnost, že se proti takové společnosti vede trestní stíhání nebo vykonává uložený trest, pokud trestní soud zrušení nebo přeměnu společnosti nepovolí, přičemž tuto skutečnost zkoumá rejstříkový soud před provedením zápisu, je třeba v obchodním zákoníku navrhovateli zápisu stanovit povinnost, aby v případě, že navrhuje zápis přeměny nebo zrušení společnosti do obchodního rejstříku, doložil, že trestní soud povolil přeměnu nebo zánik takové společnosti.

O tom, že se proti společnosti vede trestní stíhání, bude rejstříkový soud vyrozuměn příslušným orgánem činným v trestním řízení podle § 30 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, stejně jako o pravomocném skončení trestního stíhání a o vykonání uloženého trestu, takže bude mít k dispozici potřebné informace.

Dále se pro tento případ vylučuje , podle níž dojde k provedení zápisu do obchodního rejstříku při nečinnosti rejstříkového zájmu, neboť v tomto případě převažuje veřejný zájem na zajištění účinného postihu právnické osoby před soukromým zájmem právnické osoby.

Na základě § 5 odst. 5 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, se uvedená právní úprava uplatní i ve vztahu k registraci nadací a nadačních fondů v nadačním rejstříku.

Vzhledem k tomu, že výmaz zájmového sdružení právnických osob z registru vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla sdružení má účinek, tj. zaniká až k tomuto okamžiku, je zapotřebí provázat provádění výmazu z registru s úpravou § 32 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, podle něhož nemůže dojít k zrušení nebo zániku právnické osoby, proti které se vede trestní stíhání (nebo která vykonává trest) bez souhlasu trestního soudu. Příslušnému krajskému úřadu se tak stanoví povinnost zkoumat tuto skutečnost, přičemž o tom, že se proti zájmovému sdružení právnických osob vede trestní stíhání, bude vyrozuměno příslušným orgánem činným v trestním řízení podle § 30 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, stejně jako o pravomocném skončení trestního stíhání a o vykonání uloženého trestu, takže bude mít k dispozici potřebné informace.

V ustanovení zákona o sdružování občanů, jež stanoví způsoby zániku občanského sdružení, je vhodné ze systematických důvodů doplnit také zrušení podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

V souvislosti s posuzováním náležitostí ve správním řízení o vydání povolení k provozování loterií a jiných podobných her se navrhuje doplnit povinnost prokázat bezúhonnost žadatele o povolení - právnické osoby, a je-li akcionářem nebo společníkem žadatele o povolení právnická osoba, rovněž této právnické osoby. Jako v úvahu přicházející trestné činy, jejichž skutková podstata může souviset s podnikáním v oblasti loterií a jiných podobných her, lze uvést např. podvod (§ 209 trestního zákoníku), legalizaci výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku), zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 254 trestního zákoníku) nebo padělání a pozměňování veřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku).

Vzhledem k tomu, že výmaz strany a hnutí ze seznamu stran a hnutí Ministerstvem vnitra má účinek, tj. strana hnutí zaniká až k tomuto okamžiku, je zapotřebí provázat provádění výmazu s úpravou § 32 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, podle něhož nemůže dojít k zrušení nebo zániku právnické osoby, proti které se vede trestní stíhání (nebo která vykonává trest) bez souhlasu trestního soudu. Ministerstvu vnitra se tak stanoví povinnost zkoumat tuto skutečnost, přičemž o tom, že se proti straně a hnutí vede trestní stíhání, bude vyrozuměno příslušným orgánem činným v trestním řízení podle § 30 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, stejně jako o pravomocném skončení trestního stíhání a o vykonání uloženého trestu, takže bude mít k dispozici potřebné informace. Ministerstvo vnitra může v případě potřeby samo požádat trestní soud o povolení zrušení a zániku politické strany a hnutí. Je-li výmaz prováděn na základě návrhu, má navrhovatel povinnost dol