Důvodová zpráva k zákonu č. 249/2017 Sb., změna zákona o registru smluv

Návrh představuje změnu zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, která vychází z návrhu novely tohoto zákona předložené jako sněmovní tisk č. 699/0 a těch pozměňovacích návrhů, které byly v rámci legislativního procesu k tisku 699/0 schváleny Sněmovnou i Senátem.

Cílem předkládané novely zákona je zajištění fungování zákona o registru smluv (dále také ZRS) v praxi s ohledem na zjištěné problémy při aplikaci zákona od doby jeho účinnosti, jež nastala 1. 7. 2016. Jedná se o úpravy týkající se jak legislativních a výkladových nedostatků, tak určité dílčí úpravy v rozsahu zveřejňovaných smluv. Návrh směřuje jen k nezbytným a široce akceptovaným změnám zákona, a to jen v takovém rozsahu, aby nedošlo k narušení základních principů zákona. Návrh ctí klíčový princip zákona, že všechny subjekty nakládající s veřejnými prostředky zveřejňují smlouvy v registru smluv. Vzhledem k tomu veškeré úpravy obsažené v návrhu nevedou k vynětí povinných subjektů ze zákona o registru smluv, ale pouze k úpravě režimu zveřejňování u některých smluv či vynětí určitých typů smluv, u kterých byly identifikovány nežádoucí dopady z hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví či ochrany citlivých informací.

Výjimka pro národní podnik Budějovický Budvar, n.p., která byla jádrem poslanecké novely v tisku 699/0 v návrhu obsažena není, a to pro její výlučnost na jediný subjekt, což není odůvodnitelné například při srovnání s postavením Měšťanského pivovaru Strakonice, a.s., který rovněž spadá do okruhu povinných subjektů ve smyslu § 2 odst. 1 ZRS, avšak který by musel - na rozdíl od svého přímého konkurenta - strpět uveřejňování svých smluv v registru smluv. Místo této výjimky pro národní podnik je navržena systémovější úprava, která vychází z platného znění zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a zajišťuje speciální režim zveřejňování pro povinné subjekty, které nejsou veřejnými zadavateli ve smyslu tohoto zákona. Návrh totiž počítá s tím, že povinné subjekty založené za účelem uspokojování potřeb, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu, nemusí zveřejňovat ty smlouvy, které byly uzavřeny v rámci běžného obchodního styku v rozsahu předmětu jejich podnikání. Právě u těchto smluv povinných subjektů byly v praxi zjištěny problémy s ochranou obchodně citlivých informací a navrhovaná novela potřebnou ochranu zajišťuje. Totožnou ochranu návrh zajišťuje také u právnických osob založených za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, a to především z důvodu vážných praktických obtíží státních zkušebních ústavů při aplikaci zákona.

Dále návrh zajišťuje rovnoprávné postavení České televize a Českého rozhlasu s dalšími podnikajícími subjekty ohledně možnosti nezveřejňovat smlouvy uzavřené adhezním způsobem a také ohledně možnosti nezveřejnit v metadatech cenu a druhou stranu smlouvy, pokud se jedná o obchodní tajemství. Návrh také přináší výjimku pro smlouvy České televize a Českého rozhlasu, které se týkají výroby nebo užití pořadu, což se v praxi ukázalo jako nezbytné pro zachování jejich veřejné služby v současném rozsahu. Návrh reaguje také na negativní dopady namítané vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi u zveřejňování některých jejich smluv a rizika spjatá se zveřejňováním smluv týkajících se výbušnin, činnosti Správy státních hmotných rezerv a kolektivních smluv. Návrh rovněž výslovně zajišťuje ochranu bankovního tajemství.

Speciální režim návrh zavádí pro zveřejňování smluv uzavřených za účelem zajištění dodávek léčiv nebo zdravotnických prostředků. Aby plnění z těchto smluv nebylo ohroženo praktickými problémy spjatými se zveřejněním smlouvy, zajišťuje návrh, že u těchto smluv není jejich účinnost podmíněna zveřejněním. Pro odstranění problémů spjatých s povinnou písemnou formou všech zveřejňovaných smluv, návrh umožňuje i uzavření smlouvy jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv, což zajišťuje možnost uchování současné praxe uzavírání smluv, která mnohdy nebyla postavena na písemné formě.

Ostatní úpravy obsažené v návrhu pak odstraňují výkladové či legislativně technické nedostatky.