Článek představuje koncept prodeje zboží na dálku včetně zjednodušení správy daně, která se k tomuto způsobu prodeje váže. Tímto zjednodušením je využití režimů jednoho správního místa. Pro zboží z dovozu si představíme i roli elektronického rozhraní, které může usnadnit prodej dovezeného zboží na dálku.
Prodej zboží na dálku
Ing.
Petr
Vondraš
1. Úvod
Směrnice Rady 2017/2455/EU, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku, zavedla do národních zákonů o dani z přidané hodnoty jednotný systém pro obchodování formou prodeje zboží na dálku. Jeho cílem bylo překonat překážky přeshraničního on-line prodeje a zjednodušit povinnosti v oblasti DPH, k čemuž byly využity zvláštní režimy jednoho správního místa, elektronická rozhraní a u zboží dovezeného ze třetích zemí ještě zprostředkovatelé. Přestože tato směrnice byla vydána v prosinci 2017 s implementační povinností do 30. 6. 2021, byla jednotná pravidla zahrnuta do českého zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“) až od 1. 9. 2021, tedy o celé jedno čtvrtletí později.
2. Zasílání zboží versus prodej zboží na dálku
Předchůdcem prodeje zboží na dálku bylo obchodování označované jako zasílání zboží. V něm si členské státy mohly zvolit hranici, po jejímž překročení muselo být zboží dodávané tímto způsobem zdaněno ve státě, kam bylo přepraveno. Do překročení limitu mohlo být zatí