Motto:
„Člověk občas narazí na pravdu, ale většinou se otřepe a jde dál.“
Winston Churchill
1. Úvod
Mezi pozitiva digitalizace elektronických podání se na straně příjemce řadí především fakt, že je umožněno jejich strojové zpracování bez nutnosti zásahu lidské obsluhy. K tomu ale musí podání naplnit
základní technické předpoklady
:
–
Musí být ve strojově čitelném formátu, který cílový informační systém dokáže otevřít a zpracovat.
–
Musí být známa jeho struktura, tedy jaká pole (kolonky) se v něm nacházejí, včetně určení polí, která mají být vždy naplněna, aby podání plnilo svůj účel, např. tedy identifikace daňového subjektu pomocí DIČ nebo rodného čísla.
–
Musí být dodržen obsah těchto „kolonek“, aby mohl být automatizovaně interpretován. To znamená, že např. údaj o výši základu daně nemůže být uveden v jiném než právě k tomu určeném poli (kolonce).
Výše uvedené atributy digitálního souboru lze shrnout pod pojmy formát, struktura a obsah elektronického podání.
Formát souboru
označuje standard, jak jsou data uložena v počítačovém souboru. Často mívá typickou příponu. Existuje celá řada formátů přizpůsobených pro ukládání rozličných typů informací, jedním z formátů je XML. Alternativou, jak lze určit pravidla pro uspořádání dat v souboru XML je
XSD
2)
schéma, které obsahuje popis elementů a jejich atributů, jako je pořadí, typ, délka apod.
Struktura
(z latinského
struere
, tj. skládat, sestavovat, budovat, pořádat) označuje způsob složení, vnitřního uspořádání souboru, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.
Z logiky věci tedy vyplývá, že pravidla pro digitální podání musí být unifikována a musí existovat vhodné nástroje, jak si dodržování těchto pravidel vynutit. V daňové oblasti je pro tento účel legislativně zakotvena vada podání3) nebo dokonce jeho neúčinnost4). Není tedy sporu o tom, že se jedná o zákonný požadavek, který vyplývá z racionální podstaty digitální komunikace. Na druhou stranu je spojen s hrozbou sankcí, ať již v podobě pokut nebo již zmíněné neúčinnosti podání, a je proto na místě nárokovat, aby procesy, kterými je taková povinnost ukládána širokému okruhu poplatníků a plátců, byly ústavně konformní. A právě formát a struktura elektronických podání, stejně jako způsob jejich stanovení, byly a jsou předmětem řady sporů i některých nedávných přelomových rozsudků nejvyšších soudů a budeme se jimi proto zabývat na následujících řádcích.
