Reklamní a živnostenská problematika v dotazech a odpovědích

Reklamní činnost upravuje zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“). Příslušné ustanovení tohoto právního předpisu [§ 2 odst. 1 písm. b) citovaného zákona] zakazuje reklamu, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 a 3 v návaznosti na § 5a odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“).

Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku, opomene uvést podstatnou informaci, kterou spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.

Popsaného protiprávního stavu, resp. přestupku, se může dopustit právnická nebo podnikající fyzická osoba v postavení „zadavatele“ nebo „zpracovatele“ reklamy. („Zadavatelem“ reklamy je právnická nebo fyzická osoba, která objednala – „zadala“ ke zpracování u jiné právnické či fyzické osoby reklamu. „Zpracovatelem“ reklamy je právnická nebo fyzická osoba, která pro sebe nebo jinou právnickou či fyzickou osobu reklamu zpracovala. Zpracuje-li zpracovatel reklamu pro sebe, je pro účely zákona o regulaci reklamy současně v postavení zadavatele reklamy).

V daném případě můžeme vycházet např. z toho, že zmíněnou reklamní nabídku značkových oděvů ve snížených cenách, resp. tištěný leták, obchodní společnost zadala ke zpracování, je tedy „zadavatelem“ této reklamní prezentace. Porušení uvedených právních předpisů pro reklamní činnost se obchodní společnost dopustila tím, že zadala ke zpracování reklamní leták s nabídkou značkových oděvů v nižších cenách, v určitém časovém období, která platila ve značkových prodejnách společnosti, nicméně opomněla uvést podstatnou informaci, že se předmětná nabídka týká pouze „vybraných“ značkových prodejen, nikoli všech obchodů.

Není-li v nabídce obsažena konkretizace prodejen, v nichž lze slevu uplatnit, a chybí odkaz na pramen, z něhož se spotřebitel může dozvědět více informací, obchodní společnost jako podnikatel zadala uvedenou reklamní nabídku ke zpracování za účelem podpory své podnikatelské činnosti. Jedná se o nekalou obchodní praktiku v reklamní činnosti společnosti.

Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o regulaci reklamy se zakazuje reklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu, jímž je již specifikovaný zákon o ochraně spotřebitele. Podle § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele je obchodní praktika nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje, nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Podle § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele se nekalou obchodní praktikou rozumí zejména klamavé konání podle § 5, nebo klamavé opomenutí podle § 5a a agresivní obchodní praktika podle § 5b. Podle § 5a odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele se obchodní praktika považuje za klamavou, postrádá-li reklamní nabídka podstatnou informaci, která je pro spotřebitele významná pro jeho rozhodování o koupi výrobku nebo služby, čímž dojde, nebo může dojít k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí o koupi, které by jinak neučinil.

V případě, že v posuzované reklamě chyběla informace, že nabídka zlevněných značkových oděvů platí pouze ve „vybraných“ značkových prodejnách této společnosti, obchodní společnost jako zadavatel reklamy prokazatelně porušila výše citovanou právní úpravu regulace reklamy.

Při určení výše pokuty orgán dozoru může přihlédnout k polehčujícím, příp. přitěžujícím okolnostem. Polehčující okolností je např. to, že se jedná o první pochybení obchodní společnosti; přitěžující okolností je např. opakující se protiprávní jednání. Přihlíží se rovněž k tomu, kolik zákazníků reklama negativně ovlivnila. Správní trest v případě, že se jedná o první pochybení, může uložit pokutu v takové výši, která dostatečně splní preventivní účel, neboť bude obchodní společnost motivovat k tomu, aby zvýšila pozornost při svých dalších reklamních nabídkách.

Za spáchání uvedeného přestupku, tzn. přestupku, jehož se dopustila obchodní společnost jako zadavatel reklamy, která je v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) zákona o regulaci reklamy, lze uložit pokutu v maximální zákonné výši do 5 mil. Kč [§ 8a odst. 6 písm. c) zákona o regulaci reklamy].

V případě, že reklamní nabídka prezentuje vozidlo v „perfektním“ stavu, který je v rozporu se skutečností, a v tomto duchu zpracovala také reklamu, může se jednat o přestupek zpracovatele. Při takové prezentaci se jedná o porušení zákazu reklamy, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštní právní úpravy [§ 2 odst. 1 písm. b) zákona o regulaci reklamy ve vazbě na § 4 odst. 3 a § 5 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele].

Důvodem tohoto posouzení je skutečnost, že v dané reklamě je nepravdivě prohlašováno, že nabízený vůz je v perfektním stavu, ač ve skutečnosti v takovém stavu není.

Zákon o regulaci reklamy (§ 3 odst. 5) vyžaduje, že reklama na tabákové výrobky musí obsahovat zřetelné varování ve znění: „Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu“, a to v rozsahu nejméně 20 % reklamního sdělení. Jedná-li se o písemnou reklamu, musí být text varování uveden na bílém podkladu, jež je umístěn podél spodního okraje reklamní plochy, rovněž v rozsahu nejméně 20 % této plochy. Text reklamy musí být vytištěn černým velkým tučným písmem.

Byla-li v denním tisku zjištěna reklama na tabákové výrobky, aniž by zde bylo obsaženo zákonem požadované zdravotní varování o riziku vzniku rakoviny, došlo k porušení citovaného zákona o regulaci reklamy. Při posuzování odpovědnosti zadavatele a zpracovatele lze přihlédnout k některým skutečnostem, které mohou vyvinit z odpovědnosti jak zadavatele, tak také zpracovatele závadné reklamy.

Zpracovatel odpovídá za obsah reklamy v plném rozsahu, byla-li reklama zpracována pro jeho vlastní potřebu. V případě, že reklama byla zpracována pro někoho jiného (právnickou nebo fyzickou osobu), odpovídají za soulad reklamy se zákonem zadavatel a zpracovatel společně a nerozdílně.

Zadavatel se zprostí odpovědnosti za obsah šířené reklamy, jež je v rozporu se zákonem, pokud prokáže, že se zpracovatel neřídil jeho pokyny při zpracování reklamy. Zpracovatel se nemůže zprostit odpovědnosti za obsah šířené reklamy tím, že poukáže na zadání reklamy, které obdržel od zadavatele. Odpovědnosti se může zpracovatel zprostit pouze v případě, že pravdivost údajů objednaných zadavatelem ke zpracování reklamy zpracovatel nebyl schopen posoudit ani s vynaložením veškerých svých sil.

Zákon č. 176/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. 8. 2019. Důvodem přijetí tohoto právního předpisu je zajištění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/801/EU ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. Uvedená směrnice je náhradou dvou dříve platných směrnic, kterých se týká odkaz obsažený v § 70 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“).

Citovaná právní úprava se mění [§ 70 odst. 1 písm. e) živnostenského zákona] tak, že se slovo „výzkumu“ nahrazuje slovy „výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě“. V poznámce pod čarou je text ve znění: „Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair“.

V témže § 70 se v odstavci 1 ruší písmeno g), a to včetně poznámky pod čarou č. 65; původní písmena h), i) se nově označují jako písmena g), h). Další změna je v § 70 odst. 2, kdy se text „i“ nahrazuje textem „h“.

Nové znění § 70 odst. 1 živnostenského zákona je toto:

Novelou živnostenského zákona se zpřesňuje účel pobytu občanů třetích zemí, a to v souladu s platnou směrnicí [§ 70 odst. 1 písm. e) tohoto zákona]. S přihlédnutím k této změně se současně rozšiřuje okruh osob, jež jsou pro účely živnostenského zákona považovány za občany členského státu Evropské unie, uvedených v § 70 odst. 1 písm. f) tohoto zákona. Za občana členského státu Evropské unie se nově považuje také rodinný příslušník občana třetí země, jemuž byl na území České republiky (nebo jiného členského státu Evropské unie) povolen pobyt za účelem studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě.

Živnostenský zákon a předpisy, které s ním souvisí, prošly mnoha novelizacemi, a to od doby účinnosti původního znění živnostenského zákona dnem 1. ledna 1992.

Jakým způsobem se odráží změny zmíněné právní úpravy živnostenského podnikání na změně obsahových náplní jednotlivých živností; lze tyto změny obsahových náplní konkretizovat?

V roce 2019 došlo ke změně v obsahových náplních jednotlivých živností, resp. ke změně nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

Tato nová úprava má podobu nařízení č. 143/2019 Sb., které bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů dne 13. června 2019; nabylo účinnosti dnem 1. července 2019. Novela citovaného nařízení reaguje především na změny, jež byly provedeny novelizacemi živnostenského zákona a dalších právních předpisů, které s ním souvisí. Jde zejména o úpravu názvů živností, a to včetně jejich obsahových náplní tak, aby byl v souladu s předměty podnikání živností vázaných a koncesovaných, jež byly měněny novelami živnostenského zákona, které byly provedeny zákonem č. 289/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 111/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákonem č. 171/2018 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění.

Upřesňují se rovněž obsahové náplně činností živnosti ohlašovací volné takovým způsobem, aby změny věcně a terminologicky obsahovaly změny provedené v obsahových náplních živností řemeslných, vázaných a koncesovaných. Také se upravují obsahové náplně některých živností ve vazbě na požadavky vyplývající z aplikace v praxi.

V návaznosti na zmíněné změny se jedná zejména o následující úpravu nařízení vlády.

Obsahová náplň řemeslné živnosti „Pekařství, cukrářství“ se upravuje tak, že se do druhého odstavce této obsahové náplně doplňuje výčet činností, jež lze v rámci řemeslné živnosti také vykonávat. Konkrétně se jedná o dopékání zmrazených polotovarů pekařských výrobků; nadále tedy zůstává zachována možnost vykonávat činnost spočívající v dopékání zmrazených polotovarů v rámci předmětu živnosti „Pekařství, cukrářství“, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s dalšími činnostmi, které spadají do obsahové náplně jmenované řemeslné živnosti. Současně se do obsahové náplně oboru činnosti „Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků“, jež spadá do ohlašovací živnosti volné v předmětu podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, doplňuje výčet činností, které lze vykonávat v rámci jmenované živnosti volné, a to o dopékání zmrazených polotovarů pekařských výrobků (obsahová náplň tohoto oboru se dostává do souladu s platnými právními předpisy, jež upravují problematiku potravinářských výrobků).

Další úprava nařízení vlády spočívá v upřesnění výčtu činností, které lze vykonávat v rámci ohlašovací řemeslné živnosti „Opravy silničních vozidel“, a to doplněním činností, které představují opravy, úpravy a výměnu elektronických skupin a podskupin silničních vozidel. Zde je třeba poznamenat, že současně zůstává zachována možnost provádět opravy, úpravy a výměny elektrických a elektronických skupin a podskupin těchto vozidel v rámci živnosti „Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů a elektronických a telekomunikačních zařízení“. Ve druhém odstavci obsahové náplně živnosti „Opravy silničních vozidel“ se za slovy „montáž a opravy zařízení pro pohon motorových vozidel plynem“ zrušuje slovo „(LPG)“ s ohledem na to, že k pohonu silničních vozidel jsou užívány také další plyny (CNC, LNG, biometan, vodík). Obsahová náplň živnosti se tedy zpřesňuje tak, že v jejím rámci bude možno provádět montáž a opravy zařízení rovněž pro pohon motorových vozidel těmito, případně i dalšími plyny.

Ve vazbě na úpravu obsaženou v zákoně č. 171/2018 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění, jímž se mj. novelizoval živnostenský zákon, se do nařízení vlády doplňuje vázaná živnost „Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí“. Obsahová náplň této živnosti zní:

Ruší se vázaná živnost „Zpracování návrhu katalogizačních dat“. V návaznosti na tuto změnu se doplňuje obsahová náplň oboru činnosti č. 60 „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ živnosti ohlašovací volné v předmětu podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, o činnost spočívající ve zpracování návrhu katalogizačních dat.

Do obsahových náplní koncesovaných živností se promítá změna předmětu podnikání koncesované živnosti „Provozování cestovní kanceláře“ na „Provozování cestovní kanceláře – pořádání zájezdů – zprostředkování spojených cestovních služeb“, jež byla provedena zákonem č. 111/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jímž byl novelizován také živnostenský zákon. V souvislosti s touto změnou se stanoví novým způsobem také obsahová náplň této živnosti tak, aby odpovídala nové úpravě provozování cestovní kanceláře v novelizovaném zákoně o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu takto: „Sestavování souborů alespoň dvou různých služeb cestovního ruchu pro účely téže cesty nebo pobytu tak, aby vytvořily zájezd, nabízení a prodej zájezdů a zprostředkování spojených cestovních služeb podle zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. V rámci živnosti lze rovněž organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři a zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář. Dále lze nabízet, prodávat a zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu nebo kombinace jednotlivých služeb cestovního ruchu, které nejsou zájezdem ani spojenými cestovními službami, nebo na které se zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu nevztahuje. Rovněž lze prodávat věci související s cestovních ruchem, zejména mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Cestovní kancelář tak může vedle pořádání zájezdů a zprostředkování spojených cestovních služeb, rovněž vykonávat činnosti, které je oprávněna vykonávat také cestovní agentura.

Vzhledem k problémům s aplikací v praxi se z obsahové náplně oboru činnosti č. 60 „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ živnosti ohlašovací volné (předmětu podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“) vypouští činnost spočívající v logopedickém poradenství, aby se vyloučila možnost záměny této činnosti s činností, kterou mohou vykonávat pouze zdravotničtí pracovníci. Doplňuje se současně obsahová náplň o poradenství v oblasti komunikačních dovedností.

Obsahová náplň oboru činnosti č. 65 „Testování, měření, analýzy a kontroly“ jmenované živnosti volné, se upravuje tak, aby odpovídala úpravě v zákoně č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., který umožňuje, aby měření emisí motorových vozidel bylo vykonávané v rámci ohlašovací volné živnosti. Nadále trvá možnost, aby měření emisí motorových vozidel prováděly stanice technické kontroly; provozování stanic technické kontroly není živností podle živnostenského zákona [§ 3 odst. 3 písm. s) tohoto zákona].

Pojmenování oboru činnosti živnosti ohlašovací volné (je uveden v příloze č. 4 nařízení vlády pod pořadovým číslem 17), se uvádí do souladu s názvem oboru činnosti, který je obsažen v příloze č. 4 živnostenského zákona ve znění: „Výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků“.

Obsahová náplň oboru činnosti č. 71 „Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu“, již zmíněné živnosti ohlašovací volné, se dostává do souladu se zákonem č. 111/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, které definují rozsah činností, které je cestovní agentura oprávněna provozovat (§ 2 odst. 3). Do výše jmenovaného oboru činnosti tak po novele nařízení spadají následující činnosti provozovatele cestovní agentury a průvodcovské činnosti: „Nabízení, prodej a zprostředkování prodeje jednotlivých služeb cestovního ruchu nebo kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu, které nejsou zájezdem ani spojenými cestovními službami, nebo na které se zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu nevztahuje. Organizování kombinací služeb cestovního ruchu, jejich nabízení a prodej cestovní kanceláří; zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář. Jednotlivými službami cestovního ruchu se rozumí zejména zabezpečení dopravy, ubytování, nájem automobilu, motocyklu nebo jiného motorového vozidla, stravování, s výjimkou stravování, které je poskytováno jako součást ubytování, průvodcovských služeb, prodeje a rezervace letenek, prodeje a rezervace železničních a autobusových jízdenek včetně místenek, prodeje a rezervace lodních lístků včetně kajut, nabídky a prodeje balneologických služeb za účelem relaxace a rekondice, nabídky a prodeje sportovních aktivit za účelem relaxace a rekondice, například jízda na koni, půjčování kol a dalšího sportovního vybavení, pobyt ve fitcentrech, zprostředkování a zajištění účasti na sportovních a společenských akcích a zprostředkování prodeje dalších služeb spojených s rekreací, odpočinkem a služebním nebo obchodním jednáním, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů. Doprovázení skupiny osob nebo jednotlivců, při němž je v jazyku podle jejich výběru poskytován výklad o kulturním a přírodním dědictví země. Výklad obsahuje zejména informace o kultuře (historické, umělecké, archeologické, folkloristické, etnologické, gastronomické a podobně), životním prostředí (geologické, přírodní, klimatické a podobně), jednotlivých lokalitách (historických, průmyslových, městských centrech a podobně), místech (muzea, kostely a podobně) a oblastech (turistických regionech, krajích a podobně). Zajištění dalších nezbytných činností spojených s doprovodem skupiny osob nebo jednotlivců, vedením a kontrolou itineráře, zajištěním programu, obstaráním základních informací během cesty, včetně praktických informací, vztahujících se k místu pobytu, a poskytováním základní pomoci doprovázeným osobám. V rámci této činnosti lze prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.

Každý takový případ je nezbytné posuzovat ve všech souvislostech, a to na podkladě platné právní úpravy, kterou zde představuje zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochranných známkách“). Dalším právním předpisem je živnostenský zákon upravující provozování živnosti obchodníkem, např. v živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, do níž spadají obory činnosti „Zprostředkování obchodu a služeb“, „Velkoobchod a maloobchod“.

Z dotazu vyplývá, že nabízené vzorky kosmetiky obchodník-živnostník nakoupil jako podnikatel od subdodavatelů, a to za účelem dalšího prodeje, resp. je nekoupil od vlastníků příslušných ochranných známek. Dále lze usoudit, že zmíněné nabízené výrobky musely být uvedeny na příslušný trh v členském státě Evropské unie, a to v souladu s příslušným ustanovením zákona o ochranných známkách.

V tomto právním předpise se uvádí, že:

Podle zákona o ochranných známkách (§ 8 odst. 1) má vlastník ochranné známky výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku ®. Podle téhož zákona (§ 8 odst. 2) nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:

Ve smyslu obsahu § 8 odst. 3 zákona o ochranných známkách se za užívání v obchodním styku považuje mimo jiné také nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh, nebo skladování za tím účelem, nebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením.

Z popsaných skutečností lze odvodit, že obchodník neporušil popsanou činností zákon o ochranných známkách, a to spácháním přestupku neoprávněného užívání ochranné známky (§ 51a odst. 1 tohoto zákona). O užívání ochranné známky se hovoří v důvodové zprávě k zákonu o ochranných známkách tak, že základním účinkem zápisu ochranné známky do rejstříku je výlučné právo vlastníka ochranné známky užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro které byla zapsána a tomu odpovídající právo domáhat se rušebního jednání třetími osobami, tj. zákazu užívat v obchodním styku shodná nebo podobná označení pro shodné nebo podobné výrobky a služby bez souhlasu vlastníka ochranné známky. V zájmu osob působících na trhu výrobků a služeb tedy je, aby příslušný okruh spotřebitelské veřejnosti mohl snadno a bezpečně rozeznat jejich výrobky a služby od výrobků a služeb pocházejících od jiné osoby tím, že tato osoba opatří své výrobky a služby označením, které je způsobilé vtisknout se do paměti zákazníků.

Pokud podnikatel neužíval neoprávněně na svých výrobcích ochrannou známku někoho jiného, pouze neprokázal podle smluvního ujednání, že má od majitele příslušných ochranných známek potřebný souhlas k prodeji vzorků kosmetiky, jedná se o soukromoprávní spor; případné porušení smluvního ujednání spadá do příslušných soudů, nikoli do správních orgánů.

Zákon o regulaci reklamy zakazuje různé druhy reklam, mezi které se řadí rovněž reklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zákona o ochraně spotřebitele. Obchodní praktika je nekalá, pokud je v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje (nebo je způsobilá podstatně narušit) ekonomické chování spotřebitele, který je vlivu této reklamy vystaven, a to ve vazbě na výrobek nebo službu. V praxi tato charakteristika nekalé obchodní praktiky znamená, že klamavá reklama může způsobit, že spotřebitel učiní obchodní rozhodnutí (např. nakoupí zboží, které reklama propaguje), které by bez působení reklamy neučinil. Pod obchodní praktiky, které se považují za nekalé v reklamě, patří např. obsah reklamy s nepravdivým údajem o výrobku, s chybějícím důležitým údajem o výrobku apod. Obchodní praktiky, jež se považují za nekalé za všech okolností, jsou uvedeny ve dvou přílohách zákona o ochraně spotřebitele (příloha č. 1 obsahuje výčet tzv. klamavých obchodních praktik, příloha č. 2 obsahuje přehled tzv. agresivních obchodní praktik).

Mezi obchodní praktiky, jež jsou považovány za klamavé vždy, patří stav, kdy prodávající nabízí ke koupi výrobky nebo služby za určitou cenu, aniž by zveřejnil důvody, na jejichž základě se může domnívat, že nebude sám (nebo prostřednictvím jiného podnikatele) schopen zajistit dodávku uvedených (nebo rovnocenných) výrobků nebo služeb za cenu platnou pro dané období a v přiměřeném množství, vzhledem k povaze výrobku či služby, rozsahu reklamy a nabízené ceně. Popsaná reklamní prezentace je tzv. vábivou reklamou [písm. d) přílohy č. 1 k zákonu o ochraně spotřebitele].

Nabízí-li obchodník zboží za „akční“ ceny např. v období jednoho týdne, přičemž toto zboží je vyprodáno v předposlední den „slevové“ nabídky, nemusí se vždy jednat o nekalou obchodní praktiku. Zajištění dostatečného, resp. přiměřeného množství zboží pro prodej je posuzováno s ohledem na rozsah reklamy, povahu výrobků a cenu. Oblibu určitého zboží mohou naznačit historická data o zásobách zboží z minulých „akčních“ nabídek, nicméně přiměřené množství zboží pro další prodejní akci musí obchodník odhadnout vždy podle aktuální situace (např. prodej cukru nebo másla je v době před Vánoci výrazně vyšší než v běžném období).

K nezajištění přiměřeného množství zboží může dojít vinou dodavatele, který řádně objednané zboží nedodá včas nebo vůbec; zde se musí obchodník vyvinit příslušnými doklady. V praxi může nastat také situace, že dostatečné zásoby zboží jsou vykoupeny zákazníky, takže na ostatní toto zboží prakticky nezbude. Při posuzování každého jednotlivého případu nelze opomenout ani velikost měst a prodejen zde umístěných, neboť z povahy věci vyplývá, že čím větší město, tím více se v něm nachází potencionálních zákazníků. Množství nabízeného zboží v rámci „akčního“ prodeje je závislé také na velikosti konkrétní prodejny a jejím skladovém potenciálu.

Zohlední-li obchodník při zabezpečování zásob pro určitou prodejní akci cenu zboží, rozsah reklamy, dobu prodeje, dobu možného vyprodání zásob a další zmíněné skutečnosti, lze usoudit, že o „vábivou“ reklamu nejde. Tento názor podporuje příslušná soudní , kdy rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 5. 2018, čj. 4 As 123/2018-48, uvádí, že pokud se prodej určitých výrobků a reklama na toto zboží týká více prodejen, je třeba hodnotit situaci z hlediska možného spáchání deliktu-vábivé reklamy ve všech prodejnách zahrnutých do prodeje určitých výrobků celkově, a to ve spojení se situací v jednotlivých prodejnách. Situaci v jednotlivé prodejně samo o sobě nelze považovat za stav spáchání správního deliktu, neboť např. může dojít snadno k neočekávanému vykoupení řádně dodaného a dostatečného množství zboží některým spotřebitelem, čímž ostatní zákazníci již nemají možnost nákupu. V takovém případě se o vábivou reklamu nejedná. Některé reklamní letáky obsahují také text, že nabídka zboží platí do vyprodání zásob, jímž jsou zákazníci informováni, že obchodník nemá nabízeného zboží neomezené množství, resp. že zboží může být zcela vyprodáno již v průběhu prodejní akce. Tato informace souvisí mj. s velikostí prodejen a skladových prostor.

Zákon o regulaci reklamy stanoví zásady a podmínky, za nichž může být nabízena kojenecká výživa, kterou tento právní předpis charakterizuje jako „potravinu pro zvláštní výživu“, a to s odkazem na další prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška o potravinách určených pro zvláštní výživu a způsobu jejich použití.

Reklama na kojeneckou výživu, která je potravinou pro zvláštní výživu, musí obsahovat zřetelný, v případě tištěné reklamy dobře čitelný text „potravina pro zvláštní výživu“. Výživa pro kojence, a to počáteční kojenecká výživa, musí uvádět pouze vědecké a věcně správné údaje a může být obsažena pouze v publikacích zaměřených na péči o kojence a v publikacích vědeckých. Je zakázáno, aby reklama na počáteční kojeneckou výživu vzbuzovala dojem, že tato výživa je rovnocenná s mateřským mlékem, nebo je lepší.

Prezentace na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu musí informovat o správném užití produktu, nesmí působit proti kojení. V této souvislosti zákon o regulaci reklamy vyžaduje u reklamy na počáteční kojeneckou výživu text „Důležité upozornění“, jež poukazuje na přednost kojení a doporučuje užívání výrobku pouze na doporučení nezávislých odborníků z oborů medicíny, výživy, léčiv nebo jiných osob-profesionálů v oblasti péče o kojence a malé děti.

Platná právní úprava reklamní činnosti nedovoluje zobrazení kojenců (ani jiný vizuál či tvrzení) v reklamě na počáteční kojeneckou výživu, které by mohly idealizovat náhradu mateřského mléka.

V prodejnách se zakazuje reklama, která by podněcovala veřejnost k nákupu počáteční kojenecké výživy, a to např. rozdáváním vzorku, poukazem na slevu těchto výrobků nebo nabídkou jiných zvláštních výhod.

Není rovněž dovoleno, aby výrobci nebo prodejci počáteční kojenecké výživy na veřejnosti bezplatně nebo se slevou předávali výrobky, vzorky nebo dárky na podporu prodejní činnosti. Uvedený zákaz platí rovněž ve vztahu k těhotným ženám, matkám i členům jejich rodin.

V případě, že uvedená zákonná omezení nejsou respektována, může se např. v případě zpracování závadné reklamní prezentace jednat o přestupek podle zákona o regulaci reklamy, a to zpracováním reklamy, jež je obsažena na internetu, nikoli v publikaci zaměřené na péči o kojence nebo ve vědecké publikaci. Za spáchání tohoto přestupku může příslušný orgán dozoru uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.