Účetní závěrka roku 2024

Podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví se čistým obratem pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Chceme-li získat roční úhrn čistého obratu, abychom jej mohli vykázat na posledním řádku výkazu zisku a ztráty, pak se čistý obrat vydělí počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobí 12. Otázkou je, které výnosové položky tedy patří do čistého obratu, a které nikoliv. Do diskuse v průběhu roku 2024 patří také názory, zda má ukazatel čistý obrat vypovídací schopnost i jinou než jen hranice pro kategorizaci účetních jednotek.

Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen (viz § 35 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“). Podle stanoviska Ministerstva financí, které si po odborné diskusi vyžádala Komora auditorů, se při určování těchto výnosů přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky. V závislosti na obchodním modelu dané účetní jednotky tak zejména účtů účtových skupin 64 a 66 nebo pouze jejich částí z čistého obratu, a obrat účetní jednotky se tak ve srovnání s předchozím obdobím sníží.

V této souvislosti je vhodné vzít v úvahu také důvodovou zprávu k novele vyhlášky, která uvádí příklady výnosů vykazovaných mimo řádky tržeb, které ale . Jedná se například o následující:

Pokud uděláme bližší analýzu účtové skupiny 64 – Jiné provozní výnosy, setkáme se s položkami 641 – Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, který není běžným výnosem a do ukazatele čistého obratu při podnikání v oblasti výroby, obchodování či poskytování služeb nepatří. Stejně lze přistoupit k účtům 642-Tržby z prodeje materiálu, 643-Přijaté dary do provozní oblasti, 644-Smluvní pokuty a úroky z prodlení, 645-Výnosy z postoupených pohledávek, 646-Výnosy z odepsaných pohledávek, 647-Mimořádné provozní výnosy, 649-Odpis záporného goodwillu a zúčtování oprávek k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku. Účet 648-Ostatní provozní výnosy je vhodné zkoumat. Lze na něm najít pravidelné či významné za zprostředkování prodeje či jiných služeb, které do ukazatele čistého obratu jistě patří.

Pokud se jedná o účtovou skupinu 66 – Finanční výnosy, je ekonomicky zdůvodnitelné, že do čistého obratu budou patřit jednotlivé položky v souvislosti s obchodním modelem účetní jednotky. Pokud je pro ni obchodování s cennými papíry běžnější činností, pak samozřejmě do čistého obratu bude patřit účet 664-Tržby z prodeje cenných papírů a podílů. Výnosové úroky na účtu 662 spíše nebudou součástí ukazatele čistý obrat. I když pravidelné investování peněžních prostředků například do dluhopisů z důvodu získávání zdrojů pro rozšíření hlavního zaměření činnosti účetní jednotky by mohlo do čistého obratu vstupovat. Stejně tak diskutabilní mohou být přijaté dividendy. Pokud jsou v rámci příjmů významné, pak do čistého obratu jistě patří. Nikoliv tak v případě, kdy jsou ojedinělé či nevýznamné. Účet 667-Výnosy z derivátových operací opět bude třeba detailněji analyzovat, a to z důvodu, zda se jedná o zajišťovací finanční nástroje, či nikoliv. Ostatní finanční a mimořádné výnosy (účet 668) a účet 669-Přijaté dary ve finanční oblasti do čistého obratu nevstoupí.

Pokud jde o ve výkazu zisku a ztráty, v souladu s přechodnými ustanoveními novelizované vyhlášky se v případě účetních období započatých před 1. 1. 2024 nová definice čistého obratu nepoužije. Podle názoru Ministerstva financí se význam položky „Čistý obrat za účetní období“ až do roku 2024 vztahoval výhradně k posouzení kategorie účetní jednotky a skupiny účetních jednotek, popř. k vzniku dalších povinností podle zákona o účetnictví. Ne zrovna racionální stanovisko uvádí, že se jednalo o položku administrativního charakteru, neboť podle MF ČR jinou než výše uvedenou informační hodnotu uživateli účetní závěrky nepřinášela. Regulátor účetnictví se vyjádřil, že teprve novou právní úpravou dostává čistý obrat i ekonomický význam jako vyjádření výnosů z činností, na kterých je založený obchodní model účetní jednotky. I nadále si výše čistého obratu ponechává důležitý administrativní charakter, a to pro svou vazbu na kategorizaci účetní jednotky a pro stanovení dalších povinností účetních jednotek.

Výkaz zisku a ztráty obsažený v první účetní závěrce sestavené za účetní období po 1. 1. 2024 by měl obsahovat údaje i za minulé účetní období, které by měly být srovnatelné s údaji za aktuální účetní období. V případě čistého obratu by to tedy znamenalo, že účetní jednotka by musela definovat svůj obchodní model zpětně pro bezprostředně předcházející účetní období (tedy rok 2023; v případě hospodářského roku by se postupovalo obdobně), podle kterého by v souladu s novou metodikou musela určit svůj čistý obrat za rok 2023. Protože nejen podle MF ČR vynaložené úsilí na stanovení obratu za rok 2023 v souladu s novou metodikou není úměrné informačnímu efektu pro uživatele účetní závěrky, navíc by zbytečně zpochybňovalo kategorizaci účetních jednotek, lze za odůvodněné a zároveň i nejlepší řešení považovat postup podle § 4 odst. 7 vyhlášky: čistý obrat za minulé účetní období (2023) ve výkazu zisku a ztráty v účetní závěrce sestavené za rok 2024 .

Protože roční úhrn čistého obratu je jedním z kritérií pro posouzení kategorie účetní jednotky, bude roční úhrn čistého obratu určen v souladu . Roční úhrn čistého obratu k 31. 12. 2023 bude určen podle původní definice čistého obratu, jak vyplývá z důvodové zprávy k vyhlášce, která uvádí:

V případě, kdy účetní jednotka v souladu s § 1e zákona o účetnictví řádných účetních závěrek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c zákona o účetnictví, změní .

Z uvedeného plyne, že limit pro kategorizaci účetních jednotek se změní směrem dolů.

V legislativním procesu je novela zákona o účetnictví, která mění vzhledem k proběhlé celoevropské inflaci finanční hranice, na základě kterých se provádí kategorizace. Jedná se o ukazatel úhrnu aktiv a již zmíněný ukazatel čistého obratu. Počty zaměstnanců se nemění.

Jak vypadá změna v limitech, které opět vedou k většímu propadu účetních jednotek do středních, malých a mikro, je vidět z tabulky č. 1 a 2.

Novela směrnice ukládá členským státům povinnost transpozice do 12 měsíců od zveřejnění ve Věstníku Evropské unie. Členské státy musí zajistit, aby se upravené limity vztahovaly již nebo později. Členské státy mohou povolit dřívější aplikaci (od 1. 1. 2023). Při aplikaci směnného kurzu koruny české vůči euru vyhlášeného v Úředním věstníku EU k 22. 12. 2023 (24,589 CZK/EUR2) vycházejí přepočtené peněžní limity následovně:

Tabulka č. 1: Změna peněžních limitů daná přepočtem platným kurzem k 22. 12. 2023

Subjekt	Aktiva celkem	Čistý obrat
Mikro ÚJ
Částka v EUR	450 000 EUR	900 000 EUR
Částka v Kč	11 065 050 Kč	22 130 100 Kč
Rozdíl v Kč	3 065 050 Kč	4 130 100 Kč
Malá ÚJ *
Částka v EUR	5 000 000 EUR	10 000 000 EUR
Částka v Kč	122 945 000 Kč	245 890 000 Kč
Rozdíl v Kč	22 945 000 Kč	45 890 000 Kč
Střední ÚJ
Částka v EUR	25 000 000 EUR	50 000 000 EUR
Částka v Kč	614 725 000 Kč	1 229 450 000 Kč
Rozdíl v Kč	114 725 000 Kč	229 450 000 Kč
Velká ÚJ
Částka v EUR	25 000 000 EUR	50 000 000 EUR
Částka v Kč	614 725 000 Kč	1 229 450 000 Kč
Rozdíl v Kč	114 725 000 Kč	229 450 000 Kč
Malá sk. **
Částka v EUR	5 000 000 EUR	10 000 000 EUR
Částka v Kč	122 945 000 Kč	245 890 000 Kč
Rozdíl v Kč	22 945 000 Kč	45 890 000 Kč
Střední sk.
Částka v EUR	25 000 000 EUR	50 000 000 EUR
Částka v Kč	614 725 000 Kč	1 229 450 000 Kč
Rozdíl v Kč	114 725 000 Kč	229 450 000 Kč
Velká sk.
Částka v EUR	25 000 000 EUR	50 000 000 EUR
Částka v Kč	614 725 000 Kč	1 229 450 000 Kč
Rozdíl v Kč	114 725 000 Kč	229 450 000 Kč

Schvalovaná novela zákona o účetnictví přináší následující kritéria, při kterých však je nutné vzít v úvahu také , která byla provedena s účinností k 1. 1. 2024.

Tabulka č. 2: Nové limity pro kategorizaci účetních jednotek a skupin účetních jednotek

Subjekt	Úhrn aktiv	Čistý obrat	Počet zaměstnanců
Mikro ÚJ	11 000 000 Kč	22 000 000 Kč	10
Malá ÚJ	120 000 000 Kč	240 000 000 Kč	50
Střední ÚJ	600 000 000 Kč	1 200 000 000 Kč	250
Velká ÚJ	600 000 000 Kč	1 200 000 000 Kč	250
Velká ÚJ	vždy subjekty veřejného zájmu (§ 1a), vybrané účetní jednotky (§ 1)
Malá skupina	120 000 000 Kč	240 000 000 Kč	50
Střední skupina	600 000 000 Kč	1 200 000 000 Kč	250
Velká skupina	600 000 000 Kč	1 200 000 000 Kč	250

Novela zákona o účetnictví přinesla pro rok 2024 možnost nahradit korunu českou funkční měnou. Pokud je jí euro, americký dolar nebo britská libra, která převažuje při nákupu vstupů a prodeji výstupů, pak se tak účetní jednotka mohla rozhodnout. Na první pohled velmi lákavá možnost se ale v praxi zřejmě příliš neuplatnila. Proč? Nebyly k tomu připraveny další mechanismy, jako jsou daňový systém včetně plateb nutných záloh. Totéž jsou mzdy, zdravotní a sociální pojištění a další povinné platby (komerční pojištění, platby energií, platby běžných služeb, jako jsou telefony či poštovné). Opět by se příslušná účetní jednotka potýkala s kurzovými rozdíly, jen by se vyměnila koruna česká za příslušnou funkční měnu.

Pokud se přece jen našla účetní jednotka, které se tato situace týká, je nezbytné aplikovat pečlivě novelu zákona o účetnictví a vyhlášky, aby byly provedeny příslušné přepočty k 1. 1. 2024, následně stanovený přístup k přepočtu funkční měny a cizí měny, zavedení případných pevných kurzů ve funkční měně a přecenění aktuálním kurzem centrální banky příslušné funkční měny k 31. 12. 2024.

Pokud hovoříme o vypočítaných k rozvahovému dni, vždy je nutné nejen vyhledat příslušný denní kurz ČNB, případně jiné centrální banky. Protože 31. 12. 2024 připadá na úterý, nebude problém zjistit hodnotu Kč, eura, dolaru či libry. Pokud by byla cizí měna poněkud méně frekventovaná, účetní jednotka při přepočtu použije tzv. křížový kurz.

Je nezbytné vyhodnotit, které kurzové rozdíly se vykazují k rozvahovému dni výsledkově a které rozvahově. Rozvahově se vykazují kurzové rozdíly při přeceňování dlouhodobého finančního majetku (cenných papírů a podílů). Vždy je však potřeba vzít ještě v úvahu povinnost přeceňování na reálnou hodnotu (u minoritní účasti, tj. do 20 %) a možnost přeceňovat metodou ekvivalence. Tato metoda je umožněná, není povinná. Znamená to, že lze ponechat původní pořizovací cenu a případně k ní vykázat opravnou položku. Pokud by takováto majetková účast (nad 20 %) byla navíc v cizí měně, bude upravena brutto hodnota (kurzový rozdíl bude vykázán souvztažně ve vlastním kapitálu) a přepočtena na měnu účetnictví také opravná položka (vykázaná ve sloupci korekce). V případě ocenění majetkových účastí metodou ekvivalence a souběhu ocenění v cizí měně, ve vlastním kapitálu se vykáže rozdíl způsobený změnou reálné hodnoty a změnou kurzu.

Výsledkově se neúčtuje kurzový rozdíl v případě zajištění.

Pokud je kurzový rozdíl vykazován výsledkově (kurzový zisk, kurzová ztráta), pak je nezbytné případně zohlednit § 23i Kursový rozdíl zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Kursový rozdíl se nezahrnuje do základu daně z příjmů ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém a poplatník je poplatníkem . Poplatník musí být účetní jednotkou (s výjimkou jednoduchého účetnictví), nesmí být dlužníkem v již zahájeném insolvenčním řízení, nesmí být v likvidaci a musí podat správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kurzových rozdílů.

Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém je poplatník poplatníkem v režimu vylučování kurzových rozdílů a kurzový rozdíl je realizován, se výsledek hospodaření upraví o kurzové rozdíly, které souvisejí se stejným majetkem nebo závazkem, nezahrnuté do základu daně v předcházejících zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání.

Z daňového pohledu je také nezbytné si dát pozor na kurzové rozdíly, které se považují podle § 23e odst. 3 písm. e) ZDZ za výpůjční náklady. Pokud se upraví výsledek hospodaření o kurzové rozdíly ve smyslu nerealizovaných kurzových rozdílů nebo je poplatník v režimu vylučování kurzových rozdílů, pak se výpůjční náklady (výdaje) upraví o tyto kurzové rozdíly.

Dne 8. 3. 2024 vydalo Generální finanční ředitelství (dále také „GFŘ“) , podle kterého tak reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Pro účely režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů dle § 23i a 23j ZDP, ve znění zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, je třeba vycházet ze záměru zákonodárce, který je součástí odůvodnění pozměňovacího návrhu k uvedené právní úpravě. Z odůvodnění je zřejmé, že zákonodárce zamýšlel uplatňovat režim vylučování kurzových rozdílů na veškeré nerealizované kurzové rozdíly, které vznikají k okamžiku ocenění cizoměnového majetku nebo závazků ve smyslu § 24 odst. 6 písm. b) zákona o účetnictví, resp. § 24 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví, popř. i k jinému okamžiku, pokud účetní jednotka oceňuje cizoměnový majetek nebo závazky častěji.

Nerealizovaný kurzový rozdíl tak vstoupí do základu daně v období, kdy dojde k jeho realizaci nebo kdy poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kurzových rozdílů. K realizaci dochází obecně v okamžiku, kdy zanikne měnové riziko nebo se změní jeho nosič nebo podstata. Měnové riziko tedy zaniká např. v okamžiku odpisu pohledávky nebo inkasa pohledávky a připsání prostředků na bankovní účet v měně účetnictví. Stejně tak by případný, dříve ze základu daně vyloučený nerealizovaný kurzový rozdíl byl dodaněn v situaci, kdy by bylo inkaso pohledávky připsáno na bankovní účet vedený v cizí měně. V takovém případě měnové riziko nadále existuje, ale již není z titulu pohledávky, ale z držení deviz (změnil se tedy jeho nosič).

Generální finanční ředitelství následně vydalo (čj. 45965/13/7001-11001-806324) k problematice nerealizovaných kurzových rozdílů s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Významné je, že podle GFŘ úprava citovaného ustanovení zákona o daních z příjmů přijatá zákonným opatřením najisto staví, že v případě tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů a jejich zahrnutí do základu daně se , která určuje způsob účtování kurzových rozdílů v účetnictví a . S ohledem na argumentaci uvedenou v důvodové zprávě k zákonnému opatření lze uvést, že finanční správa bez ohledu na znění ustanovení § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů do účinnosti zákonného opatření zastávala a zastává i nadále názor, že problematika tzv. „nerealizovaných“ kurzových rozdílů byla chápána v kontextu provedené úpravy citovaného ustanovení zákona o daních z příjmů, a to i v období před její účinností. Setrvává tak na stanovisku zveřejněném na webových stránkách Finanční správy České republiky k dané problematice, tj. uvedené v upozornění z 8. 3. 2024 (viz výše).

Jestliže poplatník vyloučí ze základu daně nerealizované kurzové zisky, měl by být současně vázán těmito podmínkami:

Je třeba připomenout, že účetní jednotky, které vykazují odloženou daň, musí v daném případě zohlednit dočasný rozdíl mezi výší kurzových rozdílů vykázaných v účetnictví za dané účetní období a výší kurzových rozdílů zohledněných jako položka snižující/zvyšující daňový základ za příslušné daňové období.

V praxi se opět vyrojily snahy o úpravu účetního výsledku hospodaření, resp. optimalizaci výsledku hospodaření, daňového základu a přesunu nákladů/výnosů do období, kdy má dojít k vylepšení. Tradičně se jako vhodný nástroj hodí dohadné položky. Vzniklý náklad/výnos může být v běžném období ovlivněn výší odhadu podle záměru účetní jednotky (daňového poplatníka) a v následujícím účetním období pak tento odhad může být snížen/zvýšen a tím dojde k přesunu nejen výsledku hospodaření, ale také k přesunu platby daně z příjmů.

se tvoří ve prospěch výnosů, titulem bývají nebo jiné transfery a plnění od pojišťovny. V daném případě lze doporučit prostudovat si Národní účetní rady, zejména I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení . Je nezbytné si připomenout, že se účtuje o pohledávkách tehdy, když má účetní jednotka dostatečnou jistotu, že dlužník bude plnit, v úvahu se bere také soulad mezi vzniklými náklady a příslibem provozní za dané účetní období.

Náš tip: Podrobnosti o interpretaci I-14 najdete například v tomto článku >>>

U jde o běžné nevyfakturované dodávky. V současnosti je poměrně komplikované odhadovat reálně náklady na energie, a ne vždy musí jít o záměrně nekorektní úpravu nákladů. Riziko lze vidět u dohadných položek v souvislosti s vyplácením odměn. Toto riziko trvá dlouhodobě a je vhodné se podívat na judikáty NSS. Jakýmsi souhrnným a návodným judikátem je rozhodnutí z roku 2012 (čj. 7 AFS 17/2012-40 ze dne 7. 6. 2012). V něm se Nejvyšší správní soud opakovaně zabýval problematikou dohadné položky na zaměstnanců. Jednalo se v té době již o třetí rozhodnutí NSS za uplynulý rok a půl. Nejvyšší správní soud potvrdil již dříve deklarovaný princip, podle kterého roční prémie a obdobné mzdové bonusy účtované v rámci účetní závěrky formou dohadné položky mohou být daňově uznatelné , že na tyto prémie zaměstnancům již v období, za které je o tvorbě dohadné položky účtováno. V opačném případě by náklady na tyto bonusy byly v souladu se zásadou věcné a časové souvislosti uznatelné až za období, v kterém se rozhodne o jejich vyplacení.

Klíčovým aspektem pro rozlišení, zda lze, či nelze daňově účinnou dohadnou položku vytvořit, je podle NSS fakt, zda roční odměna představuje . S odvoláním na judikaturu Nejvyššího správního soudu náleží mezi nárokové složky mzdy takové odměny, které jsou , a zjištění výše této odměny je již jen věcí pouhého aritmetického výpočtu. I přesto, že k vyplácení odměny je třeba formálního přiznání příslušného vedoucího zaměstnance či orgánem společnosti, které je učiněno až v období následujícím po uzavření účetních knih, stále se jedná o nárokovou část mzdy a rozhodnutí o jejím přiznání má pouze charakter. V takovém případě by na odměny měla být vytvořena .

Pokud je však odměna vázána na zhodnocení dosažených pracovních výsledků na základě úvahy příslušného vedoucího zaměstnance, má toto rozhodnutí význam, a jde tudíž o nenárokovou část mzdy, o které .

Nejvyšší správní soud se v uvedeném rozhodnutí zabýval také oprávněností dohadné položky na nevybranou dovolenou a dospěl k závěru, že lze daňově účinně vytvořit pouze na náklady související s dovolenou, kterou v následujícím roce a bude tedy muset být v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce .

Jestliže účtuje účetní jednotka o dohadných položkách pasivních v souvislosti s odměnami nebo nevyčerpanou dovolenou, je nutné provést daňovou analýzu a vzít v úvahu NSS.

Také v roce 2024 mohou být v řadě případů při sestavování účetní závěrky řešeny mimořádné události. Zastavme se u povodní. Pro některé účetní jednotky to znamená dokonce konec podnikání, zásadní zásah do podnikání, nebo jeho významné omezení na určitou dobu, než se podaří zajistit opět stabilitu. Uvedené možnosti bude komentovat účetní jednotka, která je povodněmi dotčena, v příloze v účetní závěrce.

Pokud obdržela účetní jednotka v souvislosti s povodněmi dar, je v souvislosti s touto živelní pohromou osvobozen od daně z příjmů podle § 4a písm. k) a § 19b odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů. Osvobození se vztahuje jak na dary přijaté z veřejných sbírek, tak i přímo od fyzických a právnických osob. Dary se účtují ve prospěch provozních výnosů (položka výkazu zisků a ztráty III.3. Jiné provozní výnosy), případně finančních výnosů (položka výkazu zisků a ztráty VII. Ostatní finanční výnosy).

Účetní jednotky mohly také obdržet , kdy provozní se účtují ve prospěch výnosů a investiční snižují pořizovací cenu dlouhodobého majetku.

Škody, které vykáže účetní jednotka v provozních nákladech, mohla požadovat od své pojišťovny formou pojistného plnění. Pokud do konce roku 2024 má příslib pojišťovny, avšak není ještě plnění vypořádáno, vykáže účetní jednotka proti vzniklé škodě dohadnou položku aktivní se souvztažným uvedením odhadu výnosu, který očekává.

Novela směrnice 2013/34/EU označovaná zkratkou ESRD, transformovaná i do českého zákona o účetnictví, nařídila finančním institucím již za rok 2024 povinně sestavit související zprávu s účetní závěrkou, a to zprávu o udržitelnosti. Zpráva o udržitelnosti je podle § 32h samostatným oddílem výroční zprávy.

Citovaný paragraf se věnuje také zprávy o udržitelnosti, která musí být sestavena podle povinných standardů (ESRS), které postupně vydává Evropská komise formou nařízení, tzn., že jsou plně aplikovatelné v jednotlivých členských státech EU.

Účetní jednotka vychází ze svého obchodního modelu, který popíše. Popíše také svoji strategii. Je nezbytné, aby se věnovala odolnosti svého obchodního modelu a strategii vůči rizikům, která jsou spjata právě s udržitelností, dále možnými příležitostmi, které jí naopak přináší problematika udržitelnosti. Do zprávy o udržitelnosti patří plány účetní jednotky včetně přijatých opatření v souvislosti s finančními a investičními plány, vedoucí k naplnění cílů Pařížské dohody (omezení globálního oteplování se snahou docílit do roku 2050 neutralitu). Účetní jednotka také informuje o těch svých činnostech, které souvisejí s uhlím, ropou a plynem.

Účetní jednotka musí ve zprávě o udržitelnosti uvést, jak zohledňuje zájmy svých zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost v obchodním modelu a strategii, a popíše, jaké zavádí strategie s ohledem na udržitelnost.

Dalším blokem informací jsou časově vymezené cíle v oblasti udržitelnosti, které si účetní jednotka vytýčila. Pokud se jedná o snížení emisí skleníkových plynů pro mezní roky 2030 a 2050, stanoví si případně absolutní cíle včetně vyjádření, jak již při snižování emisí pokročila. Očekává se prohlášení, zda stanovené cíle v oblasti udržitelnosti jsou založené na přesvědčivých vědeckých důkazech.

Problematika ESG je velmi náročná nejen administrativně, ale především odborně. Do obsahu zprávy o udržitelnosti má účetní jednotka popsat v rámci své organizační struktury začleněné útvary, osoby, jejich odborné znalosti, schopnosti a dovednosti.

Pokud účetní jednotka využívá systém pobídek členům orgánů účetní jednotky, které souvisejí s udržitelností, ve zprávě je uvede. Uvede také politiky, které využívá v souvislosti s udržitelností, a popis povinných postupů náležité péče ve věci udržitelnosti. Pokud jsou zřejmé skutečné nebo potencionální nepříznivé dopady provozní činnosti účetní jednotky, jejího hodnotového řetězce, jejích produktů a služeb či obchodních vztahů a celého dodavatelského řetězce, uvádějí se ve zprávě o udržitelnosti. Tyto skutečnosti se vykazují právě podle závazných standardů ESRS.

Pokud existují skutečné nebo potencionální nepříznivé dopady účetní jednotky na udržitelnost, pak se uvádí popis opatření, která účetní jednotka přijala, aby předešla, zmírnila, napravila nebo odstranila tyto dopady, a uvede výsledky uplatnění přijatých opatření. Následující část informací o udržitelnosti se zaměřuje na popis hlavních rizik, která jsou s udržitelností spojená. Nezbytné je zaměřit se na způsob řízení rizik.

Zpráva o udržitelnosti obsahuje dále ukazatele, které se vztahují k informacím ve zprávě uvedeným, a postup použitý pro určení těchto informací. Informace se uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska, aby bylo dosaženo stanoveného cíle do horizontu roku 2050.

Zásadní částí zprávy o udržitelnosti je uvedení informací o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci. Pokud nezbytné informace o hodnotovém řetězci , požaduje zákon o účetnictví vysvětlení, jaké úsilí účetní jednotka vynaložila na získání požadovaných informací. Účetní jednotka též musí uvést důvody, proč nebylo možné informace získat, a jakým způsobem budou informace získány v budoucích účetních obdobích.

Protože je zpráva o udržitelnosti koncipována jako samostatný oddíl výroční zprávy, ve zprávě o udržitelnosti se uvádějí také odkazy na informace publikované v hlavní části výroční zprávy. Ve výjimečných případech, pokud účetní jednotka podá odůvodnění, nemusí zpráva o udržitelnosti obsahovat informace, které se týkají budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení účetní jednotky. Při publikování zprávy o udržitelnosti se používá ve smyslu Nařízení EU 2019/815 týkajícího se technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, značkování.

V účetní závěrce za rok 2024 se mohou vyskytnout některé nové aspekty: